Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Otázkou je jestli není lepší nejprve tlačit na změny standardů.To je dobrá otázka. Ale zatím se mi daří tlačit leda tak na záchodě. Nebudu generovat tunu errat či draftů, které nikdy nikdo nezačlení a zatím nemám za sebou ani jeden úspěšný. http://tools.ietf.org/html/draft-gont-6man-slaac-dns-config-issues-00 Zatím moc žádná odezva a to je tam se mnou podepsaný člověk, který už se IETF nějak účastnil. Pokud se ke mě někdo připojí a pomůže mi opravy standardů prosadit, tak budiž. Do té doby ale radši budu produkovat funkční nestandardní implementace.
Celkově ale, ať už by to bylo implementováno jakkoli, jsem skeptický k praktickým výsledkům. Programátoři si buďto na paměť dávají pozor, a pak jsou jejich programy obvykle paměťově snesitelné, anebo na to kašlou, optimalizacemi se nezabývají, a tudíž ani s tímhle API se nebudou zabývat, se obávám...IMO pro autory virtuálních strojů / garbage collectorů to může být užitečné.
/proc, možná rovnou i do /proc/meminfo, kde by jádro jasně říkalo, jak moc potřebuje volnou paměť. Přece jenom GC nebo nějaká ta údržba paměťových struktur se nemusí pouštět zas tak často, aby to mělo nějaký zásadní vliv na výkonost.
No nevim no, unix signals jsou dost prasečina (hlavně způsob, jakým jejich obsluha přerušuje tok programu) a jsou vázány vždy na konkrétní proces, takže bys například nemohl funkcionalitu šetření paměti implementovat do sdílené knihovny / toolkitu bez nějaké explicitní spolupráce s hlavním programem.To je možné, ale zas na druhou stranu vidím několik - dle mého názoru zásadních - rozdílů: Např. nějak nedokážu pochopit, proč získání pouze orientační a obecné informace vůbec vázat na nějakou informaci o velikosti struktury. Další nevýhoda, kterou v tomto případě vidím, že kontrolu musím provádět průběžně za běhu programu, nebo před každou alokací paměti. Na co? Pokud chci sledovat informativní stav nějakého zdroje stačí mi tři udaje : dostatek, dochází, kritický stav. K předání takových informací se prostě skvěle hodí signály, nebo jediné systémové volání. Signály mají ještě tu výhodu, že si napíši a zaregistruji odpovídající obslužné handlery a a tím pádem mi odpadá pravidelná kontrola a problém se řeší až opravdu nastane. A pokud mě to nezajímá, žádné handlery neřeším a aplikace bude tím pádem veškeré snahy jádra ji předběžně informovat zatvrzele ignorovat.
Např. nějak nedokážu pochopit, proč získání pouze orientační a obecné informace vůbec vázat na nějakou informaci o velikosti struktury.Tak to je poměrně zvykem, že se podobná informace v těhle strukturách předává. Celkem bych ty 4 bajty neviděl jako problém. Krom toho, to je otázka tohohle konkrétního návrhu, klidně může to API být řešeno jinak. Jak píšou v článku, v téhle podobě to stejně nejspíš neprojde...
Na co? Pokud chci sledovat informativní stav nějakého zdroje stačí mi tři udaje : dostatek, dochází, kritický stav.Kvůli každýmu stavu zavádět další signál je imho blbost. Signály jsou určeny na správu procesů jako takových, ne detailů ohledně správy paměti procesu a už vůbec ne na IPC.
Signály mají ještě tu výhodu, že si napíši a zaregistruji odpovídající obslužné handlery a a tím pádem mi odpadá pravidelná kontrola a problém se řeší až opravdu nastane.Neodpadá, protože způsob, jakým se signal handlery vykonávají, je hrozně debilní. Ten handler se nevykoná v nějakým jiným vlákně, místo toho se prostě přeruší hlavní vlákno programu, jen tak hala bala, bez jakýchkoli ohledů na to, co se v něm dějě - takže to klidně přeruší thread-unsafe funkce, syscally, afaik i I/O, atd. Nemáš ale vyhráno ani ve chvíli, kdy už se spustí handler, protože se klidně může stát, že mezitím dorazí stejný signál znova nebo jiný a tvůj milej handler je přerušen, protože se vykoná jiný handler nebo bez varování znova ten samý. Takže v handleru toho nemůžeš moc dělat, rozhodně v něm nemůžeš uvolňovat někde nějakou paměť, protože to není reentrantní. Takže by sis stejně v signal handleru mohl tak akorát zamknout mutex, nastavit nějaký globalní příznak, odemknout mutex, co nejrychleji vypadnout a ten příznak pak vzít v úvahu během jiné činnosti programu, takže by tě to vyšlo úplně nastejno, jako s nějakým
poll(). Nehledě na řadu možných race condition, pokud tvůj program používá víc vláken, což nejspíš používá.
Navíc u signálů není garantováno, že budou doručeny ve stejném pořadí jako byly vyslány. Takže by se technicky vzato mohlo stát, že by jádro vyslalo signál VMPRESSURE_LOW a vzápětí VMPRESSURE_MEDIUM, ovšem program by je obdržel v opačném pořadí, takže by se choval, jako kdyby systém měl paměti habaděj, což by ale ve skutečnosti nebyla pravda.
Celkově vzato, signály vypadají hezky na papíře, když ale člověk veme v úvahu tyhle detaily, tak zjistí, že signály jsou fakt dobrý tak akorát na SIGTERM, SIGKILL a podobně...
Nemáš ale vyhráno ani ve chvíli, kdy už se spustí handler, protože se klidně může stát, že mezitím dorazí stejný signál znova nebo jiný a tvůj milej handler je přerušen, protože se vykoná jiný handler nebo bez varování znova ten samý.
Jen pro pořádek: defaultně je signál, který se právě zpracovává, blokován. Můžete to samozřejmě potlačit, např. pomocí SA_NODEFER, ale pak už si za své problémy můžete sám.
takže to klidně přeruší thread-unsafe funkce, syscally, afaik i I/OKvůli tomu se taky syscally obalují makrem TEMP_FAILURE_RETRY, které v případě návratové hodnoty -1 a errno == EINTR daný syscall zavolá znova.
To, co je ve výstupu ps vidět jako stav D, může interně znamenat dvě různé věci (možná i víc, ve scheduleru se moc nevyznám) podle toho, jestli má task nastavený flag TASK_WAKEKILL - buď je opravdu nepřerušitelný nebo je sice nepřerušitelný, ale lze ho zabít signálem KILL.
Jinak ale syscally, kde se čeká na I/O (read(), recv(), poll(), …) - a vlastně obecně syscally, kde se na něco čeká - by měly být přerušitelné. Userspace procesy by neměly ve stavu D viset zbytečně dlouho, pokud ano, je to většinou příznak, že něco není v pořádku.
před každou alokací pamětiDoporucuju si precist sekci BUGS v manualove strance malloc. K alokovani libovolne velke casti pameti potrebujete 0 az _pamet_nutna_pro_vytvoreni_tabulky_stranek_ B.
No nevim no, unix signals jsou dost prasečinaAsi tak, než signály je lepší mít otevřený deskriptor a toho se ptát, když na to je správný čas. Ostatně tak se dá pracovat i se signály samotnými - signalfd()
Ostatně tak se dá pracovat i se signály samotnými - signalfd()Aha, díky, to jsem neznal...
Jak kdy, treba signal poslany pri nevalidni instrukci se pres signalfd bude osetrovat velmi spatne. Obcas se proste hodi mit dalsi zasobnik.No nevim no, unix signals jsou dost prasečinaAsi tak, než signály je lepší mít otevřený deskriptor a toho se ptát, když na to je správný čas. Ostatně tak se dá pracovat i se signály samotnými - signalfd()
Bohužel není nic jako EKERNELSCREWEDUP [kód pro „jádro to podělalo“], tak obvykle používáme EINVAL [neplatná vstupní hodnota].V GNU Hurd už podobně barvitý chybový kód je -
EIEIO aneb Computer bought the farm (to první je odkaz refrén ve známé písničce, zatímco to druhé je v angličtině známý eufemismus), nícméně tam znamená spíše to, co v Linuxu panika jádra.
Tiskni
Sdílej: