Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Jak již víte, objekty jsou ukládány do databáze. Abych se vyvaroval toho, že SQL příkazy budou na desítkách či stovkách míst, vytvořil jsem jednu třidu, která má na starosti persistenci dat. Druhou a možná ještě důležitější výhodou je zjednodušení práce. Tato třída definuje několik málo základních metod, které jsou velice snadné na používání. Programátor tudíž vůbec nemusí znát JDBC, aby mohl naprogramovat nové vlastnosti.
Jak vidíte z diagramu tříd, subsystém persistance se skládá ze dvou
rozhraní a jejich implementací. Hlavním rozhraním je
Persistance
, které definuje základní metody pro manipulaci a
hledání objektů. Jeho implementací je MySQLPersistance
.
Nicméně v kódu nevytvářím jeho instance, ale přistupuju k němu přes
PersistanceFactory
. Jak název napovídá, jedná se o Factory
pattern. Hlavní výhodou je, že pokud bych přešel na jinou databázi, stačilo
by mi naimplementovat pro ni podporu jako implementaci rozhraní
Persistance
a změnit jednu řádku v
PersistanceFactory
.
Součástí této vrstvy je i transparentní cache. V případě potřeby můžete
použít i jinou než předvolenou cache při volání metody
getPersistance
v třídě PersistanceFactory
. Toho
se například používá při indexaci dat pro vyhledávání. Zvolená cache je
hojně volána na začátcích metod v MySQLPersistance
, takže není
nutné se zdržovat pomalými JDBC voláními. DefaultCache
je
velice primitivní a vyřazuje objekty, které nebyly během několika
posledních minut použity nebo už dlouho nebyly synchronizovány s databází.
Až budu mít čas, vytvořím alternativní implementaci založenou na některé
Open Source knihovně, nejspíše z Jakarty. Slibuji si od toho větší
stabilitu.
Controller je relativně jednoduchý. Základem je třída
AbcFMServlet
, což je potomek HttpServletu
. Hlavní
práce se uskutečňuje v přepsané [overriden] metodě service()
.
Ta nejdříve zavolá metodu performInit()
, která má na starosti
uložení parametrů a předdefinovaných proměnných do mapy env
a
zpracuje přihlašování. Dále zavolá abstraktní metodu
process()
, která vrátí jméno šablony, která má sloužit jako
výstup. Tato šablona se nahraje a vykoná. Její výstup se vrátí
uživateli.
Metoda process()
má následující tvar:
protected abstract String process(HttpServletRequest request,
HttpServletResponse response, Map env) throws Exception;
Každý servlet dědící z této třídy je tedy povinen ji naimplementovat. V
ní se provádí veškeré zpracování vašich požadavků. Tedy kontrola parametrů,
zpracování a finálně výběr šablony, respektive přesměrování prohlížeče na
jinou stránku. Například když uložíte diskusi, zavolá se servlet
EditDiscussion
. Ten uloží diskusi do databáze (a zároveň do
cache). Jenže proč by měl zobrazovat diskusi, když od toho je servlet
ViewRelation
? Proto jednoduše vypočítá nové URL a přes volání
response.sendRedirect(url)
přesměruje prohlížeč na tento
servlet. Jako název šablony vrátí null, takže žádná další data nejsou
vrácena prohlížeči.
Zajímavým fíglem je ještě výběr šablony. Každá šablona se skládá ze dvou
souborů. Prvním je template.fm
, což je šablona stránky. Tedy
obligátní levý sloupec se službami a rubrikami, pravý sloupec s aktuálními
články na ostatních serverech a patička s copyrightem. Druhým souborem je
vlastní obsah stránky, tedy zobrazení formuláře či tohoto článku. Toto
dělení je pochopitelné, pokud chci změnit něco v šabloně stránek, nemusím
opravovat sto souborů, ale jen jeden.
AbcLinuxu existuje v několika variantách, kromě hlavní existuje ještě varianta pro lynx, pro sidebar Mozilly a připravuje se žádaná verze pro Plucker. Bylo by hloupé, kdyby se kvůli každé této variantě musely vytvářet všechny soubory znovu. Proto jsem vytvořil mechanismus pro jejich sdílení.
Základem je stejná stromová struktura všech variant. Pokud je potřeba,
vytvoří se kopie souboru v podadresáři varianty a ta získá přednost před
defaultní variantou. Vysvětlím to na příkladě. Pokud si prohlížíte úvodní
stránku v Internet Exploreru či Mozille, použije se předvolená varianta
web. Vykoná se tedy šablona vzniklá ze souborů
web/template.ftl
a web/show/index.ftl
. Pokud však
používáte lynx, použijí se soubory lynx/template.ftl
a
lynx/show/index.ftl
, protože jsou oba předefinované pro
šablonu lynx
. Ale u prohlížení článku pod lynxem se použije
šablona lynx/template.ftl
a soubor
web/show/article.ftl
, neboť jej nebylo třeba změnit. Celá
varianta pro lynx se ve skutečnosti skládá jen z šablony a úvodní
stránky!
V řeči kódu se tento výběr děje v třídě FMTemplateSelector
a jeho obecnému předku TemplateSelector
.
TemplateSelector
při inicializaci načte xml soubor s definicí
všech šablon v systému. Každý servlet má nadefinováno několik akcí. K této
akci je pak přiřazena šablona v několika variantách. Pokud tedy tyto
varianty existují, jinak je tam uvedena jen jedna pro předvolenou variantu
web
. U šablony je možné nadefinovat proměnné, které se mají
vložit do mapy env
. Typicky to bývá titulek stránky.
Servlety pak volají metodu select()
. Například
EditDiscussion podle kontextu zavolá jednu z metod:
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","article",env,request,null);
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","driver",env,request,null);
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","discussion",env,request,null);
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","hardware",env,request,null);
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","software",env,request,null);
V metodě select()
se nejdříve detekuje prohlížeč a pokud se
jedná o nástroj na mirrorování, je vrácena stránka s upozorněním, že toto
chování se nám nelíbí. Následně se vyhledá v mapě šablon kombinace servletu
a akce. Pokud taková kombinace neexistuje, vyhodí se vyjímka. Pak se pro
kombinaci servletu, akce, prohlížeče a HttpRequestu
vybere
šablona, například web
. Pak se pro danou šablonu zjistí obsah
šablony, včetně případných proměnných (kromě statických jsou podporovány i
dynamické, například titulek článku je stejný jako název článku). Název
šablony s obsahem se uloží do proměnné a jako výsledek se vrátí řetězec
template+"/template.ftl"
, například
"plucker/template.ftl"
. Tato šablona se pak načte a vykoná v
metodě service()
v AbcFMServletu
.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: