Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Na většině linuxových systémů se používá nějaká reinkarnace SysV Init, který je tu s námi už čtvrt století. Když se podíváte do skriptů v /etc/init.d/, zjistíte, že obsahují obrovské množství duplicitního kódu. Co zkusit spouštění služeb implementovat jinak?U vsech rohatych proc by to mel byt problem a proc by se to melo delat jinak (komplikovaneji)?
Na systemd mě nejvíc zaujalo, že spouští procesy na popředí a nekrade jim terminálCo to je?
Naopak mi přijde zbytečná honba za paralelním bootováním, když už máme na většině počítačů funkční uspávání.Coz o to, uspavani opravdu funguje skoro vsude. Ale funkcni probuzeni jsem snad jeste nevidel. Vyhodil bych systemd ze sveho openSUSE, ale zavisi na nem fura balicku a porusit zavislosti se mi dvakrat nechce. Nastesti se to da omezit alespon trochu.
Coz o to, uspavani opravdu funguje skoro vsude. Ale funkcni probuzeni jsem snad jeste nevidel.Já jo. Než jsem aktualizoval jádro. Někdy se to neprobudí, někdy se to probudí a do minuty se to zasekne, někdy to přežije
Co to je?Že nemůžeš rozumně spustit tohle:
#!/bin/bash while true; do date >> /tmp/foo sleep 1 donejako démon, tj. démonizaci si musíš řešit nějakým wrapperem sám. Maximálně můžeš použít start-stop daemon s -b, ale pak okamžitě po spuštění nad tím procesem ztratíš kontrolu.
-b, --background Typically used with programs that don't detach on their own. This option will force start-stop-daemon to fork before starting the process, and force it into the background. WARNING: start-stop-daemon cannot check the exit status if the process fails to execute for any reason. This is a last resort, and is only meant for programs that either make no sense forking on their own, or where it's not feasible to add the code for them to do this themselves.
A že by běžely napopředí...RTF[MDA]
nevím o tom, že bych s nimi mohl interaktivně komunikovat.Viz klíče
StandardInput, StandardOutput a StandardError v .service souborech.
Že zrovna ty se budeš brblat o něčem, u čeho neznáš základní principy fungování, bych teda nečekal.
Viz klíče StandardInput, StandardOutput a StandardError v .service souborech. Že zrovna ty se budeš brblat o něčem, u čeho neznáš základní principy fungování, bych teda nečekal.Právěže znám, proto mě to tvrzení udivuje a opravdu mě zajímá nějaký rozumný důvod, proč si nemám myslet, že to jsou plané kecy. Mně bohužel už neudivuje, že se vždycky najde někdo, kdo se místo pokusu o obhájení či vyvrácení nějaké myšlenky, pokusí pouze shodit tazatele.
Zatímco systemd ho prostě spustí a nechá běžet (jak se to řeší interně, to ale netuším).Ono totiž interně není moc co řešit. Systemd se navenek projevuje jako démon, nešpiní žádný terminál, nepřekáží žádnému shellu. A tudíž když se systemd forkuje, tak vzniká opět démon s očekávanými vlastnostmi. Odpoutání od terminálu nepotřebuješ, protože systemd funguje jako klient-server, nový démon se forkuje přímo ze systemd, ne z příkazu service či initskriptu. To má spoustu důležitých důsledků třeba i v oblasti selinuxu. Démon neboli služba je něco, co běží napozadí a není to přilepeno k uživatelskému terminálu. Přesměrování vstupu a výstupu se dá v systemd pro jednotlivé služby nastavit, případně může celá služba fungovat pomocí stdin/stdout jako když ji pouštíš z inetd/xinetd.
no tak, nemusíš to hned na druhém zanoření nazývat planými kecy…No, nemusím, dokonce jsem to ani přímo neudělal, ale to o odpojování terminálu a běhu napopředí mi tak opravdu připadá. Že seš to ty, tak to můžeme nazývat třeba matením, to zní lépe, ne?
, tak neváhejte s objednávkou LA 1011 (2010 - kdyby náhodou
).
lattéMaté.
Tiskni
Sdílej: