Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Jak již víte, objekty jsou ukládány do databáze. Abych se vyvaroval toho, že SQL příkazy budou na desítkách či stovkách míst, vytvořil jsem jednu třidu, která má na starosti persistenci dat. Druhou a možná ještě důležitější výhodou je zjednodušení práce. Tato třída definuje několik málo základních metod, které jsou velice snadné na používání. Programátor tudíž vůbec nemusí znát JDBC, aby mohl naprogramovat nové vlastnosti.
Jak vidíte z diagramu tříd, subsystém persistance se skládá ze dvou
rozhraní a jejich implementací. Hlavním rozhraním je
Persistance, které definuje základní metody pro manipulaci a
hledání objektů. Jeho implementací je MySQLPersistance.
Nicméně v kódu nevytvářím jeho instance, ale přistupuju k němu přes
PersistanceFactory. Jak název napovídá, jedná se o Factory
pattern. Hlavní výhodou je, že pokud bych přešel na jinou databázi, stačilo
by mi naimplementovat pro ni podporu jako implementaci rozhraní
Persistance a změnit jednu řádku v
PersistanceFactory.
Součástí této vrstvy je i transparentní cache. V případě potřeby můžete
použít i jinou než předvolenou cache při volání metody
getPersistance v třídě PersistanceFactory. Toho
se například používá při indexaci dat pro vyhledávání. Zvolená cache je
hojně volána na začátcích metod v MySQLPersistance, takže není
nutné se zdržovat pomalými JDBC voláními. DefaultCache je
velice primitivní a vyřazuje objekty, které nebyly během několika
posledních minut použity nebo už dlouho nebyly synchronizovány s databází.
Až budu mít čas, vytvořím alternativní implementaci založenou na některé
Open Source knihovně, nejspíše z Jakarty. Slibuji si od toho větší
stabilitu.
Controller je relativně jednoduchý. Základem je třída
AbcFMServlet, což je potomek HttpServletu. Hlavní
práce se uskutečňuje v přepsané [overriden] metodě service().
Ta nejdříve zavolá metodu performInit(), která má na starosti
uložení parametrů a předdefinovaných proměnných do mapy env a
zpracuje přihlašování. Dále zavolá abstraktní metodu
process(), která vrátí jméno šablony, která má sloužit jako
výstup. Tato šablona se nahraje a vykoná. Její výstup se vrátí
uživateli.
Metoda process() má následující tvar:
protected abstract String process(HttpServletRequest request,
HttpServletResponse response, Map env) throws Exception;
Každý servlet dědící z této třídy je tedy povinen ji naimplementovat. V
ní se provádí veškeré zpracování vašich požadavků. Tedy kontrola parametrů,
zpracování a finálně výběr šablony, respektive přesměrování prohlížeče na
jinou stránku. Například když uložíte diskusi, zavolá se servlet
EditDiscussion. Ten uloží diskusi do databáze (a zároveň do
cache). Jenže proč by měl zobrazovat diskusi, když od toho je servlet
ViewRelation? Proto jednoduše vypočítá nové URL a přes volání
response.sendRedirect(url) přesměruje prohlížeč na tento
servlet. Jako název šablony vrátí null, takže žádná další data nejsou
vrácena prohlížeči.
Zajímavým fíglem je ještě výběr šablony. Každá šablona se skládá ze dvou
souborů. Prvním je template.fm, což je šablona stránky. Tedy
obligátní levý sloupec se službami a rubrikami, pravý sloupec s aktuálními
články na ostatních serverech a patička s copyrightem. Druhým souborem je
vlastní obsah stránky, tedy zobrazení formuláře či tohoto článku. Toto
dělení je pochopitelné, pokud chci změnit něco v šabloně stránek, nemusím
opravovat sto souborů, ale jen jeden.
AbcLinuxu existuje v několika variantách, kromě hlavní existuje ještě varianta pro lynx, pro sidebar Mozilly a připravuje se žádaná verze pro Plucker. Bylo by hloupé, kdyby se kvůli každé této variantě musely vytvářet všechny soubory znovu. Proto jsem vytvořil mechanismus pro jejich sdílení.
Základem je stejná stromová struktura všech variant. Pokud je potřeba,
vytvoří se kopie souboru v podadresáři varianty a ta získá přednost před
defaultní variantou. Vysvětlím to na příkladě. Pokud si prohlížíte úvodní
stránku v Internet Exploreru či Mozille, použije se předvolená varianta
web. Vykoná se tedy šablona vzniklá ze souborů
web/template.ftl a web/show/index.ftl. Pokud však
používáte lynx, použijí se soubory lynx/template.ftl a
lynx/show/index.ftl, protože jsou oba předefinované pro
šablonu lynx. Ale u prohlížení článku pod lynxem se použije
šablona lynx/template.ftl a soubor
web/show/article.ftl, neboť jej nebylo třeba změnit. Celá
varianta pro lynx se ve skutečnosti skládá jen z šablony a úvodní
stránky!
V řeči kódu se tento výběr děje v třídě FMTemplateSelector
a jeho obecnému předku TemplateSelector.
TemplateSelector při inicializaci načte xml soubor s definicí
všech šablon v systému. Každý servlet má nadefinováno několik akcí. K této
akci je pak přiřazena šablona v několika variantách. Pokud tedy tyto
varianty existují, jinak je tam uvedena jen jedna pro předvolenou variantu
web. U šablony je možné nadefinovat proměnné, které se mají
vložit do mapy env. Typicky to bývá titulek stránky.
Servlety pak volají metodu select(). Například
EditDiscussion podle kontextu zavolá jednu z metod:
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","article",env,request,null);
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","driver",env,request,null);
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","discussion",env,request,null);
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","hardware",env,request,null);
FMTemplateSelector.select("ViewRelation","software",env,request,null);
V metodě select() se nejdříve detekuje prohlížeč a pokud se
jedná o nástroj na mirrorování, je vrácena stránka s upozorněním, že toto
chování se nám nelíbí. Následně se vyhledá v mapě šablon kombinace servletu
a akce. Pokud taková kombinace neexistuje, vyhodí se vyjímka. Pak se pro
kombinaci servletu, akce, prohlížeče a HttpRequestu vybere
šablona, například web. Pak se pro danou šablonu zjistí obsah
šablony, včetně případných proměnných (kromě statických jsou podporovány i
dynamické, například titulek článku je stejný jako název článku). Název
šablony s obsahem se uloží do proměnné a jako výsledek se vrátí řetězec
template+"/template.ftl", například
"plucker/template.ftl". Tato šablona se pak načte a vykoná v
metodě service() v AbcFMServletu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
ukladani dat do XML je moderni trend. neni sice optimalni, ale vyrobci db se snazi vytvorit lepsi podporu pro XML. pokud to jeste oracle neumi, tak verim, ze brzy bude umet XPath dotazy
spise by me zajimalo, co na designu shledavate slozitym? me to prijde naopak velice jednoduche a elegantni.
mam tu hierarchii trid reprezentujici objekty, jednoduchy zpusob pro jejich persistenci, controller a view. pokud se nekomu MVC architektura zda slozita, tak je to jeho problem, vyvracet mu to nebudu, casem na to prijde sam.
slozitejsi je vyber sablon, to priznavam, na druhou stranu mi to hrozne setri cas a usnadnuje spravu. verzi pro lynx jsem diky ni zvladl za hodinu vytvorenim tri souboru, kdybych musel delat vsechny soubory pro lynx znovu, vykaslal bych se na to. v planu je verze pro plucker (opet mi budou stacit tri/ctyri soubory) a pro gprs.
Ja osobne uz pouzivam pekne dlouhou dobu Smarty(smarty.php.net) a jsem velmi spokojen.