Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Už víme, jak kompilace probíhá, už si umíme sami zkompilovat nějaký prográmek a dnes ukončíme naše povídání tím, že si vysvětlíme, jak udělat kompilaci hezčí, hravější, rychlejší... no prostě lepší.
Skript configure
, o kterém jsme si již povídali, zkoumá při
svém běhu celý systém a snaží se zjistit, co máme a co nemáme. A podle toho
přizpůsobuje parametry, které se následně dostanou až ke kompilátoru a
ovlivní tak (velmi výrazně) výsledek jeho práce.
Makefile je obyčejný textový soubor, takže jej stačí otevřít v oblíbeném
editoru [čti vim]. V makefile se kromě jednotlivých příkazů nacházejí také
proměnné. Ty jsou zapsány úplně na začátku a zjednodušují nám změnu celého
procesu. Nejzajímavější je pro nás proměnná CFLAGS
. Ta
obsahuje právě parametry kompilátoru a může vypadat třeba takto:
CFLAGS= -O3 -march=pentium -ffast-math
|
Existuje několik důvodů, proč bychom je chtěli měnit:
Jen vysvětlení ke druhému bodu: kompilovat můžeme na úplně jiném procesoru nebo dokonce jiné architektuře. Není problém překládat na CPU 486 program pro P4 (i když se to v praxi dělá spíš obráceně).
Parametrů je celá řada a my si popíšeme ty nejzajímavější:
-mcpu=
-march=
-mcpu=pentium-mmx
, bude kód skládán tak, aby běžel
co nejrychleji na Pentiu MMX, ale nebudou použity žádné instrukce MMX,
takže aplikace poběží i na i386. Pokud ale použijeme
-march=pentium-mmx
, budou použity všechny možnosti
optimalizace, včetně využití MMX instrukcí, takže výsledek už na ničem
nižším nepojede.
Podporované možnosti u procesorů Intel a kompatibilních jsou: i386, i486, i586, i686, pentium, pentium-mmx, pentiumpro, pentium2, pentium3, pentium4, prescott, nocona, k6, k6-2, k6-3, athlon, athlon-tbird, athlon-4, athlon-xp, athlon-mp, winchip-c6, winchip2 a c3. Tento výčet není zdaleka konečný a jediný správný. Může se zásadně lišit podle verze gcc a aplikovaných patchů.
-O
-fexpensive-optimizations
-ffast-math
-fforce-mem
-funroll-loops
-fschedule-insns
To je z nejdůležitějšího asi vše. Chcete-li více, viz
man gcc
.
Otázkou ovšem zůstává, co a kdy optimalizovat. Některé distribuce jako Gentoo nebo SourceMage automaticky kompilují zdrojové balíčky už při jejich instalaci. Takže jsou optimalizovány všechny programy i knihovny. V příslušném konfiguračním souboru pak lze nastavit konkrétní kompilační parametry.
To má pochopitelně několik výhod:
Nevýhodou je samozřejmě delší instalace veškerého software (během ní je ovšem možno normálně pracovat). Otázkou všeobjímající kompilace ovšem zůstává, zda se takto ztrávený čas vyplatí. Zarytí Gentooisti budou neobjektivně tvrdit, že rozhodně ano. Zkusme se na celou situaci podívat z nadhledu.
V každé distribuci jsou k dispozici tisíce programů. Stačí si v konzoli
dvakrát stisknout tabulátor a hláška Display all 1637 possibilities?
(y or n)
nás jistě přesvědčí, že je tomu skutečně tak. Drtivá
většina aplikací však spadá do skupiny systémových utilit, jenž jsou velmi
nenáročné na procesorový čas. Jsou to například: ls, grep, less, more,
sort, cat, echo, ping a mnoho dalších.
Otázka tedy zní: Vyplatí se nám optimalizovat si i tyto programy? Podle mě ne. Proto je zbytečné volit Gentoo nebo SourceMage jen proto, abychom měli "vyladěný" systém.
Naopak některé důležité programy je vhodné si optimalizovat na míru svému stroji. Jsou to ale spíše náročnější aplikace jako MPlayer, POV-Ray a podobně, kde se může za jistých okolností hodit každé procento. Rovněž na glibc (hlavní systémová knihovna, kterou využívají všechny programy) můžeme ušetřit kousek zatížení procesoru. Při přehrávání mp3 na 3GHz procesoru nás však ani toto nemusí trápit.
Jiná situace samozřejmě nastává v případě, že vlastníte nějaký zvláštní druh hardware (například 64 bitový procesor v serveru). Je pochopitelné, že instalace a použití 32 bitové distribuce "tak, jak je", by zde bylo chybou.
Další stranou mince, kterou je potřeba zvážit, je fakt, že některé distribuce (například Debian) je možno sehnat již předkompilované pro různé druhy platforem, případně můžeme stáhnout upravené balíky (MalýJarda například vyrábí své debianní balíky rovnou pro platformu i686). Máme tak ulehčenou práci, protože optimalizaci už udělal někdo za nás.
Obecně vzato je optimalizace velmi užitečná věc a v případě náročných projektů nebo nově instalovaných programů, které si sami kompilujeme, se nám může hodit. Ovšem i zde platí klasické pořekadlo: "Všeho s Mírou."
Tímto uzavíráme náš miniseriálek o kompilacích. Doufám, že se líbíl a že jste se dozvěděli něco nového.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: