Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Udev před přibližně šesti lety definitivně nahradil starého, jaderného správce adresáře /dev zvaného devfs.
Tahle věta je IMHO trochu zavádějící, protože vzbuzuje představu, že se devfs opravdu používal. Ve skutečnosti ho ale z běžných distribucí používal pouze Mandrake, takže to byla spíš taková slepá ulička.
/dev jako normální součást filesystému a v něm statické soubory vytvářené skriptem při instalaci. Když bylo potřeba něco upravit (což bylo jen velmi zřídka), provádělo se to přímo příkazem mknod - buď to udělal přímo správce systému nebo post-instalační skript balíčku. Takové řešení mělo samozřejmě spoustu nedostatků, takže se hledaly způsoby, jak spravovat obsah /dev dynamicky, aby opravdu odpovídal tomu, co v počítači je, a umožňoval mít jména zařízení persistentní. Virtuální filesystém devfs byl (v Linuxu) první takový pokus, ale měl řadu chyb, proto se nikdy moc neprosadil a nakonec vznikl udev založený na úplně jiné koncepci.
Podobné chování je u názvů síťových rozhraní. Že má v těchto názvech prsty udev se člověk bohužel často dozví, až když hledá důvod, proč je jeho síťová karta při startu přejmenována např. z eth0 na eth3To ma nemilo prekvalipo v Debiane, kde som za nic na svete nevedel prist preco pri vymene sietovky mi ta nie a nie fungovat, ked pri starsej distribucii Debianu to fungovalo. Po hodinach patrania som na to prisiel, ze to sposobil udev a jeho pravidlo. Osobne si myslym, ze to mohli lepsie postavit aby sa chovanie udev podobalo tomu, co bolo pred tym. Ak mam jednu sietovku, tak preco po jej vymene to nemoze byt stale eth0. Tak mam za bezpecene, ze siet mi bude fungovat stale(samozrejme ak mam ovladac). Teraz to tak nieje a ludom, ktory sa s tym stretnu prvy raz to zbytocne komplikuje zivot. To nehovorim o BFU, ktory to nema sancu zvladnut. Neviem ako su na tom ine distribucie.Udev totiž pro každé síťové rozhraní, co je kdy připojeno do systému, trvale vyhradí název.
Objavi sa to povodne zariadenie a pri deli sa mu najblizsie volne.
Jenže ta persistentní jména mají zajistit právě to, aby se tohle nestalo.
Ale já ten problém stejně nechápu. BFU-like distribuce používají NetworkManager, který by měl být schopen si ty karty nastavit sám. A u pokročilejšího uživatele bych čekal, že si to bude schopen upravit...
Sposobuje to aj problem pri klonovani systemu.Tak klonování systémů je obecně problém kvůli chybějícímu všeobjímajícímu seal/sysprep postupu. Když je potřeba dělat často nové systému, je podle mě lepší zkousnout kulku a nasadit něco, co je naprovižnuje od nuly.
Persistentní jména totiž slouží právě k tomu, aby se tak nechoval.
Problem solved.
Podobné chování je u názvů síťových rozhraní. Že má v těchto názvech prsty udev se člověk bohužel často dozví, až když hledá důvod, proč je jeho síťová karta při startu přejmenována např. z eth0 na eth3Udev totiž pro každé síťové rozhraní, co je kdy připojeno do systému, trvale vyhradí název. Tyto názvy jsou pak zapisovány do
/etc/udev/rules.d/70-persistent-net.rules. Tento soubor můžete dle své vůle upravovat, nebo smazat.
Tady by bylo vhodné upřesnit, že to udev nedělá sám od sebe, ale opět na základě nějakého jiného souboru s pravidly (a za pomoci helperů). Např. v OpenSuSE 12.2 je to /lib/udev/rules.d/75-persistent-net-generator.rules
Pokud tam ten generátor není, tak tam není ani ten soubor s pravidly, o kterém píše autor.
Přejmenovávání na jména, která by mohla kolidovat s těmi automaticky generovanými, se obecně moc nedoporučuje (ať už u blokových/znakových zařízení nebo u síťových rozhraní). On i ten generátor je trochu komplikovanější a snaží se potenciální kolize řešit, ale stejně je to náchylné na race conditions. Některé zdroje jdou dokonce tak daleko, že doporučují NAME="..." nepoužívat vůbec, nechat všemu původní jména a jen přidávat symbolické linky. Ale to zrovna u síťových rozhraní nejde.
Jenže leckdy tam ten generator není ... např. Archlinux ho už nemá.
A ani nikdy neměl
Tak. Být tu Flattr tlačítko, tak už tam má hlas. 
Tiskni
Sdílej: