Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.4 LTS, tj. čtvrté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
V pátek 20. února 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 6. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večera. Hackday je určen všem, kteří si chtějí prakticky vyzkoušet práci s linuxovým jádrem i uživatelským prostorem, od posílání patchů například pomocí nástroje b4, přes balíčkování a Flatpak až po drobné úpravy
… více »Evropská rada vydavatelů (EPC) předložila Evropské komisi stížnost na americkou internetovou společnost Google kvůli její službě AI Overviews (AI souhrny), která při vyhledávání na internetu zobrazuje shrnutí informací ze zpravodajských serverů vytvořená pomocí umělé inteligence (AI). Evropská komise již v prosinci oznámila, že v souvislosti s touto službou začala firmu Google vyšetřovat. Google obvinění ze strany vydavatelů
… více »Ubuntu 26.04 (Resolute Raccoon) už nebude v desktopové instalaci obsahovat GUI nástroj 'Software & Updates'. Důvodem jsou obavy z jeho složitosti pro běžné uživatele a z toho plynoucích bezpečnostních rizik. Nástroj lze doinstalovat ručně (sudo apt install software-properties-gtk).
Thomas Dohmke, bývalý CEO GitHubu, představil startup Entire - platformu pro spolupráci vývojářů a agentů umělé inteligence. Entire získalo rekordních 60 milionů dolarů na vývoj databáze a nástrojů, které mají zefektivnit spolupráci mezi lidmi a agenty umělé inteligence. Dohmke zdůrazňuje potřebu přepracovat tradiční vývojové postupy tak, aby odpovídaly realitě, kdy většinu kódu produkuje umělá inteligence.
Toyota Connected North America oznámila vývoj open-source herního enginu Fluorite, postaveného na frameworku Flutter. Pro renderování grafiky využívá 3D engine Filament od společnosti Google a dle svého tvrzení cílí na konzolovou kvalitu her. Fluorite je zřejmě navržen tak, aby fungoval i na méně výkonném hardware, což naznačuje možnost použití přímo v ICE systémech vozidel. Zdrojový kód zatím zveřejněný není.
Byl vytvořen nástroj a postup pro překonání věkového ověření platforem Discord, Kick, Twitch, Snapchat (a možná dalších), kód je open-source a dostupný na GitHubu. Všechny tyto sítě používají stejnou službu k-ID, která určuje věk uživatele scanem obličeje a na původní server posílá pouze šifrovaná metadata, ty ale sociální síť už nedokáže sama nijak validovat, 'útok' spočívá ve vygenerování a podstrčení legitimně vypadajících ověřovacích metadat.
Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala vážné selhání interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a nezabránilo chybné transakci v hodnotě přes 40 miliard dolarů (814 miliard Kč). Druhá největší kryptoměnová burza v Koreji minulý týden při propagační akci omylem rozeslala zákazníkům zhruba 620 000 bitcoinů místo 620 000 wonů (8700 Kč). Incident vyvolal pokles ceny bitcoinu o 17 procent. Většinu
… více »Google Chrome 145 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 145.0.7632.45 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Zpátky je podpora grafického formátu JPEG XL, viz Platform Status. Odstraněna byla před třemi lety. Nový dekodér JPEG XL jxl-rs je napsán v Rustu. Zobrazování JPEG XL lze vyzkoušet na testovací stránce. Povolit lze v nastavení chrome://flags (Enable JXL image format).
64bitové procesory platformy x86 máme na trhu sice již 7 let. Ale z hlediska bezproblémovosti použití Mandrivy 2010 autoři knihy nadále doporučují (pokud nechce uživatel řešit problémy se stabilitou či horší podporou té či oné věci) instalovat 32bitovou verzi Mandrivy. Pochopitelně, pokud máte v PC třeba 6 nebo 8 GB RAM (nebo nedejbože více), pak patrně víte, do čeho jdete a svoji velkou paměť chcete využívat. Rada je určena především začátečníkům a je dobré, že v knize zazněla.Další žvásty začátečníkům, do toho. V pravěku budeme ještě žít 100 let. Nedá se nic, než nesouhlasit. Už od doby, co jsem míval 512 MB RAM jsem používal 64bit systém a doporučím i ostatním. Všechno je pak o něco rychlejší (víc registrů, lepší optimalizace balíčků vzhledem k jisté přítomnosti SSE2 instrukcí na x86_64). Ale co, buďte si v pravěku, když to chcete. BTW už mám nějak málo novin na zatápění, asi je na čase vyprázdnit poličku a zatápět s knihami Mandrake Linux 10 a Mandrakelinux 10.1.
Pokud chcete používat více jak 900+/- MiB RAM tak mi minimálně z toho, co jádro musí dělat při potřebě přístupu k page cache z jaderného prostoru (zpracování adresářů, inodů atd), naskakuje husí kůže. Při každém přístupu se musí použít kmap/unmap a ty manipulují donekonečna se stránkovacími tabulkami. Říká se tomu HIGHMEM, pokud je jádro zkompilováno pro 64 bit nebo 32-bit mód do méně jak 1 GB (existuje ještě v nějaké distribuci takové jádro?) tak jsou tyto strašlivé funkce nahrazeny v podstatě prázdnými makry. Proti 64-bit tedy hovoří puze o něco větší spotřeba RAM a dřívější vytečení dat z cache vzhledem k potřebě 8 byte na každý ukazatel ve strukturách/objektech. Naopak konstanty v kódu většinou pro x86_64 nenarůstají, pro ukazatele však přibývá něco 64-bit prefixů. Celkově by to mělo být vyvážené nárůstem počtu registrů a volbou na přesuny do paměti mnohem výhodnější základní volací konvece funkcí. Ta je zase naopak citlivá například na opomenutí použití va_copy a jiné chyby v používání funkcí s proměnnými parametry. Potíž je s binary-only kodeky a zatím někdy nedotaženou optimalizací některých knihoven využívajících ručně psaný x86 assembler.
Viz jaderné noviny -20. 1. 2010
Obecně bych ale již pro systémy s více jak 1 GiB RAM dnes volil 64-bit jádro. Volba user-space je pak otázkou. 32-bit trošku lépe využije případně nedostatečně velkou paměť, ale je možné, že pro některá zařízení a volání může vrstva 32-bit kompatibility pro 64-bit jádro obsahovat chyby nebo být nedotažená. Některé programy pro 64-bit mohou zase dělat potíže. Na systémech <1 GiB je volba 32-bit vzhledem k menším paměťovým nárokům jasná. 64-bit také může být nevhodný pro starší procesory Intel do kterých byl sice 64-bit mód integrován ale jen jako doplněk a některé instrukce zpracovávají v 64-bit režimu o něco pomaleji. Linux je svobodný systém a tak vám nezbývá něž se svobodně rozhodnout nebo se sobody vzdát a přijmout to, že za vás rozhodne někdo jiný, ať již distribuce nebo dodavatel jiného systému.
32bit není pravěk, je to reakce na fakt, že s 64bit mohou být stále problémy
Jsou s tím problémy? V minulém hPodu se někdo (s jasným náběhem na flame) ptal jestli ATI neb nVidii. Odpověď byla: my se v tom nevyznáme, ale s nv je méně problémů. Což mě teda nadzvedlo ze židle nikoli k vůli značce. Nic o tom neví, ale přesto to takhle jasně rozhlásí. Tohle 64 a 32b mi přijde totéž. Kdysi (když 64b nebylo ještě tolik rozšířené) někdo prohlásil, že jsou s tím problémy a od té chvíle se to bude pořád papouškovat.
když chceš odpovídat tím, že v 64bit os můžeš pouštět 32bit aplikace, tak na to já zase můžu reagovat tím, proč teda nmít 64bit os.Protože většina aplikací 64bitových je.
Sun Java, pokud vím, funguje na 64bit bez potíží.+1 Kdysi jsem narážel na absenci java web start, ale už ani to neplatí a 64bit jdk mi teď přijde funkčností ekvivalentní 32bit verzi.
ono když chceš odpovídat tím, že v 64bit os můžeš pouštět 32bit aplikace, tak na to já zase můžu reagovat tím, proč teda nmít 64bit os.
Jenže takhle to je. Zatím nejsou všechny app zkompilované pro 64b, ale nějak se prostě přejít musí. A nepřejde se tím, že se 7 let "po té" bude stále doporučovat 32b OS.
pokud neexistuje explicitni potreba mit linux (typicky kvuli nejake aplikaci) v 64bit modu tak 64bit je zbytecny
??? To skoro zní, jakoby někdo určil, že jediné správné je 32b a je nutné hledat důvody pro 64b. To je snad dané hardwarem, ne? Jestliže mám 64b HW, tak tam dám (nejsou-li vážné důvody proti) 64b OS.
Na druhou stranu mít v 64b 2x míň výkonnou grafiku, je prostě úžasné, žeNevím, co máš za grafiku, ale tady nebude na vině 64bit systém, ale nějakej patlal, co ty ovladače podělal.
)
.
Až na jeden rozdíl. Firefox verze 3.6 stažený ze serveru czilla.cz (asi 32 bitová verze) po rozbalení v 32-bitové Mandrivě normálně funguje. A v 64-bitové verzi Mandrivy nefunguje. Po následné aktualizaci mi řekl správce souborů, že je nutné stáhnout asi 100MB balíčků. Všechny měly koncovku i586, což jsem viděl prvně, že chce stahovat 32-bitové balíčky. Tak jsem si řekl, že to bude v souvislosti s tím firefoxem. Tudíž jsem to povolil. Ale ani po nainstalování této obludnosti, se firefox 3.6 nerozjel. Bohužel nevím jak to odebrat. Ale asi to nevadí, tak jsem to neřešil.
Je to asi podobné, jako při aktualizaci to chtělo nainstalovat thajské písmo. Já Thajsky nepotřebuji, tak jsem si řekl, že tu thajštinu odeberu. Bohužel systém řekl, že pokud budu chtít odebrat thajštinu, tak musím odinstalovat komplet KDE4. Myslím, že to dělalo asi 700MB (určitě toho bylo hodně). Což mě docela nemile překvapilo. Tak jsem thajštinu ponechal. Samozřejmě Mandriva je kompletně česky, aspoň jsem si nevšiml, že by to na mě někde psalo thajsky. Myslím, že bych to poznal.
Tiskni
Sdílej: