Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Udev před přibližně šesti lety definitivně nahradil starého, jaderného správce adresáře /dev zvaného devfs.
Tahle věta je IMHO trochu zavádějící, protože vzbuzuje představu, že se devfs opravdu používal. Ve skutečnosti ho ale z běžných distribucí používal pouze Mandrake, takže to byla spíš taková slepá ulička.
/dev jako normální součást filesystému a v něm statické soubory vytvářené skriptem při instalaci. Když bylo potřeba něco upravit (což bylo jen velmi zřídka), provádělo se to přímo příkazem mknod - buď to udělal přímo správce systému nebo post-instalační skript balíčku. Takové řešení mělo samozřejmě spoustu nedostatků, takže se hledaly způsoby, jak spravovat obsah /dev dynamicky, aby opravdu odpovídal tomu, co v počítači je, a umožňoval mít jména zařízení persistentní. Virtuální filesystém devfs byl (v Linuxu) první takový pokus, ale měl řadu chyb, proto se nikdy moc neprosadil a nakonec vznikl udev založený na úplně jiné koncepci.
Podobné chování je u názvů síťových rozhraní. Že má v těchto názvech prsty udev se člověk bohužel často dozví, až když hledá důvod, proč je jeho síťová karta při startu přejmenována např. z eth0 na eth3To ma nemilo prekvalipo v Debiane, kde som za nic na svete nevedel prist preco pri vymene sietovky mi ta nie a nie fungovat, ked pri starsej distribucii Debianu to fungovalo. Po hodinach patrania som na to prisiel, ze to sposobil udev a jeho pravidlo. Osobne si myslym, ze to mohli lepsie postavit aby sa chovanie udev podobalo tomu, co bolo pred tym. Ak mam jednu sietovku, tak preco po jej vymene to nemoze byt stale eth0. Tak mam za bezpecene, ze siet mi bude fungovat stale(samozrejme ak mam ovladac). Teraz to tak nieje a ludom, ktory sa s tym stretnu prvy raz to zbytocne komplikuje zivot. To nehovorim o BFU, ktory to nema sancu zvladnut. Neviem ako su na tom ine distribucie.Udev totiž pro každé síťové rozhraní, co je kdy připojeno do systému, trvale vyhradí název.
Objavi sa to povodne zariadenie a pri deli sa mu najblizsie volne.
Jenže ta persistentní jména mají zajistit právě to, aby se tohle nestalo.
Ale já ten problém stejně nechápu. BFU-like distribuce používají NetworkManager, který by měl být schopen si ty karty nastavit sám. A u pokročilejšího uživatele bych čekal, že si to bude schopen upravit...
Sposobuje to aj problem pri klonovani systemu.Tak klonování systémů je obecně problém kvůli chybějícímu všeobjímajícímu seal/sysprep postupu. Když je potřeba dělat často nové systému, je podle mě lepší zkousnout kulku a nasadit něco, co je naprovižnuje od nuly.
Persistentní jména totiž slouží právě k tomu, aby se tak nechoval.
Problem solved.
Podobné chování je u názvů síťových rozhraní. Že má v těchto názvech prsty udev se člověk bohužel často dozví, až když hledá důvod, proč je jeho síťová karta při startu přejmenována např. z eth0 na eth3Udev totiž pro každé síťové rozhraní, co je kdy připojeno do systému, trvale vyhradí název. Tyto názvy jsou pak zapisovány do
/etc/udev/rules.d/70-persistent-net.rules. Tento soubor můžete dle své vůle upravovat, nebo smazat.
Tady by bylo vhodné upřesnit, že to udev nedělá sám od sebe, ale opět na základě nějakého jiného souboru s pravidly (a za pomoci helperů). Např. v OpenSuSE 12.2 je to /lib/udev/rules.d/75-persistent-net-generator.rules
Pokud tam ten generátor není, tak tam není ani ten soubor s pravidly, o kterém píše autor.
Přejmenovávání na jména, která by mohla kolidovat s těmi automaticky generovanými, se obecně moc nedoporučuje (ať už u blokových/znakových zařízení nebo u síťových rozhraní). On i ten generátor je trochu komplikovanější a snaží se potenciální kolize řešit, ale stejně je to náchylné na race conditions. Některé zdroje jdou dokonce tak daleko, že doporučují NAME="..." nepoužívat vůbec, nechat všemu původní jména a jen přidávat symbolické linky. Ale to zrovna u síťových rozhraní nejde.
Jenže leckdy tam ten generator není ... např. Archlinux ho už nemá.
A ani nikdy neměl
Tak. Být tu Flattr tlačítko, tak už tam má hlas. 
Tiskni
Sdílej: