Vyšla nová verze 1.4.0 nástroje pro připojení ke vzdálené ploše Remmina. Mezi změnami figurují např. opravy autentizace přes SSH nebo nakládání se schránkou při připojení přes RDP. Sestavení dostupná z PPA pro Ubuntu skončí ve prospěch Flatpaku a Snapu.
Google zveřejnil seznam 200 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se studenti přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 3 000 do 6 600 dolarů. V Česku a na Slovensku 3 600 dolarů. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Ve věku 74 let zemřel Lawrence Tesler. V 70. letech pracoval v Xerox PARC a posléze odešel do Apple. Zabýval se především zjednodušováním uživatelských rozhraní, byl odpůrcem modality a přispěl k prosazení moderního způsobu označování a kopírování textu – myší a klávesovými zkratkami (kombinace s XCV) – v raných Apple Human Interface Guidelines. Dále se podílel např. na vývoji Smalltalku a souvisejícího přenosného počítače Xerox NoteTaker nebo později PDA Apple Newton.
Aktuální příspěvek What is Mobile PureOS? na stránkách společnosti Purism je věnován operačnímu systému Mobile PureOS, tj. PureOS pro mobilní zařízení a především pro telefon Librem 5. Víceméně se jedná o stabilní Debian s GNOME doplněný o balíčky phosh, phoc, libhandy, Calls, Chats a další.
Jozef Mlich se v příspěvku PinePhone je nové OpenMoko na svém blogu věnuje svému novému linuxovému chytrému telefonu PinePhone v edici BraveHeart: "Momentálně se pocity z tohohle zařízení dají přirovnat k BrokenMoku. Většina věcí prostě nefunguje. Minimálně ne sama od sebe. Začít se dá už u samotného hardware, kde existuje wiki stránka popisující nedostatky".
Justine Haupt aktualizovala svůj open source mobilní telefon s rotační číselnicí a zveřejnila kompletní dokumentaci, vlastní kód, schémata i STL soubory pro 3D tisk. Desku plošných spojů případně i vytištěný obal lze koupit v jejím obchodu.
Otevřená certifikační autorita Let's Encrypt v příspěvku na svém blogu informuje, že žádosti o vystavení certifikátů nově validuje z několika míst současně (Multi-Perspective Validation). Další informace v diskusním fóru.
Byla vydána verze 15.0 na Debianu založené linuxové distribuce Untangle NG Firewall. Přehled novinek v poznámkách k vydání a ve videu na YouTube. Vyzkoušet lze (zatím neaktualizované) demo webového rozhraní.
Letošní ročník konference LinuxDays se uskuteční o víkendu 3. a 4. října, opět se potkáme v pražských Dejvicích na FIT ČVUT. Také během devátého ročníku nás budou čekat desítky přednášek, workshopy, stánky a spousta doprovodného programu. Aktuální dění můžete sledovat na Twitteru nebo Facebooku, přidat se můžete také do telegramové diskusní skupiny.
Alexander Popov se v příspěvku na svém blogu podrobně věnuje možnostem zneužití bezpečnostní chyby CVE-2019-18683 v linuxovém podsystému V4L2. Videoukázka eskalace práv na YouTube. Chyba byla v upstreamu opravena v listopadu loňského roku. Alexander Popov se chybě věnoval ve své přednášce (pdf) na konferenci OffensiveCon 2020.
Tento seriál je určen začátečníkům, kteří neví, co je to překlad, případně neví jak na něj. Některé popisy jsou proto značně zjednodušeny.
V GNU/Linuxu, stejně jako v dalších unixových systémech, se velmi často používají překladače z rodiny gcc, kterými se také budeme v našem seriálku zabývat.
Překladač provádí přeměnu zdrojového kódu čitelného člověkem na binární kód, který je čitelný pro procesor. Ovšem čitelný pro konkrétní procesor. To, co umí i386, neumí Alpha a podobně.
Nutnost kompilace vznikla postupným vývojem. V dřevních dobách programování psali programátoři svá díla přimo ve strojovém kódu. Neměli jinou možnost, pokud chtěli, aby procesor věděl, co má dělat. Strojový kód je však pro větší projekty nevyhovující kvůli tomu, že zvládá pouze atomární kroky a složitější funkce je třeba velmi rozvlekle rozepisovat. Proto vznikly takzvané vyšší jazyky, které mají proti strojovému kódu řadu výhod:
Toto jsou některé důvody, které programátory vedou k použití vyšších jazyků. V těch napíší své programy a pustí je do světa. Protože se pohybujeme ve světě svobodného software, máme ke všem aplikacím zdrojový kód. Ten nám umožňuje programy zkoumat, opravovat a měnit. Abychom je poté mohli na svých počítačích spustit, musíme provést zmíněnou kompilaci.
Samostatnou kapitolou je pak optimalizace programu. Ta nám umožní během překladu zohlednit charakteristiky jednotlivých procesorů, a tím zrychlit následné provádění strojového kódu. Příklad: procesory novějších generací obsahují instrukce, které umožňují provádět rychleji některé matematické funkce. Pokud je tedy v binárním programu kompilátor použije, zvýší se jeho efektivita. Nevýhodou pak je, že takto přeložený program nám nepoběží na procesoru nižší generace. Programátora ovšem výsledná podoba nezajímá, tu určuje až překlad (respektive parametry předané překladači).
Tvůrci distribucí tyto překlady obvykle provedou za nás a my už získáme hotový binární (zkompilovaný) balíček, který jen rozbalíme na svůj disk pomocí instalačního procesu a můžeme začít program používat. Může však nastat několik situaci, které nám tento běžný postup znemožní:
Poslední možnost si popíšeme podrobněji, protože se nás pravděpodobně budou týkat nejčastěji. V moderním operačním systému provádí většina programů velmi podobné operace. Aby se každý programátor nemusel zabývat implementací obecných funkcí, existují takzvané knihovny. Tyto knihovny obsahují nejčastěji používané kódy, které může libovolný program použít. Jednoduše zavolá funkci v knihovně a ta nějak samostatně proběhne. Programátora tedy implementace vůbec nezajímá, stačí mu, že ví jak funkci zavolat.
Knihovny se do systému instalují samostatně (obvykle bývají v samostatných balíčcích) a bez nich pochopitelně programy fungovat nemohou. Bez nich by prostě kus kódu chybělo a program by nemohl některé funkce vůbec provádět. Správné knihovny ve správných verzích jsou tedy bezpodmínečnou nutností. Tady narážíme na zakopaného psa.
Nevýhoda knihoven se projeví ve chvíli, kdy se například snažíte do starší distribuce nainstalovat novější balíček. Tento balíček byl samozřejmě přeložen v novější verzi distribuce, která obsahuje také novější verze knihoven než ta vaše. Říkáme, že je program přeložen proti novější knihovně. Jelikož se jedná o binární balíček, je již pevně sestaven a očekává, že bude mít k dispozici knihovnu, proti které byl přeložen.
A nastává klasický problém závislostí, o kterém jste již jistě slyšeli. I kdyby se vám povedlo balíček nainstalovat, program nepoběží, protože nebude schopen s novou knihovnou komunikovat.
Chceme-li zjistit, které knihovny program potřebuje, můžeme použít
příkaz ldd:
#ldd /bin/sh
|
V tomto případě je vše v pořádku a my vidíme, že žádná knihovna nechybí (v opačném případě bychom dostali místo cesty jen text "not found").
Jak z toho ven? Možností je několik:
To ovšem nemusí být řešení - nová knihovna může být závislá na dalších knihovnách a ty pak na dalších a dalších a problém může přerůst až ve změnu půlky systému.
Toto je samozřejmě ideální řešení, protože překlad už někdo udělal přede mnou. Ne vždy je to však možné.
Kompilaci vlastními silami si podrobně vysvětlíme a předvedeme na příkladu. Není to nic těžkého, protože člověk je tvor líný a vynašel si k tomuto účelu řadu automatických udělátek.
Ale o tom až příště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
14.10.2004 10:21
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
ldd /usr/bin/mplayernebo
ldd `which mplayer`
ldd /bin/lsPokud jste začátečník, použijte např. zdrojový RPM, který má v hlavičce BuildRequires, kde je vše potřebné vyjmenováno. Jinak sledujte výpis configure a kompilace, zanalyzujte protokol (config.log, výpis na konzoli), zjistěte, jaký soubor vám chybí, a pak hledejte ve správci balíků v YaSTu balíček, který potřebný soubor obsahuje.
)
A jelikož na notebooku mám problém s framebufferem, tak ani textové terminály nejdou. Mno nemám se pouštět do takových šíleností, když tomu nerozumím.
Co ale považuju za podstatnější chybu, je že při instalování z dávek není možné udržovat pořádek na počítači. Z dlouhodobého hlediska je to neudržitelné. Když mám nainstalováno všechno přes balíčky, tak vím CO tam mám, KDE to mám a v JAKÉ to mám verzi. Když budu kompilovat páté přes deváté tak jak to zrovna "potřebuju" a samozřejmě smažu všechny zdrojáky, abych ušetřil místo na disku. Pak za půl roku nebudu vědět s jakými parametry jsem který program zconfiguroval, tudíž nebudu vědět, jak to odinstalovat. A pak už stačí zadat blbě parametry za configure a mám po žížalkách. Už se to nekorektně odinstaluje a na disku zbydou nějaké relikty V tom vidím problém kompilování z kódu. Prostě na produkční stroji (a tím myslím i svůj NB, na kterém pracuju) se za čas vymstí nutnou reinstalací celého systému.
.
(Doufám, že se to nebude kvalifikovat hanobení státního symbolu...)
15.10.2004 13:08
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
Pán zřejmě nepochopil, že je dnes pátek a že to byl pokus o vtip...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
15.6.2005 15:10
15.10.2004 09:35
15.10.2004 10:35
2.3.2006 18:11