Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
"Kostrukce let nám mnohdy pomůže, ale jsou situace, kdy je úroveň abstrakce, kterou poskytuje, příliš nízká, protože umožňuje pouze nahrazení konkrétními čísly. Pokud chceme nahrazovat obecným vzorcem, použijeme konstrukci lambda"Přiznám se, že téhle pasáži moc nerozumím. Let není nic jiného než převlečená lambda.
((lambda (jméno) (vzorec)) (výraz))je přesně totéž, co
(let ((jméno výraz)) (vzorec))Možná by bylo lépe zřejmé, co máš na mysli tou "nízkou úrovní abstrakce", kdybys lépe vysvětlil to "nahrazení konkrétními čísly".
Konstrukce let a lambda jsou velmi užitečné na úrovni výrazů, jenže nám nepomohou, pohybujeme-li se na úrovni celého programu. Pak nastupují na řadu procedury.Tomu taky nerozumím.
To, co vytváří lambda, se také nazývá procedura. Tzv. top-level define forma
(define (jméno argumenty) (tělo_funkce))obdobně prostou transformací vede na
(define jméno
(lambda (argumenty)
(tělo_funkce)))
Tohle dokonce člověk najde přímo v R5RS.
Seznamy lze samozřejmě vnořovat, pak se vyhodnocují od toho nejhlouběji vnořeného.Tohle taky nedává smysl. Seznamy se přeci nevyhodnocují. Nepleteš si to s formami? A nezmizely Ti někam odkazy na konci článku?
Růžový čumáček drží palce do dalšího schemování a doporučuje přečíst si Lambda Papery, RnRS a SICP, aby nedošlo k nedorozumění studenta s jazykem.
Seznamy lze samozřejmě vnořovat, pak se vyhodnocují od toho nejhlouběji vnořeného.co naplat, ony vyhodnocovat pri trose dobre vule jdou
(eval (list '+ 1 2 3)), ale je to spis problem vadnosti celeho popisu a terminologie ;-] (btw. termin forma je lispovsky, r5rs tento termin nepouziva a pouziva misto toho jina zverstva, ale to je na uplne jinou diskuzi ;-])
pokud predpokladame vyhodnocovani z leva doprava (r5rs to nepredpoklada) pak v (+ (+ 1 2) (+ (+ 1 2) (+ 3 4))) vyraz (+ 3 4) bude vyhodnoceny jako jeden z poslednich.
cely ten clanek je takovy... jak bych to rekl... napsat clanek vyhodnocovani programu ve schemu, kde se termin symbol nebo s-vyraz nevyskytuje ani jednou a kdy termin ,,vyhodnocuje'' se vyskytuje prave jednou... je docela kumst.
define je trosku neco jineho, nez prirazeni hodnoty v klasickem smyslu, jak jsme u programovacim jazyku zvykli. Vytvari se tim nove prostredi, ve kterem se navaze na urcity symbol vyhodnoceni vyrazu. No a to ma zajimave dusledky, protoze s prostredim se daji delat psi kusy a s nim uzce souvisi i continuations, s kterymi se daji delat dalsi psi kusy (treba celkem jednoducha implementace multitaskingu) a doufam, ze se o techto tematech v nejakem budoucim pokracovani docteme.
define zadne prostredi nevytvari. define navaze v aktualnim prostredi hodnotu na symbol. nic vic nic min. ke vzniku prostredi dochazi v momente ,,zavolani uzivatelske funkce''.
(define foo (lambda (x) (* x x)) ; zadne prostredi nevzniklo, jen na symbol,
; foo je navazana funkce, ktera v sobe drzi
; (ukazatel na) rodicovske prostredi
(foo 1) ; vzniklo nove prostredi, kde na hodnotu x je navazana jednicka
; a v tomto prostredi se vyhodnoti (* x x)
A nezmizely Ti někam odkazy na konci článku?Viz "Odkazy a zdroje".
Nehlede na to, ze konstrukce let a lambda je mozne pouzit i na top-level urovni a define i v 'zanorene' urovni (s drobnou odchylkou v semantice oproti top-level define).Konstrukce let a lambda jsou velmi užitečné na úrovni výrazů, jenže nám nepomohou, pohybujeme-li se na úrovni celého programu. Pak nastupují na řadu procedury.Tomu taky nerozumím.To, co vytváří
lambda, se také nazývá procedura. Tzv. top-leveldefineforma
Tiskni
Sdílej: