Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.5-rc4 vydaná 24. června. Linus k ní řekl: Takže i když v tomto -rc stále máme přes 200 commitů, jsou dosti malé a nevýznamné. Pokud jste narazili zrovna na problém, který opravují (nebo pokud jste autorem těchto průlomových řádek
), tak s obratem „nevýznamné“ můžete nesouhlasit, ale takhle se mi teď -rc líbí.
Stabilní aktualizace: verze 3.0.36 a 3.4.4 vyšly 22. června.
Muhahahahaha, teď sleduj jak zhatím tvou snahu snížit svůj počet řádek v diffstatu.
-- Mel Gorman
Jaderní vývojáři se mají tendenci dívat na kód z hlediska „funguje to tak, jak to bylo navrženo“, „je to čisté“, „je to efektivní“, „rozumím tomu“ apod. Často zapomínáme se na to podívat s odstupem a uvažovat, jestli by to vůbec mělo být začleněno.
Jen málo lidí přidává printk(), která „informují systémový logovací démon o události“. Názorem většiny je to, že dokonalý kód logování nepotřebuje, takže výsledkem je více než 50000 volání v ladícím kódu, která byla přiležitostně upravena, aby byla aspoň trochu uživatelsky přívětivá.
-- Ingo Molnar
Linux Foundation vydala další díly ze série „30 linuxových jaderných vývojářů během 30 týdnů“: Sarah Sharp (Najděte si středně velký projekt v linuxové jaderné komunitě, který má fungující mailing list. Nemarněte čas psaním patchů na chyby v pravopisu.) a Thomas Gleixner (Docela dost lidí mě považuje za jednoho ze starých nevrlých chlapů. To souvisí s mým věkem a s tím spojenou neochotou vyrovnávat se se sračkama.).
Btrfs hacker Josef Bacik opouští Red Hat a přidává se k rostoucímu týmu jaderných vývojářů ve Fusion IO.
Návrh Conga Wanga, kde se řeší různé mechanismy ukládání informací o pádu jádra, vyvolal docela dlouhé diskuzní vlákno na mailing listu ksummit-2012-discuss. I když věci jako pstore vznikly právě proto, aby usnadnily ukládání informací o pádu, nemusí dostatečně uživatelům usnadňovat přístup k těmto informacím. To vedlo k návrhům a diskuzi o lepších způsobech, jak data z havarovaného systému vymámit – včetně používání QR kódů pro usnadnění.
Většina obyčejných uživatelů nemá nastavenou sériovou konzoli, aby mohlo dojít k zaznamenání údajů o pádu na jiném stroji. Proto je backtrace jádra jednoduše vypsán na konzoli, což znamená, že ho velká část odskroluje pryč. I tak je tato data obtížné extrahovat, někteří se snaží data opsat, což je pracné a náchylné na chyby. QR kód s těmito daty by jistě mohl pomoci.
Konrad Rzeszutek Wilk byl první, kdo toto téma nakousnul, i když říkal, že to není původně jeho nápad. Ukázalo se, že H. Peter Anvin a Dirk Hohndel si s touto myšlenkou už pohrávali, ale teprve Will Deacon a Marc Zyngier něco podobného ukázali, a to na nedávném Linaro Connect v Hong Kongu. Deacon to nechtěl označovat ani jako prototyp, ale řekl, že na zakódování backtrace do QR kódu odvedl určitou práci. Jejich přístup měl dva problémy:
Jedním z původních důvodů pro vznik kernel modesetting (KMS) bylo získávání čitelných informací o pádu z obrazovky. Používání KMS pro zobrazení docela jednoduchého QR kódu nebo jiné grafiky by mělo být možné, na rozdíl od vytváření ASCII verze, jak Deacon popisuje. Matthew Garrett poznamenal, že by to mělo na hardwaru s podporou KMS být docela přímočaré.
KMS už má atomický modeswitch pro zobrazování paniky jádra. Jen musíme zajistit neakcelerovaný způsob zapsání obsahu přímo do framebufferu. Pokud nemáte KMS, tak se holt budete muset bez moderních funkcí obejít.
Okolo toho, kde by mělo k dekódování QR kódů dojít, panují jisté neshody. Garrett je přesvědčen, že by se měly použít existující QR aplikace v telefonech, zatímco jiní si nejsou jisti, že je tyto aplikace možné použít k práci s velkými QR kódy. Garrett na tomto problému pracoval a popsal svůj postup:
Toto je základní návrh: Vzít backtrace, zkomprimovat ho, zakódovat jej do alfanumerického QR kódu včetně prefixu http:// a zaslat to na http://kbu.gs/blabla, jakmile uživatel vyfotí obrázek.
Anvinovi by se spíše líbila jakási webová aplikace, kam by šlo nahrát fotografii s QR kódem, a dekódování by proběhlo na serveru. Tak jako tak je vhodné mít rozumný dekodér: Mohu vám vyprávět o tom, jak mizerná je spousta QR dekodérů, co najdete na telefonech – protože jsem je ozkoušel. Kromě toho by webová aplikace měla i původní fotku, takže i kdyby dekódování z nějakého důvodu selhalo, bylo by stále možné fotku použít k vylepšení dekodéru.
Jenže to znamená, že by si uživatel musel stáhnout aplikaci do svého telefonu nebo použít webovou službu, jak navrhl John Hawley. Garrettovi se nelíbí ani jedno, aplikace znamená komplikace pro uživatele a webová aplikace není o moc lepší:
A z toho pak máme postup „Vyfotit obrázek, přesunout se do prohlížeče, nahrát ho, zkontrolovat, jestli byl dekódován, vrátit se do foťáku, zase pak do prohlížeče“ atd. Vím, že se od nás sice dá očekávat špatné user experience, ale tohle je prostě moc...
Vzhledem k tomu, že už teď mnoho uživatelů používá při hlášení chyb fotografie – vyfotí obrázek s poslední částí backtrace – mechanismus s QR kódem, i když trochu přes ruku, může vést k získání celého backtrace. Ale jak Dave Jones navrhoval, možná by stačilo v konzoli po pádu umožnit skrolování: Asi tak tisíckrát užitečnější by bylo mít při panice funkční skrolování, jako jsme měli někdy kolem 2.2.
Uživatelé by pak mohli udělat fotku, posunout obraz, udělat další a tak dále. Ve vlákně se diskutéři shodli, že by to bylo žádoucí. Jenže se ukázalo, že u konce této funkce stál příchod USB klávesnic. Ošetřovat USB v kódu paniky by bylo zběsilé, takže návrat této funkce není jednoduchý. Mezi další nápady patřilo přidání dostatečné části podpory USB, aby mohlo dojít k zápisu informací o pádu na USB flashku, nebo automatické posouvání obrazu po pádu, takže by klávesnice nebyla potřeba, což zase navrhl Paul Gortmaker.
Usnadnění hlášení chyb uživatelům byla jedna větev diskuze, ale lidé pracující kolem embedded hledají způsob, který by byl zaměřený i na vývojáře. Tony Luck popsal backendy pstore, které lze nyní použít k ukládání pádu a dalších informací na různá místa (ERST, proměnné EFI, RAM), která jsou dostupná po restartu. Wang, Tim Bird, Jason Wessel a další mají o diskuzi na toto téma zájem.
I když mohou QR kódy vypadat jako laciná vychytávka, dá se do nich zkomprimovat docela dost dat, která je pak možné zpracovat jinde. Získávání užitečných informací z linuxového systému, který nereaguje a zhavaroval je aktuálně docela obtížné, takže vymyšlení lepších způsobů by bylo dobré. Pokud by se výbor, který má na starosti program summitu, rozhodl toto téma zařadit, jistě by nás čekala živá debata. A i kdyby ne, tak téma zaujalo dostatek lidí na to, aby se dříve či později něco objevilo.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Získávání užitečných informací z linuxového systému, který nereaguje a zhavaroval je aktuálně docela obtížné
S kdumpem ani moc ne. Akorát že většina uživatelů o jeho existenci ani neví a většině zbytku se nechce vyhrazovat paměť pro kdump jádro, dokud nedojde k problému - a když k němu dojde, tak už je pozdě (pokud není problém reprodukovatelný).
To snad radši ne, ještě bych svůj účet začal využívat jinak, než přes XMPP 
Nutná by možná tak byla kalibrační duha okolo kóduVzhledem k vlastnostem LCD obrazovek by i to bylo málo.
Vzhledem k počtu barev v konzoli (16?) by to musel sežrat jakejkoli foťák 