Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Pro tento článek byla použita distribuce SuSE 8.0, situace v jiných distribucích je však podobná.
V předešlých článcích (1, 2) jsme si ukázali, jak nastavit vzhled písma v prohlížeči Mozilla pomocí TTF fontů Microsoft. Bohužel tyto fonty již nejsou dostupné na WWW stránkách. Proto jsem hledal jiné řešení a výsledek je překvapující.
Po standardní instalaci SuSE 8.0 a instalaci Mozilly vypadají stránky www.zive.cz zhruba takhle:

Výsledek je otřesný a naprosto nepoužitelný, začínající uživatel, který si nainstaluje tuto distribuci Linuxu pro vyzkoušení, se podle mého názoru vrátí ke svým Windows a bude si myslet o Linuxové komunitě, že snad není normální.
Náprava je jednoduchá. Firma SuSE se asi rozhodla nahradit kvalitu kvantitou, a proto ve standardní instalaci najdeme mnoho různých fontů v kodování ISO-8859-2. Navíc jsou jména fontů aliasovány, takže najdeme ve výpisu fontů např courier new, což je název Microsoftího fontu, který samozřejmě v systému není.
Po odstranění těchto balíků:
Stále nic moc, ale stačí nastavit minimální velikost fontu na 12.
(Edit/Preferences/Appearance/Fonts/Minimum font size).
Výsledek:
Poznámka: škoda, že jsem neudělal náhled u prvního obrázku s nastavenou min. velikostí fontu, ono to vypadá ještě hůř než první obrázek.
Nastavení fontu jsem ponechal na původních hodnotách:
Zkuste porovnat stránky Tiscali s TrueType fonty a dnešními úpravami.
Situace v Linuxu v oblasti fontů není nijak růžová, uživatelé stále narážejí na problémy se zobrazováním a kódováním fontů. Myslím si, že postup Microsoftu ve Windows je správný. Windows 3.11 - XP obsahují cca 5 základních druhů písma a aplikace spoléhají, že v systému jsou. V Linuxu máme na výběr z mnoha fontů, ale každá aplikace chce svůj font a když v systému chybí, tak použije první font, na který přijde, takže výsledek je potom strašný. Názvy písem jsou různě aliasovány, z čehož vznikne hotový guláš.
Přeji si, aby byly v každé linuxové distribuci základní druhy písma stejné a aby všechny aplikace tyto písma využívaly. Jestli bude někdo chtít si nainstaloval další druhy písma a používat je v aplikacích, je to jen otázka jeho vlastního uvážení a volby.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
)
,verze 1.0 vypadala uplne super,ale po instalaci 1.1 se to zmrsilo
trosku sem se hrabal ve skinu takze uz to je skoro vsude v poradku...ale stejne,asi zmenili(tzn. zacli pouzivat jine) nejake "defaultni" pismo
)