Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Já používám testing.testing != stable Verze Debianu: testing - "hlavní nevýhodou je to, že není zcela vyzkoušená" ... ergo kladívko, používáš-li testing, používáš verzi, ve které "se z uživatelů dělají pokusní králíci", neboť o verzi testing Debian netvrdí, že je stable ... kde je ten omyl?
Já používám testing. testing != stableJen me napadla takova legracka:
A ti co tady soudi Debiana, tak by meli nejlepe patrit mezi, ty, co ho pouzivaji a pouzivaji take jinou distribuci, aby bylo srovnani trochu objektivni. Pokud nekdo prohlasi svoji distribuci za stabilni a jiny zase svoji za nestabilni, tak o tom nema smysl diskutovat, protoze je to relativni a nevylucuje se, ze druha distribuce muze byt stabilnejsi nez prvni.
[no flame pls]ale radne na nej zadelavas
kompy uz desktop nebudou kompulovat vikend, ale nejakych par hodinšpatný předpoklad - tou dobou budou mít desktopy tolik featur, že nárůst náročnosti kompilace zčásti vyrovná nárůst výkonu procesorů
nehledě na to, že někteří nejsou ochotni obětovat ani těch pár hodin ...)Ono jde hlavně o to, jestli těch pár hodin je pár hodin strojových, které běží bez mojí účasti někde na pozadí nebo pár hodin strávených lovením informací a neoficiálních zdrojů balíčků někde na webu a studování různých HOWTO, které se navíc co pár měsíců musí zopáknout.
1. Vobec mi nie je jasne, ktora verzia debianu je stabilna a este nie velmi zastarala.Stabilni jsou vsechny, jen v tech ktere maji nazev vice nestabilni muzes narazit na problemy se zavislostma (malo kdy a byva to rychle opraveno) nebo na nejake neprijemne bugy v programech.
2. Maju velmi chaoticky zorganizovane stranky (debian.org). Pokusit sa hladat nejaku konkretnu vec v dokumentacii je takmer nemozne. Zda sa mi, ze niektore casti dokumentacie su zastarale. Stranky debian.cz vyzeraju ovela lepsie, len sa na nich zasa nachadza menej informacii.Jo, stranky neprehledne trosku jsou, ale stejne je moc casto nepotrebujes... vlastne jen kdyz chces stahnout image pro instalaci.
3.Nie je mi jasne, ked si chcem stiahnut debian sarge, ci potrebujem vsetkych 14 cd, alebo v pripade stredne rychleho pripojenia k internetu mozem nejake balicky ozeliet a potom ich tahat z repositories.Pokud mas pripojeni k inetu, tak ti staci "netinst CD image, with Debian base"
4. System mirrorov debianu sa mi zda byt mierne chaoticky. Pochodil som ich par a zda sa mi, ze kazdy mirror obsahuje nieco ine.Nainstalujes si balicek netselect a nechas ho, aby ti vybral nejlepsi mirror, neni problemu mit mirroru vic, aspon pak nevadi, kdyz nejaky nejede.
Stabilni jsou vsechny, ... muzes narazit ... na nejake neprijemne bugy v programech.super ... vidím, že někteří debianisté mají velmi originální definice - už rozumím, proč se mýlím
Tiskni
Sdílej: