V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Kniha, kterou jsem si nedávno koupil a jejíž recenzi vám předkládám,
vyšla na počátku letošního roku v nakladatelství Computer Press. Hledal
jsem nějaký titul, který by mně podrobně objasnil všechna zákoutí CSS stylů
(a že jich je!) a vysvětlil mně, jak styly efektivně, a především korektně
využívat. Chci, aby stránky, které vytvářím, měly stejnou hodnotu se styly
i bez nich. Na tento fakt klade důraz i sám autor této příručky.
Na úvod si řekněme, jak je téma v knize zpracováno, resp. rozděleno do kapitol. Je jich celkem pět plus rejstřík, jehož absence je v tomto typu literatury nemyslitelná. Kapitoly jsou bohatě členěny do podkapitol a ty ještě hlouběji. Autor čtenáři na začátku představí ukázkovou stránku firmy Vonásek&Vocásek, která se zabývá obchodem se šroubky. Stránka je tvořena různými nestandardními konstrukcemi jazyka HTML a autor ji doslova před našima očima vnitřně přetváří pomocí kaskádových stylů. Stránka tedy zůstává vizuálně stejná, mění se však její struktura, která má - podle autora, odpovídat normě. Při tomto přepracovávání autor počítá i s nedostatky jednotlivých prohlížečů.
Nedá mi to, abych zde nevysekl poklonu: autor si dal tu práci a stránku
vytvářel tak, aby vypadala v každém z nejrozšířenějších prohlížečů co možná
nejlépe. Záměrně nepíšu "v každém stejně", protože Petr Staníček stránku
píše tak, aby se dala korektně a čitelně prohlížet i Linksem (Lynxem).
Pročtením knihy jsem došel k závěru, že autor stránku (a všechny vlastnosti
CSS) testoval v prohlížečích Internet Explorer na platformě Windows (verze
4, 5, 5.5, 6) a Macintosh (4 a 5), Netscape Navigator/Mozilla (4.x, 6/1,
všechny platformy), Opera (4, 5 Windows) a již zmíněném Linksu
(pochopitelně jen jako kontrolu "čitelnosti" ukázkové stránky ).
Oceňuji tedy například i to, že sejmuté náhledy pocházejí z Mozilly a ne
jen z IE, jak bývá obvykle zvykem, zejména u autorů píšících pro Computer
Press.
První kapitola se nečekaně jmenuje "Úvod" a zasvěcuje čtenáře do
historie vývoje CSS, jejich začleněním do HTML dokumentů, problémy s
implementací standardů v různých prohlížečích a také se zabývá otázkou,
kterou linuxáci určitě dobře znají: A jak prosím tě udělám tohle a tohle s
tím CSS?! (Podobnost situace při přechodu na Linux je čistě náhodná)
Druhá kapitola se jmenuje "Formátování s CSS v kostce" a je vstupním seznámením s vlastnostmi CSS. Autor klade důraz na fakt, že je nutné v dokumentech odlišovat logickou strukturu od vizuálního ztvárnění, což je ostatně i principem normy HTML 4.0, XHTML, XML a CSS. V této kapitole je nastíněno základní použití stylu v dokumentech, konkrétně vytvoření tabulky stylů (včetně rozlišování mezi pravidly, prvky, selektory), aplikování vlastností textu, formátování bloků stránky a základní vlastnosti prvků.
Ve třetí kapitole se čtenář podívá "pod kapotu CSS"; seznámí se s definicemi a použitím CSS v dokumentech HTML, XHTML a XML a úrovní podpory CSS v různých prohlížečích. Další témata jsou syntaxe CSS, hodnoty a jednotky, média v CSS (např. zvukový výstup, výstup v Braillově písmu, výstup pro kapesní počítač, tiskárnu, promítané prezentace, obrazovku počítače, televizní obrazovku a terminál). V této části autor vysvětluje (požadovanou) logickou strukturu dokumentu, dědičnost, kaskádovost (tedy důvod, proč mají styly toto slovo v názvu), vizuální formátovací model CSS (princip, jakým je výsledná stránka skládána a zobrazována) a tabulky a jejich formátování.
Následující kapitola, "Přehled funkcí a vlastností CSS", je možná nejpraktičtější ze všech. (Ne, že by ty předchozí zajímavé nebyly.) Obsahuje vyčerpávající přehled všech vlastností jednotlivých prvků. Ve zkratce: kompatibilita v prohlížečích, obecné funkce CSS, vlastnosti rámů, formátování řádkových prvků, vlastnosti pozadí, generovaný obsah a seznamy, vlastnosti tabulek, stránkování a způsob, jak je ovlivňovat, vlastnosti zvukových stylů. Jestliže se předchozí kapitoly vázaly k ukázkové stránce, je tato kapitola obecnějšího charakteru. Obsahuje cca 80 (!) tabulek dvojího druhu.
V prvním typu nalezne čtenář vlastnosti všech prvků, konkrétně následující informace:
Ve druhém typu tabulek, a teď se drž, milý čtenáři, nalezneme zobrazení podpory jednotlivých vlastností včetně konkrétních (!) hodnot v daných prohlížečích s patřičným komentářem. Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Například vlastnost rámů Obtékání má následující úspěšnost u jednotlivých prohlížečů:
Obtékání | IE Win 4 | IE Win 5 | IE Win 5.5 | IE Win 6 | IE Mac 4 | IE Mac 5 | NN/Mo 4 | NN/Mo 6 | Opera 4 | Opera 5 |
float | chybně | chybně | ? | ? | ? | ? | chybně | ? | ? | ? |
left | chybně! | chybně! | ok | ok | ok | ok | chybně! | ok | ok | ok |
right | chybně! | chybně! | ok | ok | ok | ok | chybně! | ok | ok | ok |
none | ok | ok | ok | ok | ok | ok | ok | ok | ok | ok |
Legenda: "chybně" znamená, že prohlížeč funkci zpracovává s chybami,
"chybně!" je na hranici zhroucení prohlížeče, "?" znamená, že prohlížeč
příkaz realizuje nepředvídatelně (podle situace) a "ok" znamená, že
prohlížeč funkci zpracovává správně, tj. podle standardu. Mimochodem, z
tohoto srovnání nejhůře vycházejí "čtyřkové" verze prohlížečů Internet
Explorer a Netscape Navigator. Mozilla se drží na špici.
Tato tabulka je pouze výsekem jedné z tabulek ve čtvrté kapitole. Vývojář tak dostává do ruky kompletní referenci a ví, jak jeho stránky budou vypadat v tom či onom prohlížeči. Divím se, že autor nenapsal na úvod, že děkuje své manželce/ přítelkyni za trpělivost (jak to dělávají "západní" autoři). Já bych u takového srovnávání dostal infarkt. 8-D
Poslední kapitola se jmenuje Praxe. Staníček se věnuje konkrétním radám při vytváření CSS dokumentů: máme zapomenout na "čtyřky" (čili na výše zmíněné verze IE a NN), které považuje za prohlížeče neschopné korektně zobrazit dokument formátovaný CSS. Dále se zmiňuje o dynamickém HTML a, jak to tak v našich počítačích bývá, také o CSS v českém prostředí. Uvádí typická písma systémů Windows a způsob, jak dosáhnout stejného zobrazení dokumentu napříč platformami. Praktickým doplňkem je také tabulka stylů HTML 4.0 (čili přednastavených hodnot). Na poslední straně kapitoly najdeme internetové odkazy na normy a standardy nejen konsorcia W3. Všechny příklady uvedené v knize lze najít na adrese vydavatelství Computer Press.
Z knihy jsem nadšený. Jednak mám pocit, že jsem nevyhodil peníze z okna, ale hlavně vím, že jsem získal kvalitní, výborně zpracovanou a aktuální (!) referenční příručku. Za zmínku také stojí odkazy, které se objevují v určitých místech a směřují čtenáře k podrobnostem (včetně udání stránky). Možná to lze však místy chápat jako nevýhodu: ze začátku se mi zdál text roztříštěný. Ale praktickým používáním jsem dospěl k závěru, že pokud hledám vlastnost a její hodnotu, mám nalistovat kapitolu čtvrtou. Kniha obsahuje i několik diagramů a schémat, která pochopitelně pomáhají porozumění (zejména "skládání" prvků do výsledné podoby). Osobnost autora (webmaster vydavatelství Ringier a autor stránek blesk.cz, reflex.cz, abicko.cz, autor manifestu Dogma W4) zaručuje, že kniha má vysokou užitnou hodnotu, která je navíc umocněna ještě faktem, že jsem nenarazil na žádné gramatické chyby nebo překlepy (jak to tak v našich knihách nebývá). Neváhejte.
Autor: | Petr Staníček |
Nakladatelství: | Computer Press |
Cena: | 197,- Kč / 295,- Sk |
Datum vydání: | 2003 |
Počet stran: | 192 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: