Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
První část rozhovoru: Vlastimil Pečínka o IT v Seznamu.
12) Které vývojové nástroje používáte? Jak řešíte správu zdrojových kódů? Co používáte pro interní komunikaci?
Správu verzí zdrojových kódů řešíme pomocí Subversion. Nad tím nám běží Trac, což je wiki, issue tracker a browser repositáře Subversion. Každá naše podstatná služba, nebo obecně projekt, má svou instanci Tracu. Obsah wiki není zatím striktně dán, ale na tom se v budoucnu zapracuje. Nyní mají vývojové týmy relativně svobodu v tom, co do wiki umístí a jak.
Pro firemní komunikaci používáme v technickém oddělení oficiálně Jabber, dokonce plánuji zavést Jabber jako celofiremní standard. Ostatní IM řešení používají zaměstnanci dle svého uvážení. V technickém oddělení ještě používáme diskusní fórum běžící na PHPBB. A na e-mail nesmím zapomenout.
Díky rozšíření našeho vývoje do Brna si hrajeme také s videokonferencemi. Jednak kluci zkoušeli privátní videokonference přes zabudované videokamery v noteboocích, zároveň také řešíme sofistikovanější přenosy mezi zasedačkami.
13) Zmínil jste Brno. Pár měsíců už tam vývoj jede. Jak to hodnotíte?
Mám z něj velkou radost. Martin Bobek, šéf vývoje v Brně, si vede velmi dobře a měl značnou zásluhu na tom, že začalo fungovat v dohodnutém termínu a plánované kapacitě. V současné chvíli tam kluci pilně pracují na našich komunitních službách, jedné zcela nové službě (neprozradím) anebo vylepšeních pro fulltext. Jsem také mile potěšen, jak čile spolu Brňáci a Pražáci komunikují a vyměňují si zkušenosti. Za to patří všem velký dík.
14) Jak se vlastně daří Seznamu nabírat nové vývojáře? Jaký je rozdíl mezi Brnem a Prahou?
Z mého úhlu pohledu zásadní. Do Brna jsme přišli a naplnili plánované kapacity ne za rok, ale 3 měsíce. Možná to bylo i tím, že v Brně žádná taková internetová společnost není. Nebo možná ano, ale Seznam má větší sexappeal. V Praze v poslední době na pohovory skoro nikdo nepřijde.
V Brně v tuto chvíli máme stop stav, ačkoliv víme o dalších zájemcích. Je však potřeba dát prostor utváření procesů a sesbírání zkušeností. Jistě ale v budoucnu v Brně budeme rozšiřovat kapacity. V Praze jsme donedávna hledali především hotové lidi se znalostí C/C++ systémového programování v Linuxu. Situace na trhu pracovních sil je však taková, že preference musíme změnit a dát větší prostor programátorům - začátečníkům. Pravděpodobně o Seznamu neuvažují, protože mají nižší sebevědomí, případně je odradí vstupní test, který není jednoduchý. Nebo si nedovedou představit, co práce programátora nebo administrátora v Seznamu znamená.
15) Když Vám nyní dám prostor, na co můžete programátory do Seznamu nalákat?
Tak především na práci. Odpovídám na to v podstatě pořád stejně - koho by nebavilo pracovat na věcech, které lidé masově používají? Je také určitě rozdíl třeba mezi tím pracovat několik let na jednom systému pro jednoho klienta, nebo pracovat na úkolech, které si Seznam sám zadá a vymyslí.
Seznam je dnes už celkem velká společnost na to, aby pojala velké množství různorodých a různě smýšlejících lidí. Přesto díky Ivově DNA vštěpené do chodu Seznamu je práce v něm zábava. Nezastírám, často dost hektická. Být lídrem českého Internetu není samosebou.
Musím také říct, že nehledáme jen programátory. Místo tu najdou i správci linuxových serverů, na jejichž bedrech leží to, aby naše služby běžely nepřetržitě dnem i nocí. Stejně tak hledáme i Windows administrátory, jak jsem se zmínil dříve. No, Seznam vlastně hledá lidi na velký počet pozic, stačí se podívat na naši nabídku.
16) A co roční prémie, které Seznam vyplácí. Ty musí být velkým lákadlem.
Ivo se rozhodl asi před 3 lety vyplácet podíl na zisku zaměstnancům technického oddělení jako kompenzaci za to, že nemohou získat zaměstnanecké akcie. Loni se již roční prémie vyplácely všem zaměstnancům. Rozděluje se až 15 % čistého zisku, tedy několik desítek miliónů Kč. To je pěkná porce peněz.
Pro IT část jsou roční prémie rozhodně zásadní. Mzdová situace v IT sféře je pěkně roztočená spirála, která časem jistě způsobí mnoha firmám problémy. V Seznamu se bráníme tomu účastnit se této spirály smrti, proto konkurenceschopné mzdy držíme formou ročních prémií. A kdo zná hospodářské výsledky Seznamu, ví, že si zaměstnanci přijdou na slušné peníze. Zároveň jsou motivováni pracovat v Seznamu dlouhodoběji. Aby to bylo fér, je zároveň nutné říct, že nový zaměstnanec si na svoji první roční prémii musí pochopitelně počkat až jeden rok. Počítá se mu však každý odpracovaný den.
17) Vím, že míváte přednášky na vysokých školách. Budete v tom pokračovat?
Jsem přesvědčen, že ano. Dřív jsem se o to staral sám, agenda se rozšířila, takže dnes se o to už stará koordinátor spolupráce s vysokými školami Petr Zeman z produktového oddělení. Naši zaměstnanci přednášejí dobrovolně, věřím že i v dalším semestru se najde dost dobrovolníků, aby naplnili celý cyklus zhruba deseti přednášek.
18) Seznam svým obchodním zaměřením i přístupem k práci a zaměstnancům nebo třeba i těmito přednáškami v mnohém připomíná Google. Bráníte se takovému přirovnání, nebo vás těší?
Myslíte jako že jsme taková malá G-company?
Po obchodní stránce
úplně ne, tam máme širší záběr, např. vlastní obchodní síť. Jinak mohu asi
souhlasit, byť jsem nikdy v této firmě nepracoval a co vychází na veřejnost je
především dobře udělané PR. V Seznamu je minimum striktních pravidel, hodně
věcí visí na jednotlivcích, nasazení či zápalu pro věc. Samotná organizace
práce je "mírný chaos v rozumných mezích" s orientací na výsledek. Internet
je sám o sobě dosti živý organismus a Seznam to vnitřně reflektuje. V tom to
asi srovnatelné je.
19) A na závěr, jak Vy osobně vidíte budoucnost Seznamu z pohledu své pozice?
Jenom růžovější
. Do budoucnosti, kam mohu dohlédnout, bude technika
stále nevyzpytatelná, stále bude co řešit a vynalézat. To dá práci
vývojářům i administrátorům a IT bude konkurenční výhodou pro ty, kteří věnují
čas a prostředky na řešení těchto nedokonalostí. Není těžké napsat aplikaci pro
Internet, je už složitější napsat ji a provozovat pro statisíce až milióny
uživatelů. A k tomu my know-how máme. Dále, hodně věcí se zvirtualizuje, zvýší
se hustota výpočetního výkonu na jednotku prostoru v datahousu, které budou
modernější a napájením a chlazením uzpůsobené potřebám Seznamu. Dostupnost všech
služeb Seznamu bude 99,9% během roku. Seznam bude nabízet své technologie
ostatním. Bude nás to stále bavit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: