VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Nechci rozpoutat nějaký flame, spíš jen přihodit historku k dobru... Měli jsme jakýsi Solaris (ne Open) a jediný problém byl, že nešla síťovka. Driver sice byl, ale ne na tom počítači. A tahat flashku a přenášet to na ní, to taky nešlo, protože byl obdobný problém s ovladači pro USB. Takže ani USB CDROMka. Nakonec jsme to přenesli na staré dobré 3.5" disketě 
Ovladač síťovky je dneska naprosto kritická záležitost, když nefunguje je to špatné. Dobře si pamatuju pocit když jsem si nainstaloval Debian Woody (netinst) a jádro 2.2 nemělo na mém HW šanci - byl jsem ztracen. Pochopitelně jsem nevěděl, že stable release byl tehdy beznadějně zastaralý, Sarge byl skoro před vydáním a ten už zafungoval.
WiFi Broadcom je nekonecny problem, Ethernet spise dusledkem toho, ze Broadcom se SUNem obcas pozapomenou na nejaky aktualnejsi chipset a pridaji ho se spozdenim.
Btw. pro autora teto serie, slo by na konci serie zminit nejaky zakladni "troubleshooting", jak treba po crashi posbirat zakladni data (savecore, mdb X, $c) a kam je poslat (czosug list, bug.opensolaris.org)?
Pěkný článek, jen bych se přimlouval za článek, který by popisoval řešení některých průs*rů. V OpenSolarisu jsem narazil na některé nepochopitelné chování nejrůznějších částí systému:
Jinak jsem se "Soláčem" spokojenej, ale tyhle drobnosti kazí dojem.
Máte s tím někdo zkušenosti? Řešil někdo tyhle bugy?
Díky
Delete - ekonecny souboj s nastavenim terminalu, ze by zde - http://defect.opensolaris.org/bz/show_bug.cgi?id=3090
to vypada na "globalizacni" problem, zkuste se poptat zde - http://mail.opensolaris.org/mailman/listinfo/g11n-cs-discuss
problem vimu asi nikdo neresi, neni ani zalogovan na bugs.opensolaris.org
Díky za nasměrování.
Vim jsem pořešil přes vložení :set nocp do ~/.vimrc (standardně je v kompatibilním módu s vi a to je pěkná odpornost).
Delete jsem pořešil podle toho návodu. Vzal jsem /etc/inputrc z Ubuntu a mrsknul ho na místo v OSOLu a najednou to začalo chodit.
Zbývá už jen neschopnost napsat &. Zkusím to hodit někam do diskuze. Jsem na to zvědav. 
Mám té aktualizaci do nového boot enviroment rozumět tak, že při aktualizaci (instalaci?) balíčků se neprovádí žádné skripty na běžícím systému?
Jak to řeší třeba Gnome, které při každé změně potřebuje nakopnout gconf nebo přepočítat cache s shared-mime-info?
Zdravím,
Já jsem OpenSolaris zkoušel poměrně nedávno a byl jsem nepříjemně zklamán. Prostředí velmi pomalé, boot velmi pomalý, po nabootování ihned spotřeba 1GB ram bez zjevného důvodu. Instalace bez možnosti zvolit si jiný FS nebo nějaké rozšířené věci - raid, LVM. Navíc OpenSolaris neobsahuje ovladače na mou ethernet kartu, nemluvě pak o wifi.
Kvůli těmto věcem se u mě dlouho neohřál. Co bych mu zase pochválil je docela pěkné prostředí (ať už obrázek Grubu, přihlašovací obrazovka anebo theme Gnome) - působí jednoduše, ale hezky a profesionálně. Pak se mi na Solarisu líbí všechny jeho pokrokové vymoženosti typu ZFS, zóny, apod., bohužel jsem se nedostal k jejich vyzkoušení. Nakonec se mi líbí, že není pod GPL, tímpádem může obsahovat nesvobodné ovladače...je hezké nabootovat a bezprostředně po instalaci vidět logo NVidia.
Radice jsou podporovany hlavne ty, ktere se vyskytovaly v SUNem dodavanych boxech (+ plus HP pridavne), navic ty starsi se uz nedostaly do OpenSolarisu (ale jdou vytahnout ze starsich verzi a rucne nahrat do systemu, vyhoda stabilniho ABI ovladacu).
Chybejici ovladace sitovek bohuzel do systemu opravdu jinak nez diskovou metodou dostat nelze (pokud to tedy neni jen o update_drv).
Milan Jurik:
S tím filesystémem asi máte pravdu, ale stejně mi přijde, že má Solaris při instalaci málo voleb. Například to, že nudí instalovat grafické prostředí. Myslel jsem, že Solaris je primárně určen na servery, já osobně si ale nedokážu představit mít na serveru grafické prostředí. Možná jsem moc kontroverzní, ale myslím, že Unix, který se vyhýbá konzoly a naopak podporuje grafické rozhraní o 106 není pořádný Unix. Dokonce ani defaulně nemá zapnuté virtuální konzole.
Prostředí se mi zdálo pomalé samo o sobě, možná že je stejně rychlé jako normální Gnome, ale jsem hold zvyklý na ultrarychlý Openbox 
tomasgn:
QNX jsem zkoušel jen na pár minut jako live systém, ale moc jsem nevěděl co s tím a taky si nejsem úplně jistý licencí a toho, jestli to nebyla jen nějaká 30-ti denní zkušební verze a jinak se musí systém zaplatit.
Nechtěl byste napsat nějaký článek, případně rovnou seriál o QNX z pohledu dlouhodobého uživatele? Mám pocit, že informací o QNX je velmi málo a rád bych se o tomto systému dozvěděl něco více a věřím, že nejsem sám.
K rychlosti - tak uzijte treba Milax distro, nebo lze si tam dotlacit i ten OpenBox a zahodit Gnome.
Tiskni
Sdílej: