Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Už víme, jak kompilace probíhá, už si umíme sami zkompilovat nějaký prográmek a dnes ukončíme naše povídání tím, že si vysvětlíme, jak udělat kompilaci hezčí, hravější, rychlejší... no prostě lepší.
Skript configure
, o kterém jsme si již povídali, zkoumá při
svém běhu celý systém a snaží se zjistit, co máme a co nemáme. A podle toho
přizpůsobuje parametry, které se následně dostanou až ke kompilátoru a
ovlivní tak (velmi výrazně) výsledek jeho práce.
Makefile je obyčejný textový soubor, takže jej stačí otevřít v oblíbeném
editoru [čti vim]. V makefile se kromě jednotlivých příkazů nacházejí také
proměnné. Ty jsou zapsány úplně na začátku a zjednodušují nám změnu celého
procesu. Nejzajímavější je pro nás proměnná CFLAGS
. Ta
obsahuje právě parametry kompilátoru a může vypadat třeba takto:
CFLAGS= -O3 -march=pentium -ffast-math
|
Existuje několik důvodů, proč bychom je chtěli měnit:
Jen vysvětlení ke druhému bodu: kompilovat můžeme na úplně jiném procesoru nebo dokonce jiné architektuře. Není problém překládat na CPU 486 program pro P4 (i když se to v praxi dělá spíš obráceně).
Parametrů je celá řada a my si popíšeme ty nejzajímavější:
-mcpu=
-march=
-mcpu=pentium-mmx
, bude kód skládán tak, aby běžel
co nejrychleji na Pentiu MMX, ale nebudou použity žádné instrukce MMX,
takže aplikace poběží i na i386. Pokud ale použijeme
-march=pentium-mmx
, budou použity všechny možnosti
optimalizace, včetně využití MMX instrukcí, takže výsledek už na ničem
nižším nepojede.
Podporované možnosti u procesorů Intel a kompatibilních jsou: i386, i486, i586, i686, pentium, pentium-mmx, pentiumpro, pentium2, pentium3, pentium4, prescott, nocona, k6, k6-2, k6-3, athlon, athlon-tbird, athlon-4, athlon-xp, athlon-mp, winchip-c6, winchip2 a c3. Tento výčet není zdaleka konečný a jediný správný. Může se zásadně lišit podle verze gcc a aplikovaných patchů.
-O
-fexpensive-optimizations
-ffast-math
-fforce-mem
-funroll-loops
-fschedule-insns
To je z nejdůležitějšího asi vše. Chcete-li více, viz
man gcc
.
Otázkou ovšem zůstává, co a kdy optimalizovat. Některé distribuce jako Gentoo nebo SourceMage automaticky kompilují zdrojové balíčky už při jejich instalaci. Takže jsou optimalizovány všechny programy i knihovny. V příslušném konfiguračním souboru pak lze nastavit konkrétní kompilační parametry.
To má pochopitelně několik výhod:
Nevýhodou je samozřejmě delší instalace veškerého software (během ní je ovšem možno normálně pracovat). Otázkou všeobjímající kompilace ovšem zůstává, zda se takto ztrávený čas vyplatí. Zarytí Gentooisti budou neobjektivně tvrdit, že rozhodně ano. Zkusme se na celou situaci podívat z nadhledu.
V každé distribuci jsou k dispozici tisíce programů. Stačí si v konzoli
dvakrát stisknout tabulátor a hláška Display all 1637 possibilities?
(y or n)
nás jistě přesvědčí, že je tomu skutečně tak. Drtivá
většina aplikací však spadá do skupiny systémových utilit, jenž jsou velmi
nenáročné na procesorový čas. Jsou to například: ls, grep, less, more,
sort, cat, echo, ping a mnoho dalších.
Otázka tedy zní: Vyplatí se nám optimalizovat si i tyto programy? Podle mě ne. Proto je zbytečné volit Gentoo nebo SourceMage jen proto, abychom měli "vyladěný" systém.
Naopak některé důležité programy je vhodné si optimalizovat na míru svému stroji. Jsou to ale spíše náročnější aplikace jako MPlayer, POV-Ray a podobně, kde se může za jistých okolností hodit každé procento. Rovněž na glibc (hlavní systémová knihovna, kterou využívají všechny programy) můžeme ušetřit kousek zatížení procesoru. Při přehrávání mp3 na 3GHz procesoru nás však ani toto nemusí trápit.
Jiná situace samozřejmě nastává v případě, že vlastníte nějaký zvláštní druh hardware (například 64 bitový procesor v serveru). Je pochopitelné, že instalace a použití 32 bitové distribuce "tak, jak je", by zde bylo chybou.
Další stranou mince, kterou je potřeba zvážit, je fakt, že některé distribuce (například Debian) je možno sehnat již předkompilované pro různé druhy platforem, případně můžeme stáhnout upravené balíky (MalýJarda například vyrábí své debianní balíky rovnou pro platformu i686). Máme tak ulehčenou práci, protože optimalizaci už udělal někdo za nás.
Obecně vzato je optimalizace velmi užitečná věc a v případě náročných projektů nebo nově instalovaných programů, které si sami kompilujeme, se nám může hodit. Ovšem i zde platí klasické pořekadlo: "Všeho s Mírou."
Tímto uzavíráme náš miniseriálek o kompilacích. Doufám, že se líbíl a že jste se dozvěděli něco nového.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: