FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Kniha je přehledně a logicky rozdělena do šesti částí. První část popisuje základní komponenty, druhá ukládání dat, následuje zvuk a obraz, vstupní a výstupní zařízení, sestavy a příloha. Záběru knihy a ambicím autora předat obecné znalosti o hardwaru odpovídá i její velikost - téměř 500 stránek. Autor popisuje i úplné základy, takže knížku může číst prakticky kdokoliv. Velkou výhodou jsou i bohaté ilustrace a fotografie, na kterých Roderick Smith vysvětluje probírané téma.
První část se zaměřuje na procesory, základní desky, paměť, skříně a zdroje. Úvodem zíkáte teoretické informace o rozdílech mezi procesory typu RISC a CISC a nejdůležitějších platformách x86, Alpha, Sparc a PowerPC. Pak následuje přednáška nad historií procesorů 80x86. Na jedné straně je zajímavé a často i poučné dozvědět se něco o původu dnešních komponent a technických důvodech dnešních omezení, na druhou stranu dle mého názoru by se autor měl více zaměřit na současný hardware. Například Pentium je popsáno na dvou stránkách a dočtete se o všech jeho variantách, na druhou stranu Athlonu je věnováno pouhých šest řádek! I když se přenesu do roku 2000, kdy autor psal tuto knížku, přesto je už v té době neprodávaným procesorům věnováno více místa, než těm, které se
daly koupit.
Zde se projevuje první slabina knížky - její morální zastaralost. Roderick Smith popisuje stav z roku 2000 a od té doby se mnohé změnilo. Jím popisované novinky už seženete leda v bazarech a Linux také v podpoře komponent pokročil mnohem dále. Computer Press se sice pokusil o občerstvení údajů nejspíše překladatelem, jenže jeho vsuvky o aktuálním stavu působí rušivě a dokazují, jak je text místy zastaralý.
Kapitola o základních deskách by mohla sloužit i jako učebnice. Autor velice
hezky popisuje typy patic, sběrnic (od ISA, MCA po AGP a PC Card). Dozvíte se i
o velikosti základních desek a jejich typech. Jednou to bude skvělá přiručka
archeologa 
. Například - znáte základní desku typu NLX? Na druhou stranu je
text prokládán spoustou užitečných rad, například jak se zapojují napájecí
konektory u desek typu AT a ATX, či popsaná fotografie základní desky a detaily
jejích částí. Kniha jde skutečně do hloubky, takže se dočtete o čipových
sadách, různých portech, typech pamětí a podobně. Snad jen tabulku pro výpočet
potřebné paměti RAM v systému je nutné brát s rezervou. Autor vás naučí i
vytvářet swap.
V této části knížky autor podrobně rozebírá jednotlivé skříně a napájecí zdroje a poskytuje spoustu užitečných rad. Například jak vypočítat kapacitu zdroje pro vaši sestavu, kritéria výběru skříně i úvod do ochrany napájecího napětí.
Autor nejdříve popisuje adresářovou strukturu Linuxu a požadavky Linuxu na diskový prostor. Pak informuje o řadičích IDE a SCSI a typech disků. Naučí vás nastavit DMA přes příkaz hdparm. Pak plynule přejde k výměnným médiím, takže se dozvíte, jak na diskety či co musíte v jádře zapnout pro podporu mechaniky ZIP. Roderick se nevyhýbá ani největšímu problému nováčkům, kterým je pojmenovaní disků a oddílů pod Linuxem. Následují optické disky a tedy i CD-ROM, CD-RW a DVD. Vysvětlí vám souborové systémy používané na těchto médiích včetně rozšíření Joliet a Rock Ridge. Pak vás naučí vypalovat vlastní CDčka. Velice hezky je napsána kapitola o záložních páskách. Totéž se dá říci i o popisu SCSI zařízení.
Popis zvuku je standardní. Opět podrobná teorie, trocha historie a popis
ovladačů pro Linux včetně projektu Alsa. Dočtete se něco málo i o aplikacích
včetně přehrávaní MIDI. Chybí mi zde ale program xmms. Kapitola o
reproduktorech a mikrofonech je velice podrobná a s její pomocí byste mohli
snad nastavit i HiFi .
Následuje kapitola o grafických kartách. Po nezbytném úvodu s informacemi o historii jednotlivých sběrnic se dozvíte něco málo o dostupných grafických čipech a jejich podpoře pod Linuxem. Autor napsal i krátký popis konfigurace systému X-Window. Vzhledem k důležitosti grafické karty na desktopu se mi tato kapitola zdá málo propracovaná. Chybí mi zásadní novinky v XFree86 verze 4.0, problematika binárních ovladačů (nVidia) a framebuffer. Struktura konfiguračních souborů a změna obnovovací frekvence v této kapitole chybí, najdete ji nelogicky až o dvě kapitoly dále u monitorů.
Další kapitola popisuje digitální fotoaparáty a webové kamery. A také jak na televizní a radio karty. Autor nezapomíná ani na software, který by se vám mohl hodit. Poslední kapitolou této části jsou monitory. I zde klade autor důraz na teorii jednotlivých technologií. Na druhou stranu tato kapitola obsahuje povedený popis souboru XF86Config. Proč jej ale umístil tady a ne ke konfiguraci grafické karty (a popisu utility xf86config) je mi záhadou.
Velice dobře je zpracována kapitola o myších a trackballech. Dozvíte se o všech typech připojení a jejich konfiguraci včetně rozložení kláves. Do této části byla zařazena i kapitola o různých portech (seriový, paralelní, USB) a síťový hardware. Základní popis je naprosto postačující (vzhledem k rozsáhlosti tématu). Další kapitola popisuje nejrůznější modemy včetně nulového, ISDN, xDSL a kabelového. Konfigurace připojení je odbyta zmínkou softwaru kppp. Následují scannery včetně popisu síťového skenování a tiskárny. Opět spousta technických informací a něco málo o tom, jak daný hardware zpovoznit pod Linuxem.
V této části autor rozebírá, na co si máte dávat pozor při výběru počítačové sestavy či notebooku, jak je to s technickou podporou a za jakých podmínek můžete získat peníze za nainstalované Windows zpět. První příloha popisuje, jak najít ovladač pro vaše zařízení. Druhá příloha obsahuje seznam výrobců hardwaru a jejich kontaktních údajů. Takže pokud vám něco nebude pod Linuxem fungovat, aspoň víte, kam poslat stížnost.
Z knížky mám rozporuplné pocity. Na jedné straně obsahuje spoustu užitečných informací a rad, na druhé straně jsem čekal, že jejím obsahem bude převážně Linux. Takto mám pocit, že se jedná o hardwarovou knihu s linuxovými dodatky. V textu zůstaly překlepy a místy (hlavně u obrázků) je použit font ve špatném kódování. Také se mi nelíbil výpis registrů Windows na obálce. Přesto věřím, že většina čtenářů ji shledá jako užitečnou. Zvláště pokud chtějí získat hlubší znalost hardwaru.
Název: Linux a hardware
Autor: Roderick Smith
Vydal: Computer Press
Doporučená cena: 399 Kč, 863 Sk
Počet stran: 483
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz