Rspamd (Wikipedie), tj. open source systému pro filtrování nevyžádané pošty, byl vydán v nové major verzi 4.0.0. Přehled novinek v Changelogu.
SolveSpace (Wikipedie), tj. multiplatformní open source parametrický 2D/3D CAD, byl vydán v nové verzi 3.2. Přehled novinek v Changelogu na GitHubu. Vyzkoušet lze novou oficiální webovou verzi.
Organizátoři Dne IPv6, tradiční akce věnované tématům spojeným s tímto protokolem, vyhlásili Call for Abstracts. Na webu konference mohou zájemci přihlašovat příspěvky o délce 20 nebo 40 minut či 10minutové lighting talky a to až do 30. dubna. Tvůrci programu uvítají návrhy přednášek z akademického i komerčního sektoru, které mohou být technického i netechnického zaměření. Den IPv6 se letos uskuteční 4. června a místem konání bude i
… více »Euro-Office (Wikipedie) je evropský fork open source kancelářského balíku OnlyOffice. Za forkem stojí koalice firem IONOS, Nextcloud, Eurostack, XWiki, OpenProject, Soverin, Abilian a BTactic. Cílem je zajistit digitální suverenitu Evropy a snížit závislost na neevropských platformách. Projekt vznikl mimo jiné v reakci na nedávné uzavření cloudové služby OnlyOffice. OnlyOffice obviňuje Euro-Office z porušení licenčních podmínek. Na možné problémy upozorňuje i Collabora Online. Jednostranná změna licence není v pořádku.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Co je hlavním účelem konferencí IETF?
Mítinky se dělají, aby se lidé třikrát do roka sešli, aby se viděli a ne jen si spolu psali po mailové konferenci, a hlavně, některé věci se vyřeší rychleji osobně než po mailové konferenci.
Jak to vlastně probíhá? Někdo stojí u plátna a něco prezentuje, nebo je to úplně jinak?
Právěže IETF mítinky nejsou úplně typická konference, tady se neprezentuje skoro vůbec. A zase to záleží pracovní skupina od pracovní skupiny, ale většinou je to spíš diskuze nad otevřenými tématy, například nad nějakým rozpracovaným RFC a předpokládá se určitá znalost. Tedy že lidé, kteří sem přijíždí, mají načtené materiály k tématu, takže se baví jen o detailech. Například jestli to či ono má být formulováno způsobem A nebo způsobem B a když by nikdo neznal způsob A, ani způsob B, tak by to moc přínosné nebylo.
Čím přesně se v IETF zabývá CZ.NIC?
CZ.NIC se v IETF primárně zabývá protokoly kolem DNS, takže se účastní těch skupin, které se týkají DNS, a dále protokolem IPv6. A jak asi víte, tak jsme minulý rok založili pracovní skupinu, která se zabývá certifikáty v DNS.
Jak probíhá proces standardizace? Sejde se skupina lidí, ti se o tom pobaví a pak někdo z nich, kdo tu skupinu vede, to všechno sepíše a řekne se „Tak a to je standard“?
Ten proces je trochu složitější, ale v zásadě se vytvoří pracovní skupina, v rámci skupiny jsou schválena nějaká témata, která se probírají. A začíná to tím, že se napíše internetový draft – zkratka I-D – nad tím draftem se potom vedou diskuze, jak má vypadat. Ve chvíli, kdy se skupina dohodne, že tohle je finální podoba draftu, tak se pošle ke schválení celému IETF, kde se provede tzv. IETF last call. Teprve když to projde tímto kolečkem a ještě schválením výš, např. o tom rozhodují ředitelé jednotlivých oblastí, aby výstupy z jednotlivých skupin měly nějakou očekávanou kvalitu, tak se to dostane do podoby RFC. A ani ve chvíli, kdy se internetový draft stane RFC, to neznamená, že to musí být nezbytně standard, typů RFC je více... Teprve když je RFC implementováno v podobě alespoň dvou nezávislých implementací, tak se stává internetovým standardem.
Co byste vypíchnul na tomto setkání? Co obzvlášť stojí za pozornost?
Já si myslím, že k zajímavým událostem například bych zařadil to, že na včerejším plenárním technickém zasedání byl do útvaru, který se jmenuje Internet Architecture Board – což je takový kormidelník IETF – zvolen člověk z Microsoftu. A pak zcela neskromně bych vypíchnul to, že na tomto IETF se koná první oficiální setkání pracovní skupiny, kterou jsme založili.
Zaujalo mě, že kromě základních věcí jako IPv6, DNS a tak podobně jsou tu i další věci jako protokol NFS nebo XMPP. Zajímalo by mě, jak se určuje, co je tím správným materiálem pro IETF? To si někdo z IETF řekne „budeme se zabývat novým P2P protokolem“ a tak se na tom začne prostě pracovat? Jak vlastně funguje tento výběr?
Ten výběr funguje podobně, jak jste to nastínil. Pokud se sejde dostatečná masa lidí, kteří se zajímají o nějaký protokol, tak je pro ně určitě v IETF místo.
A teď několik náhodných dalších otázek.
Zajímalo by mě, jak to funguje v CZ.NICu s určováním projektů, na kterých se podílí, dále dokonce fungují i nějaké soutěže o ceny, takže CZ.NIC v podstatě funguje trochu jako takový samaritán. Zajímalo by mě, jestli padlo v CZ.NICu rozhodnutí „Máme z domén hodně peněz, tak to půjde na dobré účely“, nebo jak to v CZ.NICu funguje?
Já bych to úplně takto neformuloval, nicméně ten záměr v tom, že chceme vracet investice do lokální komunity, české převážně, ale i s přesahem do světa, tak takové rozhodutí padlo. Ale nemyslím si že to padlo na úrovni, že máme hodně peněz nebo tak něco...
Spíš jde o to, že vracíme komunitě a snažíme se dělat věci, o které v komerční sféře není zájem. Takže to jsou věci, které by nikdo jiný neudělal.
Aktuálně na AbcLinuxu vychází seriál o jazyku Go psaný dodávaný CZ.NICem – proč se vlastně CZ.NIC zabývá jazykem Go? Co je v tom pro vás zajímavého?
Je to nová technologie a máme připravenou implementaci DNS knihovny pro jazyk Go a díváme se na to právě tím pohledem, že podporujeme implementaci DNS v jazyce Go.
Máte nějakou představu o problémech s IPv6 z hlediska nefunkčnosti služeb – a to jak z hlediska na straně provozovatele, kdy má nefunkční AAAA záznam, tak na straně klienta, který dostaně přidělenou IPv6 adresu, ale IPv6 konektivita nefunguje? Jaký podíl to je?
Já si myslím, že ta čísla, a teď vycházím z prohlášení Googlu, který byl jedním z těch, kteří iniciovali Světový den IPv6, tak se to pohybovalo kolem půl procenta. Každopádně já za sebe musím říct, že jsem problémy nezaznamenal. Občas se něco rozbije, ale to se děje i na IPv4...
Teď otázka k DNSSEC: jaké je doporučené řešení situace, kdy má majitel domény doménu zaregistrovanou jinde než kde má DNS záznamy? Pokud je to na jednom místě, tak je to jednoduché...
Já v tom nevidím problém žádný, prostě přes administrační rozhraní registrátora, pokud podporuje DNSSEC, zadat záznam a je hotovo...
To jsem právě ještě nikde neviděl, že bych mohl zadat svůj klíč.
Vím, že jsou registrátoři, kteří to umožňují. Například sami ani hosting DNS nedělají, takže podporu pro toto tam mají.
Jde mi hlavně o výměnu klíčů, které by se musely ručně zadávat.
Nevidím v tom žádnou složitou komplikaci. Ale je složité to automatizovat, kdyby DNS server automaticky měnil klíč a byla by třeba nějaká automatická komunikace s registrem, tak to samozřejmě je komplikovanější. Ale to ruční vložení, kdy to uživatel vloží do formuláře u registrátora a ten to pošle do registru, to je standardní operace.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: