Studentská dílna Macgyver zve na další Virtuální Bastlírnu - pravidelné online setkání všech, kdo mají blízko k bastlení, elektronice, IT, vědě a technice. Letní prázdniny jsou za námi a je čas probrat novinky, které se přes srpen nahromadily. Tentokrát jich je více než 50! Těšit se můžete mimo jiné na:
Hardware – Bus Pirate na ESP32, reverse engineering Raspberry Pi, pseudo-ZX-80 na RISC-V, PicoCalc, organizéry na nářadí z pěny nebo … více »Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
V linuxové části stránek IBM developerWorks vyšel článek Jamese Hunta Boot Linux faster. Je sice pravda, že tou pravou chloubou systémového administrátora je co nejdelší období mezi jednotlivými restarty systému, ale při použití v kanceláři nebo doma přeci jen i ti nejotrlejší počítač (alespoň) na noc vypínají. A pak se projeví nepříjemná vlastnost Linuxu - "nabíhá" relativně dlouho. Záleží to na konkrétní hardwarové konfiguraci, zvolené distribuci a používaných programech. Ale každopádně je to v mnoha případech déle než u jiných operačních systémů.
Celé kouzlo podle článku spočívá v nastavení jednotlivých služeb volaných při startu tak, aby se spouštěly paralelně a ne postupně. James začíná přehledem toho, co byste měli znát, chcete-li se do takové konfigurace pustit.
Dostane se vám stručného vysvětlení pojmů "runlevel", "init" a "rc/init skript". Zároveň se dozvíte, jak fungují adresáře rcX.d
a init.d
. Celý popis je laděn pro uživatele RedHatu, ale pro uživatele jiných distribucí by neměl být problém si návod "přeložit" do jazyka svého systému.
Zásadní otázka závislostí služeb, o které se za normálních okolností stará hodnota čísla ve jménu všech K a S skriptů, je řešena použitím programu make
a jeho parametru -j
(jobs, viz man make
). Samozřejmě, že nejprve musíte "ručně" zjistit, jak to s těmi závislostmi služeb spouštěných na vašem systému je.
Autor naštěstí přikládá i ukázkové makefile soubory a upravený rc skript. Původní článek si přečtěte zde.
Počátkem října vyšel na The Register hojně odkazovaný článek, který hezky "registrovským" stylem vyvrací tvrzení, že virů pro Linux je méně jen proto, že tento operační systém není tak rozšířený. Kdyby jej používalo více uživatelů, vysvětlují obránci Windows, tak by se pisatelům virů také více "vyplatilo" soustředit na něj své úsilí.
Autor článku zakládá svou kritiku takového tvrzení na třech bodech, které všechny spadají do kategorií sociálního inženýrství a špatně navrženého software. Neboli popisuje, proč je na platformě Linux těžší uživatele přesvědčit, aby udělal něco, co by neměl.
Originál najdete na této adrese.
Týdeník serveru DistroWatch.com přinesl krátké zamyšlení nad předpokládaným budoucím vývojem postojů vůči komerčním a svobodným distribucím. Termín "svobodná distribuce" však v této souvislosti možná není ten pravý, protože pro mnohé uživatele je důležitějším faktorem "free" ve smyslu "zdarma" než "free" ve smyslu "svobodný".
Veškeré úvahy se tímto směrem samozřejmě ubírají kvůli kroku, ke kterému se rozhodla firma MandrakeSoft. Poprvé od svého založení v roce 1998 totiž nedala novou verzi svého pilotního produktu - Mandrake Linux 9.2 - k dispozici široké veřejnosti hned v den vydání -- pouze platícím členům MandrakeClubu. Ostatní by si měli buď počkat přibližně dva týdny nebo zakoupit například GPL sadu.
Soudě podle různých ohlasů v diskuzních fórech na internetu se tato politika dočkala pochopení většiny uživatelů. Našlo se sice i mnoho těch, kdo takový přístup považují za zradu ideálů svobodného software, ale zdá se mi, že jsou v menšině. Navíc je jejich vykřikování trochu zavádějící, protože MandrakeSoftu lze těžko upírat významný přínos a rozhodne-li se alespoň takto nenásilným způsobem získat nějakou odměnu (vezmeme-li v úvahu, že původně zamýšlený obchodní model moc peněz do pokladny nepřináší), není na tom nic neférového.
Zajímavé je, že když vydal Red Hat verzi 9.0, počínal si podobně - a nevzpomínám si, že by kolem toho byl takový rozruch. Je sice pravda, že Red Hat se již předtím profiloval jako především "komerční" distribuce, ale cíle se od Mandraku nijak zvlášť neliší.
Povede tento vývoj k hromadnějšímu přechodu na distribuce čistě svobodné? Moc bych na to nesázel. Pro většinu uživatelů toto mírné omezení nepředstavuje výraznou překážku. Navíc je skutečností, že i když například Debian nebo Gentoo nabízejí plnohodnotný systém, který si schopný uživatel dokáže vyladit k naprosté spokojenosti, stále jejich uživatelská přívětivost k naprostému nováčkovi silně pokulhává. A protože většina stávajících vývojářů a uživatelů to nechápe jako chybu, ale jako vlastnost, tak změn se v této oblasti v dohledné době asi nedočkáme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Kolik spotřebuje pc s procesor 400MHz se zdrojem 250W a 15 palc. monitorem za jednu hodinu(W/hod.)?
Používám Mandrivu 2006, pc vypínám, nebot mi v noci ruší hluk a svítí myš.