Daniel Vetter ve zprávě rozeslané do vícero e-mailových konferencí shrnuje situaci kolem financování služeb poskytovaných projektům Freedesktop.org, zvláště spojeným s X.Org (grafické knihovny atp.). Vzhledem k rostoucí popularitě služeb jako CI (Continuous Integration) rostou také náklady na hosting (očekávané výdaje od 75 tisíc dolarů za rok), a proto se hledá sponzor, nebo bude nutné služby v horizontu několika měsíců omezit.
Knot DNS slaví deset let své existence. Projekt autoritativního DNS serveru Knot DNS patří mezi nejstarší projekty Laboratoří CZ.NIC. Dnes je tomu právě deset let od uložení prvotního prototypu serveru commitem 2da03d5da do veřejného repozitáře Git.
Byla vydána nová verze 2.53.1 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Hlavní změny jsou pod kapotou. Nová hlavní verze 2.53 používá základ z Firefoxu a Thunderbirdu 60.
Budou to tři roky, co Canonical ukončil vývoj mj. grafického prostředí Unity8 a souvisejících projektů jako smartphone s Ubuntu Touch. Toho se ujala komunita UBports a vedle toho vznikl fork Yunit, který již neexistuje, zatímco Unity8 se dostane do Debianu. Nebude se však jmenovat Unity8, nýbrž Lomiri, jak bylo nyní oznámeno.
Úrad podpredsedu vlády SR pre investície a informatizáciu vyhlásil výzvu na podporu migrácie na open source a podporu budovania inteligentných miest a regiónov. Dátum uzavretia 1. hodnotiaceho kola je 21.04.2020. Žiadatelia môžu získať od 200 000 do 1 000 000 eur.
Otevřená certifikační autorita Let's Encrypt oznámila, že vydala již miliardu certifikátů. Při spuštění veřejné bety Let's Encrypt, v prosinci 2015, bylo celosvětově pomocí HTTPS stahováno cca 40 % webových stránek. Dnes je to 81 %. V USA dokonce 91 %. Podrobnosti na stránce se statistikami. Let's Encrypt má aktuálně 13 zaměstnanců na plný úvazek a roční rozpočet přibližně 3,35 milionu dolarů.
Fedora stále hledá nové logo. První návrhy byly představeny již před rokem. Designérka Fedory Máirín Duffy ukázala na Twitteru aktuální verzi a žádá uživatele o zpětnou vazbu.
Android-x86, tj. port mobilního operačního systému Android na standardní PC s architekturou x86, byl vydán v nové stabilní verze 9.0-r1. Přehled novinek v oficiálním oznámení.
Mozilla definitivně opouští IRC. Vloni začala hledat novou veřejnou komunikační platformu. Dosud používala IRC (plus interně neveřejný Slack a po nějakou dobu i Mattermost). Nicméně IRC i servery zastarávaly a zejména použitelnost na mobilních zařízeních byla často problematická. Po zvažování a zkoušení různých alternativ se Mozilla přiklonila k otevřenému protokolu Matrix (můžete také znát referenčního klienta Riot) a na konci února IRC vypne.
Raspberry Pi slaví 8 let. Při této příležitosti bylo Raspberry Pi 4 s 2 GB RAM zlevněno o 10 dolarů. Napořád.
Tento seriál je určen začátečníkům, kteří neví, co je to překlad, případně neví jak na něj. Některé popisy jsou proto značně zjednodušeny.
V GNU/Linuxu, stejně jako v dalších unixových systémech, se velmi často používají překladače z rodiny gcc, kterými se také budeme v našem seriálku zabývat.
Překladač provádí přeměnu zdrojového kódu čitelného člověkem na binární kód, který je čitelný pro procesor. Ovšem čitelný pro konkrétní procesor. To, co umí i386, neumí Alpha a podobně.
Nutnost kompilace vznikla postupným vývojem. V dřevních dobách programování psali programátoři svá díla přimo ve strojovém kódu. Neměli jinou možnost, pokud chtěli, aby procesor věděl, co má dělat. Strojový kód je však pro větší projekty nevyhovující kvůli tomu, že zvládá pouze atomární kroky a složitější funkce je třeba velmi rozvlekle rozepisovat. Proto vznikly takzvané vyšší jazyky, které mají proti strojovému kódu řadu výhod:
Toto jsou některé důvody, které programátory vedou k použití vyšších jazyků. V těch napíší své programy a pustí je do světa. Protože se pohybujeme ve světě svobodného software, máme ke všem aplikacím zdrojový kód. Ten nám umožňuje programy zkoumat, opravovat a měnit. Abychom je poté mohli na svých počítačích spustit, musíme provést zmíněnou kompilaci.
Samostatnou kapitolou je pak optimalizace programu. Ta nám umožní během překladu zohlednit charakteristiky jednotlivých procesorů, a tím zrychlit následné provádění strojového kódu. Příklad: procesory novějších generací obsahují instrukce, které umožňují provádět rychleji některé matematické funkce. Pokud je tedy v binárním programu kompilátor použije, zvýší se jeho efektivita. Nevýhodou pak je, že takto přeložený program nám nepoběží na procesoru nižší generace. Programátora ovšem výsledná podoba nezajímá, tu určuje až překlad (respektive parametry předané překladači).
Tvůrci distribucí tyto překlady obvykle provedou za nás a my už získáme hotový binární (zkompilovaný) balíček, který jen rozbalíme na svůj disk pomocí instalačního procesu a můžeme začít program používat. Může však nastat několik situaci, které nám tento běžný postup znemožní:
Poslední možnost si popíšeme podrobněji, protože se nás pravděpodobně budou týkat nejčastěji. V moderním operačním systému provádí většina programů velmi podobné operace. Aby se každý programátor nemusel zabývat implementací obecných funkcí, existují takzvané knihovny. Tyto knihovny obsahují nejčastěji používané kódy, které může libovolný program použít. Jednoduše zavolá funkci v knihovně a ta nějak samostatně proběhne. Programátora tedy implementace vůbec nezajímá, stačí mu, že ví jak funkci zavolat.
Knihovny se do systému instalují samostatně (obvykle bývají v samostatných balíčcích) a bez nich pochopitelně programy fungovat nemohou. Bez nich by prostě kus kódu chybělo a program by nemohl některé funkce vůbec provádět. Správné knihovny ve správných verzích jsou tedy bezpodmínečnou nutností. Tady narážíme na zakopaného psa.
Nevýhoda knihoven se projeví ve chvíli, kdy se například snažíte do starší distribuce nainstalovat novější balíček. Tento balíček byl samozřejmě přeložen v novější verzi distribuce, která obsahuje také novější verze knihoven než ta vaše. Říkáme, že je program přeložen proti novější knihovně. Jelikož se jedná o binární balíček, je již pevně sestaven a očekává, že bude mít k dispozici knihovnu, proti které byl přeložen.
A nastává klasický problém závislostí, o kterém jste již jistě slyšeli. I kdyby se vám povedlo balíček nainstalovat, program nepoběží, protože nebude schopen s novou knihovnou komunikovat.
Chceme-li zjistit, které knihovny program potřebuje, můžeme použít
příkaz ldd:
#ldd /bin/sh
|
V tomto případě je vše v pořádku a my vidíme, že žádná knihovna nechybí (v opačném případě bychom dostali místo cesty jen text "not found").
Jak z toho ven? Možností je několik:
To ovšem nemusí být řešení - nová knihovna může být závislá na dalších knihovnách a ty pak na dalších a dalších a problém může přerůst až ve změnu půlky systému.
Toto je samozřejmě ideální řešení, protože překlad už někdo udělal přede mnou. Ne vždy je to však možné.
Kompilaci vlastními silami si podrobně vysvětlíme a předvedeme na příkladu. Není to nic těžkého, protože člověk je tvor líný a vynašel si k tomuto účelu řadu automatických udělátek.
Ale o tom až příště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
14.10.2004 10:21
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
ldd /usr/bin/mplayernebo
ldd `which mplayer`
ldd /bin/lsPokud jste začátečník, použijte např. zdrojový RPM, který má v hlavičce BuildRequires, kde je vše potřebné vyjmenováno. Jinak sledujte výpis configure a kompilace, zanalyzujte protokol (config.log, výpis na konzoli), zjistěte, jaký soubor vám chybí, a pak hledejte ve správci balíků v YaSTu balíček, který potřebný soubor obsahuje.
)
A jelikož na notebooku mám problém s framebufferem, tak ani textové terminály nejdou. Mno nemám se pouštět do takových šíleností, když tomu nerozumím.
Co ale považuju za podstatnější chybu, je že při instalování z dávek není možné udržovat pořádek na počítači. Z dlouhodobého hlediska je to neudržitelné. Když mám nainstalováno všechno přes balíčky, tak vím CO tam mám, KDE to mám a v JAKÉ to mám verzi. Když budu kompilovat páté přes deváté tak jak to zrovna "potřebuju" a samozřejmě smažu všechny zdrojáky, abych ušetřil místo na disku. Pak za půl roku nebudu vědět s jakými parametry jsem který program zconfiguroval, tudíž nebudu vědět, jak to odinstalovat. A pak už stačí zadat blbě parametry za configure a mám po žížalkách. Už se to nekorektně odinstaluje a na disku zbydou nějaké relikty V tom vidím problém kompilování z kódu. Prostě na produkční stroji (a tím myslím i svůj NB, na kterém pracuju) se za čas vymstí nutnou reinstalací celého systému.
.
(Doufám, že se to nebude kvalifikovat hanobení státního symbolu...)
15.10.2004 13:08
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
Pán zřejmě nepochopil, že je dnes pátek a že to byl pokus o vtip...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
15.6.2005 15:10
15.10.2004 09:35
15.10.2004 10:35
2.3.2006 18:11