Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
DistroNovinky mají za cíl každý týden přinášet čerstvé informace z dění na bitevním poli (převážně) linuxových distribucí. V první přinese aktuality z vývoje největších distribucí, zatímco druhá se bude zabývat novými verzemi méně profláklých distribucí.Nechci vypadat jako hnidopich, ale když je přetřásána Mandriva 2007 RC1, tak mohl být Slackware 11 alespoň zmíněn, však do vydání zbývají jen dny. Nebo je Slackware v mrtvém poli mezi velkými distribucemi a těmi "neprofláknutými"?
layman -a science
Z mého hlediska má Ubuntu stále některé nedostatky v použitelnosti především ve směru k běžnému uživateli.
Jo, a jake treba?
>Chtel jsem neco zmenit...bouhzel si uz fakt nepamatuji podrobnosti.
Jaksi jsem nepochopil informacni hodnotu tohoto prispevku. Co jste chtel zmenit, a jaky graficky klikaci nastroj jste pouzil? Pokud vim tak Ubuntu zadny klikaci nastroj na konfiguraci Xorg nema.
Opravdu by me zajimalo upresneni pana Bibra, jake konkretni nedostatky v pouzitelnosti ma podle neho Ubuntu proti Mandrive.
, ale trochou nadhledu snad mám a obecně vzato nekopu jen za Mandrivu. Mám v podstatě stejný (osobní) cíl jako Ubuntu - dostat Linux mezi lidi. Stejný cíl má samozřejmě i Mandriva, i když tam se to poslední dobou trochu mění. A má ho i mnoho dalších distribucí, které se pak liší tím, jak na to jdou.
Rozdíl je v tom, že se těmito aktivitami zkouším uživit - berte to tak, že ve svém postoji "kopu" za tuto skupinu lidí. Dělám to už cca pět a není to zdaleka takový med, jak by se mohlo zdát a proto vidím spoustu věcí jinak. Tyto zkušenosti se samozřejmě odrážejí i v mých postojích, které spousta lidí nechápe nebo je rozčilují - obvykle jde o ortodoxní "zadarmisty" :). Nicméně kdyby měli za sebou stejně tvrdou zkušenost, určitě by i oni viděli věci jinak.
ale vzpomente, jak zacinal mandriva, teda vlastne mandrake. nebylo to nic jineho nez vyladeny redhat. dneska uz je z toho uplne jina distribuce. dejte ubuntu cas dozrat.
Ehm, to já vím
. Rozhodně neberu Ubuntu čas na zraní, pouze komentuji současnou situaci, ostatně jsem to psal i v původním článku ("počkáme a uvidíme").
Víte co, zkusme to naopak a podívejte se sám do historie, jak to bylo s jinými komerčními distribucemi. Původním RedHatem (než z něho zbyl Enterprise a Fedora), se SUSE, s Mandrakem/Mandrivou, Corel Linuxem, Turbolinuxem, Linpirem nebo třeba Calderou. Zjistíte, že mají podobné křivky vývoje - nejdříve je kolem každé z nich velké haló, následuje zájem investorů, vysoká popularita u uživatelů apod. Všude se o nové věci píše, všichni stahují.
Toto vše krásně roste do doby, než to investory přestane bavit nebo až je firma natolik stará, že musí vydělávat sama na obchodním modelu, který si postavila. Občas se přidalo pár prušvihů, začalo se tlačit na peníze získané od uživatelů. A teď se podívejme na reálné výsledky - pár z uvedených distribucí zkrachovalo, další "jen" zapadly a někde přežívají a extrémisté zkoušejí udělat úplně všechno pro to, aby se tak nestalo (Caldera/SCO). V komerční sféře a ve velkém obchodu dnes potkáte dvě - ty se těší i podpoře velkých firem.
A proč tam nejsou ty ostatní? Protože se nedokázaly uživit nebo nedokázaly přesvedčit ostatní, že to dokážou. Linux je v situaci, kdy se musí přizpůsobovat on ostatním, ne naopak, a týká se to všech zákonitostí tohoto světa. Omlouvám se za zbytečné kecy, ale považuji tyto věci za celkem důležité a proto o nich píšu - bohužel lidé mají dnes velmi krátkou paměť. Mimochodem až na typicky komerční problémy (finance) zjistíte, že podobné vlny mají i nekomerční distra.
a to si myslim, ze je hlavni plus -- debian dle meho potrebuje urcite uhlazeni pro mainstream.... co se tyce financovani tak tak skepticky bych zase nebyl... podivejte se na jedny z nejstarsich distribuci debian, slackware... jsou tu uz pres deset let, aniz by meli nejaky "obchodni model"...
(POZN: záměrně odpovídám jakoby dvě věci, protože spolu souvisí.) Také si myslím, že Debian potřebuje uhlazení pro mainstream. To ale bude trvat velmi dlouho, pokud k tomu vůbec někdy dojde. Uvedené distribuce právě proto, že nemaji obchodní model, tak na podobné věci příliš nehledí (protože nemusí). Zároveň se k nim stahuje taková skupina uživatelů, která od těch uhlazených distribucí utíká a protože se sami podílí na vývoji, moc se tímto směrem netlačí. Těžko tedy lze očekávat, že by se tímto směrem nějak výrazně pohnul i jejich vývoj.
Tyto distribuce nebudou nikdy v mainstreamu, ale budou si vždy udržovat velkou komunitu a zajímavé procento uživatelů Linuxu protože představují směr, který těmto uživatelům vyhovuje. Možná je to tak v pořádku, protože kdyby se příliš změnily, vznikly by zcela jistě další, které by usilovaly o změnu opačným směrem.
Ubuntu je teď v situaci, kdy se tlačí do mainstreamu. Čím více v něm bude, tím více se bude od Debianu vzdalovat a tím více bude potřebovat finance. Tato potřeba bude ještě umocněna rostoucím počtem uživatelů, se kterými se pojí další náklady. Na čisté podpoře se zkoušelo uživit už více distribucí a podle mne to není ta pravá cesta - viz mé předchozí doporučení.
Z praktického hlediska si myslím, že buď Ubuntu přizpůsobí obchodní model tak, že začne vydělávat, nebo přesvědčí svým dobrým marketingem uživatele celého světa že je výhodné mít podporu v zahraničí, nebo přestane být módou. Pokud se ovšem nenajdou další milionáři ochotní něco takového sponzorovat. Můj odhad je, že i Ubuntu bude kopírovat situaci ostatních distribucí, které jsem uváděl.
Těch možností je samozřejmě mnohem více a těžko říct, co se opravdu stane. Jak jsem říkal - počkáme a uvidíme.
Tiskni
Sdílej: