Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Je otázka, kolik těch patentů společnosti NetApp zbyde po patentovém sporu se společností SUN Microsystems. SUNu se zatím docela úspěšně daří patenty NetAppu zneplatňovat (viz more_on_the_netapp_litigation a one_more_thing).
Co je spatneho na unsigned i; ??
Tipoval bych neco jako, ze i znaci integer. Cili cislo se znamenkem:
int i;
unsigned u;
Dava to smysl?
Kdyz budu pracovat s neinicializovanou promennou, tak bude kompilator pekne nahlas rvat pri `gcc -Wall -W -Werror` a pokud to projde, tak bude rvat valgrind, takze bych v tom problem nevidel. Naopak vidim problem v tom, kdyz nekdo zavadi zcela zbytecna dogmata jako tato. A co az budete mit strukturu, budete ji inicializovat uz pri deklaraci pomoci { ... }? A cim, prosim, kdyz spravny postup je init_struct_xy()? Takze nejprve dummy hodnotami jen proto, aby pak valgrind nepoznal ze je neinicializovana?
> /* Split the existing block in the middle, size-wise */
> size = 0;
> move = 0;
> for (i = count-1; i < count; i--) {
> /* is more than half of this entry in 2nd half of the block? */
> if (size + map[i].size/2 > blocksize/2)
> break;
count ostava konstantny tak i-- moze dekrementovat i do negativnych hodnot. Predpokladam ze Roel sa postaral o to aby sa to nestalo avsak uz to nadeklaroval unsigned i a pouziva i-- (bez toho aby aspon spomenul v komentari ze 'toto nebude nikdy zaporne') nie je velmi sympaticke, takze Andrewovu namietku beriemtaky dekuji za prima cteni a mel bych jeden teoreticky dotaz:
Napadlo me, jestli by byl rychlejsi filesystem, takovy ktery obsahuje jen jeden soubor (mam totiz partition, kde je jen jeden soubor (databaze)).
Dnes jsou filesystemy kde je mozne mit strasny spousty souboru a tak by zajimalo by me jestli by byl rychlejsi filesystem v tomto pripade.
Jestli to dobre chapu, vubec by nezalezelo na strukture souboru, byl by tam jeden soubor, tak by to muselo byt v urcitem smeru rychlejsi.
Jestli placam tak me zastavte:) A prominte ze sem to takhle zbesile napsal, snad to nekdo pochopi.
Napadlo me, jestli by byl rychlejsi filesystem, takovy ktery obsahuje jen jeden soubor (mam totiz partition, kde je jen jeden soubor (databaze)).
Některé DB servery umožňují mít data přímo na oddílu (nebo celém disku, zkrátka blokovém zařízení) a netřeba tak používat souborový systém.
Obecně, souborové systémy musí řešit mnoho problémů. Musí vyhledat soubor podle plného jména, což je ale velice rychlé. Dále musí najít všechny datové bloky požadovaného souboru, zde už záleží na vnitřní struktuře toho systému souborů. A samozřejmně práva k danému souboru, požadavky na vícenásobné čtení atd (a to jsme jen u čtení, pro zápis se ještě řeší alokace bloků a další). Jenže toto se musí řešit i pro ten jeden soubor - zvýšení počtu souborů tuto řežii příliš nezvyšuje (resp. nemělo by), takže nejužším hrdlem je tak jako tak HW.
Některé DB servery umožňují mít data přímo na oddílu (nebo celém disku, zkrátka blokovém zařízení) a netřeba tak používat souborový systém.
Aha to jsem nevedel. Diky.
.... nejužším hrdlem je tak jako tak HW.
Je to fakt.
Škoda, že mezi filesystémy úplně upadl v zapomnění SpadFS. Rychlost stále nedostižná, filosofie neotřelá.
K tem kontrolnim souctum. Treba takovy oracle nebo informix ukladaji kontrolni soucet do kazdeho bloku. Diky tomu muzete napriklad zjistit ze jste si nechali od OS natahnout do pameti 16KB stranku, ale OS vam nacetl jen prvnich 8KB. Neni nemozne, je to jen velice nepravdepodobne.
takhle prelozene jsem to cesky jeste nikde nevidel.Tomu bych věřil v případě, že tohle je první díl Jaderných novin, který čteš za poslední rok.
Polštinou bych se neoháněl. Sice mají wideo, ale taky sukces.
Osobně nevidím na rozsahu nic špatného. Podstatu to vystihuje velmi dobře (rozsah – interval – bloků namísto seznamu bloků), je to doslovný překlad extent, co víc si přát?
Tiskni
Sdílej: