V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Nechci rozpoutat nějaký flame, spíš jen přihodit historku k dobru... Měli jsme jakýsi Solaris (ne Open) a jediný problém byl, že nešla síťovka. Driver sice byl, ale ne na tom počítači. A tahat flashku a přenášet to na ní, to taky nešlo, protože byl obdobný problém s ovladači pro USB. Takže ani USB CDROMka. Nakonec jsme to přenesli na staré dobré 3.5" disketě 
Ovladač síťovky je dneska naprosto kritická záležitost, když nefunguje je to špatné. Dobře si pamatuju pocit když jsem si nainstaloval Debian Woody (netinst) a jádro 2.2 nemělo na mém HW šanci - byl jsem ztracen. Pochopitelně jsem nevěděl, že stable release byl tehdy beznadějně zastaralý, Sarge byl skoro před vydáním a ten už zafungoval.
WiFi Broadcom je nekonecny problem, Ethernet spise dusledkem toho, ze Broadcom se SUNem obcas pozapomenou na nejaky aktualnejsi chipset a pridaji ho se spozdenim.
Btw. pro autora teto serie, slo by na konci serie zminit nejaky zakladni "troubleshooting", jak treba po crashi posbirat zakladni data (savecore, mdb X, $c) a kam je poslat (czosug list, bug.opensolaris.org)?
Pěkný článek, jen bych se přimlouval za článek, který by popisoval řešení některých průs*rů. V OpenSolarisu jsem narazil na některé nepochopitelné chování nejrůznějších částí systému:
Jinak jsem se "Soláčem" spokojenej, ale tyhle drobnosti kazí dojem.
Máte s tím někdo zkušenosti? Řešil někdo tyhle bugy?
Díky
Delete - ekonecny souboj s nastavenim terminalu, ze by zde - http://defect.opensolaris.org/bz/show_bug.cgi?id=3090
to vypada na "globalizacni" problem, zkuste se poptat zde - http://mail.opensolaris.org/mailman/listinfo/g11n-cs-discuss
problem vimu asi nikdo neresi, neni ani zalogovan na bugs.opensolaris.org
Díky za nasměrování.
Vim jsem pořešil přes vložení :set nocp do ~/.vimrc (standardně je v kompatibilním módu s vi a to je pěkná odpornost).
Delete jsem pořešil podle toho návodu. Vzal jsem /etc/inputrc z Ubuntu a mrsknul ho na místo v OSOLu a najednou to začalo chodit.
Zbývá už jen neschopnost napsat &. Zkusím to hodit někam do diskuze. Jsem na to zvědav. 
Mám té aktualizaci do nového boot enviroment rozumět tak, že při aktualizaci (instalaci?) balíčků se neprovádí žádné skripty na běžícím systému?
Jak to řeší třeba Gnome, které při každé změně potřebuje nakopnout gconf nebo přepočítat cache s shared-mime-info?
Zdravím,
Já jsem OpenSolaris zkoušel poměrně nedávno a byl jsem nepříjemně zklamán. Prostředí velmi pomalé, boot velmi pomalý, po nabootování ihned spotřeba 1GB ram bez zjevného důvodu. Instalace bez možnosti zvolit si jiný FS nebo nějaké rozšířené věci - raid, LVM. Navíc OpenSolaris neobsahuje ovladače na mou ethernet kartu, nemluvě pak o wifi.
Kvůli těmto věcem se u mě dlouho neohřál. Co bych mu zase pochválil je docela pěkné prostředí (ať už obrázek Grubu, přihlašovací obrazovka anebo theme Gnome) - působí jednoduše, ale hezky a profesionálně. Pak se mi na Solarisu líbí všechny jeho pokrokové vymoženosti typu ZFS, zóny, apod., bohužel jsem se nedostal k jejich vyzkoušení. Nakonec se mi líbí, že není pod GPL, tímpádem může obsahovat nesvobodné ovladače...je hezké nabootovat a bezprostředně po instalaci vidět logo NVidia.
Radice jsou podporovany hlavne ty, ktere se vyskytovaly v SUNem dodavanych boxech (+ plus HP pridavne), navic ty starsi se uz nedostaly do OpenSolarisu (ale jdou vytahnout ze starsich verzi a rucne nahrat do systemu, vyhoda stabilniho ABI ovladacu).
Chybejici ovladace sitovek bohuzel do systemu opravdu jinak nez diskovou metodou dostat nelze (pokud to tedy neni jen o update_drv).
Milan Jurik:
S tím filesystémem asi máte pravdu, ale stejně mi přijde, že má Solaris při instalaci málo voleb. Například to, že nudí instalovat grafické prostředí. Myslel jsem, že Solaris je primárně určen na servery, já osobně si ale nedokážu představit mít na serveru grafické prostředí. Možná jsem moc kontroverzní, ale myslím, že Unix, který se vyhýbá konzoly a naopak podporuje grafické rozhraní o 106 není pořádný Unix. Dokonce ani defaulně nemá zapnuté virtuální konzole.
Prostředí se mi zdálo pomalé samo o sobě, možná že je stejně rychlé jako normální Gnome, ale jsem hold zvyklý na ultrarychlý Openbox 
tomasgn:
QNX jsem zkoušel jen na pár minut jako live systém, ale moc jsem nevěděl co s tím a taky si nejsem úplně jistý licencí a toho, jestli to nebyla jen nějaká 30-ti denní zkušební verze a jinak se musí systém zaplatit.
Nechtěl byste napsat nějaký článek, případně rovnou seriál o QNX z pohledu dlouhodobého uživatele? Mám pocit, že informací o QNX je velmi málo a rád bych se o tomto systému dozvěděl něco více a věřím, že nejsem sám.
K rychlosti - tak uzijte treba Milax distro, nebo lze si tam dotlacit i ten OpenBox a zahodit Gnome.
Tiskni
Sdílej: