Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 21:27
Právě vybalujete svoji novou elektrickou kytaru z krabice? Chtěli byste získat menší přehled o možnostech, které vám tučňák na počítači nabízí právě ve spojení s tímto nástrojem?
Jestli si budete své ručně zlacené kabely zapojovat přímo do mozku a poté rozhořčeně přispívat do diskuze, že jste při dvanáctém poslechu zaslechli při použití mého postupu jakýsi šum nebo že pro vážnou tvorbu je zcela nutné používat hardwarový převodník, který neseženete pod sto tisíc, tak se omlouvám, pro vás to nebude.
Ale jestli jste amatéři a nadšenci, kteří chtějí "propojit elektrickou kytaru s počítačem" a nahrát si nějakou melodie, co se naučili, naladit si kytaru pomocí ladičky, vyzkoušet zkreslení pomocí nějakého efektu či se naučit novou skladbu pomocí tabů... tak čtete správně a já doufám, že se vám to bude líbit.
Já ke svojí kytaře měl přibalený i "kabel" - z jedné strany jsem ho připojil k nástroji a z druhé snažil nacpat do zdířek zvukovky... nevešel se:) Bylo třeba zakoupit redukci (stojí pár desítek korun) a tu už jsem úspěšně napasoval do vstupu zvukovky.
VAROVÁNÍ: v diskuzi se ozvaly hlasy, že zapojení do mikrofonního vstupu by mohlo poškodit zvukovou kartu, či dokonce celou základní desku. V mém okolí to tak dělají všichni a ještě se nikomu nic nestalo... ale znáte to, varováni jste byli.
Když si projdete diskuze, zjistíte, že mnohé problémy se zvukem byly způsobeny ztišenými kanály v ALSA. Nejinak tomu bylo při mých pokusech; teď to vypadá jednoduše, ale nějaký čas mě to potrápilo.
Důležité je v alsamixeru nebo jiném nástroji sloužícím ke
stejnému účelu zesílit kanály Mic a zapnout Mic Boost, když stisknete tab, tak se dostanete k dalšímu
nastavení - zde nás zajímá Capture - je třeba ho mezerníkem
zapnout a také zhlasit.
S hlasitostmi je třeba si pohrát, aby byl výsledek co nejméně zkreslený a uchu lahodící - každopádně by se teď zvuk z kytary měl "zesílit" v počítači a jít z reproduktorů ven... Je možné že u jiné zvukové karty budou možnosti jiné, nebo že propojení vyřešíte nějak jinak. Každopádně mi to funguje :).
Uvádím to hned jak první věc, i když já hrál na svojí kytaře týdny než mě kamarádka upozornila, že to je zcela rozladěné... nemám hudební sluch, a tak si vypomáhám šikovnými nástroji - pod Linux existuje na první pohled ladiček spousta; na druhý pohled zjistíte, že většina projektů je mrtvá, závislá na prehistorických knihovnách, že vůbec nefungují apod. Já mám dva odzkoušené favority - jeden pod GTK+, druhý QT, to abychom byli politicky korektní. Ale jestli používáte něco do konzole, či máte další tipy, tak se podělte v diskuzi.
Název nám říká, že tento program neslouží pouze k ladění kytar, ale sám autor přiznává neprovádění testů to na jiných nástrojích - hlavní zaměření je na kytary.
Nedávno vyšla nová verze 0.6.2, jež se od předchozí liší pouze přepsáním pro GTK2. Stará ještě v GTK1 rozhraní slouží také stále dobře, ale někteří by nepřekousli, že jim nezapadne do desktopu - hrůzný rozdíl jde vidět na přiložených obrázcích :).
Instalace je jednoduchá. Lingot si stáhneme a
rozbalíme - odkaz najdeme samozřejmě v sekci Download na přehledných stránkách projektu. Celý program je velmi malý a kompilace probíhá klasicky
./configure;make;make install bez zádrhelů; spouštíme příkazem lingot.
Nastavení vypadá dost hrůzně, ale nebojte, netřeba na něj sahat. Autoři
píší, že výchozí nastavení je optimalizované pro elektrické kytary, a jen pokud bychom chtěli ladit jiný nástroj, a/nebo přesně věděli, co děláme, tak
na tom máme něco měnit. Ale klidně s chutí do toho, adresář .lingot jde smazat vždy.
Jak tedy probíhá samotné ladění? Program má tu vlastnost, že odhadne, jakou strunu hrajeme, netřeba ji specifikovat - mně toto chování absolutně vyhovuje. A jak tedy ladíme? Já mám před sebou jenom stupnici (kterou si nejsem schopen zapamatovat), drnkám na strunu a podle toho, jakým směrem je "rozjetá", tak ji přitahuji nebo povoluji, dokud se ručička neustálí v zelené oblasti. Samozřejmě se ještě musí ukazovat struna, kterou hraji, na obrázku E.
Instalace programu fmit mi dala poměrně zabrat. Ze stránek projektu jsem stáhl nejnovější verzi (v době psaní recenze 0.96.5) (nepočítaje v to CVS) a začal kompilovat:
Na stránkách jsou uvedeny nutné knihovny pro kompilaci pro různé
distribuce; já bych jen upozornil na to, že v Debianu je potřeba mít, mimo jiných obvyklých věcí, nainstalovanou libqt3-mt-dev a proměnnou QTDIR nastavit na /usr/share/qt3. Bez lomítka za qt3/ (!), čili export QTDIR=/usr/share/qt3. Požadavek na JACK jde vypnout pomocí ./configure --disable-jack, nebo jestli
podporu chceme zakompilovat, je třeba nahrát příslušnou devel knihovnu. Program se spouští logicky příkazem fmit.
fmit nabízí více funkcí než lingot - jedná se především o zobrazování průběhu tónu apod. Ne že bych ladil pomocí nějaké sinusoidy, ale vypadá to hezky. Pro mě užitečný je mód se stupnicí:
Na pravé straně okna programu je opět stupnice se zeleným polem sloužící stejně jako u lingotu.
Znám pomůcku Emil hodil granát do atomové elektrárny - oba programy ukazují svorně b místo h. Jak jsem se dočetl, bude to běžné v anglicky mluvících zemích, ale jak jsem již naznačil, nejsem odborník na hudební teorii ani historii, a tak vás odkáži na wikipedii. Každopádně s béčkem existuje taky dobrá pomůcka - "Even After Death Good Boys Eat".
Chcete-li své výtvory uložit do počítače, stačí si vybrat nějaký vhodný program na záznam zvuků, zvolit správný vstup a nahrávat. Já používám Audacity, ale nejen o něm se již na abíčku psalo Audio v Linuxu - I.
Audacity obsahuje užitečné pluginy, kterými můžeme naši nahrávku vylepšit. Stačí myší vybrat úsek a zvolit plugin, jež chceme aplikovat. Jednoduché a účinné, na screenshotu jsou vidět. Nebudu tedy program znovu popisovat, ale určitě vyzkoušejte zpomalení, reverse nebo kvákadlo.
Tak a na závěr přidávám svou nahrávku trvající devět sekund. Kdo pozná, co je to za písničku, tomu podepíšu trsátko ;). Jsem na to patřičně hrdý, tak ne že to bude kritizovat.
soutez.mp3Nápověda: metalová skupina na "K", písnička o lásce.
9.6.2006 10:56
Nejsemtu | skóre: 14
| blog: Nejde Smazat
elektronky jsou přecejenom poměrně drahéna elektronce je nejdražší marketing ... viz známá story, jak Tesla prodávala EL34 za pár korun (< 10), americký Marshall to přelabeloval a prodával zpátky za circa 800 Kč (jako náhradní součástku do jejich komb)
Nevím, kdy stála EL34 <10Kč (nejspíš to bylo Kčs za dob hlubokého socializmu, takže ta cena byla virtuální)no, ta teslácká cena měla být v Kčs (ostatně teď už to není Tesla, že ...), ale nebylo to v dobách hlubokého socialismu, nýbrž nějakou dobu po revoluci
Ono vyměnit lampu v aparátu, aby se zachovaly všechny parametry není taková sranda, jako vyměnit žárovku.mno, já bych řekl, že to ani nejde ... ale taky jsou tam ostatní součástky, které se dají poštelovat ... ovšem základ je spárování (teda aspoň tvrdil to opravář, já to nikdy neměnil
)
no, ta teslácká cena měla být v Kčs (ostatně teď už to není Tesla, že ...), ale nebylo to v dobách hlubokého socialismu, nýbrž nějakou dobu po revoluciPo obnovení výroby několik let po revoluci rozhodně cena nebyla v řádu korun a dokonce ani desetikorun. Tuším, že šlo o 170Kč někdy v polovině 90. let. Shodou okolností jsem v té době hrál v kapele s člověkem, který hned po revoluci chtěl po tesle, aby mu (tehdy již nevyráběné) EL34 udělala v nějaké menší sérii a neuspěl. Odůvodňovali to tím, že to nemá perspektivu. Po pár letech změnili názor a začali to znovu dělat a prodávat sami :)
mno, já bych řekl, že to ani nejde ... ale taky jsou tam ostatní součástky, které se dají poštelovat ... ovšem základ je spárování (teda aspoň tvrdil to opravář, já to nikdy neměnil"Spárování" je nutná podmínka pro to, aby zesilovač nevyhořel. Ovšem nikoliv postačující pro to, aby se nezměnil charakter zvuku.
Po obnovení výroby několik let po revoluci rozhodně cena nebyla v řádu korun a dokonce ani desetikorun. Tuším, že šlo o 170Kč někdy v polovině 90. let.mno, "polovina 90. let" mi jaksi nepřijde slučitelné s "za Československa" (= cena v Kčs), vzhledem k tomu, že to zaniklo koncem roku 1992
hned po revoluci chtěl po tesle, aby mu (tehdy již nevyráběné) EL34hm, dle mých informací byly po revoluci k mání - takže něco je špatně ... nemá někdo po ruce záznamy o teslácké výrobě?
"Spárování" je nutná podmínka pro to, aby zesilovač nevyhořel.takže je to "základ"
mno, "polovina 90. let" mi jaksi nepřijde slučitelné s "za Československa" (= cena v Kčs), vzhledem k tomu, že to zaniklo koncem roku 1992Přečti si prosím ještě jednou to vlákno, abys věděl na co vlastně reaguješ.
hm, dle mých informací byly po revoluci k mání - takže něco je špatně ... nemá někdo po ruce záznamy o teslácké výrobě?Nepřipadá mi, že by to bylo v rozporu s tím, co říkám. Prostě to přestali vyrábět (otázka, jestli před nebo po 89, je celkem bezvýznamná) a pár let po revoluci zase začali. Zeptal bych se, kdy to bylo přesně, ale s tím člověkem jsem se už neviděl roky.
Typ lampy EL 34 je typové označení ...btw, amíci mají občas sklony označovat to E34L
Tesla ukoncila vyrobu EL34 v roce 1992 ... A to ze Tesla nekdy prodavala EL 34 za <10 je utopie..Na original krabickach je cena MC 12,50KCSdík ... no tak jsem se o pár kaček sekl ... - co je nepochopitelného na tom, že mi šlo o výše uvedené údaje?
a) ta cena nemá se skutečnými výrobními náklady a cenou práce nic společného, protože byla produktem centrálního plánování.
b) Cena takto "přebrandovaných" elektronek od marshalla nebyla nijak moc nadnesená, protože byly vybírané, což musel někdo udělat a dostat za to zaplaceno + cena přepravy + daně + marže (to všechno v západních cenových poměrech, ne v našich (post)socialistických) + tehdejší kurz koruny k $ a několik set Kč tu je jen to fikne.
a) ta cena nemá se skutečnými výrobními náklady a cenou práce nic společného, protože byla produktem centrálního plánování.kontrolní dotaz - a to centrální plánování a "hluboký socialismus" fungovali do kdy?
b) Cena takto "přebrandovaných" elektronek od marshalla nebyla nijak moc nadnesená, protože byly vybírané, což musel někdo udělat a dostat za to zaplaceno + cena přepravy + daně + marže (to všechno v západních cenových poměrech, ne v našich (post)socialistických) + tehdejší kurz koruny k $ a několik set Kč tu je jen to fikne.mno, přijdou mi ty daně a marže poněkud vysoké i na soudruhy kapitalisty ... co se týče párování, třeba tady nabízí "matched" za přesné násobky cen jednotlivých kusů, tož tam jim to asi nějaká centrálně plánovaná síla dělá zadarmo
kontrolní dotaz - a to centrální plánování a "hluboký socialismus" fungovali do kdy?No když sleduju zprávy, tak mám často pocit, že tu funguje stále :( Nicméně, jestli narážíš na to, že výroba EL34 teslou (za 12Kčs nebo kolik) běžela až do roku 1992, tak asi nechápeš, že ceny se neměnily z těch uměle vytvořených na ty reálně zohledňující skutečné výrobní náklady a cenu práce ze dne na den odvoláním starého parlamentu.
mno, přijdou mi ty daně a marže poněkud vysoké i na soudruhy kapitalisty .Tak co ti brání založit si fabriku na elektronky, prodávat srovnatelné produkty za polovinu ceny konkurence a rejžovat miliony $$$, když je to podle tebe teď tak strašně předražené? Máme přece tržní ekonomiku.
. co se týče párování, třeba tady nabízí "matched" za přesné násobky cen jednotlivých kusů, tož tam jim to asi nějaká centrálně plánovaná síla dělá zadarmoJežišmarjá, to je přece zase něco úplně jiného. Když jsem výrobce, tak to můžu rovnou třídit ještě než to sjede z výrobní linky. Dělá se to tak u všech součástek. Jiná situace je koupit vlak čehosi, čím se musím probrat, jestli to vůbec parametry vyhovuje.
1. No, narvat kytaru přímo do mikrofonního vstupu integrované zvukovky, to je dost risk, jak to sehme švába (převodník) a ten přetíží napájení, tak to šlehne do desky a jdete pro novou. Teoreticky to má shořet, ale dělá to tak spousta lidí, ale nemám info, že by to někomu shořelo. Takže jen varování, může se to stát, mimochodem lepší desku na PIII s BX (100MHz) chipsetem už nejde novou koupit!
2. Zařízení bez linkového výstupu, konkrétně gramofon, kytaru a mikrofon (dynamický, ne mikrofon k PC), správně připojujeme jen přes předzesilovač, který má Line Out (Linkový výstup). Je to proto, že tyto zařízení mají každé svůj snímač bez elektroniky (bez předzesilovače). Kytara má jít správně do monitoru (nejčastěji kombo), monitor má linkový výstup, který lze připojit do linkového vstupu PC. Ve studiu nebo na koncertě se zvuk snímá z komba přes mikrofon, který vede přes předzesilovač v mixu, opět do linkového vstupu zesilovače. Zvuk je přirozenější a akusticky příjemnější než z LINE OUT. Kombo v bazaru seženete za pár tisícovek, slušné a použitelné klidně do 5-7k. Bazarový lampový Mesa Boogie je asi za 40k, tak začněte šetřit
3. Kdo nemá na kombo, může si za litr nebo dva koupit efektový processor, většinou je to krabička u nohy, co vypadá jak brzda v autě se třema potenciometrama. Upozorňuji, že za pět litrů už můžete koupit bazárové multikrabičky, na které se už ale OPRAVDU DÁ HRÁT i na koncertě! Je to nejrozumnější způsob, jak se dostat k LINE OUT, nemluvě o tom, že LINE IN/OUT řetězec kytara-krabička-kombo(s dalšíma efektama) je nejčastější a ověřené zapojení ve studiu (tzn. i doma) i na koncertě.
4. Vyrábět takové bazmeky mělo smysl za komančů, teď koupíte americké processory za pár tisícovek, nebo sosnete plugin do profi softu. Vše za prachy, pokud vím.
5. Až budete nahrávat, tak záleží na kvalitní zvukovce s ASIO driverama (SB Audigy atd.). Než vaše nadupané PC překonvertí zvuk ze zvukových vlnek do jedniček a nul, uběhne u běžné zvukovky asi 125 milisekund. Fór je v tom, že tohle už je uchem slyšitelné zpoždění, čili echo. Až budete nahrávat do PC několik partů kytary vedle sebe, pustíte si už nahranou stpu a k tomu přihrajete další. Zjistíte, že to co jste nahráli je zpožděné. Jsou dvě řešení. Nová zvukovka s latencí pod 50 ms (profi pod 10 ms). Nebo je nutno každý nahraný part v čase posunout o latenci zvukovky v milisekundách.
Sorry že jsem se rozepsal, ale v tomhle jsem doma. Kdo chce bastlit, zkuste stavebnice zesilovace.cz, nebo si kupte stavebnice v GM elektonik. Všeobecně se to ale nevyplatí, jdetě do bazaru. Snažím se tomuto tématu (zvuk a video do PC) věnovat na svých stránkách, muziku na PC tam asi taky brzy přidám.
Jinak autora chválím, že se pouští do takovýchto končin, Wokenní SW na PC audio studio znám, ale u Linuxu je zřejmě docela bída, kdo má tip na multitrack soft ala Music Studio, ProTools nebo Cubase, ať dá vědět, rád to srovnám s profi.
Zato ale ta moznost subezne nahravat vstup so zvukovky + bicimi z Hydrogenu a pripadne aj nejake tie zvuke z dakeho softsynthu je fajn.
Co sa tyka Realtime LSM, tak dnes som niekde cital, ze by ho malo nahradit rtlimits. Ale zatial som nemal casu skumat dalej, o co ide. Vraj by rtlimits malo byt sucastou kernelu. Musim na to doma pozriet.
19.6.2006 15:08
msk | skóre: 27
| blog: msk
O tych 3 ms si nechaj tak akurat zdat.Proč by si měl nechat o 3ms zdát? Naprosto běžná hodnota, kterou v pohodě zvládne standardní kernel 2.6. S extra patchi se dá jít i pod 1ms, nicméně latence kolem 5ms pro naprosto většinu nasazení dostatečná.
Zmeraj to osciloskopom, potom uvidis.Proč hned osciloskopem? Stačí udělat loopback, pustit si přez něj z jedné stopy impuls do druhé a vzniklý posun podělit dvěma. To samozřejmě pro paranoiky, co mají utkvělou představu, že hodnoty v jacku vypočítané ze vzorkovací frekvence a velikostí bufferů jsou vylhané
Kazdopadne uznavam, ze ASIO je len nafuknuta bublina pre windows lamy, pretoze latenciu urcuje predovsetkym hardware.Není pravda. Vlastní latence převodníků a předzesilovačů je v podstatě zanedbatelná. Problém je v obsluze těchto zařízení multitaskovým operačním systémem, který musí třeba 20-30x za vteřinu přesypat data z/do bufferu karty někam jinam a nesmí se přitom po dobu celého nahrávání ani jednou zpozdit nebo dokonce jediný cyklus vynechat. To není žádná sranda a pěkně to prověří kvalitu návrhu celého operačního systému. HW počítače není až tak podstatný. Dnešní PC a MACy, co se latencí týče, dodnes stěží dosáhnou na legendární Atari ST, které mělo jenom 8MHz 68000, ale jelikož nemělo multitaskový systém a aplikace (Cubase, Notator...) si povídala přímo s řídícím čipem MIDI interface, byla výsledkem prakticky nulová latence. Tehdy taky nikdo žádné latence neřešil, protože nemusel, ono to prostě fungovalo.
To, ze original windows drivery (WDM) su totalne debilne navrhnute, niet pochyb a ASIO to zachranuje.Současné wdm2 (nebo jak se to jmenuje) je už s ASIO celkem srovnatelné, průšvih byly ty předchozí generace, které byly v případě W9x naprosto nepoužitelné. Nikoliv jenom z hlediska latencí, ale z pohledu návrhu celého API.
Na druhej strane porovnanim ASIO vs ALSA+Jack na tom istom HW dostaneme rovnaky vysledok.S Alsa+jack se dá na dobře vyladěném systému dosáhnout většinou výrazně zajímavějších výsledků, než s dobře vyladěnými windows na stejném HW. Přecejenom windows mají do realtime OS o dost dál než linux. A navíc na linuxu odpadá dělení zvukovek na ASIO a neASIO.
9.6.2006 12:28
DjAARA | skóre: 32
| Praha|Náklo|Olomouc
Protože si také myslím své, moc se mi líbí autorův nadhled, děkuji za článek a držím palce pro další pokračování.
P.S.: Aby se tu nerozvinula flamewar na téma "elektronky vs. tranzistory", což bych fakt nerad, tak jenom přiznám, že i já slyším rozdíl mezi elektronkovým a tranzistorovým zesilovačem, jenom nejsem ochoten o tom vést ty hodiny zasvěcených pseudoodbornických keců (měkčí, hedvábnější, bla bla bla). Omlouvám se všem fajnšmekrům, které se mi podařilo urazit .
Asi čtyři
VRAHU !!!
Ono to stejně nehrálo (když o tom tak přemýšlím, možná už by to dneska ani nemělo co hrát), právě třeba možná proto, že jedna z těch elektronek byla vadná a řekni mi prosímtě, kde bych dneska sehnal jinou
Např. tady. Sám jsem tam kupoval PCL86 do Teslatonu, kterej mi tu ted bez problémů hraje :o)
Toho rádia byla určitě škoda !!
Ale teď beze srandy, žádnej muzikant na nic jinýho nezačínal.
Marshall 900 tak jsem vyplázl 800kč za jednu elektronku...hehe, právě jsem o tom napsal
p.s. momentálně se "neznačkový" dají nový v krámě sehnat asi od 230 Kč, AFAIK
9.6.2006 09:49
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
Já to taky neslyším, ale jakýsi základy by to mít mohlo: Pokud vím, tak elektronky mají kvadratickou charakteristiku, kdežto tranzistory kubickou. To se projeví na zkreslení. U kvadratické převládá 2. harmonická u kubické je dost velká 3. harmonická.
Druhá harmonická je oktáva - libozvuk. Třetí harmonická je problém.
Podobnou charakteristiku jako elektronky mají i unipolární tranzistory. Wikipedia
Mně teda uniká, jak souvisí charakteristika tranzistoru jako součástky se zvukem, který se line z tranzistorového zesilovače.Nesouvisí, dokud to nepřebudíš. Jenže to je přesně to, co u elektrické kytary musíš udělat, aby to znělo jako elektrická kytara. Při zkreslení se potom objevují vyšší harmonické, jak psal GeBu, druhá harmonická je oktáva, třetí harmonická je problém.
Elektronka. Pravověrní muzikanti tvrdí, že je to oproti zpracování zvuku tranzistory zcela zásadní rozdíl. A my ostatní si o tom můžeme myslet své.Myslet si můžete, co chcete, ale myslíte si to blbě. Zvukový charakter lampového aparátu je naprosto odlišný o zvuku polovodičového. Lampy mají svoje charakteristické nenapodobitelné zkreslení a navíc reagují i na dynamiku hry (za domácí úkol si zjistěte proč). Další zabarvení tomu dodá výstupní trafo, které je u lampového zesilovače nezbytné. Proto se to taky používá i všude, kde je zvuk třeba nějak oživit a oteplit. Tedy od mikrofonních předzesilovačů, přes kompresory po masteringové mašiny. Uvědomte si, že v případě kytarových aparátů a mnohých studiových procesorů nejde o žádné HiFi, ale o jeho pravý opak. Tedy nikoliv dopravit (a případně zesílit) signál s co nejmenším zkreslením někam, ale příjmně ho "zmršit", aby to hezky znělo.
Omlouvám se všem fajnšmekrům, které se mi podařilo urazitAno, to je typické. Někteří lidé mají pocit, že jsou děsní borci, když pochopili pár základních vztahů z fyziky, tak při každé příležitosti mají potřebu navážet se do lidí, co o prablematice něco opravdu vědí a mají to futrované mnohaletými zkušenostmi a praxí :(
Ano, to je typické. Někteří lidé mají pocit, že jsou děsní borci, když pochopili pár základních vztahů z fyziky, tak při každé příležitosti mají potřebu navážet se do lidí, co o prablematice něco opravdu vědí a mají to futrované mnohaletými zkušenostmi a praxí :(Boha jeho... a pak je taky skupina lidí, kteří mají zřejmě prakticky nulový smysl pro nadsázku. Těm se omlouvám taky. Za své odlehčené příspěvky a vůbec za to, že žiju. Fakt sorry
9.6.2006 02:06
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
Vyborny clanek !!
Bude pokracovani ? ;)
9.6.2006 08:18
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
)
Taky uz se tesim na dalsi dil, jenom potvrdim ze je opravdu mnohem lepsi strkat kytaru do Line-IN misto do Mic.
9.6.2006 10:37
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
9.6.2006 10:49
Nejsemtu | skóre: 14
| blog: Nejde Smazat
. Btw, to h-čko se mi zdá nějaké podladěné .
. Neni nic lepšího než pořádné 20 minutové sólo :-P.
Jinak co to může být za metalovou kapelu a písničku o lásce? Ještě, že se můj hudební vkus zastavil na konci 90. let. A tak poslouchám jen ty "pravé" metalové skupiny. Shodou náhod ona skupina teď v úterý zahájila šňůru. No doufám, že zase přijedou do Ostravy, protože minule to byl nářezzz. (Ale nešel jsem v úterý za zvuku tvrdé metalové hudby zavraždit sousedům kočku, jak hlásali její fanoušci. )
btw. malá nápověda Blood Raining, Angel Of Death, Seasson In The Abyss, God Hates Us All, Bloodline ...
Můžu začít
))
jinac na ukazku z domaciho studiatechnicky (dost) dobrý[*], ale to je asi tak všecko positivní, co jsem o tom ochoten říct ... sorry, netrefil ses mi do vkusu a postrádám v tom (výraznej) nápad [*] s vyjímkou, že semtam něco je nějaký přebuzený, ale to je dost možná problém dekódování oggu versus alsa :-/
9.6.2006 01:29
9.6.2006 09:16
9.6.2006 09:27
9.6.2006 09:39
9.6.2006 09:48
9.6.2006 12:14
#!/usr/bin/env python
tones = ['C', 'C#', 'D', 'D#',
'E', 'F', 'F#', 'G',
'G#', 'A', 'B', 'H']
for i in xrange(-12, 37):
print '%2s %10.2f Hz' %(tones[i%12], 440*2**((i-9)/12.0))
lze odvodit ze dvou podmínek:
9.6.2006 18:09
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
Zvuk prakticky k nerozeznání od lampového komba, ale to bude i tím že byla kytara i bedny hnaný přes profi převodníky. Bohužel neexistuje verze po Linux...
9.6.2006 13:24
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
Pokud jde o podvádění, no, vy tu někdo ještě žijete v iluzi, že já zapomínám? Dovolte, abych se vám zasmál (navíc v těch pěti metalových skupinách na K co poslouchám se to najde rychle, K není nic moc písmeno)
9.6.2006 23:31
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
10.6.2006 12:00
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
10.6.2006 12:31
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
No, trochu vážněji. Poněkud zapomínáš na možnost použít místo komba zvlášť předzesilovač a zvlášť výkonový zesilovač. Jak už tady bylo zmíněno výše, kvalitní předzesilovač s obyčejným tranzistorovým výkonovým zesilovačem bude mít v podstatě stejný zvuk (pokud se ten výkonový stupeň nepřebudí) Velice perspektivní jsou výkonové zesilovače s MOSFETy, ale zatím jich tolik není.
Další věc - u těch efektů jsi zapomněl zmínit POD XT od Line6 (POD 2 je, mám ten pocit, výběhový model)
A co se toho "fyziku neoklameš" týče, tak k tomu se hodí připsat "zatím". Není daleko doba, kdy budou mít DSP takový výpočetní výkon, že odsimulují elektronkové kombo v pro lidské ucho nerozeznatelné kvalitě.
To uz potom naozaj asi zostava len simulacia, alebo hladanie komba aspon podobneho..
Ani s tou gitarou by som to nevidel az tak prehnane. 50-90 tisic, co Ty pises, je cena spickovej znackovej gitary pre profesionala. Rick, Gib atakdalej. Gitary bez dutiny (bezneho typu strat, tel apod.) vyraba niekolko majstrov aj v Cechach alebo na Slovensku, napr. pan Sivcak. Profesionalne kusky sa daju zaobstarat aj do 30000,- Sk
Ak ide skor o zabavu alebo poloprofesionalne nasadenie, tak niekedy hra prekvapivo dobre aj obycajny Squier alebo Cort za 8-12 tisic, ak chvilu hladas a najdes vydareny kus (najma dat pozor na ladenie, hmatnik a prazce).
Ktery to kombo za 7000,- mas na mysli? To by me fuck zajimalo.....doufam, ze nezacnes s Marshall valvestate, to bych te na miste zastrelil
13.6.2006 16:19
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
Toto uz bude skor o dojmoch, ale ja si myslim, ze prirodzenejsi a krajsi zvuk sa da ziskat aj pomocou komba za uvedenych 7000,- nez simulaciou a nahravanim cez kabel.Zásadní nesouhlas. Předně bych se už ohradil proti pojmu "simulace". Držel bych se zavedeného názvu "amp modeling". Ono opravdu není účelem něco "simulovat", když člověk nemá na originál, stejně jako účelem (nejen) klávesových syntíků a samplerů není to, aby chudému muzikantovi provizorně nahradily klavír, varhany nebo jiné skutečné nástroje. Je to prostě další výrazový prostředek, který namísto analogových součástek používá DSP procesory a je to přitom stále o tomtéž: udělat dobrý a zajímavý zvuk.
No, trochu vážněji. Poněkud zapomínáš na možnost použít místo komba zvlášť předzesilovač a zvlášť výkonový zesilovač. Jak už tady bylo zmíněno výše, kvalitní předzesilovač s obyčejným tranzistorovým výkonovým zesilovačem bude mít v podstatě stejný zvuk (pokud se ten výkonový stupeň nepřebudí)Jo, takhle to taky chápu. Přístup "efekt efektem a zesílení zesilovačem" je mi bližší, asi kvůli tomu že dělám v průmyslu a kalkulovat s tím, že zařízení se běžně provozuje tak trochu "za rohem", je mi nějak vnitřně proti srsti. Tím samozřejmě neříkám, že to nefunguje. Ohledně těch mosfetových výkonových stupňů, jaký je tedy rozdíl mezi přebuzením bipolárního a mosfetového výkonového stupně? Přebuzení chápu jako limitaci na doraz stejnosměrného meziobvodu v zesilovači, kdy se prvek dostává do saturace, tj na výstupu je v tu chvíli v podstatě celkem tvrdé napětí meziobvodu. Jak se v takové situaci teda liší bipolár od mosfetu?
), takže mě žere, že se nemůžu dopátrat jak se sakra uplatňuje ta proklamovaná výstupní charakteristika prvku (jakožto závislost výstupního napětí na výstupním proudu), když v limitaci výkonového stupně se jeho výstupní napětí nemění .
Máte zřejmě výjimečný talent přečíst mezi řádky věci, které tam nejsou.Pokud tam nejsou, tak se omlouvám. Možná už jsem zdeformovaný tím, že sluduji dost technických diskusí a pravidelně se tam objevují lidé, které jsem zminoval někde výše, kteří používají dost podobné fráze. Pokud mezi ně nepatříte, tak je to jenom dobře :)
Opakovaně jsem psal, že lepší zvuk elektronkových zesilovačů slyším taky, což je Vám ovšem nějakým zvláštním nedopatřením vytrvale daří ignorovat.Ony ale leampové zesilovače nemají lepší zvuk. Ony mají libozvučné zkreslení a to je něco jiného. Proto se taky používají tam, kde se používají. Pokud chcete analytický highend zesilovač, který opravdu jenom zesiluje a nic vlastního do zvuku nepřidává, tak je potřeba se lampám vyhnout širokým obloukem.
Mohl bych Vás tedy poprosit, jestli byste mi nějak (alespoň lehce) objasnil, jak se projevuje výstupní charakteristika mosfetového tranzistoru v limitaci na meziobvod, pokud je při přebuzení koncový stupeň otevřený nadoraz? Nemluvím o elektronkách, kde do toho mluví výstupní transformátor a řada dalších věcí (některé znám a většinu určitě ne).Zeptejte se Pavla Dudka. Větší machr přes zesilovače v téhle republice není. A je (doufám že stále) ochotný vysvětlovat.
) Dudkův zesilovač - je to už dlouho, bylo to bipolární a jmenovalo se to tuším DPA220 - tam jsem definitivně pochopil, že tohle je vážně úplně jiný svět .
Ony ale leampové zesilovače nemají lepší zvuk. Ony mají libozvučné zkreslení a to je něco jiného.Tak nějak jsem to myslel, jenom jsem se nepřesně vyjádřil... měl jsem na mysli právě to typické a obtížně popsatelné "zabarvení".
Možná už jsem zdeformovaný tím, že sluduji dost technických diskusí a pravidelně se tam objevují lidé, které jsem zminoval někde výše, kteří používají dost podobné fráze.Znáte rozdíl mezi hifisty a autohifisty? Ani jedno není moje krevní skupina, ale hifistu dokážu bez větších problémů respektovat, zatímco autohifistu těžko. Pokud je někdo přesvědčený, že když si chce vylepšit svojí "hustou aparatůru", tak ta pravá cesta je přidat watty a modré diody v odpovídajícím množství a poměru jedna k jedné, a co hůř, pak o tom neskutečně zasvěceně žvanit, tak je to na mě zpravidla už příliš silné kafe. Prve jsem hloupě napsal "pravověrní muzikanti", protože spíš než pravověrné muzikanty jsem myslel muzikanty, kteří se pustí bez principiálního vhledu do rozborů, "proč sou ty lampy jako vo tom dobrym zvuku". To můžou umět hrát sebelíp (což s tím ale naprosto nesouvisí), a přece taková debata zákonitě sklouzne někam do úrovně "hustý aparatůry". Bohužel jsem u takové pivní debaty několikrát seděl a trpěl a odsud taky pramení moje chuť si do takových lidí rejpnout. Naštěstí tady zřejmě nikdo takový není a na smůlu jste na mě vyběhl Vy, což je škoda, protože ten rejpanec zrovna Vám nepatřil. Tím jsem si prakticky jistý, protože muzikant "hustá aparatůra" by mi to "vysvětlil", zatímco normální muzikant, který si je vědom svých mezí, mi radši doporučí, abych se zeptal Pavla Dudka, aby sám nekecal kraviny. Navrhuji dýmku míru
.
Znáte rozdíl mezi hifisty a autohifisty? Ani jedno není moje krevní skupina, ale hifistu dokážu bez větších problémů respektovat, zatímco autohifistu těžko. Pokud je někdo přesvědčený, že když si chce vylepšit svojí "hustou aparatůru", tak ta pravá cesta je přidat watty a modré diody v odpovídajícím množství a poměru jedna k jedné, a co hůř, pak o tom neskutečně zasvěceně žvanit, tak je to na mě zpravidla už příliš silné kafe.Tady se musím autohifistů zastat. Ono většině z nich jde jenom o to, aby jim to v autě dobře hrálo (ostatně já si taky v autech upgradoval základní muziku na něco poslouchatelnějšího) a je potřeba je odlišovat od "taky autohifistů", kterým jde jenom o to, aby bylo jejich TUC TUC slyšet i o tři bloky dál, kufr měli plný hrozivě vypadajících velkých repráků efektně podsvětlených modrými stroboskopy a otáčeli se za nima holky. A že je takovýchto "taky autohifistů" víc, než "taky hifistů" je jasně dané tím, že na sebedražší a sebeefektně vypadající audiosoustavu v obýváku holku nesbalíte
Navrhuji dýmku míruJá žádnou válečnou sekeru nevykopával, jenom jsem vyjádřil možná poněkud ostře formulovaný povzdech.
Tady se musím autohifistů zastat. Ono většině z nich jde jenom o to, aby jim to v autě dobře hrálo (ostatně já si taky v autech upgradoval základní muziku na něco poslouchatelnějšího) a je potřeba je odlišovat od "taky autohifistů", kterým jde jenom o to, aby bylo jejich TUC TUC slyšet i o tři bloky dál, kufr měli plný hrozivě vypadajících velkých repráků efektně podsvětlených modrými stroboskopy a otáčeli se za nima holky.tady si ovšem musím zase rýpnout já já totiž, dle výše uvedeného rozdělení, žádného "autohifistu" neznám a potkávám jedině "taky autohifisty", no, a popravdě ani nevěřím, že může "autohifista" vůbec existovat ... auto je už z principu akusticky naprosto nevhodné prostředí, jediné, co se s tím dá dělat, je snad zastavit někde daleko od silnice, vypnout motor a vzít si sluchátka
p.s. říká člověk, co si do 120 narval ARX-165-21/4, ze kterých později udělal pasivní bedny k počítači (jojo, AWE32, to byla věc ...) - to jen na doplnění, když už se tu tak škatulkujou ty "taky-" a "ne-taky-"
.
(viz dýmka míru... už zas jsem ty srandičky přehnal )
já totiž, dle výše uvedeného rozdělení, žádného "autohifistu" neznám a potkávám jedině "taky autohifisty", no, a popravdě ani nevěřím, že může "autohifista" vůbec existovat ...Já jich tedy znám docela dost, mnozí z nich jsou fachmani, co si taky prošli obdobím bastlení zesilovačů a velice rozumně se s nimi dá diskutovat.
auto je už z principu akusticky naprosto nevhodné prostředí, jediné, co se s tím dá dělat, je snad zastavit někde daleko od silnice, vypnout motor a vzít si sluchátkaTo je dost hloupý bonmot. Auto samozřejmě nikdy nebude konkurence k dobře zařízené poslechovce s highend komponenty, nicméně slušně udělaná instalace v autě hraje jak z praku a řádově předčí jakékoliv PC bedničky nebo věžičky, na které hraje >90% lidí.
Auto samozřejmě nikdy nebude konkurence k dobře zařízené poslechovce s highend komponenty, nicméně slušně udělaná instalace v autě hraje jak z praku a řádově předčí jakékoliv PC bedničky nebo věžičky, na které hraje >90% lidí.no, jedna věc je to, že to bude hrát lépe než uvedené, to ostatně zvládala i ta moje instalace ve škodovce, ale druhá věc je, co se rozumí jako "hi-fi" ... sice mohu mít aparaturu, která formálně zvládne 20 Hz - 20 kHz ±3 dB s odstupem -bůhvíkolik dB, zkreslením menším než ňáká procenta, kolísáním menším než jiná procenta, ale z praktického hlediska mi to bude na nic polovina parametrů zanikne v hluku za jízdy, a zbytek zcela odrovnají problémy jako umístění hlavy vůči reproduktorům nebo chybějící dozvuk ale říkal jsem, že jen rejpu
nic proti snaze o lepší poslech v autě, ale prostě se mi příčí pojit to s označením "hifi" ...
Hi-fi jako norma (mimochodem, kdepak 20Hz-20kHz, horní mezní frekvence pro splnění normy hi-fi stačí 12,5kHz a spodní bude taky jinde a tolernace asi taky větší, nicméně jsem líný to dohledávat) je už naprosto mrtvá záležitostněmčině neholduju a Babelfish se moc nevytáhl, leč nakolik rozumím, řekl bych, že wikipedie s těmi 12,5 kHz nesouhlasí ... ale to jen tak na okraj, podstatné je, že:
hifi se obecně chápe jako kvalitní reprodukceano, tak jsem to myslel - resp. reprodukce i poslech
Nicméně hifi ani jako norma, pokud vím, neupravuje ani hluk okolí ani pozici posluchačeno a přesně o to mi šlo - že dosáhnu-li kvalitní reprodukce (což je ta "formální" část hifi), nemusím ještě dosáhnout kvalitního poslechu (což je to, co sice normováno není, tak nějak samosebou se to ale počítá taky ...)
(a ono i v koncertním sále na klasice je značná hladina hluku generovaná vrtícími se posluchači i muzikanty a člověk taky skoro nikdy nesedí v ideálním místě,což jest ovšem součástí jedinečného zážitku
o rocku/popu/folku nemluvě, to je prakticky už reprodukovaná hudba),tam je ovšem zkreslení zcela záměrné
Hlučnost je potom v rozumně novém autě při přiměřené rychlosti taky naprosto minimální,to jsou silná slova ... byla by podpořena údajem v dB?
s dozvuky jsou tam paradoxně daleko menší problémy, než v běžné akusticky neupravené místnosti (nevzniká problematické stojaté vlnění).ehm, přístup, kdy poukazuji na to, že je něco špatné, a dostane se mi odpovědi, že existuje něco ještě horšího (tak ať si nestěžuju), mám poněkud nerad
já tedy hudbu do koupelny poslouchat nechodím, abych měl problémy se stojatým vlněním, takže bych zůstal u toho auta ... a tam ten dozvuk prostě chybí; tedy nejde o dozvuk samotný, ten se dá nahnat efektovým procesorem, jde o, laicky řečeno, "naplnění prostoru zvukem"
A výšková repra se dají vhodně umístit a nasměrovat, takže člověk má i jakous takous lokalizaci,člověk-řidič nebo člověk-spolujezdec? :-/
na kteoru třeba může u sebelepších sluchátek zapomenout (ostatně stejně jako na ty dozvuky).viz výše; moje původní poznámka bylo opravdu jen rýpnutí ... poslech na sluchátka je jiná kategorie, optimálně by měla být i nahrávka pro sluchátka namixována jinak ... takže bych se opět vyhnul srovnání
člověk-řidič nebo člověk-spolujezdec? :-/Člověk - pokud se tu mluví o vhodném umístění, tak oba
takže bych zůstal u toho auta ... a tam ten dozvuk prostě chybíZrovna auto bych za přetlumený prostor nepovažoval, přece jenom je uvnitř dost odrazných ploch.
Ukazky v mp3 v Ubuntu neprehraji...
disclaimer: tento příspěvek není adresován na nikoho konkrétního a jeho výskyt právě na tomto místě v diskusi je čistě náhodný a neúmyslný
WTF? o jaké licenci je řeč? bylo by prosím možné dát odkaz na nějaký formální dokument, který brání přehrávání .mp3 v Ubuntu?že Ubuntu neumí mp3 je chyba UbuntuNie. Je to chyba licencie k formatu.
anompeg je narozdíl od vorbis standardizovanýAno?
KymISO/IEC
/cim?normou ISO/IEC 11172-3
unlicensed encoders and players appear to be illegal in countries that recognize software patents(víš co znamená "appear"?) a hovoříš-li o licencování, nikoli patentech samotných, a tedy možnosti konkrétního užití, rovněž humorný je odkaz na text:
patent holders declined to enforce license fees on open source decoders, allowing many free MP3 decoders to developstránka Thomsonu pak silně připomíná útok SCO na Linux - akorát plná huba řečí o tom, jak se jim musí platit za každý prd ...
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.