Linux a hardware

23. 8. 2002 | Leoš Literák | Recenze | 5688×

Recenze knihy.

Úvod

Kniha je přehledně a logicky rozdělena do šesti částí. První část popisuje základní komponenty, druhá ukládání dat, následuje zvuk a obraz, vstupní a výstupní zařízení, sestavy a příloha. Záběru knihy a ambicím autora předat obecné znalosti o hardwaru odpovídá i její velikost - téměř 500 stránek. Autor popisuje i úplné základy, takže knížku může číst prakticky kdokoliv. Velkou výhodou jsou i bohaté ilustrace a fotografie, na kterých Roderick Smith vysvětluje probírané téma.

Základní komponenty

První část se zaměřuje na procesory, základní desky, paměť, skříně a zdroje. Úvodem zíkáte teoretické informace o rozdílech mezi procesory typu RISC a CISC a nejdůležitějších platformách x86, Alpha, Sparc a PowerPC. Pak následuje přednáška nad historií procesorů 80x86. Na jedné straně je zajímavé a často i poučné dozvědět se něco o původu dnešních komponent a technických důvodech dnešních omezení, na druhou stranu dle mého názoru by se autor měl více zaměřit na současný hardware. Například Pentium je popsáno na dvou stránkách a dočtete se o všech jeho variantách, na druhou stranu Athlonu je věnováno pouhých šest řádek! I když se přenesu do roku 2000, kdy autor psal tuto knížku, přesto je už v té době neprodávaným procesorům věnováno více místa, než těm, které se daly koupit.

Zde se projevuje první slabina knížky - její morální zastaralost. Roderick Smith popisuje stav z roku 2000 a od té doby se mnohé změnilo. Jím popisované novinky už seženete leda v bazarech a Linux také v podpoře komponent pokročil mnohem dále. Computer Press se sice pokusil o občerstvení údajů nejspíše překladatelem, jenže jeho vsuvky o aktuálním stavu působí rušivě a dokazují, jak je text místy zastaralý.

Kapitola o základních deskách by mohla sloužit i jako učebnice. Autor velice hezky popisuje typy patic, sběrnic (od ISA, MCA po AGP a PC Card). Dozvíte se i o velikosti základních desek a jejich typech. Jednou to bude skvělá přiručka archeologa . Například - znáte základní desku typu NLX? Na druhou stranu je text prokládán spoustou užitečných rad, například jak se zapojují napájecí konektory u desek typu AT a ATX, či popsaná fotografie základní desky a detaily jejích částí. Kniha jde skutečně do hloubky, takže se dočtete o čipových sadách, různých portech, typech pamětí a podobně. Snad jen tabulku pro výpočet potřebné paměti RAM v systému je nutné brát s rezervou. Autor vás naučí i vytvářet swap.

Skříň a napájení

V této části knížky autor podrobně rozebírá jednotlivé skříně a napájecí zdroje a poskytuje spoustu užitečných rad. Například jak vypočítat kapacitu zdroje pro vaši sestavu, kritéria výběru skříně i úvod do ochrany napájecího napětí.

Ukládání dat

Autor nejdříve popisuje adresářovou strukturu Linuxu a požadavky Linuxu na diskový prostor. Pak informuje o řadičích IDE a SCSI a typech disků. Naučí vás nastavit DMA přes příkaz hdparm. Pak plynule přejde k výměnným médiím, takže se dozvíte, jak na diskety či co musíte v jádře zapnout pro podporu mechaniky ZIP. Roderick se nevyhýbá ani největšímu problému nováčkům, kterým je pojmenovaní disků a oddílů pod Linuxem. Následují optické disky a tedy i CD-ROM, CD-RW a DVD. Vysvětlí vám souborové systémy používané na těchto médiích včetně rozšíření Joliet a Rock Ridge. Pak vás naučí vypalovat vlastní CDčka. Velice hezky je napsána kapitola o záložních páskách. Totéž se dá říci i o popisu SCSI zařízení.

Multimedia

Popis zvuku je standardní. Opět podrobná teorie, trocha historie a popis ovladačů pro Linux včetně projektu Alsa. Dočtete se něco málo i o aplikacích včetně přehrávaní MIDI. Chybí mi zde ale program xmms. Kapitola o reproduktorech a mikrofonech je velice podrobná a s její pomocí byste mohli snad nastavit i HiFi .

Následuje kapitola o grafických kartách. Po nezbytném úvodu s informacemi o historii jednotlivých sběrnic se dozvíte něco málo o dostupných grafických čipech a jejich podpoře pod Linuxem. Autor napsal i krátký popis konfigurace systému X-Window. Vzhledem k důležitosti grafické karty na desktopu se mi tato kapitola zdá málo propracovaná. Chybí mi zásadní novinky v XFree86 verze 4.0, problematika binárních ovladačů (nVidia) a framebuffer. Struktura konfiguračních souborů a změna obnovovací frekvence v této kapitole chybí, najdete ji nelogicky až o dvě kapitoly dále u monitorů.

Další kapitola popisuje digitální fotoaparáty a webové kamery. A také jak na televizní a radio karty. Autor nezapomíná ani na software, který by se vám mohl hodit. Poslední kapitolou této části jsou monitory. I zde klade autor důraz na teorii jednotlivých technologií. Na druhou stranu tato kapitola obsahuje povedený popis souboru XF86Config. Proč jej ale umístil tady a ne ke konfiguraci grafické karty (a popisu utility xf86config) je mi záhadou.

Vstupní zařízení

Velice dobře je zpracována kapitola o myších a trackballech. Dozvíte se o všech typech připojení a jejich konfiguraci včetně rozložení kláves. Do této části byla zařazena i kapitola o různých portech (seriový, paralelní, USB) a síťový hardware. Základní popis je naprosto postačující (vzhledem k rozsáhlosti tématu). Další kapitola popisuje nejrůznější modemy včetně nulového, ISDN, xDSL a kabelového. Konfigurace připojení je odbyta zmínkou softwaru kppp. Následují scannery včetně popisu síťového skenování a tiskárny. Opět spousta technických informací a něco málo o tom, jak daný hardware zpovoznit pod Linuxem.

Sestavy a přílohy

V této části autor rozebírá, na co si máte dávat pozor při výběru počítačové sestavy či notebooku, jak je to s technickou podporou a za jakých podmínek můžete získat peníze za nainstalované Windows zpět. První příloha popisuje, jak najít ovladač pro vaše zařízení. Druhá příloha obsahuje seznam výrobců hardwaru a jejich kontaktních údajů. Takže pokud vám něco nebude pod Linuxem fungovat, aspoň víte, kam poslat stížnost.

Závěr

Z knížky mám rozporuplné pocity. Na jedné straně obsahuje spoustu užitečných informací a rad, na druhé straně jsem čekal, že jejím obsahem bude převážně Linux. Takto mám pocit, že se jedná o hardwarovou knihu s linuxovými dodatky. V textu zůstaly překlepy a místy (hlavně u obrázků) je použit font ve špatném kódování. Také se mi nelíbil výpis registrů Windows na obálce. Přesto věřím, že většina čtenářů ji shledá jako užitečnou. Zvláště pokud chtějí získat hlubší znalost hardwaru.

Název: Linux a hardware
Autor: Roderick Smith
Vydal: Computer Press
Doporučená cena: 399 Kč, 863 Sk
Počet stran: 483

       

Komentáře

[Zdenek Slama]

Tuto knihu vlastnim Na jednu stranu jsem s ni spokojen,na druhou se mi zdaly nektere casti malo podrobne. Presto,ze mam urcite zkusenosti s hardwarem obecne,tak jsem ziskal uceleny prehled a kniha je jiste prinosna,zvlaste pokud nekdo ocekava zakladni uceleny prehled. Jen ta neaktualnost a take cena 599.- ,muze byt opravdovy minus. Zdenek

[Leoš Literák]

na eshopu jsem ji videl za 320 kc

[iRAY]

Mám doma spoustu knih a příruček o Linuxu, ale jen tři knihy mi opravdu pomohli. Myslím, že by se mohli hodit i někomu jinému:

Linux a KDE - (Grada)
(překlad z německého originálu Jetzt lerne ich Linux, Stefanie Teufel)

Administrace systému Linux - (Grada)
(překlad z anglického originálu Linux Administration: A Beginner´s Guide, Second Edition, Steve Shah)

Linux a Hardware - (Computer Press)
(překlad z anglického originálu Linux Hardware Handbook, Roederick Smith)

První knížka mi pomohla v mých začátcích, druhá potom při bádání v sytému Linux a konečně třetí při prvních kompilacích vlastních jader.

[Michal 'Mišú' Úradník]

:) Mne pomohlo pri badani v Linuxe man, HOW-TO a LDP, zial na toto dnes uz ludia skoro zabudli... V casom ked som zacinal s Linuxom totiz o tom ziadne knihy este neboli v SR... A tieto materialy maju dve vyhody:
1. Su zadarmo
2. Naucite sa technicku anglictinu :)
A keby ta anglictina robila problemy, ceske/slovenske preklady existuju tiez...

[wocis]

jj .. presne tak .. taky sem zadnou knihu este necet, ale MAN, vselijake HOWTO -- tech uz jsem prolezl ze by to vydalo na 5 takovychto knizek. K linuxu me dokopal jeden kolega v praci (protoze byl liny starat se o servery tak pro nej bylo jednodussi me to naucit), od te doby tu jeho lenost vychvaluju, sam bych se asi na linux nedal :)) Ze zacatku sem se ho porad na neco ptal, ted uz spolu nepracujem a stava se, ze mi vola pro radu :) Mejte se fajn ... a rozmnozujte tucnaky kde jen muzete :)

[Michal 'Mišú' Úradník]

Prosim Ta mohol by si sa mi ozvat na mail: nobody (at) mailbox.sk. Dik!