Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Vývojový kernel 4.2-rc5 byl vydán 2. srpna. Linus by si přál, aby vše šlo snáze. „Dostáváme se k pozdějším rc verzím, ale vypadá to, že 4.2 bude jedním z vydání, které potřebuje víc, než klasických sedm rc verzí – věci se neuklidňují, jak bych si přál, stále vyskakovaly nějaké nepříjemnosti.“
Vývojový kernel 4.2-rc6, byl vydán 9. srpna.
Verze 4.2-rc7 byla vydána 16. srpna. Původně mělo jít o poslední rc v tomto vydání, ale nakonec došlo ještě na 4.2.rc8, a sice 23. srpna.
Stabilní aktualizace: 4.1.4, 3.14.49 a 3.10.85 vyšly 3. srpna.
Stabilní aktualizace: 4.1.5, 3.14.50 a 3.10.86 vyšly 10. srpna.
Stabilní aktualizace: 4.1.6, 3.14.51 a 3.10.87 vyšly 17. srpna.
Myslím, že další věc, kterou se můžeme naučit, je ta, že když Android rozdělí jádro, měli bychom prostě přiznat, že je to příliš složité, nechat Google vytvořit nové API a kompletní sadu grafických ovladačů a vypořádat se s tím za deset let, protože to byla vážně jediná další možnost.
Teď bys mohl chápat, proč jsem si udělal novou kávu. Testoval jsem to na všechny patologické stavy, které mě napadly. Tobě se povedlo to rozbít *výchozím* případem. Gratuluji, právě jsi mě rozbrečel.
Tys mě přinutil přečíst si dokumentaci k Make – myslím, že jsme si kvit.
O implementaci Multipath TCP v Jaderných novinách psalo už v roce 2013. Kód dodnes zůstává mimo hlavní strom, ale vypadá to, že Samsung jej nyní využívá u jednoho ze svých telefonů v Koreji. Tato služba umožňuje uživatelům smartphonů využívat až 1Gbps bandwith na již existujících smartphonech. Jedná se pravděpodobně o nejrychleji zavedenou komerční síť. Takové šířky pásma dosahují tím, že kombinují rychlé LTE (s agregací) s rychlými WiFi sítěmi na telefonech, které Multipath TCP podporují. (Díky patří Oliveru Bonaventurovi).
Linux rozhodně netrpí na nedostatek podpory souborových systémů. K dispozici jsou desítky implementací souborových systémů pro jakékoli využití. Po letech ovšem Linux rozhodně postrádá zavedený „next-gen“ souborový systém s pokročilými funkcemi a návrhem, který odpovídá současnému hardwaru. Tato potřeba trvá navzdory velkému počtu konkurentů, kteří se o podobný systém snaží. Btrfs se drží na špici, ale třeba tux3 a (stále!) reiser4 jsou tu s námi stále. V každém případě zrání kódu trvalo déle, než jsme čekali. Seznam možných „next-gen“ souborových systémů je nyní delší o další jméno. Nedávno byl totiž představen souborový systém „bcachefs“.
Kent Overstreet, autor bcache, oznámil, že bcache se přeměnila v plně vybavený „copy-on-write“ souborový systém. „Před lety (to jsem ještě byl u Google) jsme si já a pár dalších lidí, kteří pracovali na bcache uvědomili, že to, na čem jsme pracovali, byl, skoro náhodou, dobrý kus funkčního, plnohodnotného souborového systému – velmi čistý a elegantní design, stačilo si ho vzít a utéct s ním. Je rychlý – hlavním cílem bcachefs je, aby se vyrovnal ext4 a xfs, co se výkonu a spolehlivosti týče, ale s rysy btrfs/zfs.“
Celý článek zde.
Podobně jako uživatelský prostor, přistupuje i jádro k paměti skrze tabulky stránek. Když potřebuje kód jádra přístup k I/O zařízením namapovaným v paměti, musí nejprve nastavit vhodné mapování tabulky stránek. Dlouho používaným nástrojem byl ioremap(), který má navíc spoustu variant. Ukázalo se, že některé varianty nejsou pro tento úkol vždy správné, což vede k vytváření různých dočasných řešení. Situace se může změnit, přestaneme-li v problematických situacích ioremap() využívat.
Úspěšné volání ioremap() vrací jádru virtuální adresu, která odpovídá začátku požadovaného rozsahu fyzických adres. Tato adresa ale není běžně určena k přímému použití dereference, a to z několika důvodů (často závislých na architektuře). Místo toho by se měly používat přístupové funkce jako readb() nebo iowrite32(). K vynucení tohoto pravidla je adresa vracená ioremap() uvedena značkou _iomem, která způsobí, že kontrola sparse upozorní na přístupy, které nepoužívají správné funkce.
Celý článek zde.
V Jaderných novinách ze začátku července uvedl Jonathan Corbet: „Celkově se komunita vyvíjející jádro při začleňování kódu, který nevyžaduje opravy později ve vývojovém cyklu, skutečně zlepšila.“ To je dobře. Jak zrychlit tento trend? Musíme se podívat na nedávné začlenění kselftests do jádra nebo na probíhající vývojový cyklus letitých xfstests, abychom pochopili současný stav nejmodernějších testovacích schopností Linuxu. To, co je při pohledu na tyto testovací sady patrné na první pohled, je fakt, že jsou omezené na testy, které jsou vedeny výhradně podněty z uživatelského prostoru, jako jsou například generické atributy sysfs, systémová volání či formáty on-disk metadat.
Připusťme, že se jedná o celkem velkou testovací plochu, přesto zůstává prostor pro kód, který se, k dnešnímu dni, spouští jen za přítomnosti konkrétního hardwaru (ať už virtuálního nebo fyzického), tvoří většinu kódu jádra a týká se ho nejvíce změn: ovladače zařízení. Subsystém libnvdimm je jedním z posledních přídavků k infrastruktuře jaderných ovladačů; vrství služby do trvalé paměti, aby bylo možné k této paměti přistupovat bezpečněji a spolehlivěji. Pokud se nepletu, libnvdimm je prvním subsystémem ovladačů v upstreamu, který integruje klamné jaderné techniky pro testování jednotek. Tento článek pojednává o tom, proč a jak se to stalo, stejně jako o výzvách a příslibech testování jednotek do budoucna.
Celý článek zde.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
when Android forks the kernelTakže správnější překlady by asi byl: "Když se Android oddělil"
Nahoře se píše o stabilních 4.1, 3.14 a 3.10.
Ubuntu 14.04 LTS používá řady 3.13, 3.16, 3.19 a 4.2.
Znamená to, že se na něm experimentuje?
Proč nejsou taky označený jako stabilní?
Co vede Ubuntu k tomu, že používá tyto jádra?