Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Vyvíjí se vůbec POSIX co se API systému týče?Pokud vím, tak minimálně.
Myslím si, že by prvotní iniciativa měla jít odtud. Když vidím věci jako epoll / kqueue / /dev/poll, tak si říkám, že unixu chybí standardizace a pak si každý unix dělá, co chce a kdy chce.Tak ona standardizace (a hlavně unifikace) unixového API byla vždycky spíše dodatečná. Oblíbená nestandardní rozšíření se postupně dostávala do standardnu. A já si myslím, že to není špatná cesta. Podle mě je ideálním standardem pro rozhraní operačního systému jen kratičký text, ve kterém se nachází seznam odkazů na dílčí standardy, které je třeba podporovat, aby se člověk mohl hlásit k podpoře standardu. Podporuje to možnost rozdělení práce a nevznikají tisícistránkové dokumenty. A zrovna přístupová práva jsou v POSIXu stále stejná (draft ACL můžeme s klidem zanedbat jako nestandardní a nedotažený). Ono je zajímavé, že na poli ACL jsou na tom oproti Linuxu už líp i windows (a tuším i MacOSX a Solaris, ale nezkoumal jsem detailně). Jediné, co vidím jako šanci na nápravu je NFSv4 ACL zavedené do běžných filesystémů.
Přidám něco z pozdějších "novinek" na lkml:
Linus je dost tvrdohlavý na to, aby jadernou verzi autogroup scheduleru protlačil do hlavní řady. Ospravedlňuje to tím, že jde v podstatě "jen o heuristiku, kterou jde vypnout". Mike mu taky nahrál čtvrtou verzí patche, která staví na SID (session id) místo TTY.
Podle mě Lennartova pointa taky není špatná - je hodně těžké rozlišit, které aplikace potřebují svoji groupu a které ne. IMHO to z kernelu prakticky nejde poznat. Tím se logicky dostáváme do userspace, který by měl nějak kernelu napovídat. Současný cgroups interface je moc odporný a "generic" na tento typ úlohy, takže tipuji, že ve výsledku dojde jak na patch na straně kernelu, který bude dělat něco málo a navíc přidávat několik sysfs položek, pomocí kterých bude moci userspace snadno ručně "dolazovat" to, co heuristika nezvládla, tak na userspace "patch".
Starý dobrák Con Kolivas se taky vyjádřil a podle mě dobře. Ač byla některá jeho tvrzení vyvrácena / zpochybněna, jeho "latnice" tunable nemusí být až tak špatný nápad. Minimálně naznačuje, že kernel si bez nápověd z userspace moc neporadí, což opět směřuje k tomu sysfs interface.
Závěrem snad jen to, že z group scheduling se stala mediální bublina - v běžném workloadu běžného desktop usera nepomůže prakticky vůbec. Pomůže v Linusově případě make -j64, pomůže v případech programů s tunou forků / vláken, které by mohly prakticky ovlivnit jiné uživatelem přímo používané aplikace, ale takových případů není moc.
Osobně vidím daleko větší problém v I/O scheduleru - v současné době si nemůžu pustit video ve vlc, pokud něco kopíruji z disku na disk, ani nice, ani ionice nepomůže, video se bude pořád zasekávat. To mi přijde jako daleko větší problém, než make -j64. A ne, group scheduling tomu jednomu cp procesu s jedním vláknem nepomůže.
On je problém v té propustnosti. Čistě teoreticky by skutečně "kompletně" férový plánovač (CFQ) měl férově rozdělovat přístup k disku rovnoměrně (ne podle počtu přenesených dat, ale podle I/O time), tedy přehrávač by neměl mít problém načíst jednou za 10 sekund 400KB dat, pokud na pozadí kopíruje dd rychlostí 130MB/s.
Někde ale scheduler selhal - tedy on se spíš snaží udržet vysokou propustnost a co nejlépe využít cache, takže místo toho, aby jednou za 10 sekund umožnil okamžitý přístup přehrávači, tak požadavek na čtení zařadí a bude doufat, že v dohledné době někdo jiný přečte ten stejný sektor, aby ho plánovač nemusel číst dvakrát, kdy bude hlava nejbllíž, zda mezitím "ten druhý" nedokončí současnou operaci, apod. Pochopitelně po celou tu dobu požadavek na čtení od přehrávače stagnuje, což pak způsobí zásek v přehrávání a to nechutné rozmazání obrazu kvůli chybějícímu klíčovému snímku v okamžiku zamrznutí.
Částečně to měl řešit low_latency tunable přidaný někdy kolem 2.6.32 (tak nějak), který mimojiné resetuje i zápisové NCQ operace, ale ten tu mám jako "1" defaultně a relativně beze změny.
Pokud se to v 2.6.37 nezlepší, asi zkusím BFQ, mám to v TODO listu už nějak dlouho. 
Závěrem snad jen to, že z group scheduling se stala mediální bublina - v běžném workloadu běžného desktop usera nepomůže prakticky vůbec.Myslim, ze nikdy nebylo obecne tvrzeno, ze by group scheduling mel pomoci workloadu bezneho desktop usera. Jeho aplikace jsou uplne jine.
2.6.24 si pamatuju - před ním boinc spotřebovával čas CPU jenom, když mu něco zbylo (takže nezdržoval ostatní aplikace).K tomuhle by měla sloužit IDLE priority, bohužel na Linuxu vidím tohle jen u I/O. Fakt není nic takového na CPU?
Není tedy překvapením, že většina uživatelů „férovost“ vidí jinak; nebylo by hezké, kdyby překlad jako celek dostal 50% a přehrávání videa druhou polovinu?No a ta zmíněná priorita procesu je na co?
/dev/kristalova-koule taky ne.Mi přijde, že tady by měl někdo Cimrmanovsky říct "Tudy ne, přátelé"Mě z článku přišlo, že se lidi snaží, ale Linusovi ruplo v kouli.
watchdog má realtime,watchdogd s realtime prioritou? Dekuji nechci. To by totiz znamenalo, ze kdyz se ti tam neco zblazni a vytizi system takovym zpusobem, ze nic ostatniho nefunguje a nejde se tam prihlasit, tak watchdogd porad odpovida a system se nerestartuje.
Tiskni
Sdílej: