Případová studie: Linuxové terminály

29. 1. 2003 | Ivo Přikryl | Různé | 13460×

Nový seriál o praktických nasazeních Linuxu. Bez obalu, bez vytáček, výhody i nevýhody. Začínáme článkem Ivo Přikryla o nasazení Win4Lin a terminálového serveru v praxi.

Nový seriál o praktických nasazeních Linuxu. Bez obalu, bez vytáček, výhody i nevýhody.

Jistě to znáte. Všude se píše, jak je Linux výhodný, jak díky němu můžete ušetřit spoustu peněz apod. Jenže zkuste najít nějaké reálné nasazení v jiné oblasti, než jsou běžné síťové služby. A co teprve když chcete vidět reálné zhodnocení kladů i záporů. Proto jsme se rozhodli začít s novým seriálem, ve kterém budeme přinášet praktické zkušenosti reálných lidí s linuxovými řešeními.

V prvním díle pan Ivo Přikryl přednese své zkušenosti s linuxovými terminály v jeho firmě. Chtěl bych vás zároveň vyzvat, abyste nám zasílali své studie.

BSA a další...

Článků zabývajících se nasazením Linuxu na desktopech komerční sféry je plný internet. Nedávno jsem například četl studii (mimochodem sponzorovanou Micro$oftem) a dozvěděl se, že TCO (total cost of ownership) systémů s Windows je v 5-tiletém horizontu nižší než u systémů s Linuxem. Upřímně řečeno, s ohledem na jmenovaného sponzora, překvapil by mě spíše závěr opačný..

Četl jsem samozřejmě i články, snažící přesvědčit čtenáře o opaku, představující Linux jako jediné, všezahrnující řešení. Podle mě je ale pravda, jak už to tak bývá, někde uprostřed.

Ve tomto článku se nesnažím rozhodnout který ze systémů je lepší. Chtěl bych čtenářům pouze přiblížit historii nasazení OS Linux na desktopy jedné obchodní společnosti, do té doby plně postavené na technologiích a softwaru M$/Novell.

Myšlenka přejít na Linux se urodila nedávno. Primární pohnutkou by mohl být dopis rozesílaný společně BSA a policií ČR tisícům firem v ČR. Dopis upozorňující na nelegálnost užívání "pirátského" software a připadnou trestní zodpovědnost čelních vedoucích funkcionářů firem v případě, pokud v té či oné společnosti k tomuto dochází.

Dopis to byl pěkný, barevný a celá akce určitě také nebyla levná. Bohužel v naší firmě měla efekt spíše opačný, než ten odesílatelem zamýšlený. Namísto hromadného úprku za nákupy software firem v BSA sdružených, cítili se naši statutární funkcionáři uraženi tímto dovedně maskovaným nařčením z kriminální činnosti.

Ani se nijak moc nedivím. Firma vydala za licence - především M$ software - statisíce korun. A i tak dostáváte dopisy, jako by jeden byl pomalu až kriminálník či softwarový pirát.

Zelená pro Linux

Zřejmě proto mi byl tehdy vydán pokyn: "Nebudeme platit statisíce za software pro to, aby tyto peníze byly využívány na rozesílání podobných urážlivých dopisů. Zjistěte nám, zda a jak můžeme maximálně využít OS Linux v naší společnosti. Přechod musí být proveden bez narušení provozu společnosti."

Analýza SW a HW aktuálně firmou využívaného ukázala hned na začátku některé klíčové problémové body. Nebylo zřejmě možné okamžitě nahradit všechny stroje s Windows Linuxem. Ale na druhé straně, drtivá většina by nahraditelná být měla.

A objevil se i další, neméně závažný problém - proprietární software napsaný kdysi dávno na zakázku pro naši společnost. Moloch velký, složitý a stále průběžně upravovaný či zdokonalovaný. Ve firmě s ním pracuje snad každý. Dělá se v něm nákup zboží, doklady pokladny, faktury prodeje i objednávky. Po internetu přenáší data z externích poboček. Bez něho to prostě nepůjde. A přepsat? Zapomeňte... To by nikdo nezaplatil, to snad radši zůstat sedět na Windows, to by bylo asi i levnější...

Navíc byl program vytvořen ve Visual Foxpro a není ho tedy možné portovat na Linux.

Jak z toho ven? Bylo jasné, že pokud uspokojivě nevyřeším problém hlavního skladového systému, můžeme na Linux zapomenout. Měl jsem neodbytný pocit pevného zaháčkovaní Micro$oftem, pocit, kdy nemáte možnost svobodné volby a nemůže ani doleva ani doprava. A to mě tedy štvalo.

Zkoušel jsem kde co. Testoval Wine, WMware i Bochs. Na žádném z těchto systémů se mi nepodařilo dosáhnout výsledků, které bych se mohl odvážit vedení ukázat. Buďto program padal, nebo jel nepřijatelně pomalu. Když už jsem ztrácel naději, narazil jsem na internetu na Win4Lin.

Win4Lin

Win4Lin je komerční systém umožňující na Linuxu instalovat a spustit celé Win9x či WinME. Windows pak běží buď v okně nebo ve "full screen" módu. A běží opravdu rychle! Kompatibilita s Windows programy je vynikající.

Nabízí TCP/IP networking, podporu zvuku, paralelního a sériových portů. Můžete si tam klidně instalovat i MediaPlayer, pokud chcete. Ale pozor! Pro provoz těchto "Windows" musíte vlastnit licenci od M$! Ale jak jsem již uvedl dříve, takových licencí máme dodnes ve firmě nakoupeno "plno".

S Win4Lin můžete dělat ještě víc. Když instalujete Win4Lin terminál server (NSEE), mohou uživatelé, připojení přes TCP/IP X-terminálem na tento linuxový stroj, spustit každý svoje "Windows" a pracovat v nich na dálku, jako by to byla klasická x-win aplikace.

Do těchto "virtuálních" Windows jsem bez větších problémů instaloval firemní skladový program. Ale, jak už to tak chodí, objevil se další zádrhel.

Data, se kterými náš "skladový" program pracoval doposud, "bydlela" na serveru s OS Novell Netware 4.11.

Ač je Win4Lin bezesporu dobrý program, IPX síťování nepodporuje a podporovat nebude. Zdálo se, že jsem byl opět ve slepé uličce. Skladový program mi běží, ale nemůžu se z něho dostat na data...

Samba

Nejdřív jsem zkusil malý trik - další silnou zbraň Linuxu - Sambu. Pomocí volně dostupného "ncpmount" (IPX) jsem připojil svazky Novellu do adresářového stromu Linuxu. Tento adresář pak zpřístupňovala Samba přes TCP/IP všem uživatelům používajícím "Win4Lin - Windows" na tom stejném počítači.

Bohužel, ukázalo se, že toto lehce krkolomné řešení nefunguje jak má. Windows klienti Linuxu sice měli přístup ke svazkům na Novellu a mohli s nimi i pracovat. Problém nastal když na data Novell serveru začali přistupovat současně i nativní klienti IPX sítě (Windows). Data se neupdatovala správně a docházelo ke zcela náhodné korupci tabulek či jejich přidružených memo souborů.

Jak jsem již zmínil výše, věděl jsem, že ani v nejlepším případě nemohu nahradit všechny Win stroje Linuxem. Bylo tedy nutné zachovat pro nativní klienty Win možnost spouštět a provozovat skladový program aniž by kolidovaly s klienty na Linuxu. A je jasné, že už vůbec nesmí docházet k poškození dat!

A tak jsem zrušil i fileserver s OS Novell a plně ho nahradil Sambou na TCP/IP. Ještě dnes s úsměvem vzpomínám na první den, kdy jsme odstavili Novell (běžel u nás snad 8 let) a s hrůzou očekávali, kdy Samba zhavaruje..

Nezhavarovala tehdy a nehavarovala dodnes. Problém sdílení dat přestal existovat a všichni klienti přistupovali na sdílená data, jak Linuxu tak z Windows.

Zbytek práce už byl relativně jednoduchý. Místo "Office 602" zaujaly české OpenOffice. Za IE zaskočila Mozilla, Konqueror či Opera. Poštovních klientů existuje více než dost a každý si může vybrat, který se mu líbí. Kompatibilní ICQ a PGP pro Linux také existuje.

A tak jsme přestavovali...

Byl zakoupen zkušební stroj s procesorem AMD běžícím na 1700 Mhz/1GB RAM, vybavený dvěma ATA100 80GB disky spojených do Linux-sw RAID. Další investicí (cca 2500 Kč) byl SuSE Linux 8.0. Tento, a Samba na něm běžící, nahradili během jediného dne fileserver Novellu. Za dvě hodiny polední přestávky byl pomocí ncp proveden kompletní backup dat z Novellu na Linuxový fileserver. Proběhlo také postupné přenastavení Win klientů tak, aby místo IPX Novellu využívaly sdílení v sítích M$. Zaměstnanci by si změny fileserveru snad ani nevšimli, kdyby se jim "nějak" nezměnilo logování do podnikové sítě ).

Naše sít po tomto kroku vypadala sice ještě navenek skoro stejně, vše již bylo ale připraveno na "velký" přechod klientů na Linux.

Další krok byl již podstatně radikálnější a dotýkal se už i uživatelů samotných. Instaloval jsem na serveru NSEE Win4Lin terminál server zakoupený od firmy Netraverse a začal za provozu nahrazovat stroje s Win X-win terminály.

Znalí ví, že to nic složitého nebylo. Pokaždé pouze přidat uživatele do Linuxu a Samby, instalovat do jejich adresářů "lokální" Windows-Win4Lin, zkopírovat osobní data a konfigurovat X-terminál pro vzdálený přístup.

Nakonec vyměnit stroj s Linuxem za stroj s Windows, vysvětlit několik základních odlišností a uživatel mohl nerušeně pokračovat v práci. Přerušení, když moc, tak 30 minut.

Speciálních školení nebylo třeba. "Skladový" program všichni znali, ovládání OpenOffice je intuitivní a prakticky standardizované, nepředstavuje tedy podstatný problém. Pro poštu a GPG jsem již sám provedl předinstalaci, konfiguraci a generaci klíčů. Zaměstnanec dostal funkční a nakonfigurovaný systém který mohl ihned začít používat. Dokonce jsem jim tam naimportoval adresáře a starou poštu z M$O a M$OE.

Co říci závěrem?

Pořídili jsme sice navíc jeden stroj střední výkonové třídy. Instalovali na něj SuSE Linux 8.0 se Sambou a nově zakoupený Netraverse NSEE server.

Za to nyní pro každého uživatele využíváme už jednou zaplacené a stále platné licence Win98. Z pracovních stanic uživatelů jsme úplně odstranili Windows a instalovali místo nich opět SuSE Linux, konfigurovaný tentokrát jako X-terminál s automatickým přihlášením na centrální server. (SuSE standardně obsahuje balíček, který tuto konfiguraci velmi usnadňuje.)

Zrušením fileserveru Novellu jsme ušetřili další počítač a serverový systém, který by bylo brzy nutno, a to s nemalými náklady, upgradovat (investice řádově desítek tisíc korun).

Přechodem na X-terminály jsou znovu využívány starší, jinak nepoužitelné, stroje (např. P75 / 32 MB RAM) aniž by existovaly problémy s rychlostí běhu programů. Vždyť všechny programy, včetně vlastních Win98, běží přímo na centrálním serveru a tam jsou také uložena data. Je tedy logické, že například databázové vyhledávání probíhá mnohonásobně rychleji, než když VFP k datům přistupovalo 100Mb počítačovou sítí.

Paradoxně tak uživatelé těchto starých strojů/X-terminálů mají své virtuální stroje subjektivně mnohem rychlejší než uživatelé 1GHz PC s OS Windows.

Centrální linuxový aplikační server dnes běžně obsluhuje 10 uživatelů současně. Každý z nich má spuštěna ta svoje "Windows", KDE, poštu a nějaké další programy, které pro svoji práci potřebuje (OpenOffice, Mozillu, Lexikon, ICQ atd). Dlouhodobá zátěž serverového systému se pak pohybuje někde mezi 0.3 - 0.6.

Ušetřili jsme tak náklady za upgrade hardware uživatelských strojů, jejichž výkon by byl jinak naprosto nedostatečný. A věřte nebo ne, uživatel připojený 100Mb sítí vůbec nepozná, že programy neběží na jeho počítači, ale někde úplně jinde.

I mně se dnes občas stane, když zapomenu, kde jsem zrovna přihlášený, že si na centrálním serveru spustím v MPlayeru nějaký ten film...

Jako bonus jsme zdarma získali možnost dálkového zabezpečeného přístupu do počítačové sítě, či práce "na dálku" pomocí standardních mechanizmů X-windows, tunelovaných přes SSH nebo jiné VPN mechanismy.

Místo M$ Office vesele využíváme "free" OpenOffice - Naprostá většina klientů vůbec nepotřebuje "přebujelé" funkce balíku od M$. Kompatibilita OO s .doc a .xls je velmi dobrá a mimochodem, již dříve jsme ve většině případů stejně používali Office 602. Přechod na OpenOffice tak nebyl nijak problematický. Dnes už u nás pouze jeden uživatel používá legálně zakoupený MS Office, ostatní jsou naprosto happy s OO... .

Také nemáme prakticky žádné problémy s viry. Windows instalovaná ve virtuálním stroji jsou používána striktně a pouze pro běh skladového programu. Ikony pro IE a MS Outlook Expres jsou odstraněny, využití těchto aplikací dokonce i na klientech s Win bylo ve firmě zakázáno. Pro poštu a internet používáme jen a pouze Linux, v případě Win pak Mozillu. Denně tak přichází několik virů, nad kterými se uživatelé Kmailu jenom usmívají. Prohlédnou si soubory k viru připojené, zprávu smažou a pokračují v práci. Nepotřebujeme administrovat nabubřelé antivirové programy na každé stanici. Sám Linux zřejmě není pro viry příliš "zdravé" prostředí.

A abych nezapomněl na další užitečné aplikace, získané také "zadarmo". Namátkou vyjmenuji snad jen DHCP server, WINS server, POP3/IMAP server, SSH server nebo FTP server, na který si občas ráda uloží své obrázky i chytrá digitální kopírka od Xeroxu.

Klienti, kteří zatím zůstali na Windows, ať již z jakéhokoliv důvodu, mohou bez omezení sdílet data a tiskárny s klienty přistupujícími přes X-terminály.

Dnes, po více jak půl roce provozu, mohu konstatovat, že se nám podařilo z větší části přejít a využívat výhod systému Linux, aniž by došlo k omezení činnosti nebo primárních funkcí společnosti.

A víte, co se na tom celém nejvíc libí mně osobně? Že restart Windows ve Win4Lin trvá pouze 6 vteřin...

Související články

Linux Terminal Server Project - I
Linux Terminal Server Project - II

Odkazy a zdroje

Win4Lin

       

Komentáře

[Michal Kara]

Bohuzel kompatibilita OpenOffice stale neni 100%. Nedavno jsem narazil na to, ze na nasich internich predpisech leha a to tak, ze sestreli i komplet XWindows

[Ferš]

No rekl bych, ze problem neni tolik v OpenOffice jako v X serveru. Nektere ovladace obcas zlobi a nekdy spadnou. Ale s XFree86 4.2 se mi to jeste nestalo.

[Martin Bečvář]

Mě se tohle stane u jednoho ceníku v xls vždy když doroluju na dané místo kolečkem na myši (spadnou celé X). Pokud se na to samé místo dostanu posuvníkem na kraji nebo klávesami tak je to v pohodě. Takže za to OpenOffice nemůžou, alespoň u mě. OO 1.0.1cz RH7.3 KDE

[kokot]

Hm, myslim, ze nejen v tonmhle clanku ale i v dalsich bude nejkrtrictejsim bodem to, ze ve firme nejde ucetnictvi, sklad, zkazky ... pod linuxem, ze existuji jen a pouze aplikace pro windows a i kdyz nahodu existuje jejake to ucto uz se nehodi pro dele pusobici firmy s vetsinou dat v nejake starodavne proprietarni (casto!) databazi ktere nerozumi nikdo protoze ten programator co tehdy delal uz u te firmy nepracuje. Takze pak to vede ke krkolomnemu uzivani systemu pres system. Zrejme reseni zacne byt zajimave az bude na trhu nekolik navzajem si konkurujicich ucet pro bezne databaze a pak klienti pro ruzne platformy. Bude trvat roky nez tomu tak bude a firmy si budou moct dovolit prechod do jineho ucta. Pak to zacne byt komercne zajimave. Doufam, ze se v tomhle serialu docteme i o nejakem takovem poradnem reseni. No jinak ses dobrej, fakt pekna prace!

[marek]

jo jo jo, DOSovske ucto je to, co mi vtomto prechodu zatim brani

[Robert Krátký]

a co dosemu? vysly tu dva navody: I a II

[kokot]

o dosemu samo vime, ale je toto co jsem psal, je to jen berlicka a je jedno ze ciste win programy potrebuji win4lin a ciste DOS programy (kterych je vic a ucetni si je taky vic chvali, protoze se jim lip ovladaji), i kdyz je pravda, ze win uz ted jen dos emuluji tady jde o neco jineho, uplna zmena technologie

[Ivo Prikryl]

Dosovske ucto jsem resil taky, rozchodil jsem je v XDosEmu a vsechno fungovalo, vcetne tisku. Nakonec ale stejne prechazime na jiny ucetni system a tak jsem to neinstaloval.

[Axl]

Hmmm problem ucetnich programu pro Linux je asi opravdu velkym problemem. Sice tu existuje rada velice slibnych projektu (z nichz nejslibnejsi je asi Compiere), ktery velmi pekne funguji na bazi Linuxu, ale u nich je problem pro ceske uzivatele s lokalizaci a s upravou pro ceskou legislativu. Dalsi moznosti jsou projekty zalozene na MySQL databazi a PHP, ktere vlastne bezi ve webovskem prostredi a jsou tedy vlastne na prostredi nezavisle, ale tyto jsou prozatim ve stadiu zakladniho vyvoje.

[theo]

ad myslq: tohle je trosku jako skrabat se levou rukou pod levou nohou na pravem uchu. o pouziti php nemluve. php je skriptovaci jazyk a jako takovy je dost pomaly. co se mysql tyka -- na rovinu to neni databaze pouzitelna pro poradnou praci. tak mozna na hrani. nedavno bezel na root.cz serialek clanku petra bravence o ucetnictvi na linuxu jmenovite na databazi postgresql. udivuje mne, ze se toho zatim nikdo nechytl. petr sice puvodne chtel, ale nejak s toho seslo :(

[kokot]

ano, tak tez jsem nejakou dobu uvazoval o nejakem uctu, nejlip multiplatfomin a uz jsem mel vyhlidnute nastroje jako treba postgress, v podstate na linuxu je vse pripravene na to nejake ucto udelat a je mozne, ze by to melo i velky komercni uspech, prdevsim by to cele bylo na podstate vyssi technicke urovni takze treba zalohovani by bylo o rad bezpecnejsi, ted i renomovane ucetni programy maji zrovna zalohovani v zalostnem stavu (pred 10 lety kdu vznikaly to bylo ok ale dnes je to hruza). Jinak ale u me s toho projektu seslo, protoze to je prace pro solidni vyvojovy tym a hlavne to je trochu mimo oblast mich zajmu, a navic mam lukrativnejsi zpusob obzivy, jinak po technicke veci rad komukoli pomuzu, ale ta organizace a ty ucetni kokotiny kolem nejsou pro me

[Ivo Prikryl]

Je to presne tak. A jeste k tomu pristupuje ten problem, ze neni naprosto mozne firmu na mesic odstavit a ladit. Firma proste musi bezet furt. Co se ucetniho programu tyka, pouzivame nejake dosove od integrodatu. Zkousel jsem je pod DosEmu, udelal jsem dokonce i X-fonty v CP852 a vsechno i fungovalo. Nakonec jsme se ale dohodli, ze od 1.1.2003 bude Ucetni program stejne zmenen, tak ze se s tim nemam dal zabyvat. Ale to ucetnictvi bylo normalne plne funkcni. Vcetne tisku.

[Ales Koval]

Kolik mista v pameti zabira jedna instance Win4Lin?

[Martin Povolny]

Zajimaly by me konkretni vyhrady proti vmWare, nebot ja s nim mam ty nejlepsi zkusenosti. Naopak Win4Lin me zklamal -- nenasel jsem Widle, s kterymi by fungoval a kupovat nove je vyhazovani penez.

[Ondrej Prokop]

>SuSE Linux, konfigurovaný tentokrát jako >X-terminál s automatickým přihlášením na >centrální server. (SuSE standardně obsahuje >balíček, který tuto konfiguraci velmi usnadňuje.) Muzete prosim napsat nazev tohoto balicku Diky Ondrej Prokop

[Leoš Houser]

Jméno toho balíčku nevím, protože SuSE 7.1 už nemám nainstalované, ale pár skriptíků pro tento účel mám zkopírováno. Pokud máte zájem, pošlu. Mějte se. S pozdravem Leoš Houser

[Radim]

Zajimalo by mne, kolik radove stoji licence na zminovany Win4Lin terminal server (NSEE). Jestli to dobre chapu, nainstaluji se "do nej" Windows a klienti se pak na ne pripojuji. Musi mit kazdy klient vlastni licenci na Windows? Nebo staci jedna na ty, ktere jsou nainstalovany v Win4Lin? Diky

[juvas@atlas.sk]

Nakupim :
- jednu licenciu windows98
- jednu licenciu MS Office XX
- jednu licenciu Adobe Photoshop
- jednu licenciu Corel Draw
- jednu licenciu ...
- jednu licenciu ...
- jednu licenciu ...
- jednu licenciu ...
A potom mozem pomocou win4lin terminal server pre n uzivatelov umoznit aby tieto programy vyuzivalo n ludi naraz ? Je to v sulade s licenciami ?

[alfi]

to rozhodne ne. pokud na to pristupuje vice uzivatelu, je treba dokoupit tzv. sitove licence (nebo mit nakoupeny potrebny pocet obycejnych licenci). to by pak bylo skutecne zatracene levne o) koneckoncu autor prispevku zminuje, ze ma potrebny pocet licenci win98 "odminule".

[juvas@atlas.sk]

Potom mi ale unika, ako sa usetria tie "statisice ...", ked sa naviac musel este kupit win4lin ?

[Hynek (Pichi) Vychodil]

No protoze uz nebude nikdy potreba upgrade ani software, ani hardware. Novej software windows only nebrat - je to priznak, ze je v te aplikaci nebo firme neco zhnileho. A hardware - X terminal si rozchodite na stroji za odvoz (vemte si tady ten srot, moje nove Xtreme Problematic pseudo OS mi na tom nechteji bezet)

[Pepino]

A taky uz nebudete platit za licence za kazdeho pripojeneho klienta

[Jiri Bajer]

> Poštovních klientů existuje více než dost a každý si může vybrat, který se mu líbí. Z clanku vyplyva, ze pouzivate KMail. Potreboval bych poradit nejakeho postovniho klienta, ktery by umel zhruba to, co umi KMail/Mozilla mail/Evolution, ale neni tak narocny na HW. Predpokladam rychlou odezvu na stroji typu MMX200,64MB RAM apod. Jako browser se pouziva Dillo + ev. Mozilla pro pripad nouze (swapuje jak o zivot). Mate stesti, ze Vase firma stoji a pada s jednim ucetnim systemem. U nas se pouziva nejen zaryte windozi ucto(P0h0da), ale i spousta malych utilitek pro komunikaci s HW zarizenimi, ktere maji proprietarni protokoly a nulovou dokumentaci. Dalsi problematicka aplikace je groupware. Vim, phpGroupware existuje, ale to neni ono. Je to v prohlizeci a v anglictine - a to sefovi proste nevysvetlim. S L0tusem pro WfW muze byt milion potizi, ale dokud to nebude standalone aplikace, ktera ma adresar (z meho pohledu nejlepe v LDAP), planovani (Calendar,ToDo), synchronizaci s PDA (Palm), a to vse skupinove (sef rozdeluje praci,zamestnanci si rezervuji dovolenou, obchodni kontakty jdou rozdelit do kategorii + nad vsim bdi ACL), neni nadeje, ze se vymanim z naruci strycka Billa. OO je fajn, ale pustte si ho na Celeronu 300 s 64MB RAM (a uz je jedno, jestli pod Win nebo Lin). Zatim jede Samba+Qmail+CUPS a tim to hasne. Dal by me zajimalo, jak pripojujete domovske adresare ze Sambovskych svazku na Linuxove klienty. (a o NFS nechci slyset ani slovo )

[Michal Čihař]

Na emaily zkus sylpheed, celkem toho umi dost a je urcite min narocny nez zminene. Urcite neumi html maily, ale to je vec, ktera mi fakt moc nechybi . A urcite bude mit slusnou odezvu vicemene na cemkoliv na cem bezej Xka... phpGroupware byl aspon castecne prelozen do cestiny, mozna i uplne, ale nevim jak to vypada ted, zajimal jsem se o to tak pred 1.5 rokem.

[Jindřich Marek]

Pokud jde o HW nároky, tak velice dobře vychází nová Opera 7 pro Windows, která má i mailového klienta. Umí samozřejmě i HTML maily. (A už tam není reklamní proužek, jen "uvítací" obrazovka při startu programu, která se musí odkliknout.) Open Office provozuji na AMD 400/64 MB RAM pod Windows 95 OSR2. Sice to pomalu nabíhá, ale swapuje to míň než Mozilla a jakž takž se s tím dá pracovat. Pustit OO a Mozillu zároveň (od každého programu více oken) a k tomu ještě několik dalších programů, to je však vražda.

[mates]

smbmount

[theo]

nejsem si jisty, ale na invexu jsi leosi rikal neco o tom, ze brzy se dozvime o prvnim kompletnim prechodu cele firmy na linux. hmm no... ten invex byl asi tak pred pul rokem... :) ale jinak diky za info. btw: jsem si vsiml, ze abcpalirna uz pali i slackware (toho jste palili pry uz pred tim), ale hlavne se tam najednou objevilo freebsd 5 :) dobry... kdybych nemel ve skole gigabit, tak bych si ho nechal i vypalit a poslat... :) jen by me zajimalo, jak si to myslel s tim serverem na podporu linuxu, kterym jsi se ohanel, kdyz jsi mi psal ze je to nesmysl... (sorry, ja si musel rejpnout :)

[Leoš Literák]

ahoj, diky za pripomenuti. na linuxhall jsem mluvil o jednom velkem nasazeni linuxu, ale ziskal jsem tu informaci z internich zdroju, takze ji nemuzu sirit dal. jen rekneme, ze je to firma majici pobocku v kazdem meste slacka palime od zacatku, jen jsem jej zapomnel dat do nabidky. to freebsd mame taky, protoze jste me udolali. rozhodli jsme se udelat maximalni nabidku vseho mozneho. ale nepocitejte s nejakou podporou pro freebsd

[RaBL]

Zeby Ceska Posta??

[Led Astray]

Jo bude to urcite posta. ntw

[Martin H.]

No, Česká pošta na Linux přechází, ale až potom. co nakoupili mraky MS software a navíc jen částečně. Na Linuxu (SuSE) má být jen ta část, která je pro provoz pošt, vlastní zázemí (správy, tedy baby na obvodech) budou dále na MS. Nedělejte si iluze, ono jim to s tím Linuxem nejde tak rychle ... Nejhorší na tom je, že z Unixu se "muselo utéct" na MS WinNT 3.51 servery (když už tenkrát by Samba byla skvělá a víc se nepotřebovalo) a když se utratily staticíce, tak se konečně přechází na Linux. Tomu říkám hospodaření (a pak je jim známka za 6.40 málo drahá...)

[kokot]

to tezko, myslim ze je to Cesky Tele-com

[Tomas Rollo]

Zdravim, co takovahle situace: firma s 30 stanicemi, ktere variuji od P2@300 k Celeronu@500, vsechny s 64MB RAM. Server je IBM Netfinity 3500 (128MB RAM, 6 a 36 GB SCSI HDD). Na stanicich W98SE a MS Office 2K v dosti dezolatnim stavu, na serveru WinNT 4.0. Zda se, ze drtiva vetsina MB ma BX chipset. Bylo by jednodussi (financne i co to administrace) prejit na usporadani typu terminal server + udelat ze stanic tenke klienty nebo spis plnohodnotne Linuxove stanice + server pouze pro obsluhu sitovani? Jaky je vas nazor na toto? Diky

[maverick]

Zvolil bych následující postup. Ze stanic bych udělal terminály. Pro hladký přechod bych Xterminal spuouštěl ve win(cygwin), alespon pro začátek. IBM Netfiniy 3500 je sice hezká mašinka, ale pro 30 PC bude potřebovat víc paměti. Nevím jestli to utáhne. Výkon bude třeba odskoušet podle provozovanecj aplikací. A také si myslím, že vedení firmy raději investuje do nového serveru než do výměny všech stanic (ze zkušenosti)! Linuxu ZDAR!