Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
DistroNovinky mají za cíl každý týden přinášet čerstvé informace z dění na bitevním poli (převážně) linuxových distribucí. V první přinese aktuality z vývoje největších distribucí, zatímco druhá se bude zabývat novými verzemi méně profláklých distribucí.Nechci vypadat jako hnidopich, ale když je přetřásána Mandriva 2007 RC1, tak mohl být Slackware 11 alespoň zmíněn, však do vydání zbývají jen dny. Nebo je Slackware v mrtvém poli mezi velkými distribucemi a těmi "neprofláknutými"?
layman -a science
Z mého hlediska má Ubuntu stále některé nedostatky v použitelnosti především ve směru k běžnému uživateli.
Jo, a jake treba?
>Chtel jsem neco zmenit...bouhzel si uz fakt nepamatuji podrobnosti.
Jaksi jsem nepochopil informacni hodnotu tohoto prispevku. Co jste chtel zmenit, a jaky graficky klikaci nastroj jste pouzil? Pokud vim tak Ubuntu zadny klikaci nastroj na konfiguraci Xorg nema.
Opravdu by me zajimalo upresneni pana Bibra, jake konkretni nedostatky v pouzitelnosti ma podle neho Ubuntu proti Mandrive.
, ale trochou nadhledu snad mám a obecně vzato nekopu jen za Mandrivu. Mám v podstatě stejný (osobní) cíl jako Ubuntu - dostat Linux mezi lidi. Stejný cíl má samozřejmě i Mandriva, i když tam se to poslední dobou trochu mění. A má ho i mnoho dalších distribucí, které se pak liší tím, jak na to jdou.
Rozdíl je v tom, že se těmito aktivitami zkouším uživit - berte to tak, že ve svém postoji "kopu" za tuto skupinu lidí. Dělám to už cca pět a není to zdaleka takový med, jak by se mohlo zdát a proto vidím spoustu věcí jinak. Tyto zkušenosti se samozřejmě odrážejí i v mých postojích, které spousta lidí nechápe nebo je rozčilují - obvykle jde o ortodoxní "zadarmisty" :). Nicméně kdyby měli za sebou stejně tvrdou zkušenost, určitě by i oni viděli věci jinak.
ale vzpomente, jak zacinal mandriva, teda vlastne mandrake. nebylo to nic jineho nez vyladeny redhat. dneska uz je z toho uplne jina distribuce. dejte ubuntu cas dozrat.
Ehm, to já vím
. Rozhodně neberu Ubuntu čas na zraní, pouze komentuji současnou situaci, ostatně jsem to psal i v původním článku ("počkáme a uvidíme").
Víte co, zkusme to naopak a podívejte se sám do historie, jak to bylo s jinými komerčními distribucemi. Původním RedHatem (než z něho zbyl Enterprise a Fedora), se SUSE, s Mandrakem/Mandrivou, Corel Linuxem, Turbolinuxem, Linpirem nebo třeba Calderou. Zjistíte, že mají podobné křivky vývoje - nejdříve je kolem každé z nich velké haló, následuje zájem investorů, vysoká popularita u uživatelů apod. Všude se o nové věci píše, všichni stahují.
Toto vše krásně roste do doby, než to investory přestane bavit nebo až je firma natolik stará, že musí vydělávat sama na obchodním modelu, který si postavila. Občas se přidalo pár prušvihů, začalo se tlačit na peníze získané od uživatelů. A teď se podívejme na reálné výsledky - pár z uvedených distribucí zkrachovalo, další "jen" zapadly a někde přežívají a extrémisté zkoušejí udělat úplně všechno pro to, aby se tak nestalo (Caldera/SCO). V komerční sféře a ve velkém obchodu dnes potkáte dvě - ty se těší i podpoře velkých firem.
A proč tam nejsou ty ostatní? Protože se nedokázaly uživit nebo nedokázaly přesvedčit ostatní, že to dokážou. Linux je v situaci, kdy se musí přizpůsobovat on ostatním, ne naopak, a týká se to všech zákonitostí tohoto světa. Omlouvám se za zbytečné kecy, ale považuji tyto věci za celkem důležité a proto o nich píšu - bohužel lidé mají dnes velmi krátkou paměť. Mimochodem až na typicky komerční problémy (finance) zjistíte, že podobné vlny mají i nekomerční distra.
a to si myslim, ze je hlavni plus -- debian dle meho potrebuje urcite uhlazeni pro mainstream.... co se tyce financovani tak tak skepticky bych zase nebyl... podivejte se na jedny z nejstarsich distribuci debian, slackware... jsou tu uz pres deset let, aniz by meli nejaky "obchodni model"...
(POZN: záměrně odpovídám jakoby dvě věci, protože spolu souvisí.) Také si myslím, že Debian potřebuje uhlazení pro mainstream. To ale bude trvat velmi dlouho, pokud k tomu vůbec někdy dojde. Uvedené distribuce právě proto, že nemaji obchodní model, tak na podobné věci příliš nehledí (protože nemusí). Zároveň se k nim stahuje taková skupina uživatelů, která od těch uhlazených distribucí utíká a protože se sami podílí na vývoji, moc se tímto směrem netlačí. Těžko tedy lze očekávat, že by se tímto směrem nějak výrazně pohnul i jejich vývoj.
Tyto distribuce nebudou nikdy v mainstreamu, ale budou si vždy udržovat velkou komunitu a zajímavé procento uživatelů Linuxu protože představují směr, který těmto uživatelům vyhovuje. Možná je to tak v pořádku, protože kdyby se příliš změnily, vznikly by zcela jistě další, které by usilovaly o změnu opačným směrem.
Ubuntu je teď v situaci, kdy se tlačí do mainstreamu. Čím více v něm bude, tím více se bude od Debianu vzdalovat a tím více bude potřebovat finance. Tato potřeba bude ještě umocněna rostoucím počtem uživatelů, se kterými se pojí další náklady. Na čisté podpoře se zkoušelo uživit už více distribucí a podle mne to není ta pravá cesta - viz mé předchozí doporučení.
Z praktického hlediska si myslím, že buď Ubuntu přizpůsobí obchodní model tak, že začne vydělávat, nebo přesvědčí svým dobrým marketingem uživatele celého světa že je výhodné mít podporu v zahraničí, nebo přestane být módou. Pokud se ovšem nenajdou další milionáři ochotní něco takového sponzorovat. Můj odhad je, že i Ubuntu bude kopírovat situaci ostatních distribucí, které jsem uváděl.
Těch možností je samozřejmě mnohem více a těžko říct, co se opravdu stane. Jak jsem říkal - počkáme a uvidíme.
Tiskni
Sdílej: