Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Už víme, jak kompilace probíhá, už si umíme sami zkompilovat nějaký prográmek a dnes ukončíme naše povídání tím, že si vysvětlíme, jak udělat kompilaci hezčí, hravější, rychlejší... no prostě lepší.
Skript configure, o kterém jsme si již povídali, zkoumá při
svém běhu celý systém a snaží se zjistit, co máme a co nemáme. A podle toho
přizpůsobuje parametry, které se následně dostanou až ke kompilátoru a
ovlivní tak (velmi výrazně) výsledek jeho práce.
Makefile je obyčejný textový soubor, takže jej stačí otevřít v oblíbeném
editoru [čti vim]. V makefile se kromě jednotlivých příkazů nacházejí také
proměnné. Ty jsou zapsány úplně na začátku a zjednodušují nám změnu celého
procesu. Nejzajímavější je pro nás proměnná CFLAGS. Ta
obsahuje právě parametry kompilátoru a může vypadat třeba takto:
CFLAGS= -O3 -march=pentium -ffast-math
|
Existuje několik důvodů, proč bychom je chtěli měnit:
Jen vysvětlení ke druhému bodu: kompilovat můžeme na úplně jiném procesoru nebo dokonce jiné architektuře. Není problém překládat na CPU 486 program pro P4 (i když se to v praxi dělá spíš obráceně).
Parametrů je celá řada a my si popíšeme ty nejzajímavější:
-mcpu=
-march=-mcpu=pentium-mmx, bude kód skládán tak, aby běžel
co nejrychleji na Pentiu MMX, ale nebudou použity žádné instrukce MMX,
takže aplikace poběží i na i386. Pokud ale použijeme
-march=pentium-mmx, budou použity všechny možnosti
optimalizace, včetně využití MMX instrukcí, takže výsledek už na ničem
nižším nepojede.
Podporované možnosti u procesorů Intel a kompatibilních jsou: i386, i486, i586, i686, pentium, pentium-mmx, pentiumpro, pentium2, pentium3, pentium4, prescott, nocona, k6, k6-2, k6-3, athlon, athlon-tbird, athlon-4, athlon-xp, athlon-mp, winchip-c6, winchip2 a c3. Tento výčet není zdaleka konečný a jediný správný. Může se zásadně lišit podle verze gcc a aplikovaných patchů.
-O-fexpensive-optimizations-ffast-math-fforce-mem-funroll-loops-fschedule-insnsTo je z nejdůležitějšího asi vše. Chcete-li více, viz
man gcc.
Otázkou ovšem zůstává, co a kdy optimalizovat. Některé distribuce jako Gentoo nebo SourceMage automaticky kompilují zdrojové balíčky už při jejich instalaci. Takže jsou optimalizovány všechny programy i knihovny. V příslušném konfiguračním souboru pak lze nastavit konkrétní kompilační parametry.
To má pochopitelně několik výhod:
Nevýhodou je samozřejmě delší instalace veškerého software (během ní je ovšem možno normálně pracovat). Otázkou všeobjímající kompilace ovšem zůstává, zda se takto ztrávený čas vyplatí. Zarytí Gentooisti budou neobjektivně tvrdit, že rozhodně ano. Zkusme se na celou situaci podívat z nadhledu.
V každé distribuci jsou k dispozici tisíce programů. Stačí si v konzoli
dvakrát stisknout tabulátor a hláška Display all 1637 possibilities?
(y or n) nás jistě přesvědčí, že je tomu skutečně tak. Drtivá
většina aplikací však spadá do skupiny systémových utilit, jenž jsou velmi
nenáročné na procesorový čas. Jsou to například: ls, grep, less, more,
sort, cat, echo, ping a mnoho dalších.
Otázka tedy zní: Vyplatí se nám optimalizovat si i tyto programy? Podle mě ne. Proto je zbytečné volit Gentoo nebo SourceMage jen proto, abychom měli "vyladěný" systém.
Naopak některé důležité programy je vhodné si optimalizovat na míru svému stroji. Jsou to ale spíše náročnější aplikace jako MPlayer, POV-Ray a podobně, kde se může za jistých okolností hodit každé procento. Rovněž na glibc (hlavní systémová knihovna, kterou využívají všechny programy) můžeme ušetřit kousek zatížení procesoru. Při přehrávání mp3 na 3GHz procesoru nás však ani toto nemusí trápit.
Jiná situace samozřejmě nastává v případě, že vlastníte nějaký zvláštní druh hardware (například 64 bitový procesor v serveru). Je pochopitelné, že instalace a použití 32 bitové distribuce "tak, jak je", by zde bylo chybou.
Další stranou mince, kterou je potřeba zvážit, je fakt, že některé distribuce (například Debian) je možno sehnat již předkompilované pro různé druhy platforem, případně můžeme stáhnout upravené balíky (MalýJarda například vyrábí své debianní balíky rovnou pro platformu i686). Máme tak ulehčenou práci, protože optimalizaci už udělal někdo za nás.
Obecně vzato je optimalizace velmi užitečná věc a v případě náročných projektů nebo nově instalovaných programů, které si sami kompilujeme, se nám může hodit. Ovšem i zde platí klasické pořekadlo: "Všeho s Mírou."
Tímto uzavíráme náš miniseriálek o kompilacích. Doufám, že se líbíl a že jste se dozvěděli něco nového.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
osobne si kompiluju prave video prehracac, kompresory a jadro.