Recenze: Kniha kódů a šifer

11. 5. 2004 | Richard Malina | Recenze | 12148×

Pro ty z vás, kteří tuhle pěknou knihu ještě nečetli.

Dostala se mi do ruky kniha "Kniha kódů a šifer" od Simona Singha, která mne zaujala natolik, že jsem se rozhodl vám o ní povědět. (Tedy samozřejmě pokud jste ji už nečetli ). Jak už název napovídá, pojednává o kryptografii. To je dnes už hodně otřepané téma, ale přesto si troufám říci, že obdobná kniha u nás (nebo alespoň mně) doposud chyběla.

Proč si myslím, že byste si ji měli přečíst? Největším přínosem je poutavý a velice srozumitelný úvod nejen do kryptografie minulé, současné ale i budoucí. Musím zdůraznit slovo poutavý, protože kniha je napsána velmi čtivým způsobem. Také bych chtěl podtrhnout srozumitelnost. Po přečtení určitě pochopíte celou řadu souvislostí a zajímavých detailů. Začněme ale od počátku.

Aby si čtenář uvědomil, že šifrování nás provází a provázelo na každém kroku, začíná autor pohnutým osudem Marie Stuartovny, která vložila svůj osud do rukou kryptografie. To se jí příliš nevyplatilo a hlavním důkazem obžaloby byla dešifrovaná korespondence se spiklenci. Jak je to ale se vznikem kryptografie? O tom pokračuje dále. Není to vůbec nudný úvod. Mezi praktickými příklady substituce a transpozice se kupříkladu dozvíte, že mezi první popisy substituce patří Kamasutra, kde bráhman Vátsjajána doporučuje ženám pro ukrytí informací o svých vztazích umění tajného písma. Kniha vtipně využívá dramatické linie, která je patrná už od počátku existence utajování skutečnosti. Mám na mysli zápas vědy o utajování (kryptografie) a kryptoanalýzy, která se pokouší skryté skutečnosti rozluštit.

Dále se na časové ose posuneme zhruba do 16. století. Společnost, zejména některé kruhy, touží po bezpečné komunikaci, a tak se kryptografie stává předmětem výzkumu. Její složitost narůstá nově objevenou polyalfabetickou substitucí. Původní nápad italského polyhistora Albertiho dotáhl do konce Blaise de Vigenère vytvořením Vigenèrovy šifry. Poměrně známá historie je okořeněna nově objevenými fakty o muži se železnou maskou. Věděli jste, že kryptografové Ludvíka XII. (otec a syn Rossignolové) vytvořili Velkou šifru, jež nebyla až do nedávna rozluštěna? Její rozluštění poskytlo možnost dešifrování některých dopisů, osvětlující jejich pravděpodobnou totožnost.

Další důležitou částí knihy je historie Enigmy, tedy mechanizace šifrování, která je fascinující dokonce i v dnešní době. Kniha krásným způsobem popisuje principy práce a technickou realizaci šifrovacího stroje. Máme možnost porozumět elegantnímu, téměř geniálnímu, řešení Enigmy. (Musím říci, že jsem neodolal a pokusil se pochopit její principy. Zjistil jsem, že podobnou úchylkou trpí více lidí. Někteří dokonce vytvořili řadu emulátorů funkcí Enigmy). Krátce poté začneme na věc pohlížet očima spojenců.

Jistě, o roli Alana Turinga slyšel každý, ale pro mne byla zcela nová informace o práci Poláků (pana Rejevského), který v zoufalé situaci prokázal, že algoritmus není neprolomitelný. Autor opět popisuje kryptografii v historickém kontextu, takže se můžeme dozvědět zajímavé informace, které alespoň pro mne zůstaly skryty v guláši socialistického školství. Například vstup USA do 2. světové války. Často se opakuje Pearl Harbor, ale pravda byla možná jiná. Dle autora tu byla ještě dříve fakta, která měla rozhodující vliv. A sice plán Německa na "zaměstnání" USA. Němci chtěli původní osu Německo-Itálie-Japonsko rozšířit o Mexiko, které mělo napadnout USA a vyrvat zpět původní mexická území, jako je stát Texas.

Následuje krátká, ale poutavá odbočka, spočívající v aplikaci objevených dešifrovacích postupů na historická písma popisující práci Thomase Younga, pana Champolliona na rozluštění Rosettské desky, a příběh lineárního písma B.

Pak už ale rychle zpět ke kryptografii, jak ji známe. Popis řešení distribuce symetrických klíčů - vznik algoritmu Diffie-Hellman, těsně následovaný vznikem asymetrického šifrování. Velmi čtivý popis toho, jak vznikla kryptografie dnešní doby. Opět by se mohlo zdát, že se nejedná o nic nového, a hleďme, na závěr jedna informační bomba. Tedy alespoň pro mne. Představte si, že asymetrické šifrování a distribuci klíčů vyřešili již o čtyři roky dříve Angličané.

Následuje kvantová kryptografie. Na toto téma jsem prošel vícero článků, ale jejich pochopitelnost se nedá srovnávat s knihou. Nejenže se mi podařilo pochopit fyzikální princip, ale také "uchopitelný" důsledek Gödelovy věty, která zapříčiní, že kvantová kryptografie bude neprolomitelná.

Suma sumárum: Kniha poutavým a srozumitelným způsobem shrnuje historii kryptografie a nastiňuje její budoucnost. Určitě je potřeba složit hold překladatelům, kteří odvedli výbornou práci. Autor kombinuje odborná fakta se skutečnými událostmi, což jí dodává velkou živost. Zajímavé je také zahrnutí informací, které se doposud ukrývaly v politickém šumu nebo v archivech tajných služeb. Vřele ji doporučuji vaší pozornosti.

Název	Kniha kódů a šifer
Autoři	Simona Singh
Vydal	Argo
ISBN	80-8659-18-7, 80-7203-499-5
Datum vydání	2003
Počet stran	382

       

Komentáře

[Sheeryjay]

Tato kniha se mi také líbila, ale co už se mi tak moc nelíbilo bylo to, že vyšla velmi podobná kniha (myslím že v nakladatelství Dorling Kindersley, mýlím-li se, pak se omlouvám). Má velmi podobný obsah, pouze je kratší a méně vědecká (je spíše pro děti). Navíc co mě naštvalo je to, že se v referencích vůbec o Singhově knize nezmiňují, přestože kniha od DK vyšla později.

Nicméně na knize pana Singha se mi líbila pasáž o kvantové kryptografii, kterou jsem díky tomu konečně pochopil. Také se mi líbila soutěž (udělal jsem asi 3 úkoly, pak už jsem neměl čas).

[Jiří Svoboda]

Asi pred rokem jsem cetl uryvky z teto knihy nekde na http://www.scienceworld.cz (zkuste vyhledavat slovo "Enigma"). Vyslovene me to nadchnulo. Kdyz jsem pak prisel do mistniho knihkupectvi a pomerne nahlas vyslovil, ze chci "Knihu kodu a sifer", cele knihkupectvi pry ztichlo (rikal kolega). Pro knihu jsem si nakonec musel jet do Prahy a ac jsem ji zatim jeste necetl, musim ji take vrele doporucit. Kdo vaha, at si precte vyse zminene uryvky.

[Tomáš Oberhuber]

Knihu jsem četl před rokem a byl jsem jí také velmi nadšen. Už si to sice tak přesně nepamatuji, ale myslím, že autor zapoměl zmínit další velký úspěch Anglie, první počítač Colosus(doufám, že jsem to nezkomolil), kterým předběhli Ameriku, ale jeho plánky musely být zničeny.

Simon Singh je bezpochyby vyjímenčný spisovatel, komu se líbila tato kniha, doporučuji přečíst i Singhovu Velkou Fermatovu větu a to i pokud vás matematika příliš nezajímá. I tato kniha je psána velmi srozumitelně.

A když dovolíte, tak bych se na závěr ještě trochu pochlubil. Před nedávnem jsem měl to štěstí účastnit se přednášky "A History of Ciphers & the Enigma Machine" od Claire Greerové, Simonové studentky. Původně měl dorazit i samotný Simon, ale nestalo se tak. Claire měla s sebou Simonovu vlastní Enigmu, kterou prý koupil od jistého amerického veterána, který jí ukořistil za války. Ačkoliv přednáška neřekla skoro nic nového oproti knize, předvedení stále funkční Enigmy bylo velmi zajímavé a navíc Claire byla i dost pohledné děvče

[Finder]

http://www.simonsingh.net/images/greer.jpeg

[Pavel Žampach]

V recenzi je drobný omyl - snaha o zapojení Mexika do plánů Německa se týkala PRVNÍ, nikoliv druhé světové války. Takže ten Pearl Harbour zůstává...

[richard malina]

Mate pravdu. Jedna se o reakci prezidenta Wilsona z roku 1917. Omlouvam se.

[IA]

musim potvrdit predchozi. ja jsem se o knize dozvedel na scienceworld.cz z docela dlouhych uryvku o lusteni enigmy a kdyz uz jsem si vymyslel, co chci k jezisku, tak jsem si rekl o tohle. sice jsem se k ni dostal teprve nedavno, ale musim rict, ze me uplne nadchla a precetl jsem ji behem par dni. ted jeste ty ukoly na konci, to si asi budu muset vzit dovolenou. kazdopadne autor dokazal, ze historie nemusi byt jen suchy vycet faktu, ale treba i zajimavejsi, nez kdejaka fikce, jednoznacne doporucuji.

[egg]

Má přítelkyně si ji půjčila z knihovny kvůli diplomce. Jak jsem ji dostal do ruky, nepustil jsem ji, dokud jsem nepřečetl. Opravdu báječné čtení. Poutavý rozbor všech důležitých šifrovacích a lušticích postupů v historii.

[Eagle]

Chudák přítelkyně, zvládla diplomku i bez knihy?

[Abraxis]

Co proboha delala za diplomku? ;)

[egg]

Ještě dělá. (Matfyz, obor učitelství pro SŠ.) Jmenuje se to nějak jako "Šifrování na střední škole" a jde o různé napovídání, psaní taháků a tak.

[Martin]

To jako fakt? Zni to celkem zajimave. Nebyla by nekde ke stazeni? :)

[egg]

Jo, to jako fakt. Ještě nějakou dobu bude diplomka ve stádiu tvorby, takže trpělivost. Ale myslím, že pak na webu bude. Můžu napsat zprávičku.

[redman]

taky se primlouvam za moznost stazeni. Rad bych si to precetl.

[Kharlos]

cuz,

knihu jsem necetl, ale Simon Singh natocil i serial (asi 4 dily) o Tajemstvi kodu a sifer nebo tak nejak, ktery jsem videl na Spectru, ale uz docela dlouho (tak 3 roky). Opravdu moc pekne. Co tady bylo v recenzi tak jsem to i videl v tom filmu, takze kdo nema tolik casu cist tak doporucuju sledovat program, asi to budou opakovat. Jinak rozhodne nechci odradit od cteni knihy, pac je to asi urcite podrobneji...

[Boss]

pekna knizka, ale osobne historii moc nemusim

[Karel Vašíček]

Kromě knihy Kniha kódů a šifer mohu doporučit další knihu nakladatelství Dokořán a ARGO Jazyk matematiky rovněž pěkná

moje články o obou knihách mžete přečíst na www.volny.cz/dr-vasicek