Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 157 (pdf).
Už víme, jak kompilace probíhá, už si umíme sami zkompilovat nějaký prográmek a dnes ukončíme naše povídání tím, že si vysvětlíme, jak udělat kompilaci hezčí, hravější, rychlejší... no prostě lepší.
Skript configure
, o kterém jsme si již povídali, zkoumá při
svém běhu celý systém a snaží se zjistit, co máme a co nemáme. A podle toho
přizpůsobuje parametry, které se následně dostanou až ke kompilátoru a
ovlivní tak (velmi výrazně) výsledek jeho práce.
Makefile je obyčejný textový soubor, takže jej stačí otevřít v oblíbeném
editoru [čti vim]. V makefile se kromě jednotlivých příkazů nacházejí také
proměnné. Ty jsou zapsány úplně na začátku a zjednodušují nám změnu celého
procesu. Nejzajímavější je pro nás proměnná CFLAGS
. Ta
obsahuje právě parametry kompilátoru a může vypadat třeba takto:
CFLAGS= -O3 -march=pentium -ffast-math
|
Existuje několik důvodů, proč bychom je chtěli měnit:
Jen vysvětlení ke druhému bodu: kompilovat můžeme na úplně jiném procesoru nebo dokonce jiné architektuře. Není problém překládat na CPU 486 program pro P4 (i když se to v praxi dělá spíš obráceně).
Parametrů je celá řada a my si popíšeme ty nejzajímavější:
-mcpu=
-march=
-mcpu=pentium-mmx
, bude kód skládán tak, aby běžel
co nejrychleji na Pentiu MMX, ale nebudou použity žádné instrukce MMX,
takže aplikace poběží i na i386. Pokud ale použijeme
-march=pentium-mmx
, budou použity všechny možnosti
optimalizace, včetně využití MMX instrukcí, takže výsledek už na ničem
nižším nepojede.
Podporované možnosti u procesorů Intel a kompatibilních jsou: i386, i486, i586, i686, pentium, pentium-mmx, pentiumpro, pentium2, pentium3, pentium4, prescott, nocona, k6, k6-2, k6-3, athlon, athlon-tbird, athlon-4, athlon-xp, athlon-mp, winchip-c6, winchip2 a c3. Tento výčet není zdaleka konečný a jediný správný. Může se zásadně lišit podle verze gcc a aplikovaných patchů.
-O
-fexpensive-optimizations
-ffast-math
-fforce-mem
-funroll-loops
-fschedule-insns
To je z nejdůležitějšího asi vše. Chcete-li více, viz
man gcc
.
Otázkou ovšem zůstává, co a kdy optimalizovat. Některé distribuce jako Gentoo nebo SourceMage automaticky kompilují zdrojové balíčky už při jejich instalaci. Takže jsou optimalizovány všechny programy i knihovny. V příslušném konfiguračním souboru pak lze nastavit konkrétní kompilační parametry.
To má pochopitelně několik výhod:
Nevýhodou je samozřejmě delší instalace veškerého software (během ní je ovšem možno normálně pracovat). Otázkou všeobjímající kompilace ovšem zůstává, zda se takto ztrávený čas vyplatí. Zarytí Gentooisti budou neobjektivně tvrdit, že rozhodně ano. Zkusme se na celou situaci podívat z nadhledu.
V každé distribuci jsou k dispozici tisíce programů. Stačí si v konzoli
dvakrát stisknout tabulátor a hláška Display all 1637 possibilities?
(y or n)
nás jistě přesvědčí, že je tomu skutečně tak. Drtivá
většina aplikací však spadá do skupiny systémových utilit, jenž jsou velmi
nenáročné na procesorový čas. Jsou to například: ls, grep, less, more,
sort, cat, echo, ping a mnoho dalších.
Otázka tedy zní: Vyplatí se nám optimalizovat si i tyto programy? Podle mě ne. Proto je zbytečné volit Gentoo nebo SourceMage jen proto, abychom měli "vyladěný" systém.
Naopak některé důležité programy je vhodné si optimalizovat na míru svému stroji. Jsou to ale spíše náročnější aplikace jako MPlayer, POV-Ray a podobně, kde se může za jistých okolností hodit každé procento. Rovněž na glibc (hlavní systémová knihovna, kterou využívají všechny programy) můžeme ušetřit kousek zatížení procesoru. Při přehrávání mp3 na 3GHz procesoru nás však ani toto nemusí trápit.
Jiná situace samozřejmě nastává v případě, že vlastníte nějaký zvláštní druh hardware (například 64 bitový procesor v serveru). Je pochopitelné, že instalace a použití 32 bitové distribuce "tak, jak je", by zde bylo chybou.
Další stranou mince, kterou je potřeba zvážit, je fakt, že některé distribuce (například Debian) je možno sehnat již předkompilované pro různé druhy platforem, případně můžeme stáhnout upravené balíky (MalýJarda například vyrábí své debianní balíky rovnou pro platformu i686). Máme tak ulehčenou práci, protože optimalizaci už udělal někdo za nás.
Obecně vzato je optimalizace velmi užitečná věc a v případě náročných projektů nebo nově instalovaných programů, které si sami kompilujeme, se nám může hodit. Ovšem i zde platí klasické pořekadlo: "Všeho s Mírou."
Tímto uzavíráme náš miniseriálek o kompilacích. Doufám, že se líbíl a že jste se dozvěděli něco nového.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: