Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Článek Ondřeje Prokopa z listopadu 2002 naleznete zde. Kromě odkazů na domovské stránky a doprovodné screenshoty se pokusím zhodnotit i praktickou zkušenost s tím, jak jsou jednotlivé programy schopné při zobrazování různě obtížných stránek.
Kvalitní srovnání schopností prohlížečů na tomto poli (CSS) přináší na AbcLinuxu recenzovaná kniha "CSS Kaskádové styly - Kompletní průvodce".
Také trochu upravím výběr browserů, o kterých bude řeč. V původním
článku figurovaly Mozilla, Opera a textová i grafická verze Linksu. Já
textovou verzi vynechám (porovnávat ji s grafickými prohlížeči mi přijde
zbytečné a že je lepší než Lynx, to ví každé malé dítě 
). K tomu však
přihodím ještě pár browserů, které si určitě zaslouží pozornost. Totiž
Konqueror a Dillo.
Dříve než se někdo začne rozčilovat, proč jsem vynechal Galeon, přečtěte si následující: GNOME prostě nemám rád, ve srovnání s KDE stojí za starou belu, a proto jsem také zařadil radši Konqueror a ne Galeon. Jasné?
A teď doopravdy
Samozřejmě jsem žertoval. Ještě než mi začnete posílat hate-mail, čtěte dál...
Proti GNOME nic nemám, ale Galeon používá Gecko a jednoho zástupce této engine už tu mám. Konqueror používá khtml. Určitě je spousta důvodů, proč si jako prohlížeč zvolit radši Galeon než Mozillu/Firebird, ale chtěl jsem počet browserů v článku udržet na čísle 5, a proto nedostanou některé aplikace příležitost.
Pokud se vám to stále nelíbí, připomínám, že se chci zaměřit především na renderovací schopnosti - nikoliv nutně na uživatelskou přívětivost. Z toho samého důvodu jsem nezačlenil ani Skipstone nebo Firebird, který je z praktického hlediska pro samotné browsení asi přijatelnější než Mozilla.
Poslední věcí je malá vysvětlivka ke screenshotům. Používám antialiasované písmo, kde jen to jde. Vím, že spoustě lidí to nevyhovuje, ale budete se s tím muset protentokrát smířit. Ostatně, AA lze vypnout vždy - spíše s jeho zprovozněním mohou nastat problémy.
Dlouho jsem přemýšlel, jakou stránku pro obrázky použít. Mohlo by jich sice být několik jako v předchozím článku, ale nakonec jsem zvolil pouze dvě. První je povinné zobrazení AbcLinuxu.cz. Po druhé jsem požadoval maximální využití CSS stylů, které myslím můžeme s trochou nadsázky považovat za velmi dobrý metr vyspělosti browserů. Nakonec mě napadla stránka Erica A. Meyra css/edge, na kterou si často chodím pro inspiraci.
Začněme u nejtěžšího kalibru.
Kdo by neznal Mozillu (a když ne Mozillu, tak alespoň Netscape Navigator). Ponecháme-li stranou všechny její nesporné uživatelské nevýhody (nemám na mysli nepřeberné množství funkcí, ale ohromnou těžkopádnost), musíme uznat, že mezi jinými browsery vyniká svou kvalitou zobrazování webových stránek. Gecko si nejlépe poradí s většinou uznávaných standardů. Pokud by někdo chtěl namítnout, že některé stránky zobrazí korektně pouze MS IE, není téměř jistě příčinou nedokonalost Gecka, nýbrž chybná implementace rozličných funkcí webu, která se neřídí zmiňovanými standardy, ale pouze kompatibilitou právě s IE.
Screenshot to jen dokládá. Zobrazení stránek css/edge plně odpovídá autorovu úmyslu. Schválně jsem zobrazení zúžil, aby bylo poznat, že "kosmonaut" prosvítá i pod menu na levé straně.
Opera pro Linux již je také ve verzi 7.x. Pokrok se dá označit za významný, i když asi ne každý z něj musel být nutně nadšen. Na první pohled je vidět změněné uživatelské rozhraní. Program už také obsahuje emailového klienta. Připočteme-li rychlost a fakt, že verze "shared" (dynamicky využívající knihovny Qt již nainstalované v systému) má nějakých 3,4 MB (statická 5 MB), zjistíme, že jde o fajn program. Bohužel však také něco stojí - konkrétně 39 USD. A to není žádná láce...
Podobně jako Mozilla, ani Opera neměla se zobrazením css stránky žádný problém.
Poznámka: Článek původně vyšel se screenshotem, který ukazoval, jak to Opera nezvládla - bylo mi to sice divné, ale nedokázal jsem ji k tomu přinutit. Dvěma čtenářům článku se to také nelíbilo a když do diskuze napsali, že jim tu stránku Opera ukáže bez chybičky, zastyděl jsem se a začal pátrat ještě dál. Pomohlo však až smazání konfiguračního souboru - na příčinu mého předchozího neúspěchu jsem nepřišel (a nebyl to zapnutý vlastní stylesheet).
Ač jsem se snažil seč jsem mohl, vyhlazená písma na stránkách AbcLinuxu.cz jsem také nevykouzlil. Stylesheet totiž jako první variantu určuje písmo Lucida, které Opera odmítla antialiasovat. Ani nahrazením za vlastní stylesheet jsem si nepomohl - opět pravděpodobně chyba někde na mé straně.
Browser a File manager prostředí KDE. Khtml se poslední dobou dostalo dost velkého uznání, když si firma Apple vybrala khtml jako základ pro svůj nový browser Safari pro MAC OSX. Sice jsem na různých místech viděl zmínky, že Safari není žádná velká výhra, ale to sem nepatří. Ze screenshotu poznáte, že dokonale si Konqueror s CSS neporadí.
Je vidět, že obrázek na pozadí se opakuje, což by neměl.
Dillo je ďábelsky rychlý prohlížeč postavený na gtk+ (1.2), který ke zobrazování html využívá gzillu. Nepodporuje pokročilejší funkce jako Javascript, CSS nebo frames. Při současné komplikovanosti většiny webových stránek se asi moc pro surfování nehodí. Potřebujete-li však na internetu nebo lokálním disku procházet různá HOWTO a podobně, Dillo vám bude sympatickým pomocníkem.
Links vlastně nemá dvě různé verze z nichž jedna by byla textová a druhá grafická. Binární soubor je pouze jeden a záleží na vás, podporu čeho všeho si do něj přikompilujete. Když se ve výběru moc neomezujete, nebude z linkse žádný malý chudinka: při kompilaci jsem zapnul podporu Javascriptu a grafického módu (s ovladačem pro X a SVGAlib), nabobtnal výsledný spustitelný soubor na více než 4 MB.
Links má mnoho (z mého pohledu) obskurních vlastností (např. nastavení gamma hodnot), které obyčejný smrtelník pravděpodobně moc nevyužije (viz články na root.cz). Kromě toho však zvládá spoustu věcí, pro které si ho mnoho lidí oblíbilo. Já k němu uteču vždy, když kvůli přílišnému experimentování s různými nestabilními vývojovými verzemi X window skončím bez grafického prostředí. Pak se pro hledání na google s pomocí SVGAlib úžasně hodí.
Tento výčet pochopitelně není vyčerpávající. Řekl bych však, že jde o docela reprezentativní vzorek - především z hlediska renderovacích schopností dostupných engines.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. A kdyz k tomu pripoctu i vyroky na ucet jinych programu (co naplat, ze se hned omluvi) 
Jakakoliv takova okata zaujatost velmi snizuje kvalitu jakehokoliv srovnavani - aspon v mych ocich (ale uznavam, ze nekoho to mohlo opravdu pobavit) priste bych prosil, pokud se snazite neco srovnavat, tak bez postrannich provokativnich narazek. Pokud se vam neco na nejakem programu nelibi, tak to uvedte rovnou, seriozni cestou a proboha ne provokativnimi narazkami.
tak jeste jednou: ja sam gnome na notebooku pouzivam (na stolnim poc. mam KDE). jsem hracicka, a proto mam pocit, ze bych o neco prichazel, kdybych nemel nainstalovane oba hlavni desktopy v poslednich verzich. galeon sice nainstalovany nemam, ale ne z duvodu, ktere jsem tvrdil v clanku.
mel jsem za to, ze cely inkriminovany odstavec zni tak posetile provokativne, ze ho nikdo nemuze brat vazne. vubec me nenapadlo, ze by v tom nekdo mohl vycist jeste zakuklenejsi podumysl -- totiz, ze se mi na gnome skutecne neco nelibi a jenom to balim do omluvnych zertiku... a myslim si, ze do takoveho clanku podobne vyroky nepatri (uz jen proto, ze to kady nepochopi tak, jak jste myslel). Co kdyz se na to podiva nejaky zacatecnik, ktery tomu nerozumi? Precte si takove negativni vyroky a odradi ho to.
U takove Johanky bylo hned jasne, ze clovek to ma brat cele tak trochu v uvozovkach, ale pokud najdu clanek "Srovnani kvalit prohlizecu" ocekavam, ze se neco dozvim a bud to bude cele vtip, nebo to bude brano vazne. V pripade michani obojiho vzniknou problemy (Mozna, ze to vsichni ostatni pochopili spravne, ale ja jsem z toho rozhodne takovy pocit nemel.)
a co se tyce michani vtipu a vaznych veci... nezda se mi, ze by celkova informacni hodnota clanku musela utrpet zarazenim nejakeho vtipku.
nicmene snazil jsem se ted opet chybu napravit a musim bohuzel konstatovat, ze nevim, jak na to. normalne pouzivam dillo z unstable distribuce debianu, ktere vzdy pri startu vypise 'setting locale to C...'. zkusil jsem v konfiguracnim souboru nastavit jiny font, coz se mi nepovedlo. prekompiloval jsem tedy dillo se spravne nastavenym 'LC_ALL', ale nijak jsem si nepomohl. napada te neco?
jako posledni moznost jsem zkusil prevest ASPLinux rpm balicek (poskytovany autorem patchu) pomoci 'alien' na deb - vzniknul vsak nespustitelny paskvil. skoda...
co se tyce odstraneni nejakeho fontu, tak v kazda distribuce ma na spravu fontu nejaky mechanismus. lze to take udelat rucne -- font smazat, znovu vytvorit soubory 'fonts.dir' a 'fonts.alias' a pak znovu nacist fonty do X (xset fp rehash).
nepovazuji IE za prohlizec pro linux.
Mě to vážně zajímá!!
--vo
.. podla mna je to naj prehliadac na svete
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
