Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Nechci rozpoutat nějaký flame, spíš jen přihodit historku k dobru... Měli jsme jakýsi Solaris (ne Open) a jediný problém byl, že nešla síťovka. Driver sice byl, ale ne na tom počítači. A tahat flashku a přenášet to na ní, to taky nešlo, protože byl obdobný problém s ovladači pro USB. Takže ani USB CDROMka. Nakonec jsme to přenesli na staré dobré 3.5" disketě 
Ovladač síťovky je dneska naprosto kritická záležitost, když nefunguje je to špatné. Dobře si pamatuju pocit když jsem si nainstaloval Debian Woody (netinst) a jádro 2.2 nemělo na mém HW šanci - byl jsem ztracen. Pochopitelně jsem nevěděl, že stable release byl tehdy beznadějně zastaralý, Sarge byl skoro před vydáním a ten už zafungoval.
WiFi Broadcom je nekonecny problem, Ethernet spise dusledkem toho, ze Broadcom se SUNem obcas pozapomenou na nejaky aktualnejsi chipset a pridaji ho se spozdenim.
Btw. pro autora teto serie, slo by na konci serie zminit nejaky zakladni "troubleshooting", jak treba po crashi posbirat zakladni data (savecore, mdb X, $c) a kam je poslat (czosug list, bug.opensolaris.org)?
Pěkný článek, jen bych se přimlouval za článek, který by popisoval řešení některých průs*rů. V OpenSolarisu jsem narazil na některé nepochopitelné chování nejrůznějších částí systému:
Jinak jsem se "Soláčem" spokojenej, ale tyhle drobnosti kazí dojem.
Máte s tím někdo zkušenosti? Řešil někdo tyhle bugy?
Díky
Delete - ekonecny souboj s nastavenim terminalu, ze by zde - http://defect.opensolaris.org/bz/show_bug.cgi?id=3090
to vypada na "globalizacni" problem, zkuste se poptat zde - http://mail.opensolaris.org/mailman/listinfo/g11n-cs-discuss
problem vimu asi nikdo neresi, neni ani zalogovan na bugs.opensolaris.org
Díky za nasměrování.
Vim jsem pořešil přes vložení :set nocp do ~/.vimrc (standardně je v kompatibilním módu s vi a to je pěkná odpornost).
Delete jsem pořešil podle toho návodu. Vzal jsem /etc/inputrc z Ubuntu a mrsknul ho na místo v OSOLu a najednou to začalo chodit.
Zbývá už jen neschopnost napsat &. Zkusím to hodit někam do diskuze. Jsem na to zvědav. 
Mám té aktualizaci do nového boot enviroment rozumět tak, že při aktualizaci (instalaci?) balíčků se neprovádí žádné skripty na běžícím systému?
Jak to řeší třeba Gnome, které při každé změně potřebuje nakopnout gconf nebo přepočítat cache s shared-mime-info?
Zdravím,
Já jsem OpenSolaris zkoušel poměrně nedávno a byl jsem nepříjemně zklamán. Prostředí velmi pomalé, boot velmi pomalý, po nabootování ihned spotřeba 1GB ram bez zjevného důvodu. Instalace bez možnosti zvolit si jiný FS nebo nějaké rozšířené věci - raid, LVM. Navíc OpenSolaris neobsahuje ovladače na mou ethernet kartu, nemluvě pak o wifi.
Kvůli těmto věcem se u mě dlouho neohřál. Co bych mu zase pochválil je docela pěkné prostředí (ať už obrázek Grubu, přihlašovací obrazovka anebo theme Gnome) - působí jednoduše, ale hezky a profesionálně. Pak se mi na Solarisu líbí všechny jeho pokrokové vymoženosti typu ZFS, zóny, apod., bohužel jsem se nedostal k jejich vyzkoušení. Nakonec se mi líbí, že není pod GPL, tímpádem může obsahovat nesvobodné ovladače...je hezké nabootovat a bezprostředně po instalaci vidět logo NVidia.
Radice jsou podporovany hlavne ty, ktere se vyskytovaly v SUNem dodavanych boxech (+ plus HP pridavne), navic ty starsi se uz nedostaly do OpenSolarisu (ale jdou vytahnout ze starsich verzi a rucne nahrat do systemu, vyhoda stabilniho ABI ovladacu).
Chybejici ovladace sitovek bohuzel do systemu opravdu jinak nez diskovou metodou dostat nelze (pokud to tedy neni jen o update_drv).
Milan Jurik:
S tím filesystémem asi máte pravdu, ale stejně mi přijde, že má Solaris při instalaci málo voleb. Například to, že nudí instalovat grafické prostředí. Myslel jsem, že Solaris je primárně určen na servery, já osobně si ale nedokážu představit mít na serveru grafické prostředí. Možná jsem moc kontroverzní, ale myslím, že Unix, který se vyhýbá konzoly a naopak podporuje grafické rozhraní o 106 není pořádný Unix. Dokonce ani defaulně nemá zapnuté virtuální konzole.
Prostředí se mi zdálo pomalé samo o sobě, možná že je stejně rychlé jako normální Gnome, ale jsem hold zvyklý na ultrarychlý Openbox 
tomasgn:
QNX jsem zkoušel jen na pár minut jako live systém, ale moc jsem nevěděl co s tím a taky si nejsem úplně jistý licencí a toho, jestli to nebyla jen nějaká 30-ti denní zkušební verze a jinak se musí systém zaplatit.
Nechtěl byste napsat nějaký článek, případně rovnou seriál o QNX z pohledu dlouhodobého uživatele? Mám pocit, že informací o QNX je velmi málo a rád bych se o tomto systému dozvěděl něco více a věřím, že nejsem sám.
K rychlosti - tak uzijte treba Milax distro, nebo lze si tam dotlacit i ten OpenBox a zahodit Gnome.
Tiskni
Sdílej: