Vláda Spojených států se rozhodla vyřadit americkou softwarovou společnost Microsoft a několik dalších velkých technologických podniků z programu, který umožňuje kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu. Oznámila to včera administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření zdůvodnila rozsáhlým zneužíváním programu, který je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Trumpových příznivců, neboť prý znevýhodňuje americké pracovníky.
Datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandex v Rjazaňské oblasti se stalo cílem dronového útoku a zastavilo provoz. Jandexu se někdy přezdívá „ruský Google“. Provozuje nejoblíbenější internetový vyhledávač v Rusku nebo aplikace pro objednávky jídla a taxi. Využívají jej desítky milionů lidí v rusky mluvících zemích.
Francouzská společnost Mistral AI představila Mistral Large 4 (interně přezdívaný 'le Chonk', volně přeloženo 'pořádný macek'), 'open-weight multimodální hybridní instruct-and-reasoning model s architekturou granulárního MoE, nativně podporující více jak 160 jazyků'. Model má přes jeden bilión parametrů, z nichž při práci využívá 49 miliard, kontextové okno o délce milion tokenů a obrazový enkodér o 1,6 miliardách parametrů.
… více »Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.20. Díky 227 přispěvatelům.
Simon Long oznámil Raspberry Pi Desktop pro PC a Mac s Intelem postavený na aktualizovaném Debianu 13 Trixie. S klientem Raspberry Pi Connect pro vzdálenou správu. Ke stažení je vedle Raspberry Pi OS pro Raspberry Pi.
ESP32-C3 adblock přemění lacinou vývojovou desku ESP32‑C3 na samostatný DNS blokovač nejenom reklamních domén, minimalistickou alternativu k populárnímu Pi-hole. ESP32-C3 adblock místo objemných názvů domén ukládá jejich 40-bitové FNV-1a hashe do flash paměti, které pak binárně prohledává, kontrola jedné domény trvá přibližně 10 milisekund. Blocklist pojme až 537 tisíc domén a lze jej spravovat přes webové rozhraní. Projekt zatím
… více »ArtCraft je sada open source aplikací pro práci s obrázky a videi "inspirovaných" aplikacemi od Adobe. Napsaných v Rustu. Pro MacOS, Windows i Linux. Běží také ve webovém prohlížeči. Aktuálně se jedná o 7 aplikací: PhotoCraft (Photoshop), VectorCraft (Illustrator), FilmCraft (Premiere Pro), LightCraft (Lightroom), PdfCraft (Acrobat), EffectCraft (After Effects) a DesignCraft (InDesign). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Strands Decider 2B je malý open-source model s 2 miliardami parametrů, určený k rychlé klasifikaci vstupů a rozhodování mezi možnostmi, generující odpovědi ve stylu modelu Jev. Strands dosáhl přibližně 72% shody s Jevem na veřejné testovací sadě JevBench (tento benchmark pochopitleně nepředstavuje přímé srovnání s modelem Jev). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache-2.0, váhy modelu na Hugging Face.
Ve věku 90 let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Japonský Google rozšířil svou kolekci DYI fyzických klávesnic Gboard o klávesnici ve tvaru běžícího pásu. Proč se mají přesouvat ruce po klávesnici, když se mohou přesouvat klávesy k ruce? Pro zájemce je návod na sestavení včetně STL souborů pro 3D tisk a firmware k dispozici na GitHubu.
DistroNovinky mají za cíl každý týden přinášet čerstvé informace z dění na bitevním poli (převážně) linuxových distribucí. V první přinese aktuality z vývoje největších distribucí, zatímco druhá se bude zabývat novými verzemi méně profláklých distribucí.Nechci vypadat jako hnidopich, ale když je přetřásána Mandriva 2007 RC1, tak mohl být Slackware 11 alespoň zmíněn, však do vydání zbývají jen dny. Nebo je Slackware v mrtvém poli mezi velkými distribucemi a těmi "neprofláknutými"?
layman -a science
Z mého hlediska má Ubuntu stále některé nedostatky v použitelnosti především ve směru k běžnému uživateli.
Jo, a jake treba?
>Chtel jsem neco zmenit...bouhzel si uz fakt nepamatuji podrobnosti.
Jaksi jsem nepochopil informacni hodnotu tohoto prispevku. Co jste chtel zmenit, a jaky graficky klikaci nastroj jste pouzil? Pokud vim tak Ubuntu zadny klikaci nastroj na konfiguraci Xorg nema.
Opravdu by me zajimalo upresneni pana Bibra, jake konkretni nedostatky v pouzitelnosti ma podle neho Ubuntu proti Mandrive.
, ale trochou nadhledu snad mám a obecně vzato nekopu jen za Mandrivu. Mám v podstatě stejný (osobní) cíl jako Ubuntu - dostat Linux mezi lidi. Stejný cíl má samozřejmě i Mandriva, i když tam se to poslední dobou trochu mění. A má ho i mnoho dalších distribucí, které se pak liší tím, jak na to jdou.
Rozdíl je v tom, že se těmito aktivitami zkouším uživit - berte to tak, že ve svém postoji "kopu" za tuto skupinu lidí. Dělám to už cca pět a není to zdaleka takový med, jak by se mohlo zdát a proto vidím spoustu věcí jinak. Tyto zkušenosti se samozřejmě odrážejí i v mých postojích, které spousta lidí nechápe nebo je rozčilují - obvykle jde o ortodoxní "zadarmisty" :). Nicméně kdyby měli za sebou stejně tvrdou zkušenost, určitě by i oni viděli věci jinak.
ale vzpomente, jak zacinal mandriva, teda vlastne mandrake. nebylo to nic jineho nez vyladeny redhat. dneska uz je z toho uplne jina distribuce. dejte ubuntu cas dozrat.
Ehm, to já vím
. Rozhodně neberu Ubuntu čas na zraní, pouze komentuji současnou situaci, ostatně jsem to psal i v původním článku ("počkáme a uvidíme").
Víte co, zkusme to naopak a podívejte se sám do historie, jak to bylo s jinými komerčními distribucemi. Původním RedHatem (než z něho zbyl Enterprise a Fedora), se SUSE, s Mandrakem/Mandrivou, Corel Linuxem, Turbolinuxem, Linpirem nebo třeba Calderou. Zjistíte, že mají podobné křivky vývoje - nejdříve je kolem každé z nich velké haló, následuje zájem investorů, vysoká popularita u uživatelů apod. Všude se o nové věci píše, všichni stahují.
Toto vše krásně roste do doby, než to investory přestane bavit nebo až je firma natolik stará, že musí vydělávat sama na obchodním modelu, který si postavila. Občas se přidalo pár prušvihů, začalo se tlačit na peníze získané od uživatelů. A teď se podívejme na reálné výsledky - pár z uvedených distribucí zkrachovalo, další "jen" zapadly a někde přežívají a extrémisté zkoušejí udělat úplně všechno pro to, aby se tak nestalo (Caldera/SCO). V komerční sféře a ve velkém obchodu dnes potkáte dvě - ty se těší i podpoře velkých firem.
A proč tam nejsou ty ostatní? Protože se nedokázaly uživit nebo nedokázaly přesvedčit ostatní, že to dokážou. Linux je v situaci, kdy se musí přizpůsobovat on ostatním, ne naopak, a týká se to všech zákonitostí tohoto světa. Omlouvám se za zbytečné kecy, ale považuji tyto věci za celkem důležité a proto o nich píšu - bohužel lidé mají dnes velmi krátkou paměť. Mimochodem až na typicky komerční problémy (finance) zjistíte, že podobné vlny mají i nekomerční distra.
a to si myslim, ze je hlavni plus -- debian dle meho potrebuje urcite uhlazeni pro mainstream.... co se tyce financovani tak tak skepticky bych zase nebyl... podivejte se na jedny z nejstarsich distribuci debian, slackware... jsou tu uz pres deset let, aniz by meli nejaky "obchodni model"...
(POZN: záměrně odpovídám jakoby dvě věci, protože spolu souvisí.) Také si myslím, že Debian potřebuje uhlazení pro mainstream. To ale bude trvat velmi dlouho, pokud k tomu vůbec někdy dojde. Uvedené distribuce právě proto, že nemaji obchodní model, tak na podobné věci příliš nehledí (protože nemusí). Zároveň se k nim stahuje taková skupina uživatelů, která od těch uhlazených distribucí utíká a protože se sami podílí na vývoji, moc se tímto směrem netlačí. Těžko tedy lze očekávat, že by se tímto směrem nějak výrazně pohnul i jejich vývoj.
Tyto distribuce nebudou nikdy v mainstreamu, ale budou si vždy udržovat velkou komunitu a zajímavé procento uživatelů Linuxu protože představují směr, který těmto uživatelům vyhovuje. Možná je to tak v pořádku, protože kdyby se příliš změnily, vznikly by zcela jistě další, které by usilovaly o změnu opačným směrem.
Ubuntu je teď v situaci, kdy se tlačí do mainstreamu. Čím více v něm bude, tím více se bude od Debianu vzdalovat a tím více bude potřebovat finance. Tato potřeba bude ještě umocněna rostoucím počtem uživatelů, se kterými se pojí další náklady. Na čisté podpoře se zkoušelo uživit už více distribucí a podle mne to není ta pravá cesta - viz mé předchozí doporučení.
Z praktického hlediska si myslím, že buď Ubuntu přizpůsobí obchodní model tak, že začne vydělávat, nebo přesvědčí svým dobrým marketingem uživatele celého světa že je výhodné mít podporu v zahraničí, nebo přestane být módou. Pokud se ovšem nenajdou další milionáři ochotní něco takového sponzorovat. Můj odhad je, že i Ubuntu bude kopírovat situaci ostatních distribucí, které jsem uváděl.
Těch možností je samozřejmě mnohem více a těžko říct, co se opravdu stane. Jak jsem říkal - počkáme a uvidíme.
Tiskni
Sdílej: