Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
na HW akceleraci zapomeňte, na OpenGL zapomeňte, všechno se tahá po síti a podle toho to taky vypadá
To je pravda, na druhou stranu není třeba živit tlusté klienty.
Nicméně, když se to udělá dobře, zas tak hrozné to není:
Buďto máte dobře napsanou OpenGL aplikaci, která v maximální míře používá display listy, takže data se jednou natáhnou do akcelerátoru v klientovi a pak se už po sítí posílají jen krátké příkazy, které manipulují se scénou jako celkem. Samozřejmě na tohle není možné napasovat všechny aplikace a klienti musí mít akcelerátor.
Druhá možnost je, že se scéna vyrendruje na serveru a klientovi se pošle komprimovaná bitmapa. Tady je třeba vysoká propustnost přes síť až do videopaměti klienta. Ale Intel má proprietární implementaci libjpeg v asembleru, dnešní sítě a stroje mají také vysokou propustnost, takže zpoždění by nemuselo být až tak hrozné. (Přiznávám, že jsem to naživo neviděl, ale nemám proč Sunu nevěřit.) Samozřejmě výhodou je absence akcelerátorů na klientech, takže konečně máte tenké lehké klienty a ne přímotopy.
Ano, jedná se o jistý kompromis, ale skutečně si myslíte, že vykreslování trojrozměrných scén v reálném čase je v obecné univerzitní učebně tak často potřeba? Živit stádo tlustých klientů mi v tomto případě přijde jako zbytečný luxus.
Nemluvil jsem o tlustých klientech - taková Via Ml má spotřebu taky jen pár watíků a kromě toho má grafiku ze základní podporou OpenGLTo je pravda, na druhou stranu není třeba živit tlusté klienty.
Přesně to jsem měl na mysli - dovede něco takového RayDesk? Asi ne, že.....Buďto máte dobře napsanou OpenGL aplikaci, která v maximální míře používá display listy, takže data se jednou natáhnou do akcelerátoru v klientovi a pak se už po sítí posílají jen krátké příkazy, které manipulují se scénou jako celkem. Samozřejmě na tohle není možné napasovat všechny aplikace a klienti musí mít akcelerátor.
To určitě ne, ale zas na druhou stranu - Compiz desktop vypadá pěkně a žádný extra výkon grafiky nepotřebuje.....Ano, jedná se o jistý kompromis, ale skutečně si myslíte, že vykreslování trojrozměrných scén v reálném čase je v obecné univerzitní učebně tak často potřeba? Živit stádo tlustých klientů mi v tomto případě přijde jako zbytečný luxus.
Nemluvil jsem o tlustých klientech - taková Via Ml má spotřebu taky jen pár watíků a kromě toho má grafiku ze základní podporou OpenGL
Obávám se, že výkon bude tragický. A pokročilejší funkce (stínování, antialiasing, bump-mapping) nebudou implementovány vůbec. Domnívám se, že stejný efekt bude mít Xrender.
Přesně to jsem měl na mysli - dovede něco takového RayDesk? Asi ne, že.....
Najděte si 3. kapitolu v What is VirtualGL?. Pokud se nic nezměnilo, tak Ray funguje takhle.
Compiz desktop vypadá pěkně a žádný extra výkon grafiky nepotřebuje
Zrovna to je příklad, kdy display listy jsou to poslední, protože budete muset při každé změně v drawable tlačit bitmapu do videopaměti. Řekl bych, že aplikace vyžadující vysokou propustnost budou velmi časté.
Mnohem častější problém je přehrávání videa. Takže má smysl optimalizovat na vysokou propustnost a když už mám tohle vyřešené, tak převést 3D na video, a zabít tak dvě mouchy jednou ranou.
Ano, věřil bych, že Ray takhle funguje. VirtualGl mi přijde jako extra prasárna, nemohu si pomoci. Proč tu máme síťový protokol X s rozšířením GLX, XRender a pod a nakonec se na toto všechno zapomenout a tlačit to na klienta jako video. Jo, v jistých případech to má opodstatnění ale obecně mi pořád přijde z hlediska provozu na síti dělat alceleraci lokálně...Najděte si 3. kapitolu v What is VirtualGL?. Pokud se nic nezměnilo, tak Ray funguje takhle.
2) Velkou vyhodou reseni je moznost vzdalene spravy, omezeni aplikaci uzivatelum dle skupiny, obecne vyssi bezpecnostVzdalena sprava? Kdyz mate vsechny uzivatelske sessny na jednom stroji (ala LTSP nebo Nomachine NX), tak se dela vzdalena sprava vzdy dobre - k tomu nemusim mit zrovna RayDesk. Apropo, co se tyce spravy zdroju na serveru a FUP, tam je lepsi Solaris - RHEL v tomto smeru dosti pokulhava.
3) licencni model je nase svobodna volba. Moc neverim zivotaschopnosti business modelu FOSS softwaru. Aby takove firmy mely sanci prezit, musi bud napsat software tak blbe, aby jej nikdo bez komercni podpory nedokazal pouzivat, nebo zasahnout masovy trh a verit, ze tech par promili platicich zakazniku je udrzi nad vodou. Nebo treti varianta, mit dostatecne vysoky venture kapital a doufat, ze je nejaky gigant koupi drive, nez jim vyschne zdroj penez.Uprime receno, ani ja ne. I kdyz - vase reseni je dosti spjato s hardwarem, tak proc to neudelat jako Sun samotny? HW si koupis a software je zdarma. Uz se mi parkrat stalo, ze jsem objevil kriticky bug v OS a diki tomu, ze zdrojaky jsou k dispozici, tak si to mohu opravit ihned sam a necekat, az se na to nekdo milostive za pul roku koukne.
Ano, tak je to správně! Proč by se Sunrayema měli trpět pouze studenti ČVUT a TUB?! Stejné podmínky všem!!!
No jo no, nestíhám... Na druhou stranu Vy máte z poslední doby taky jednu neomluvenou absenci.
"Chodí to dobře, akorát to neseje."
"To je u secího stroje dost podstatná závada, nemyslíš?"
V rubrice reklama? Kde žiješ?!
Tiskni
Sdílej: