Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
1) Zkus se prosím nejprve ve zkratce představit našim čtenářům.
Filip Molčan: 29 let, ženatý, každým dnem čerstvý otec žijící na ajťáka neobvyklým stylem v roubené chalupě uprostřed Českého Švýcarska. Mám rád přírodu, inteligentní lidi, fotografii a když alespoň 3× za rok nevyrazím objevovat neznámé země, nejsem ve své kůži. Založil jsem dvě firmy (blue.point a MOREDAYS) a dvě sdružení (OSS Alliance a NikonClub). Můj účet na Twitteru.
2) S jakým cílem byla OSS Alliance založena? Jak se daří tento cíl naplnit?
FM: OSS Alliance byla založena v roce 2005 s cílem pomoci s otázkou nasazování open source řešení ve veřejné správě. Proto vznikla pod záštitou tehdejšího Ministerstva informatiky a nyní Ministerstva vnitra. Když chcete cokoliv nového dostat do veřejné správy, je to vždy hodně těžké a jiné to není ani s open source. OSS Alliance má ale za sebou několik velice úspěšných projektů – tři ročníky vydařené konference OpenGovernment, několik menších konferencí se zaměřením na školství i veřejnou správu, stovky článků o open source v různých médiích, několik studií či konzultací na ministerstvech, městech, univerzitách či výzkumných institucích.
3) Kolik lidí pro OSS Alliance v současnosti pracuje?
FM: Aktivní členy OSS Alliance spočítáte na prstech jedné ruky. Jak vám jistě potvrdí řada kolegů z jiných podobných sdružení, lidé dnes raději kritizují, než něco dělají, a to je velká škoda. Samozřejmě využíváme řady odborníků z komunit i veřejné správy – většinu těch, kteří jsou velice aktivní a schopní, a ti většinou u nás nejsou mediálně vidět.
4) Na co jste v posledních měsících nejvíce hrdí?
FM: Určitě na projekt open source spisové služby. V současné době se k projektu přihlásilo na 2000 subjektů a myslím, že se jedná o jeden z největších lokálních projektů ve veřejné správě. Ani my jsme nečekali takový zájem a naše Spisovka se používá ve všech koutech republiky. Za projekt jsme také získali Cenu ministra vnitra za přínos veřejné správě – jakékoliv takové ocenění z rukou jakéhokoliv ministra je úspěchem pro celou open source komunitu.
Projekt je jedinečný i tím, že vzniká ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR a se zástupci oblastních archivů z celé ČR – tito odborníci dohlížejí na legislativní správnost aplikace. Open source spisová služba je tak jedinou spisovkou na trhu, u které si můžete být jisti s legislativní korektností.
Nyní byla vydána první veřejná verze Spisovky 3, která je určena i pro větší instituce (velká města, nemocnice, univerzity...). Verze 2 byla totiž vyvíjena s cílem poskytnout jednoduchou aplikaci především pro malé obce a školy. Zájem byl ale takový, že jsme se rozhodli pomoci i větším institucím – právě se Spisovkou v3.
5) Jaké projekty máte v plánu?
FM: V těchto dnech finalizujeme menší projekt OpenDS.cz, který si klade za cíl umožnit uživatelům přístup do datové schránky pouze prostřednictvím internetového prohlížeče (ano, žádný 602XML Filler). Požadavky na tuto funkcionalitu se nám od uživatelů hromadí již delší dobu a bude implementována i v samotné spisové službě.
Hodně práce nás čeká s větším otevřením těchto projektů vývojářům – rádi bychom, aby kolem open source spisové služby a OpenDS.cz vznikla opravdová vývojářská komunita a víme, že nyní je řada na nás – poskytnout vývojářům takové podmínky, aby to pro ně bylo zajímavé.
Mimo tyto projekty bude OSS Alliance dále pokračovat v mravenčí práci a informovat o otevřených technologiích zástupce měst, výzkumných institucí, školství i politických stran či novinářů.
6) Jste v nějakém kontaktu s podobnými zahraničními organizacemi jako OSS Alliance?
FM: Jsme v kontaktu s řadou lidí z Evropské komise, zástupců open source projektů ze zahraničí i podobných organizací ze světa, se kterými sdílíme zkušenosti z oblasti využívání open-source ve veřejné správě.
7) Pocítili jste nějakým způsobem krizi na zájmu o open source?
FM: Z finančního hlediska jsou našimi partnery společnosti, které to myslí s open source vážně – krize nekrize. Z opačné strany je zájem o open-source spíše vyšší. Veřejná správa šetřit musí a někteří si uvědomují, že cesta open-source může být jedním z řešení.
8) Máte datovou schránku? Jakým způsobem řešíte přístup k této schránce?
FM: Máme datovou schránku pouze testovací pro vývoj našich projektů. Důvodem je fakt, že administrativně je OSS Alliance velice jednoduchá a oficiální styk s úřady je minimální. Mohu ale doplnit, že mé firmě datová schránka šetří hodiny na úřadech týdně, jsme chráněná dílna, proto je administrativy neuvěřitelně mnoho a datové schránky jsou pro nás vysvobozením.
9) Co bys realizaci datových schránek nejvíce vytkl?
FM: Jsem uživatel, nejsem odborník na datové schránky. Osobně jsem za projekt rád, protože mi ušetřil spoustu času. Jako každému velkému projektu by se mu toho dalo vytknout dost, ale necítím se na takové úrovni, abych mohl kritizovat.
10) Co by sis nejvíce přál, aby se ve veřejné správě změnilo?
FM: Více zdravě uvažujících manažerů na postech veřejné správy a méně úředníků, to by open source pomohlo asi nejvíce.
Děkujeme za rozhovor!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Více zdravě uvažujících manažerů na postech veřejné správy a méně úředníků, to by open source pomohlo asi nejvíce.+100 IMHO to by pomohlo nejen Open Source...