Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
V diskusi ke článku o budoucnosti AbcPalírny se objevil velice zajímavý a podnětný příspěvek Ivana Bíbra. S jeho svolením jej tady (téměř kompletní) přetiskuji:
Nemam rad kdyz mne nekdo opiji rohlikem. Doslo to tak daleko, ze jsem dnes venoval nekolik hodin tomu, abych si znovu prolezl cele GNU.org a nasel tam to, cim jste se tady tak pekne ohanel, totiz vztahem GNU a ceny. Nevim, co jste cetl, kdyz jste psal ten puvodni prispevek ve kterem pisete, ze podle GPL je striktne nutny nulovy zisk. Ja ctu asi toto (jde o presny "opis: pres clipboard) :
Mnoho lidí věří, že je proti duchu GNU inkasovat peníze za šíření softwaru, případně že by poplatky měly být co nejnižší, jen na pokrytí nákladů.
My však naopak povzbuzujeme všechny distributory, aby si za svobodný software účtovali kolik chtějí či mohou. Zdá-li se vám to překvapující, uvědomte si prosím, že slovo ,,free'' má dva obecné významy ve dvou rovinách -- buď v právní nebo v ekonomické. Říkáme-li ,,svobodný software'', mluvíme o svobodném nakládání s programem, nikoliv o ceně. Znamená to, že uživatel smí svobodně používat program, měnit jej a rozšiřovat se změnami či bez nich.
Svobodné programy jsou někdy rozšiřovány zdarma, jindy za peníze. Často je totožný program dostupný oběma způsoby ze dvou míst. Tento program je však vždy svobodný nezávisle na ceně, protože uživatel má svobodu v jeho použití.
Vlastnické programy jsou většinou prodávány za vysokou cenu, ale někdy vám dá prodejce kopii zdarma. Neznamená to však, že jde o svobodný software. Ať byl placený či nikoliv, nemáte právo s ním svobodně naložit.
Svobodný software není věcí ceny -- nízká cena ještě právně neznamená, že je software svobodný. Pokud tedy redistribujete kopie svobodného softwaru, můžete vybírat podstatný poplatek a vydělat nějaké peníze. Rozšiřování svobodného software je dobrá a legitimní činnost a pokud ji provozujete, můžete z ní samozřejmě také mít zisk.
Svobodný software je projekt komunity a každý, kdo na něm nějak závisí, by měl hledat způsob, jak napomoci toto společenství budovat. Tento způsob je pro distributory odevzdávání části zisku Nadaci pro svobodný software nebo nějakému jinému projektu pro tvorbu svobodného software. Financováním vývoje pomůžete pokroku ve světě svobodného softwaru.
A ve finale dokumentu pak ctu i toto:
Vyšší či nižší poplatky a GNU GPL
Vyjma jediné speciální situace nemá GNU GPL (20kb) žádné požadavky na to, kolik máte účtovat za distribuci kopie svobodného softwaru -- nemusíte účtovat nic, penny, euro, dolar či miliardu dolarů. Je to na vás a na trhu, takže si nám nestěžujte, že nikdo nechce platit miliardu dolarů za kopii. ... atd.
Takze suma sumarum, kdokoliv si muze sirit svobodny software jak chce a za kolik chce - to je jeho svoboda. Vy jej nemusite kupovat - to je vase svoboda. Muze se Vam to nelibit, muzete o tom i mluvim ale povazuji za nefer osocovat lidi za to, ze jsou tak troufali brat si za paleni nejake penize a argumentovat tim, ze podle GPL je nutny nulovy zisk. Toto uz neni obycejna dezinformace ale totalni blud.
Original dokumentu najdete na adrese http://www.gnu.org/philosophy/selling.cs.html (POZN: ta specialni situace se tyka zdrojaku). Doporucuji Vam, prectete si cely dokument, mozna z nej vyctete vyctete veci jako ze sireni svobodneho software za uplatu nejen ze je v poradku ale je dokonce potrebne a zadane!
V dalsim kroku doporucuji zakoupit palirnu a zacit palit CDcka za 5Kc, to je asi tak cena nakladu. Muzete i za 5ha, coz je 1/100 ceny. Pokud to budete delat i za rok, rad si jich od Vas koupim treba tisic a vylepim si je na zed, abych videl, ze jsem se hluboce mylil a ze je v dnesni dobe mozne zivit se tim, ze prodavam neco za 1/100 nakladu. Muzete mi potom napsat, kde si je mam objednat.
Zaverem si myslim, ze podcenovat RMS z neceho, co "ze zacatku nevidel" je neprozretelne. RMS je velmi chytry clovek, dlouho si delal jasno o tom co chce, proc a jak. Premyslel. Vsechny zasadni dokumenty GNU jsou psany s nadhledem a s takovou urovni abstrakce, ze by se az jeden divil. GPL licence je opravdu velmi kvalitni dokument zarucujici kazdemu jeho prava a svobody, od 1987 nebyla nutna ani jeho dalsi revize. V tomto kontextu mne vas vyrok pripadne sam trochu kratkozraky...
Timto koncim s touto neplodnou debatou a jdu se venovat nejakym uzitecnejsim vecem. Omlouvam se vsem, kterych se dotkl muj ostrejsi ton ale nemam rad, kdyz se veci nazyvaji nepravymi jmeny.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. Rozhodli jsme se zvysit cenu a zvolili jsme tu, kterou preferuje v tuto chvili 47% hlasu v ankete - 50 kc ze medium.
Diky tomuto narustu jsme mohli udelat dve veci: objednat si media s vlastnim potiskem
a prispivat ze zisku na Open Source. Takze z kazdeho nami vypaleneho CD s distribuci prodaneho za tuto cenu pujde 10 Kc na podporu Open Source projektu.
Technicky to bude tak, ze si budu vest zvlastni seznam prodanych medii a vzdy, kdyz se tam nahromadi dostatecna suma, napiseme clanek a ve spolupraci s vami vybereme projekt, na ktery prispejeme. Primarne bychom chteli poskytovat granty na vytvoreni ci vylepseni existujicich Open Source projektu.
Priklad: dame 5000 kc tomu, kdo napise a uvolni pod GPL reseni pro kancelar postavene na HylaFaxu.
Pokud zadny takovy projekt nebude nalezen, tak ty penize zasleme na FSF nebo pro Debian Foundation apod.
Hlavni myslenkou ale je, ze na te volbe se budete vyznamne podilet i vy v ankete. Uz jste to zazili, napriklad pri volbe designu AbcLinuxu pred rokem.
Verim, ze toto reseni je dobrym kompromisem. Nase ceny zustanou prijatelne i pro studenty, nebudou ruinovat konkurenci, budou podporovat Open Source a dokonce z toho neco zustane i nam
ale nemusi