KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Nechci rozpoutat nějaký flame, spíš jen přihodit historku k dobru... Měli jsme jakýsi Solaris (ne Open) a jediný problém byl, že nešla síťovka. Driver sice byl, ale ne na tom počítači. A tahat flashku a přenášet to na ní, to taky nešlo, protože byl obdobný problém s ovladači pro USB. Takže ani USB CDROMka. Nakonec jsme to přenesli na staré dobré 3.5" disketě 
Ovladač síťovky je dneska naprosto kritická záležitost, když nefunguje je to špatné. Dobře si pamatuju pocit když jsem si nainstaloval Debian Woody (netinst) a jádro 2.2 nemělo na mém HW šanci - byl jsem ztracen. Pochopitelně jsem nevěděl, že stable release byl tehdy beznadějně zastaralý, Sarge byl skoro před vydáním a ten už zafungoval.
WiFi Broadcom je nekonecny problem, Ethernet spise dusledkem toho, ze Broadcom se SUNem obcas pozapomenou na nejaky aktualnejsi chipset a pridaji ho se spozdenim.
Btw. pro autora teto serie, slo by na konci serie zminit nejaky zakladni "troubleshooting", jak treba po crashi posbirat zakladni data (savecore, mdb X, $c) a kam je poslat (czosug list, bug.opensolaris.org)?
Pěkný článek, jen bych se přimlouval za článek, který by popisoval řešení některých průs*rů. V OpenSolarisu jsem narazil na některé nepochopitelné chování nejrůznějších částí systému:
Jinak jsem se "Soláčem" spokojenej, ale tyhle drobnosti kazí dojem.
Máte s tím někdo zkušenosti? Řešil někdo tyhle bugy?
Díky
Delete - ekonecny souboj s nastavenim terminalu, ze by zde - http://defect.opensolaris.org/bz/show_bug.cgi?id=3090
to vypada na "globalizacni" problem, zkuste se poptat zde - http://mail.opensolaris.org/mailman/listinfo/g11n-cs-discuss
problem vimu asi nikdo neresi, neni ani zalogovan na bugs.opensolaris.org
Díky za nasměrování.
Vim jsem pořešil přes vložení :set nocp do ~/.vimrc (standardně je v kompatibilním módu s vi a to je pěkná odpornost).
Delete jsem pořešil podle toho návodu. Vzal jsem /etc/inputrc z Ubuntu a mrsknul ho na místo v OSOLu a najednou to začalo chodit.
Zbývá už jen neschopnost napsat &. Zkusím to hodit někam do diskuze. Jsem na to zvědav. 
Mám té aktualizaci do nového boot enviroment rozumět tak, že při aktualizaci (instalaci?) balíčků se neprovádí žádné skripty na běžícím systému?
Jak to řeší třeba Gnome, které při každé změně potřebuje nakopnout gconf nebo přepočítat cache s shared-mime-info?
Zdravím,
Já jsem OpenSolaris zkoušel poměrně nedávno a byl jsem nepříjemně zklamán. Prostředí velmi pomalé, boot velmi pomalý, po nabootování ihned spotřeba 1GB ram bez zjevného důvodu. Instalace bez možnosti zvolit si jiný FS nebo nějaké rozšířené věci - raid, LVM. Navíc OpenSolaris neobsahuje ovladače na mou ethernet kartu, nemluvě pak o wifi.
Kvůli těmto věcem se u mě dlouho neohřál. Co bych mu zase pochválil je docela pěkné prostředí (ať už obrázek Grubu, přihlašovací obrazovka anebo theme Gnome) - působí jednoduše, ale hezky a profesionálně. Pak se mi na Solarisu líbí všechny jeho pokrokové vymoženosti typu ZFS, zóny, apod., bohužel jsem se nedostal k jejich vyzkoušení. Nakonec se mi líbí, že není pod GPL, tímpádem může obsahovat nesvobodné ovladače...je hezké nabootovat a bezprostředně po instalaci vidět logo NVidia.
Radice jsou podporovany hlavne ty, ktere se vyskytovaly v SUNem dodavanych boxech (+ plus HP pridavne), navic ty starsi se uz nedostaly do OpenSolarisu (ale jdou vytahnout ze starsich verzi a rucne nahrat do systemu, vyhoda stabilniho ABI ovladacu).
Chybejici ovladace sitovek bohuzel do systemu opravdu jinak nez diskovou metodou dostat nelze (pokud to tedy neni jen o update_drv).
Milan Jurik:
S tím filesystémem asi máte pravdu, ale stejně mi přijde, že má Solaris při instalaci málo voleb. Například to, že nudí instalovat grafické prostředí. Myslel jsem, že Solaris je primárně určen na servery, já osobně si ale nedokážu představit mít na serveru grafické prostředí. Možná jsem moc kontroverzní, ale myslím, že Unix, který se vyhýbá konzoly a naopak podporuje grafické rozhraní o 106 není pořádný Unix. Dokonce ani defaulně nemá zapnuté virtuální konzole.
Prostředí se mi zdálo pomalé samo o sobě, možná že je stejně rychlé jako normální Gnome, ale jsem hold zvyklý na ultrarychlý Openbox 
tomasgn:
QNX jsem zkoušel jen na pár minut jako live systém, ale moc jsem nevěděl co s tím a taky si nejsem úplně jistý licencí a toho, jestli to nebyla jen nějaká 30-ti denní zkušební verze a jinak se musí systém zaplatit.
Nechtěl byste napsat nějaký článek, případně rovnou seriál o QNX z pohledu dlouhodobého uživatele? Mám pocit, že informací o QNX je velmi málo a rád bych se o tomto systému dozvěděl něco více a věřím, že nejsem sám.
K rychlosti - tak uzijte treba Milax distro, nebo lze si tam dotlacit i ten OpenBox a zahodit Gnome.
Tiskni
Sdílej: