CZLUG: Tisková zpráva o softwarových patentech EU

18. 9. 2003 | Tisková zpráva | Tiskové zprávy | 7420×

24.9.2003 bude pokračovat Evropský parlament v projednávání návrhu zákona, který by v Evropské unii legalizoval softwarové patenty.

Dne 1.9.2003 došlo v Evropském parlamentu k projednávání návrhu zákona, jehož součástí je legalizace softwarových patentů. Softwarové patenty jsou však velkou hrozbou pro otevřený software. Mezi otevřený software patří například nejpopulárnější WWW server Apache, DNS server BIND nebo operační systém GNU/Linux.

Pokud by zanikl nebo byl výrazně omezen vývoj otevřeného software, mělo by to významné dopady na celý softwarový trh. Začínající programátoři by se nemohli poučit z práce zkušenějších a firmy produkující uzavřený software by ztratily konkurenty, kteří je nyní nutí vyvíjet stále dokonalejší a spolehlivější software. Legalizace softwarových patentů by také na trhu se softwarem vytvořila prostředí, v němž by malé firmy měly malou šanci na úspěch, neboť by neměly prostředky na obstarání softwarových patentů, zatímco velké firmy jich již dnes vlastní několik tisíc.

Proto se dne 27.8.2003 konala v Bruselu demonstrace proti legalizaci softwarových patentů (http://wiki.ael.be/index.php/BigDemo27augEventReport), které se zúčastnilo cca 400 až 500 lidí (místní úřady povolily maximálně 500 demonstrujících). Současně s demonstrací v Bruselu, proběhla 27.8.2003 i tzv. online demonstrace, která spočívala v zablokování přístupu k WWW stránkám. Na online demonstraci se podílelo cca 3 000 serverů. Na stránkách http://petition.eurolinux.org je též možno podepsat petici proti legalizaci softwarových patentů. Petici zatím podepsalo přes 250 000 lidí. CZLUG nesouhlasí s legalizací softwarových patentů a podpořil online demonstraci uzavřením WWW stránek www.linux.cz a www.debian.cz. CZLUG děkuje všem, kteří se zůčastnili demonstrace nebo podepsali petici.

Evropský parlament při projednávání návrhu zákona odložil hlasování na 24.9.2003. Vlna demonstrací proto pokračuje a v týdnu od 17.9.2003 do 23.9.2003 budou probíhat demonstrace proti legalizaci softwarových patentů a informační kampaně o hrozbách softwarových patentů ve velkých evropských městech (např. v Bruselu, Mnichově, Vídni, Strasbourgu, Madridu, Ženevě, Duesseldorfu, Hannoveru, Stuttgartu či Paříži). Současně s těmito demonstracemi bude pokračovat online demonstrace spočívající v blokování přístupu k WWW stránkám.

CZLUG vyzývá všechny, kterým není vývoj otevřeného software lhostejný, aby se k online demonstraci také připojili a v libovolný den mezi 17.9.2003 a 23.9.2003 uzavřeli své WWW stránky. Je-li pro Vás úplné zablokování přístupu k Vašim WWW stránkám přiliš velké omezení, můžete na blokovací stránce uvést odkaz na Vaše původní stránky. Pokud ani takové řešení není pro Vás přípustné, můžete na své WWW stránky umístit alespoň některý z bannerů demonstrace (http://wiki.ael.be/index.php/OnlineBanners). Důležité je, abyste o své účasti v protestu informovali registrací na stránce www.eurielec.etsit.upm.es/OnlineDemoPartnersWebsites.php. Uvědomte si, prosím, že zablokování WWW stránek na několik hodin je stále příjemnější než ohrožení vývoje otevřeného software softwarovými patenty přinejmenším na příštích několik let. Např. výše zmiňovaný Apache je podle posledních průzkumů nasazen na cca 60% WWW serverů v Internetu. Příklad blokovací stránky lze najít na http://www.linux.cz/patents/ondemo.html. Další informace o online demonstraci lze získat na http://wiki.ael.be/index.php/OnlineDemo.

Letmý úvod do problematiky softwarových patentů

Především je třeba vědět, že se nejedná o problém nový. V různých komisích byl zvažován už několik let. To, že v tuto chvíli stoupá aktivita odpůrců je dáno tím, že se stalo, co nikdo vážně nečekal, a to totiž, že návrh projde až do hlasování Evropského parlamentu. Je totiž v rozporu s evropským pohledem na patenty.

V Evropě po celou dobu existence patentů platilo, že je možné patentovat pouze hmotný a realizovatelný vynález. Pro ochranu věcí nehmotné povahy byl určen autorský zákon, v podobě dle té či oné země, ale stále se stejným základním obsahem. To, že nelze patentovat nápady nehmotné povahy, postupy či obrazy bylo dáno článkem v patentovém zákonu, který takové patenty zakazoval. Nebylo možné patentovat postupy nebo vizuální vzhled. Nebylo možné říct, že já jsem namaloval Monu Lisu a od teď nikdo nesmí namalovat portrét ženy.

Tento princip v USA neplatí. Tam je možné patentovat cokoliv, pokud přesvědčíte úředníka, že je to novátorské. To vede k tomu, že v USA je možné patentovat věci, resp. často postupy, které v Evropě patentovat nelze. Protože firmy v USA patenty často využívají, stěžují si evropské firmy, že jsou v nevýhodném, resp. nerovnoprávném postavení, protože jejich konkurenti mohou využívat nástroj, který jim samotným není dostupný. V USA je počet registrovaných patentů často důležitým hlediskem při hodnocení dané firmy. Dokonce ani příliš nezáleží, na tom, zda patent dává smysl, či zda produkty dané firmy používají patenty, které firma vlastní. Vzniká tak stav, kdy se nikdo v patentech nevyzná, ale každý ví, že jich má určitý počet (velké společnosti v řádu desítek tisíc) a tak na sebe společnosti vzájemně neútočí, protože nechtějí riskovat, že se budou nakonec žalovat vzájemně za křížové porušení patentů.

Nebezpečí pro Open Source produkty (produkty s otevřeným zdrojovým kódem), plynoucí z úpravy patentových zákonů je zjevné. U Open Source produktů je velmi snadné v jeho veřejně dostupných zdrojových kódech najít použité (a možná patentované) postupy. To odstraňuje jednu zásadní bariéru, která brání patentovým sporům v USA. U Closed Source produktů (produktů s uzavřeným zdrojovým kódem) je extrémně obtížné dokázat porušení patentu, zvláště pokud zkoumáním produktu porušujete licenci. Další problém je, že registrace patentu je poměrně nákladná a Open Source vývojář nebude mít peníze, aby si registroval svůj geniální postup. Může tak ale učinit spekulant, který si postupu v otevřeném zdrojovém kódu všimne a podá přihlášku, jako by kód vytvořil on, resp. jako by postup byl jeho vlastní.

Finanční náklady spojené s patentovou přihláškou trápí i mnoho malých firem, které se pohybují v Closed Source světě, ale nemají peníze na to, aby si mohly své postupy patentovat. I tací jsou mezi signatáři petice proti legalizaci softwarových patentů (http://petition.eurolinux.org).

Pokud se zamyslíte nad tím, co jsou to programy, zjistíte, že ochrana podle autorského zákona je pro autory jednodušší než ochrana patentová. Navíc má v evropském právním řádu tradici.

Na závěr ještě jedno upozornění. Pokud bude zcela uvolněno, co lze patentovat, dojde k patentování věcí, které jsou patentované v USA. Jedná se o zcela vágně popsané obecné postupy. Je možné patentovat pořadí ikon na liště, fakt, že pole pro vyplnění jména obsahuje nápovědu v bublině, které se nad políčkem objeví. Existuje patent na progress bar (takový ten proužek ukazující, kolik z operace je už dokončeno). Stejně tak existuje patent na tabbed dialog, tedy dialog, který má záložky, kterými lze přepínat jeho obsah. Tento patent drží firma Adobe a záleží jen na její libovůli, zda bude požadovat po každém autorovi, který jej použije, poplatek. Podobných patentů jsou statisíce a někdy jsou tyto vágní popisy napasovány na zcela nové produkty, které původně patentem být pokryty vůbec nemohly.

Za CZLUG
Marcel Kolaja
člen výboru CZLUGu

O CZLUGu

České sdružení uživatelů operačního systému Linux (CZLUG) je zájmové sdružení uživatelů Linuxu zejména z České republiky. Další informace, jako jsou stanovy, přihláška za člena a podobně, jsou dostupné na adrese http://www.linux.cz/czlug/.

       

Komentáře

[Tomáš Pelc]

Podpořil jsme a velice rád znovu podpořím protest proti patentovému zákonu. Chtěl jsem jen zeptat, jak to dělají programátoři v Americe - nebo už tam OpenSource komunita není a nikdo raději nic otevřeného nevyvíjí?

[Josef Kufner]

A jestli to budou chtit opravdu schvalit, tak by se mohli ke stavce pripojit i majitele mnoha velmi dulezitych paternich spoju Internetu...