NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
3. bře - 19. bře
Pierre Ossman napsal:
Posílám patche přidávající podporu pro Secure Digital - mám je tu už chvíli. Snažil jsem se už dříve získat nějaké komentáře k možnosti začlenění, ale protože jsem nic nedostal, prostě to navrhuji k zařazení do 2.6. Původně to bylo oproti jádru 2.6.10, ale není problém s aplikací na 2.6.11 (jedna malá nepřesnost).
Přehled změn:
Patch je zpětně kompatibilní a k využití 4bitové sběrnice a načítání přepínače "pouze pro čtení" potřebuje pouze aktualizované ovladače (neopravené ovladače budou používat 1bitovou sběrnici a umožňovat zápis).
Možná se však spolu s tím ukážou nové chyby. S mými ovladači jsem odhalil, že velmi malé přenosy (< 16 bajtů) vždycky selžou. Je potřeba to testovat, ale já k hardwaru nemám přístup. MMC by mělo fungovat i nadále dobře, protože MMC je detekováno před SD.
Pavel Machek byl nadšený, že na této věci někdo pracuje. A Marcel Holtmann se zeptal: Nedávno jsem obdržel žádost o podporu Bluetooth SD karet. Ty používají SDIO a mám pocit, že jsou teď podporovány pouze paměťové karty. Plánuješ přidělat i podporu SDIO Pierre odpověděl: To bych musel mít hardware, na kterém bych si s tím musel hrát. Nechcete mě někdo zasponzorovat? Specifikace SDIO je veřejně dostupná na webu asociace SD karet, takže zvládnout základní podporu by nemělo být tak těžké. Ale dokud nebudu mít hardware, na kterém by to šlo testovat, moc toho neudělám. Možná bych potřeboval i specifikace té karty; zatím jsem se na SDIO moc nekoukal. Marcel napsal, že ten hardware také nemá a zeptal se, jestli se někdo nenajde - ale žádná odpověď nepřišla.
14. bře - 21. bře
Phillip Lougher napsal:
Prosím o začlenění následujících dvou patchů, které přidávají do jádra SquashFS. SquashFS je samostatný, komprimovaný filesystém, který je již několik let bez problémů používán velkým počtem projektů.
Dost lidí mě začalo žádat o to, abych to poslal k posouzení. Zvažte, prosím, začlenění.
Andrew Morton a další přišli s trochou kritiky patche a na jiném místě řekl Pavel Machek: Takže nahrazujeme výrazně omezený CramFS také omezeným SquashFS... Pro živá DVD je 4GB omezení filesystému určitě dost nepříjemné a 4GB limit velikosti souboru se také nebude líbit. Šlo by tyhle věci opravit? Phillip měl pocit, že není fér srovnávat SquashFS a CramFS: SquashFS je o hodně lepší než CramFS. Hlavním cílem SquashFS bylo dosáhnout nejvyšší komprimace (samozřejmě s použitím zlib) mezi všemi linuxovými souborovými systémy - což se podařilo, a ještě k tomu je i nejrychlejší. Překonání hranice 4GB bylo také cílem, ale až druhotným. Pro většinu nasazení je komprimovaných 4GB (to dělá nekomprimovaných 8GB nebo více dat) OK. Ohledně 4GB omezení ještě Phillip řekl: Doufám, že podporu pro více než 4GB dodělám letos. Záleží to na tom, kolik budu mít volného času.
Pavel souhlasil, že SquashFS je výrazně lepší než CramFS, a omluvil se za srovnávání. Ale připojil: Mít v jádře dva různé komprimované filesystémy se mi nezdá moc dobré. Uznal také, že (nekomprimovaných) 8GB je užitečných, ale přesto řekl, že by byl nejraději, kdyby žádný limit neexistoval. Willy Tarreau poznamenal:
SquashFS je *vynikající* filesystém s velmi vysokým komprimačním poměrem a velkou rychlostí na pomalých I/O zařízeních, jako jsou třeba CD. Používám ho k ukládání root FS v initrd a upřímně, mít plně funkční systém v obraze malém 7MB je dostatečné zlepšení oproti CramFS.
Pokud časem zmizí limit 4GB, doufám, že to nebude na úkor velikosti obrazu, protože to by byl krok zpátky. Možná by to mohla být jiná verze s jiným formátem (např. SquashFS v3), stejně jako jsme měli ext a pak ext2 nebo jffs a jffs2 atd...
Phillip poukázal na to, že není důvod vybírat pro oficiální jádro jen jeden komprimovaný souborový systém, protože nekomprimovaných je také spousta a nikdo nějak vážně nenavrhuje, že by se měl vybrat jen jeden. A také připomněl, že v jádře už teď jsou tři komprimované filesystémy: JFFS2, zisoFS a CramFS - nikdo si nestěžoval, když byly přijaty, tak proč si stěžovat na SquashFS?
A dodal: Žádám o začlenění _teď_, protože uživatelé mě o to žádají _teď_. Pokud se do jádra nedostane, budou chtít vědět, proč se jaderná klika stala netečnou k novým projektům, které považují za klíčovou součást svého linuxového "prožitku". A já to budu chtít vědět taky. Pavel odpověděl: Dávat to do jádra, protože to chtějí uživatelé, to... není dobrý důvod. Měl bys to tam dát, pokud by bylo správné, aby to tam bylo.
Phillipovi došla trpělivost a vypěnil. Josh Boyer se za něj postavil a napsal: Jde o užitečný, stabilní a spravovaný filesystém, takže jsem trochu překvapený, že je tu proti začlenění tolik odporu. V tuto chvíli se do toho vložil Andrew Morton:
Ačkoliv jsem to sledoval jen jedním okem, nepřipadá mi, že by tu bylo příliš odporu. Jde o to, že navrhovatelé SquashFS jsou tázáni na důvody, proč jádro tento souborový systém potřebuje. Tomu nebylo věnováno při úvodním odeslání patche žádné úsilí (z toho plyne poučení).
Chápu-li to správně, tak nejvýznamnějším problémem je limit 4GB a zdá se, že odpovědí je "jde o FS pro embedded systémy a 4GB je už takhle šíleně moc". Je-li to skutečně tak, řekněte to a my to jako argument posoudíme.
Neměli bychom z vás takové důležité informace tahat jako na mučidlech. Vy jste experti na SquashFS. Tak nám o něm povězte.
17. bře - 19. bře
Během debuggování problémů s bránou BitKeeper->CVS zmínil Larry McVoy:
Podívejte se na tohle: http://www.bitkeeper.com/press/2005-03-17.html. Je to velmi prostý open source BK klient. Neumí nic moc kromě sledování stromu, ale dělá to dobře. A umí ještě něco: všechny začleňovací komentáře dává do BK/ChangeLog, takže je nemusíte stahovat po drátě.
Je určen těm, kteří jen chtějí nejnovější a nejlepší snapshot a vědí, jak používat cp -rp a diff -Nur. Není to náhrada za CVS bránu, ale funguje na všechny stromy na bkbits.net. Jen aby nedošlo k nedorozumění: nerušíme CVS bránu, tohle je "navíc", ne "místo".
Zmínil také, že pro kód bude vybrána BSD licence. Erik Andersen odpověděl: Díky! Je fajn mít konečně open source nástroj ke stahování přímo z BK. Zatím to funguje výborně; jak stahování stromů, tak jejich aktualizace při aplikování patchů. Larry ještě řekl:
Je to open source. Doufám, že jej lidi vezmou a udělají z toho, cokoliv potřebují. Jsme ochotni přispět, jak budeme moci, budou-li pro nové funkce potřeba změny protokolu. Berte to jako prototyp. Opravdu jednoduchý - lze snadno upravit.
Pokud chcete, abychom vaše změny distribuovali, pošlete patch. Jestli ne, taky fajn. Můžete to vzít a udělat z toho, cokoliv budete chtít. Pokud k tomu potřebujete jinou licenci, dejte mi vědět. Je mi to skutečně jedno, klidně dám ten kód do public domain.
20. bře
Magnus Damm napsal:
Tohle je sada patchů umožňujících automaticky generovat dokumentaci k parametrům, které lze jádru předat na příkazové řádce. Postup je jednoduchý - název, druh a popis parametru jsou uloženy v sekci nazvané __param_strings. Po sestavení vmlinux je tato sekce vytažena pomocí objcopy a skript vygeneruje primitivní - ale aktuální - dokument.
V současné době zůstává ta sekce v binárce jádra. Dokument není generovaný z Makefile, takže zvědavý uživatel musí provést:
$ objcopy -j __param_strings vmlinux -O binary foo
$ chmod a+x scripts/section2text.rb
$ cat foo | ./scripts/section2text.rb
Jo, a potřebujete nainstalované ruby, aby vám skript běžel.
Ten ruby skript (section2text.rb) zkontroluje, jestli je MODULE_PARM_DESC() použito bez module_param(). Uvidíte pár zajímavých překlepů.
V budoucnu bych to mohl rozšířit tak, aby se __setup(name) nahrazovalo __setup(name, descr). A dokumentaci by to chtělo ukládat někam, odkud by uživatel mohl snadno zobrazit vygenerovaný seznam parametrů přímo ze zavaděče systému.
V originálu Kernel Traffic 304 vyšla navíc ještě tato témata:
Tento článek vychází ze seriálu Kernel Traffic (www.kerneltraffic.org) a je zveřejněn pod licencí GPL verze 2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: