Byla vydána (𝕏) nová verze 24.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 24.7 je Thriving Tiger. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Binarly REsearch upozorňuje na bezpečnostní problém PKFail (YouTube) v ekosystému UEFI. Stovky modelů zařízení používají pro Secure Boot testovací Platform Key vygenerovaný American Megatrends International (AMI) a jeho privátní část byla při úniku dat prozrazena. Do milionů zařízení (seznam v pdf) po celém světě tak útočníci mohou do Secure Bootu vložit podepsaný malware. Otestovat firmware si lze na stránce pk.fail. Ukázka PoC na Linuxu na Windows na YouTube.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.2 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je rodičovská kontrola.
Společnost OpenAI představila vyhledávač SearchGPT propojující OpenAI modely umělé inteligence a informace z webů v reálném čase. Zatím jako prototyp pro vybrané uživatele. Zapsat se lze do pořadníku čekatelů.
Distribuce Linux Mint 22 „Wilma“ byla vydána. Je založená na Ubuntu 24.04 LTS, ale s desktopovým prostředím Cinnamon (aktuálně verze 6.2), příp. MATE nebo Xfce, balíkem aplikací XApp, integrací balíčků Flatpak a dalšími změnami. Více v přehledu novinek a poznámkách k vydání.
Příspěvek na blogu Truffle Security: Kdokoli může přistupovat ke smazaným a privátním repozitářům na GitHubu.
Byla vydána nová verze 14 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Vypíchnout lze podporu rozšíření v Lua.
Byla vydána verze 1.80.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Apple oznámil, že v beta verzi spustil své Apple Maps na webu. Podporován je také webový prohlížeč Chrome. Ne však na Linuxu.
Portál Stack Overflow po roce opět vyzpovídal své uživatele, jedná se především o vývojáře softwaru, a zveřejnil detailní výsledky průzkumu. Průzkumu se letos zúčastnilo více než 65 tisíc vývojářů. Z Česka jich bylo 710. Ze Slovenska 246.
V diskusi ke článku o budoucnosti AbcPalírny se objevil velice zajímavý a podnětný příspěvek Ivana Bíbra. S jeho svolením jej tady (téměř kompletní) přetiskuji:
Nemam rad kdyz mne nekdo opiji rohlikem. Doslo to tak daleko, ze jsem dnes venoval nekolik hodin tomu, abych si znovu prolezl cele GNU.org a nasel tam to, cim jste se tady tak pekne ohanel, totiz vztahem GNU a ceny. Nevim, co jste cetl, kdyz jste psal ten puvodni prispevek ve kterem pisete, ze podle GPL je striktne nutny nulovy zisk. Ja ctu asi toto (jde o presny "opis: pres clipboard) :
Mnoho lidí věří, že je proti duchu GNU inkasovat peníze za šíření softwaru, případně že by poplatky měly být co nejnižší, jen na pokrytí nákladů.
My však naopak povzbuzujeme všechny distributory, aby si za svobodný software účtovali kolik chtějí či mohou. Zdá-li se vám to překvapující, uvědomte si prosím, že slovo ,,free'' má dva obecné významy ve dvou rovinách -- buď v právní nebo v ekonomické. Říkáme-li ,,svobodný software'', mluvíme o svobodném nakládání s programem, nikoliv o ceně. Znamená to, že uživatel smí svobodně používat program, měnit jej a rozšiřovat se změnami či bez nich.
Svobodné programy jsou někdy rozšiřovány zdarma, jindy za peníze. Často je totožný program dostupný oběma způsoby ze dvou míst. Tento program je však vždy svobodný nezávisle na ceně, protože uživatel má svobodu v jeho použití.
Vlastnické programy jsou většinou prodávány za vysokou cenu, ale někdy vám dá prodejce kopii zdarma. Neznamená to však, že jde o svobodný software. Ať byl placený či nikoliv, nemáte právo s ním svobodně naložit.
Svobodný software není věcí ceny -- nízká cena ještě právně neznamená, že je software svobodný. Pokud tedy redistribujete kopie svobodného softwaru, můžete vybírat podstatný poplatek a vydělat nějaké peníze. Rozšiřování svobodného software je dobrá a legitimní činnost a pokud ji provozujete, můžete z ní samozřejmě také mít zisk.
Svobodný software je projekt komunity a každý, kdo na něm nějak závisí, by měl hledat způsob, jak napomoci toto společenství budovat. Tento způsob je pro distributory odevzdávání části zisku Nadaci pro svobodný software nebo nějakému jinému projektu pro tvorbu svobodného software. Financováním vývoje pomůžete pokroku ve světě svobodného softwaru.
A ve finale dokumentu pak ctu i toto:
Vyšší či nižší poplatky a GNU GPL
Vyjma jediné speciální situace nemá GNU GPL (20kb) žádné požadavky na to, kolik máte účtovat za distribuci kopie svobodného softwaru -- nemusíte účtovat nic, penny, euro, dolar či miliardu dolarů. Je to na vás a na trhu, takže si nám nestěžujte, že nikdo nechce platit miliardu dolarů za kopii. ... atd.
Takze suma sumarum, kdokoliv si muze sirit svobodny software jak chce a za kolik chce - to je jeho svoboda. Vy jej nemusite kupovat - to je vase svoboda. Muze se Vam to nelibit, muzete o tom i mluvim ale povazuji za nefer osocovat lidi za to, ze jsou tak troufali brat si za paleni nejake penize a argumentovat tim, ze podle GPL je nutny nulovy zisk. Toto uz neni obycejna dezinformace ale totalni blud.
Original dokumentu najdete na adrese http://www.gnu.org/philosophy/selling.cs.html (POZN: ta specialni situace se tyka zdrojaku). Doporucuji Vam, prectete si cely dokument, mozna z nej vyctete vyctete veci jako ze sireni svobodneho software za uplatu nejen ze je v poradku ale je dokonce potrebne a zadane!
V dalsim kroku doporucuji zakoupit palirnu a zacit palit CDcka za 5Kc, to je asi tak cena nakladu. Muzete i za 5ha, coz je 1/100 ceny. Pokud to budete delat i za rok, rad si jich od Vas koupim treba tisic a vylepim si je na zed, abych videl, ze jsem se hluboce mylil a ze je v dnesni dobe mozne zivit se tim, ze prodavam neco za 1/100 nakladu. Muzete mi potom napsat, kde si je mam objednat.
Zaverem si myslim, ze podcenovat RMS z neceho, co "ze zacatku nevidel" je neprozretelne. RMS je velmi chytry clovek, dlouho si delal jasno o tom co chce, proc a jak. Premyslel. Vsechny zasadni dokumenty GNU jsou psany s nadhledem a s takovou urovni abstrakce, ze by se az jeden divil. GPL licence je opravdu velmi kvalitni dokument zarucujici kazdemu jeho prava a svobody, od 1987 nebyla nutna ani jeho dalsi revize. V tomto kontextu mne vas vyrok pripadne sam trochu kratkozraky...
Timto koncim s touto neplodnou debatou a jdu se venovat nejakym uzitecnejsim vecem. Omlouvam se vsem, kterych se dotkl muj ostrejsi ton ale nemam rad, kdyz se veci nazyvaji nepravymi jmeny.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: