abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 15:55 | Komunita

Free Software Foundation (FSF, Nadace pro svobodný software) publikovala nové video s názvem The University of Costumed Heroes. Jedná se o součást kampaně za používání svobodného softwaru při distanční výuce.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
7.8. 13:33 | Zajímavý projekt

Vývojáři přenosného počítače Pocket Popcorn Computer (Pocket P.C.) (zprávička) informují na svém blogu, že návrh hardwaru zveřejnili na GitHubu pod licencí CC BY-SA 3.0 US.

Ladislav Hagara | Komentářů: 4
7.8. 08:00 | Zajímavý článek

David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, zveřejnil novou iteraci své instalační příručky pro použití Kubuntu, nyní 20.04, jako grafické pracovní stanice.

Fluttershy, yay! | Komentářů: 3
7.8. 02:00 | IT novinky

Počátkem roku někdo odcizil z Intelu několik GB citlivých dat. Prvních 20 GB bylo zveřejněno [Hacker News, ZDNet].

Ladislav Hagara | Komentářů: 8
6.8. 19:33 | Nová verze

Bylo vydáno Ubuntu 20.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 20.04 LTS s kódovým názvem Focal Fossa. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v přehledu změn. Součástí oznámení je infografika Ubuntu od 2004 do 20.04 LTS (png).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
6.8. 18:00 | Pozvánky

MojeFedora.cz upozorňuje na letošní Flock aneb letošní online konferenci zaměřenou na přispěvatele do Fedory. Konference probíhá od zítra 7. srpna do neděle 9. srpna, viz program.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
6.8. 15:00 | Nová verze

Po půl roce od vydání verze 2.31 byla vydána verze 2.32 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
6.8. 09:33 | IT novinky

Dnes končí bezpečnostní konference Black Hat USA 2020 (Twitter) a začíná bezpečnostní konference DEF CON 28 (Twitter). Kvůli onemocnění COVID-19 ne v Las Vegas, ale pouze virtuálně. Na konferenci DEF CON naplánované přednášky jsou již k dispozici na DEF CON Media Serveru a na YouTube.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
6.8. 07:33 | Nová verze

Po více než pěti letech byla vydána nová verze 1.7 multiplatformního grafického editoru Pinta (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
6.8. 00:33 | Komunita

V září loňského roku Richard Stallman rezignoval na funkci prezidenta Free Software Foundation (FSF). Včera byl zvolen nový prezident. Je jím Geoffrey Knauth (Twitter).

Ladislav Hagara | Komentářů: 11
Dokážete si představit, že by váš hlavní počítač (desktop, notebook) byl v současné době založen na architektuře jiné než x86 (x86_64)? Například ARM, POWER, RISC-V,…
 (10%)
 (13%)
 (57%)
 (15%)
 (5%)
Celkem 191 hlasů
 Komentářů: 13, poslední 7.8. 10:04
Rozcestník

Nebojíme se kompilace - I (teorie)

14. 10. 2004 | Petr Krčmář | Návody | 48172×

Jednou z nočních můr linuxových začátečníků je vlastní kompilace programů ze zdrojových kódů. Většina z nich se jí snaží co nejdéle vyhýbat, dříve či později jsou ale přesto nuceni ji využít. Jak na ni si ukážeme v našem novém seriálu.

Tento seriál je určen začátečníkům, kteří neví, co je to překlad, případně neví jak na něj. Některé popisy jsou proto značně zjednodušeny.

V GNU/Linuxu, stejně jako v dalších unixových systémech, se velmi často používají překladače z rodiny gcc, kterými se také budeme v našem seriálku zabývat.

Překladač provádí přeměnu zdrojového kódu čitelného člověkem na binární kód, který je čitelný pro procesor. Ovšem čitelný pro konkrétní procesor. To, co umí i386, neumí Alpha a podobně.

Nutnost kompilace vznikla postupným vývojem. V dřevních dobách programování psali programátoři svá díla přimo ve strojovém kódu. Neměli jinou možnost, pokud chtěli, aby procesor věděl, co má dělat. Strojový kód je však pro větší projekty nevyhovující kvůli tomu, že zvládá pouze atomární kroky a složitější funkce je třeba velmi rozvlekle rozepisovat. Proto vznikly takzvané vyšší jazyky, které mají proti strojovému kódu řadu výhod:

  • Jsou lépe čitelné pro člověka.
  • Jsou na první pohled lépe srozumitelné.
  • Díky tomu se v nich lépe hledají chyby.
  • Programátor se může více soustředit na obsah než na formu.
  • Překladač je pak může přeložit pro více platforem a systémů.
  • Lze je dodatečně optimalizovat pro konkrétní procesor.

Toto jsou některé důvody, které programátory vedou k použití vyšších jazyků. V těch napíší své programy a pustí je do světa. Protože se pohybujeme ve světě svobodného software, máme ke všem aplikacím zdrojový kód. Ten nám umožňuje programy zkoumat, opravovat a měnit. Abychom je poté mohli na svých počítačích spustit, musíme provést zmíněnou kompilaci.

Samostatnou kapitolou je pak optimalizace programu. Ta nám umožní během překladu zohlednit charakteristiky jednotlivých procesorů, a tím zrychlit následné provádění strojového kódu. Příklad: procesory novějších generací obsahují instrukce, které umožňují provádět rychleji některé matematické funkce. Pokud je tedy v binárním programu kompilátor použije, zvýší se jeho efektivita. Nevýhodou pak je, že takto přeložený program nám nepoběží na procesoru nižší generace. Programátora ovšem výsledná podoba nezajímá, tu určuje až překlad (respektive parametry předané překladači).

Tvůrci distribucí tyto překlady obvykle provedou za nás a my už získáme hotový binární (zkompilovaný) balíček, který jen rozbalíme na svůj disk pomocí instalačního procesu a můžeme začít program používat. Může však nastat několik situaci, které nám tento běžný postup znemožní:

  • Potřebujeme program nějak upravit a musíme proto zasáhnout do zdrojových kódů.
  • Neexistuje balíček pro naši distribuci.
  • Chceme provést vyšší stupeň optimalizace.
  • Potřebujeme balíček pro nestandardní architekturu.
  • Balíčky, které máme, nejsou s knihovnami v naší distribuci kompatibilní.

Poslední možnost si popíšeme podrobněji, protože se nás pravděpodobně budou týkat nejčastěji. V moderním operačním systému provádí většina programů velmi podobné operace. Aby se každý programátor nemusel zabývat implementací obecných funkcí, existují takzvané knihovny. Tyto knihovny obsahují nejčastěji používané kódy, které může libovolný program použít. Jednoduše zavolá funkci v knihovně a ta nějak samostatně proběhne. Programátora tedy implementace vůbec nezajímá, stačí mu, že ví jak funkci zavolat.

Knihovny se do systému instalují samostatně (obvykle bývají v samostatných balíčcích) a bez nich pochopitelně programy fungovat nemohou. Bez nich by prostě kus kódu chybělo a program by nemohl některé funkce vůbec provádět. Správné knihovny ve správných verzích jsou tedy bezpodmínečnou nutností. Tady narážíme na zakopaného psa.

Nevýhoda knihoven se projeví ve chvíli, kdy se například snažíte do starší distribuce nainstalovat novější balíček. Tento balíček byl samozřejmě přeložen v novější verzi distribuce, která obsahuje také novější verze knihoven než ta vaše. Říkáme, že je program přeložen proti novější knihovně. Jelikož se jedná o binární balíček, je již pevně sestaven a očekává, že bude mít k dispozici knihovnu, proti které byl přeložen.

A nastává klasický problém závislostí, o kterém jste již jistě slyšeli. I kdyby se vám povedlo balíček nainstalovat, program nepoběží, protože nebude schopen s novou knihovnou komunikovat.

Chceme-li zjistit, které knihovny program potřebuje, můžeme použít příkaz ldd:

#ldd /bin/sh

libtermcap.so.2 => /lib/libtermcap.so.2 (0xb75df000)
libdl.so.2 => /lib/libdl.so.2 (0xb75db000)
libc.so.6 => /lib/tls/libc.so.6 (0xb74a3000)
/lib/ld-linux.so.2 => /lib/ld-linux.so.2 (0xb75eb000)

V tomto případě je vše v pořádku a my vidíme, že žádná knihovna nechybí (v opačném případě bychom dostali místo cesty jen text "not found").

Jak z toho ven? Možností je několik:

  • Nainstalovat novou knihovnu.

To ovšem nemusí být řešení - nová knihovna může být závislá na dalších knihovnách a ty pak na dalších a dalších a problém může přerůst až ve změnu půlky systému.

  • Sehnat si balíček nového programu přeložený proti mojí distribuci.

Toto je samozřejmě ideální řešení, protože překlad už někdo udělal přede mnou. Ne vždy je to však možné.

  • Zkompilovat si nový program vlastními silami.

Kompilaci vlastními silami si podrobně vysvětlíme a předvedeme na příkladu. Není to nic těžkého, protože člověk je tvor líný a vynašel si k tomuto účelu řadu automatických udělátek.

Ale o tom až příště.

       

Hodnocení: 51 %

        špatnédobré        

Nástroje: Tisk bez diskuse

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

14.10.2004 09:39 klassik | skóre: 24 | blog: Klassikov | Praha
Rozbalit Rozbalit vše knihovny
Bry den. Mam dva mensi dotazky. V clanku se pise, ze programatora implementace knihoven vubec nezajima a staci mu jen vedet jak funkci zavolat. Pokdu teda v systemu knihovny nejsou, tak se pri kompilaci knihovny vytvori? A pokud chceme zjistit jake knihovny program potrebuje pouzijeme prikaz ldd.Nicmene me neni jasne kdy a v kterem korenu ho pouziji.(Vim man ldd nicmene exampl mi neni jasny v tom smyslu ze pokud mam balicek treba mplayer tak jak zjistim jake knihovny potrebuje)
V podstatě nic nevím
Jiří Svoboda avatar 14.10.2004 10:21 Jiří Svoboda | skóre: 37 | blog: cat /dev/mind | Prostějov
Rozbalit Rozbalit vše Re: knihovny
Pokud pri kompilaci v systemu knihovny nejsou, muze nastat jeden ze dvou scenaru:
1) Bud program knihovnu vyzaduje a pak nahlasi chybu (vetsinou uz hned pri './configure') a nezkompiluje se.
2) Program potrebuje knihovnu jen pro urcitou funkcnost a pokud ji nenajde, zkompiluje se bez teto funkcnosti.
Typicky napr. zmineny mplayer. Pri kompilaci hleda mj. knihovny s kodeky. Pokud prislusnou knihovnu najde, zkompiluje se s jeji podporou (napr. libdv pro DV video). Pokud ji nenajde, zkompiluje se bez jeji podpory, ale jeji dodatecne pridani do systemu (coz znamena bud instalaci z binarky a nebo kompilaci) funkcnost automaticky neprida, mplayer se musi znovu zkompilovat.
Neuvazuji ted pripad, pokud je opravdu knihovna soucasti nejake aplikace a dale neuvazuji staticke/dynamicke linkovani, ktere urcite bude popsano v nekterem z dalsich dilu.

S ldd muze byt jediny problem a to ten, ze ldd nehleda program (svuj parametr) v ceste. Takze se musi uvest plna cesta. Tzn. napriklad:
ldd /usr/bin/mplayer
nebo
ldd `which mplayer`
14.10.2004 10:47 klassik | skóre: 24 | blog: Klassikov | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: knihovny
Diky. Naprosto vycerpavajici odpovedi
V podstatě nic nevím
15.10.2004 09:15 kowy
Rozbalit Rozbalit vše Re: knihovny
Seš naprosto super. Fakt díky díky díky. Delši dobu totiž přemýšlím, jak se jmenuje program, terý mi vrátí cestu ke spouštěnému programu. Věděl jsem, že se tak jmenuje, jen se mu z hlavy vykouřilo to jedno slovíčko WHICH. Nahrazoval jsem si to pomocí locate či find|grep, ale to není ono. Ještě že máme ten internet, jinak bych s tou svou hlavou musel něco udělat ;-)
15.10.2004 22:06 Michal Kubeček
Rozbalit Rozbalit vše Re: knihovny
Myslíte něco jako:

alias xwhich='find `echo $PATH | tr : \ ` -name'

Ale to je spíš náhrada za příkaz 'where' z tcsh.
15.6.2005 08:41 Yoss
Rozbalit Rozbalit vše Re: knihovny
Ja sa ospravedlnujem vopred za blbu otazku (a uz vidim tie posmesne odpovede), ale som uplny zaciatocnik a dufam, ze sa najde aspon jeden dobrodinec, ktory mi pomoze. Stale nerozumiem tomu ldd. Mam SUSE a nemozem dostat z ldd, aby mi vypisal kniznice ktore program potrebuje. Neviem ako ho pouzit. Mam napr v adresary software ulozeny a roztarovany zdrojak v adresary napr moj_zdrojak. ked napisem ldd user/software/moj_zdrojak, vzdy mi vypise ze nevie najst adresar. Jednoducho nepoznam syntax prikazu (ten user, je samozrejme moj profil). Skusal som pisat cele cesty zacinajuce root aj cesty zacinajuce od profilu a adresara home, aj tym sposobom ze som vosiel do adresara kde mam zdrojak a napisat ldd, ale stale mi to nejde....

Diky za pomoc
Stanislav Brabec avatar 15.6.2005 15:10 Stanislav Brabec | skóre: 45 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: knihovny
Žádný takový program neexistuje (configure skript je tomu pouze nápomocen).

ldd umí vypsat knihovny vyžadované hotovou binárkou, což vám nepomůže - RPM si to hlídá samo, a kompilátorem chybějící knihovnu nepřilinkujete. Cesta samozřejmě může být zadaná jakýmkoliv platným způsobem.

Příklad:
ldd /bin/ls
Pokud jste začátečník, použijte např. zdrojový RPM, který má v hlavičce BuildRequires, kde je vše potřebné vyjmenováno. Jinak sledujte výpis configure a kompilace, zanalyzujte protokol (config.log, výpis na konzoli), zjistěte, jaký soubor vám chybí, a pak hledejte ve správci balíků v YaSTu balíček, který potřebný soubor obsahuje.
14.10.2004 22:43 aaa
Rozbalit Rozbalit vše autoconf
Chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaká možnost (utilita?), jak bez větší námahy vygenerovat 'autoconf' skripty ('configure' atd.) z ručně vytvořeného Makefile? (Pokud možno automaticky bez ručního zásahu.) Jde mi o to, že někteří vývojáři nemají autoconf příliš v lásce, což většinou komplikuje život nejen při překladu, ale i při tvorbě balíčku. Díval jsem se sice do dokumentace k autoconf, ale jako neprogramátor jsem tomu ne zcela porozuměl...
Stanislav Brabec avatar 15.10.2004 11:32 Stanislav Brabec | skóre: 45 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: autoconf
To ne - to by bylo drbání levou rukou za pravým uchem. Automake slouží k přesně obrácené věci - z jednoduchého Makefile.am vytvoří komplexní Makefile.

Ale existují nástroje, které projdou zdrojáky a navrhnou, co by se mělo testovat apod.:

autoscan, příp. autoupdate pro aktualizaci, ifnames pro větvení programu, libtoolize pro knihovny, gettextize pro podporu lokalizace, intltoolize pro podporu lokalizace na desktopu atd.

Případně Linuxové IDE, kde naklikáte, co potřebujete, a ono si to vše vytvoří samo.
Stanislav Brabec avatar 15.10.2004 11:38 Stanislav Brabec | skóre: 45 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: autoconf
Nesetkal jsem se s tím, že by autoconf komplikoval tvorbu balíčku - ten jí naopak výrazně usnadňuje. Ani překlad nekomplikuje.

Jediné, co je opravdový problém, je napsat správně všechny soubory kolem. K tomu ještě drobné změny syntaxe přícházející s novými verzemi.

Dokumentace k těmto nástrojům není zrovna ideální - chybí tam HOWTO a ukázky, spousta maker je dokumentovaná jen ve zdrojácích.

Nejlépe je si najít nějaké články, hotové balíčky. Chyby pak řešit za pomoci Googlu (změna syntaxe postihne víc projektů).
15.10.2004 11:51 aaa
Rozbalit Rozbalit vše Re: autoconf
Asi jsem se nevyjádřil úplně jasně - komplikují mi život ručně psané Makefiles, neboť z nich většinou nejde úplně jednoduše vygenerovat standardním postupem použitelný balíček. Naopak automaticky generovaný Makefile většinou žádné problémy nedělá. Takže bych potřeboval něco "hrozně chytrého", co by dokázalo projít ruční Makefile a vygenerovalo soubory potřebné pro použití autoconf. (Jestli plácám nesmysly, tak se předem omlouvám...:-()
Stanislav Brabec avatar 15.10.2004 13:00 Stanislav Brabec | skóre: 45 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: autoconf
Nevím o tom, a pochybuji, že by se to někomu kdy povedlo.
15.10.2004 09:34 kowy na centrum t cz
Rozbalit Rozbalit vše Jedna drobná nevýhoda
Má to krapet nevýhodu, včera jsem si na Fedoře 1 upgradoval Gtk+ na nejnovější ze zdrojových kódů. Po dvouvečerním klání se to povedlo. OdRPMkoval jsem původní a dám make install. Výsledek je dost smutný, Xka naběhla, ale místo GDM na mě vyjukla černá obrazovka :-( A jelikož na notebooku mám problém s framebufferem, tak ani textové terminály nejdou. Mno nemám se pouštět do takových šíleností, když tomu nerozumím.

Co ale považuju za podstatnější chybu, je že při instalování z dávek není možné udržovat pořádek na počítači. Z dlouhodobého hlediska je to neudržitelné. Když mám nainstalováno všechno přes balíčky, tak vím CO tam mám, KDE to mám a v JAKÉ to mám verzi. Když budu kompilovat páté přes deváté tak jak to zrovna "potřebuju" a samozřejmě smažu všechny zdrojáky, abych ušetřil místo na disku. Pak za půl roku nebudu vědět s jakými parametry jsem který program zconfiguroval, tudíž nebudu vědět, jak to odinstalovat. A pak už stačí zadat blbě parametry za configure a mám po žížalkách. Už se to nekorektně odinstaluje a na disku zbydou nějaké relikty :-( V tom vidím problém kompilování z kódu. Prostě na produkční stroji (a tím myslím i svůj NB, na kterém pracuju) se za čas vymstí nutnou reinstalací celého systému.
Petr Krčmář avatar 15.10.2004 09:35 Petr Krčmář | skóre: 60 | Liberec
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jedna drobná nevýhoda
Ad instalace z dávek: Vydrž do dalšího dílu :-).
Amatéři postavili Noemovu archu, profesionálové Titanic ...
15.10.2004 10:04 Rezza
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jedna drobná nevýhoda
Ta nevyhoda je naopak u rpm celkem vyhodou, pac zkus prikaz rpmbuild a uvidis jak je to fajn... No pro mne to uz moc neni, vracim se ke slacku:D
15.10.2004 10:06 Ales Tosovsky | skóre: 4
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jedna drobná nevýhoda
Tak zkuste checkinstall. Ten nahrazuje "make install" (nebo i jiné příkazy), vyrobí Vám RPM balíček a ten si nainstalujete. Je to až neuvěřitelně jednoduché.

Domácí stránka: http://checkinstall.izto.org/

Návody:

http://www.root.cz/clanek/2115

http://linux.tosovsky.info/exec.php/show=checkinstall
Jesus Jimenez avatar 15.10.2004 10:35 Jesus Jimenez | skóre: 29
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jedna drobná nevýhoda
jj, checkinstall@slackware rulezz ;)
Doaenův zákon průtahů: Čím pomaleji pracuješ, tím méně naděláš chyb. -- Murphy
15.10.2004 16:35 J
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jedna drobná nevýhoda
Je tu moznost, prejit na ciste kompilovany distro. Trebas Gentoo, s poradkem na disku problemy nemam a kdykoli si muzu nainstalovat libovolnou verzi cehokoli. Staci si pridat vlastni "balicek" do portage.
15.10.2004 11:17 mirec
Rozbalit Rozbalit vše ...
...vcelku fajn, ale tieto problemy s DLL hell tu budu naveky... alebo zeby .NET vyriesilo tieto haluze? ;-)
15.10.2004 11:58 Re
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
NET? To jako projekt Mono? Hahaha, to je přesně to, co pošle GNOME ke dnu. A pak už tu zbudou jen inteligentní KDE technologie a tím dojde i ke standardizaci v oblasti linuxového desktopu. Budoucnost existuje - a začíná na písmeno K. Mimochodem, už J. K. Tyl to věděl - KDE (je) domov můj, KDE (je) domov můj:-) (Doufám, že se to nebude kvalifikovat hanobení státního symbolu...)
15.10.2004 12:13 jm
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
Kinux se blizi... Diky nechci. :-(
Jiří Svoboda avatar 15.10.2004 13:08 Jiří Svoboda | skóre: 37 | blog: cat /dev/mind | Prostějov
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
I kdyz uz je tu za posledni tyden ponekolikate flamebait na to same tema, stejne se vyjadrim.
Ano, GNOME se zacina potapet a Mono ho pohrbi. Doufam, ze se to prilis nedotkne Gtk+. Vzhledem k tomu, ze KDE je na <to uz tu tento tyden nekolikrat bylo>, mame obrovske stesti, ze existuji i dalsi, mensi projekty.
15.10.2004 16:35 Bender
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
Pane orákulum, pokud chcete pronášet radobyosvícené předpovědi, tak si nejdřiv zachatujte s de Icazou. Rád bych věděl čím jsou vaše věštby podložené - četbou diskuzí podobných samožerů, nebo nejakým vaším rozborem?
15.10.2004 16:37 Bender
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
Pán bude patrně vývojář KDE, když tak vidí do těch inteligentních technologií.
15.10.2004 17:19 aaa
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
;-) Pán zřejmě nepochopil, že je dnes pátek a že to byl pokus o vtip...
15.10.2004 20:04 Bender
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
Dobrej pokus.
14.6.2005 13:20 Jája Pája
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
Chlapi, já Vám vůbec nerozumím!!!!
8.12.2004 23:14 jiri.b | skóre: 30 | blog: jirib
Rozbalit Rozbalit vše Re: ...
Jeste ze fandim BSD :) Takovy sracky KDE!
kap avatar 2.3.2006 18:11 kap | skóre: 10 | blog: The Bro Code
Rozbalit Rozbalit vše ldd
Mám problem když jsem zadal: ldd /home/mirda/stratagus. Tak mi to napíše ldd není souborem ani složkou. (používám Ubuntu 5.10) PS: Nezlobte se na mě jsem Linux Lama :-(
Stanislav Brabec avatar 2.3.2006 18:38 Stanislav Brabec | skóre: 45 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: ldd
Asi jste příkaz zadal jinam, než do terminálu.

Toto je příkaz pro příkazový řádek, a ten se zadává v terminálu.
Stanislav Brabec avatar 2.3.2006 18:40 Stanislav Brabec | skóre: 45 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: ldd
Pokud vám to ale napsalo ldd: /home/mirda/stratagus: není souborem ani adresářem, pak to znamená, že na vašem disku /home/mirda/stratagus neexistuje.
kap avatar 3.3.2006 17:24 kap | skóre: 10 | blog: The Bro Code
Rozbalit Rozbalit vše Re: ldd
Zadaval jsem to v terminalu a ta složka existuje.
Stanislav Brabec avatar 3.3.2006 17:35 Stanislav Brabec | skóre: 45 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: ldd
Hmm, to je chyba v chybové hlášce glibc.

Parametr pro ldd musí být soubor.

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.