Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 20:30
Rozumiete slovenčine?
Som Slovák! |
|
22% (327) |
Ano, bez potíží. |
|
57% (838) |
Ano, ale knihu bych nepřečetl. |
|
18% (262) |
Dělá mi velké problémy. |
|
2% (24) |
Nerozumím. |
|
1% (20) |
Celkem 1471 hlasů
Vytvořeno: 22.6.2005 10:37
Tiskni
Sdílej:
Mne tenkrat bylo sedm - Slovakum ale rozumim a muzu se s nima v pohode bavit. Prijde mi krasny, kdyz se sejdou Slovaci a Cesi, treba u pivka nebo slovenske slivovice a zacnou se bavit. Kazdy mluvi svym jazykem a vsichni si rozumeji. Ze nerozumim nekterym slovum (a ze jich par je) nevidim jako problem - vzdyt staci, abych jako Cech jel na Moravu a na nektera slova se musim taky obcas doptat - i kdyz jich asi neni tolik, ale zase je fakt, ze na Slovensko jezdim o dost min (= vubec), nez na Moravu (= par vikendu v mesici).
Coz mi ale pripomina, ze bych mel napsat kamaradce ze Slovenska mailik
deti zkratka nemaji sanci nekde se dozvedet, co je to "ťava, čučoriedka, somár, raňajky, rušeň..." ani si vyznamy odvodit a bude to horsi a horsi... bohuzel :(myslim, ze ne ... slovestina tu je slyset porad a vsude mozne, tech slovaku co jdou do cech za praci a skolou opravdu neni malo
myslim, ze ne ... slovestina tu je slyset porad a vsude mozne, tech slovaku co jdou do cech za praci a skolou opravdu neni maloto bohuzel nestaci - jednak sami slovaci zacnou po case mluvit cesky a pak, rozhodujici jsou media. poslechem se jazyk naucite jen pri intenzivnim bombardovani... sem tam pisnicky to nezachrani.
Potvrzuji teorii - v dobe rozdeleni mi bylo sedm, neznam slovo rusen a ranajkami si nejsem jisty. Sice zarucene vim, co to je, ale nemuzu si to vybavit
Nesouhlasil bych ale s tim, ze mluvene slovenstine budou rozumet rocniky do 1978. Samozrejme to nekde od techhle rocniku klesa, zacatek opravdu prudkeho poklesu bych ale videl spis az u rocniku dejme tomu 1987. Rocniky mezi 1978 a 1987 sice asi rozumeji o neco malo hur, ale porad jeste rozumeji. Od toho rocniku 1987 uz to ale neni zadna slava, i tam se ale najdou vyjimky.
Zalezi taky na tom, kde dany Cech zije a jaky ma pristup ke slovenstine. Napriklad na stredni Morave v okoli Prostejova, kam jezdim, je pokryti signalem Slovenskych televizi (STV 1, STV 2, Joj a Markiza) a mluvene slovenstine tam rozumeji i rocniky 1990 a mladsi. Je to proste, vyber poradu na ceskych televizich neni az tak siroky, takze lide sleduji i porady slovenske - proc taky ne, kdyz jim rozumeji. Mladsi rocniky se divaji taky a kdyz obcas nerozumeji, maji moznost se doptat.
... lebo jsem je zabudol :)"lebo som ich zabúdol" - trefil jsem?
tak se taky mohli obtěžovat s překladem. S takovou tam mohli dávat i články v němčině, když Vogel je německý. Třeba jako památka na Rakouskouhersko nebo protektorát.Tohle je naprostá demence, která vadí zase mně. Chápu, že někomu může dělat slovenčina problém, ale proč sakra vždy a všude všechno idiotsky překládat? U exotických (tedy ne slovanských) jazyků to chápu, sám jsem na jazyky trotl, ale pokud je podobnost jazyků taková, že jim lze jednoduše rozumět, tak je překlad směšný. Ten příměr s němčinou pokulhává. Nejde o to, jestli památka na Rakousko či co, ale pokud bys četl článek v němčině tak mu možná porozumíš, možná ne, zatímco slovenčinu jsi schopen poslouchat napozadí a nějak ti nepřijde jestli je to česky nebo slovensky. Raději budeš prznit autorský text za každou cenu než bys zachoval možnost, aby si každý mohl přečist nezkreslený originál? Takové volání po překladech ze slovenčiny fakt miluju, pak si může člověk přečíst v novinách nějaký rozhovor, kde jsou psané úplné nesmysly, kdy se barbaským překladem vytratí původní zabarvení úplně. A potom přemýšlej, co chtěl autor vlastně řict, když nevíš Co přesně vlastně řekl, ale to, jak to nějaký překladatel pochopil. A to je rozdíl. Nebo se můžeš v televizi dívat na slovenské pořady nebo seriály, které jsou dabovány (další idiotismus) do češtiny (!) které pak působí dosti divně. Banda týpků jakože slováků ti chodí po Slovensku mezi slovenskými nápisy a mluví česky, tomu fakt věřím, totalní iluze, divadlo, které mi teda vadí víc než překlad. A zrovna u Chipu bych byl zase naštván, kdyby překládat začali...
PS: Mě nedělá problém ani třeba ostravské nářečí, nad čím ale musím vždycky hodně přemýšlet jsou (kromě marketingového newspeaku a jiných s*ek) některé výrazy ze středu Čech. A člověče nevím čím to bude, ale překlad z práglovštiny do češtiny nikdo jak na potvoru nedělá .
-djz
zatímco slovenčinu jsi schopen poslouchat napozadí a nějak ti nepřijde jestli je to česky nebo slovensky.A to je přesně ono. Když si zapnu TV, tak vůbec nepociťuji žádný rozdíl, jestli se dívám na český, polský, nebo slovenský kanál. (teď neřeším kvalitu polského "dabinku" a to, že na STV je snad každý druhý pořad v češtině
...ma divak CESKE verejnopravni televize narok na porady ve svem rodnem jazyce...Nárok má. Ale je to naozaj nevyhnutné? Mne by sa nepáčilo, keby v telke všetko predabovali do slovenčiny. Jednoducho, kým sa s češtinou stretávam, tak ju nezabudnem. Aj to je dôvod, prečo Česi prestávajú rozumieť slovenčine, kým Slováci čestine rozumejú. Je lepšie, keď nevnímam, či človek rozpráva po česky alebo slovensky, takisto ako nevnímam či čítam českú alebo slovenskú knihu. Jednoducho rozumiem.
Me napriklad prijde nevkusne, ze nekteri reporteri mluvi v ceskych zpravach slovenskyProč tak silná slova? A srovnávat němčinu se slovenštinou je hodně mimo, nemyslíš? Slovenština je češtině podobná, kdežto němčina ne.
Mně zase přijde nevkusné, že se někdo nestydí prezentovat se jako takový šovinista. A taky s tím nic nenadělám… :-(
A ja nechapu, proc se musi deti na Valassku neustale potykat s tou otresnou prazstinouAle nemusi (ebanka?
Valasi, obyvatele Slovacka take prispivaji svymi danemi a nikdo jejich reci v TV nemluvi (vyjma Slovacko sa nesudi, cekam, ktery nacionalista to poprve predabuje do te spravne 'cestiny').Zamenujete nareci a jazyk. Nareci tvori krajovou variabilitu mluveneho jazyka. Dabovat nareci je nesmysl. Nicmene i Valach se v televizi obcas vyskytne. To, ze je jich malo, je proste dano jejich populaci, neni v tom nic diskriminacniho.
Jses fakt totalne mimo.Nekteri lide povazuji za nutne povysovat se nad lidi, co v diskusi nesdili jejich nazor. Ja mezi ne nepatrim. Vazim si vas prave proto, ze svuj nazor hajite a ve snu by me nenapadlo vas takto napadat.
myslim si ale, ze 99% deti to pochopi v okamziku, kdy zjisti ze jazyk, kterym se tam mluvi se tak velmi podoba nasemuAsi jsem hloupejsi nez 99% deti (kdyz jsem byl dite, byvalo to naopak :o))). Zamyslete se, to ze je ten jazyk podobny jeste nic a priori neznamena.
BTW: Stale snad jeste plati, ze cim reci znas, tolikrat si clovekem. Znalost slovenstiny vyrazne napomaha schopnosti komunikovat v ostatnich slovanskych jazycich (tedy v pulce Evropy) a moznost jak se ji naucit je proste jen nedabovat kdejakou koninu. Neni to o vnucovani, slovenstina je pro nas jediny jazyk, ktery se vnucovat nemusi. Tohle je o vzdelanosti ...S tim ja ale vesmes souhlasim! Zda se mi, ze jste od zacatku spatne pochopil muj postoj. Nesnazte se z toho udelat otazku nevzdelanosti a kulturni ignorance. Nebo jinak: Mam rad Slovensko. Jsem rad, ze slovaci jezdi sem, jsem rad, ze my jezdime na Slovensko, mam rad slovestinu (a slovenky), slovenskou hudbu, jsem hrdy na to, ze existuje narod se kterym mohu bez problemu komunikovat. Tohle ale neni otazka tolerance ani nacionalismu. Jednou je nas oficialni jazyk cestina, tak v tomto jazyce informujme obcany. Tohle neni brzda kulturni vymeny, ale prosta usance. Tady (abc) se vesmes clovek pohybuje ve spolecnosti inteligentnich lidi, kterym slovenstina (a nejen ta) problem nedela. Ale nemusi to vyhovovat zbytku naroda. Jiste, muzete rict, ze jsou to omezenci a hlupaci, ale oni nemuzou za to, ze se nenarodili tak inteligentni, jako vy (to neni sarkasmus).
Kdo prosim vas mluvi na Valassku prazsky?Staci si pustit Události na ČT1 a mate "prazstiny" dostatek nejen na Valassku.
Zamenujete nareci a jazykNareci si s jazykem popletli v prve radi ti, kdo prazske nareci prosadily jako spisovny jazyk. Viz muj prispevek o neco nize.
Staci si pustit Události na ČT1 a mate "prazstiny" dostatek nejen na Valassku.Nesouhlasim, kdo rika v udalostech: "mejdlo, mejt se, bejt u toho, jsem z Prahe, nebo modrej pes" ?
Nareci si s jazykem popletli v prve radi ti, kdo prazske nareci prosadily jako spisovny jazyk. Viz muj prispevek o neco nize.Pomucka pro vas (me to ucili na zakladce): Kdyz nevite, jak se ve spisovne cestine rekne 3.os.mn.c. nejakeho slovesa treba rozumet, reknete si rozkaz: rozumej -- proto rozumeji a ne rozumi. Na druhou stranu slyset -- slys -- tedy slysi, nikoli slyseji. Tolik k vasim dohadum o prazskem nareci a spisovnem jazyce.
Cesky dabing je udajne jeden z nejlepsich na svete. Dlouho jsem si to myslel, jenomze jsem taky nejak v dobe, kdy se mi otevrel pristup k filmum v puvodnim zneni opatrenym titulky, prisel taky na to, ze daberu v CR neni tolik, aby hlasy vysledne sestavy aspon trochu odpovidaly originalnimu filmu. Hlas postavy ji totiz docela dost vybarvuje. Je jen malo filmu, ktere jsem videl v originale, a muzu se na ne divat i v dabovane verzi - to plati pro dabing cizich filmu i cizi dabing ceskych filmu, kdyz uz se nejaky dostane do sveta.
Kvalita ceskeho dabingu ale nemeni nic na tom, ze dabovat slovenskou tvorbu je debilita nejvyssiho stupne. To se asi nejaka "tvurci skupina" v CT nudila a aby je nezrusili, tak si vybehali penize na uplne zbytecnou vec - CT ma penez preci dost.
Srovnavat slovenstinu a nemcinu je jeste choromyslnejsi, nez slovenstinu dabovat. Rozdil je v tom, ze Ceskoslovensko bylo pro oba narody relativne rovnopravne, coz se treba o Rakousko-Uhersku nebo Protektoratu opravdu rict neda. To, ze jsme schopni se dorozumet i s lidmi, kteri mluvi jinym jazykem (i kdyz je ten jazyk hodne podobny nasemu), znamena jen plus pro nas. Vzdyt to slysime porad dokola, jak je dulezite ucit se cizi jazyky. Jenomze nekteri jedinci si cizi jazyky pletou s omezenou mnozinou anglictina+nemcina+nekdy taky nektery ze skupiny francouzstina, italstina, spanelstina. Zvlast v nasich podminkach, kdy Slovensko je nasim nejblizsim sousedem, mi prijde opravdu zcestne prerezavat tuto nenasilne vzniknuvsi vazbu, jen proto, abysme se mohli citit "suverenneji." Vazby se Slovenskem jsou totiz dneska opravdu ta nejmensi hrozba (pokud se tomu tak vubec da rikat) pro suverenitu naseho naroda. Ja osobne bych se opravdu nerad dozil doby, kdy se Cesi se Slovaky budou bavit anglicky, protoze by se jinak nedomluvili.
jak jakéhosi francouzského komisaře Moulina (je to tak správně? už si to jméno nepamatuji a ten seriál jsem nesledoval) naprosto předělali. Původně prý byl málomluvný a odměřený. Oni z něj prý udělali daleko výřečnějšího chlapíka (prý toho namluvil v české verzi o polovinu více než v originále).Haha, tak to by asi musel mlcet :) Co si pamatuju, tak Moulin (legendarni hlas Miroslava Moravce) byl i cesky dost nemluva :) Mozna slo o to, ze francouzstina je foneticky daleko sevrenejsi nez cestina (tj. dokaze toho rict daleko vic mene hlaskami)? Pak je nekdy problem dabingu trefit se do tak kratkych sekvenci adekvatnim prekladem, nez herec zase zavre pusu. Cili to asi nebude zvrhlost, ale nutnost. Priklad pro ty, co francouzky neumi: ž'tem x miluju tě, na slabiky 2 (spis jedna a pul) ku 4, a to jeste Francouzi mluvi s pomerne zavrenou pusou.
Právě ona prosadila, aby Moulin dostal v češtině mnohem hlubší hlas, než má jeho francouzský herec. "Byla jsem mladá a tvrdohlavá. Dost jsem ho přetvořila. Jeho představitel hrál i v jiných detektivkách, dříve ho daboval Jiří Krampol. V prvních dílech moc nemluvil. Vymysleli jsme pro něj dlouhé věty, udělali jsme z něho většího intelektuála. V české verzi říká dvakrát více textu než v originále. Miroslava Moravce to bavilo, byl ochoten si hrát."Neříkejte mi, že tohle je správný přístup. Já to považuji za prznění, které je o to horší, že je oslavované jako bůhvíjak inspirovaná práce...
Velmi oslavovaný je např. Fr. Filipovský v roli Luis de Funes. Ale viděl - tedy slyšel - jste někdo originál?ano, slyšel - Filipovský je IMHO ve většině případů lepší
Proč měli tenkrát pocit, že je děsně fajn to "vylepšovat"?hm, fakt si nemůžu odpustit
Filipovský je IMHO ve většině případů lepšíLepší?! Dabing lepší než originál, to je protimluv. Dabing může být buď horší nebo se originálu může vyrovnat. Jakmile o něm někdo řekne, že je lepší, znamená to, že je špatný, protože mění originál. Dělá si z originálu něco jiného, než původně byl. To není účel dabingu. Podotýkám, že tu nemluvím o nějakém tupém papouškování. Dabing je potřeba přizpůsobit cílové řeči, ale jakmile se výsledek od originálu liší natolik, že by o něm někdo řekl, že je lepší, je to chyba. Velmi dobře je možné, že spousta jinak nudných nebo ne příliš povedených filmů získala dabingem své kouzlo. Znamená to, že se podařilo vylepšit původní dílo a z nepovedeného filmu udělat dabingem film vtipný, napínavý nebo co já vím. -- To však není známkou dobrého dabingu. Takový dabing je _špatný_. Je potřeba rozlišit, co je cílem. Jestli vytvořit kvalitní dabing nebo kvalitní film. I když zrovna filmy L. de Funése vylepšovat určitě nebylo potřeba. ----- To rýpnutí, které sis neodpustil, jsem nepochopil.
Lepší?! Dabing lepší než originál, to je protimluv. Dabing může být buď horší nebo se originálu může vyrovnat. Jakmile o něm někdo řekne, že je lepší, znamená to, že je špatný, protože mění originál.hm, jak potom odůvodníš dabing v případě, kdy herec neumí zpívat a daný part za něj odzpívá zpěvák - v tom případě bude dabing také horší, protože "mění originál"?
To rýpnutí, které sis neodpustil, jsem nepochopil.tak se v tom raději nebudeme rýpat
jak potom odůvodníš dabing v případě, kdy herec neumí zpívat a daný part za něj odzpívá zpěvákPřekrucuješ. Taková věc se totiž děje už během produkce filmu. A my mluvíme o dabingu hotového filmu. Kdyby během dabingu pozvali zpěváka, který by nazpíval správně to, co je v originálu falešně, pak by to přirovnání teprve sedělo - a pak bych také řekl, že by to tak být nemělo. Je-li originál falešný, je to s největší pravděpodobností záměr a dabing by tedy v dané roli měl být také falešný - jinak by to měnilo význam filmu. Ale úplně bokem mohu říci, že mám radši, když jsou věci ve filmech nazpívány samotnými herci. Samozřejmě to předpokládá, že jsou toho herci schopni. Ale pokud jsou, je to velké plus.
Trosku blbej priklad: kdybychom prekladali francouzke filmy a chteli se co nejvice priblizit originalu, bylo by za kazdou druhou vetou "pane" (nekdy to lze videt ve spatne dabovanych filmech).To je blbej příklad, protože já nemluvím o kvalitě překladu, ale o umělém "vylepšování". Viz tento příspěvek.
A s tim Funesem: Filipovsky tu postavu povysil, jeho hlas se na ni hodi lepe, nez vlastni hlas herce, coz je i nazor Funese,Což ovšem nezvědčí o dobrém dabingu. Je to dobrá práce z hlediska tvorby "nového" díla. Dabing nemá nic povyšovat. Viz zase jiný příspěvek.
Což ovšem nezvědčí o dobrém dabingu. Je to dobrá práce z hlediska tvorby "nového" díla. Dabing nemá nic povyšovat.Moc nechapu tu "zvrhlou" touhu po "originalite" a autenticnosti za kazdou cenu. Co na tom, ze je dialog nudny, ze je clanek nepovedeny... hlavne, ze je originalni a autenticky (v puvodnim slova smyslu, tj. primo od autora) a kdyz dabing nebo redakce takove zpackane dilo "vylepsi"... nesvedci to o "dobrem" pristupu. Osobne mam dojem, ze kdyby tahle "vylepseni" neexistovala, svet by byl zaplaven jeste vic zhovadilostmi nez je ted. A naopak, pokud k tomu "vylepsovatele" nepristupuji taktez kreativne a nepridaji k puvodnimu dilu svoji vlastni interpretaci, je jejich prace (at je to mechanicke prepapouskovani dialogu nebo mechanicka korekce preklepu clanku) zbytecna a uz aby je nahradily nejaky computery. Dabovany film, redigovany clanek nebo preklad jsou zkratka vzdycky neco jineho nez originalni soundtrack, autorova verze clanku nebo text v originalni reci - a pokud je to udelano dobre, upravene dilo tim ziska neco navic.
Co na tom, ze je dialog nudny, ze je clanek nepovedeny...Nikde neříkám, že dabing má být nudný - to pouze v případě, že je nudný i původní film. Vzít nudný film a dabingem zněj udělat film zábavný, to je sice fajn a jako divák to ocením, ale není to známka dobrého dabingu. Účelem dabingu by nemělo být zdokonalování originálu, ale jeho věrné zprostředkování. A ne, věrné zprostředkování neznamená překlad počítačem, jak říkáš dále. Ani tím nemyslím jakoukoliv jinou degradaci původního díla. Co se článků týče, tak to je pouze tvoje písnička, že nám nezáleží na tom, jestli je článek povedený nebo ne. Nejde jen o "mechanickou korekci překlepů". Děkuji. Samozřejmě, že občas vydáme článek méně povedený než jiné. Ale je smutné, že tu prohlašuješ, jak nám na tom nezáleží, vydáváme "zpackaná" díla atd.
kdyby tahle "vylepseni" neexistovala, svet by byl zaplaven jeste vic zhovadilostmi nez je ted.Ano. Funésovy filmy jsou zářným příkladem "zhovadilostí", které ten náš svět zaplavují. Připadá mi, že nejsi ochoten rozlišovat... mně se Filipovského pazvuky, mručení a vůbec projev v těch filmech také líbí. Je to velmi vtipné a koukatelné. Ale i tak je pravdou, že jako ukázka dabingu je to špatné.
a pokud je to udelano dobre, upravene dilo tim ziska neco navic.A s tím nesouhlasím. Myslím to "pokud je to uděláno dobře". Není to dobře, je-li cílem dobrý dabing. Je to dobře, je-li cílem další vrstva, která se třeba českým divákům více zalíbí.
Primárním úkolem televize není propagace češtiny.To neni ani ukolem sbirky zakonu, presto bych ji radeji cesky. Berte prosim s rezervou:)
ma divak CESKE verejnopravni televize narok na porady ve svem rodnem jazyce, nemyslite?Plne suhlasim. Narok na to ma aj slovenska mensina zijuca v Cechach :o)
ale uvedomte si, ze s Rakouskem-Uherskem jsme taky meli silne vazby a ja nemecky mluvit nechci.Tu nie je co riesit. Vyriesili to Benesove dekrety...
coz neznamena, ze by radi cetli slovensky TEXT (s tim to bylo spatne vzdycky).To si dovolím nesouhlasit. Nejsem žádný stařec, ale přesto jsem mnoho knih četl slovensky - a důvodem bylo to, že na Slovensku mnohdy vycházely tituly, které v češtině neměly naději...
To si dovolím nesouhlasit. Nejsem žádný stařec, ale přesto jsem mnoho knih četl slovenskyvyjimka potvrzujici pravidlo ;) ja cetl zase mnoho knih nemecky a anglicky, ale nejak bych z tohoto faktu neusuzoval na to, ze to tak dela vetsina populace ;) slovenske knihy jsem skoro nikdy necetl a osobne neznam nikoho, kdo by to delal - ostatne ty zajimavejsi taky nebyly v mensich mestech k sehnani na rozdil od sledovani zprav nebo jinych poradu v televizi a radiu ve slovenstine pred rokem 1993, coz si lidi nevybirali. nevim, jestli si pamatujete, ze v hlavnich zpravach CT byli vzdy 2 moderatori: jeden cesky a jeden slovensky, podobne to byvalo v rozhlase, slovenske filmy a inscenace se nedabovaly... sam si pamatuju, ze jako male dite jsem slovenstine i pres jeji vsudypritomnost rozumel malo ... az kdyz jsem se stal aktivnim tv-divakem (serialy Spadla s oblakov... a jeste par, uz si nepamatuju nazvy, jeste si vzpomenu na hudebni porad Triangel :) prestala mi slovenstina vadit.
vyjimka potvrzujici pravidlo ;) ja cetl zase mnoho knih nemecky a anglicky, ale nejak bych z tohoto faktu neusuzoval na to, ze to tak dela vetsina populace ;)No jo, ale k té slovenštině a slovenským knihám bylo přeci jen o dost blíže. Já jsem to psal proto, že si pamatuji, jaký zájem byl o některé výtisky v naší místní knihovně. Moji rodiče jich ve své knihovně měli také dost a mezi známými jich neustále několik kolovalo -- neboli, alespoň v mém okolí bylo čtení slovenských knih úplně běžné.
Feynmannovy přednášky vyšly slovensky. To v okruhu lidí, které znám, rozšiřuje množinu těch, kdo četli slovenské knihy, prakticky na všechny.pod "cist knihy" si nepredstavuju jednu nebo dve - ale 20,30...tj. vicemene pravidelne, kdyz se bavime o tom, ze se tak lidi uci jazyku
O libovolném počtu lidí můžeš tvrdit, že to jsou výjimky...ctenari odborne literatury taky vyjimky jsou, vsadim se ze titiz, co cetli a ctou slovensky, ctou i anglicky, pripadne nejakym dalsim jazykem. to rozhodne neni vetsina obyvatel... a v posledni dobe mam dokonce divny pocit, ze vyjimkami se brzy stanou lidi, co vubec neco ctou :(
vsadim se ze titiz, co cetli a ctou slovensky, ctou i anglicky, pripadne nejakym dalsim jazykem.Nevím, odkud bereš tu jistotu. Slovenština je pro starší generaci srozumitelná bez potíží. Mnozí ji ani neberou jako cizí jazyk. Například lidé z mého okolí (včetně mě) četli pouze česky a slovensky (s výjimkou mojí matky). Anglicky jsem se naučil až o dost později... když už nebyl problém si všechno koupit v češtině.
Nevím, odkud bereš tu jistotu. Slovenština je pro starší generaci srozumitelná bez potíží.Spis mluvim o te mladsi, co vyrusta po rozdeleni statu :) Presto si dovolim tvrdit, ze soustavna (tj. pravidelna a hojna) cetba slovenskych knih byla i pred rozdelenim omezena na vyjimky. A srovnavam to s poctem lidi, kteri sledovali slovenstinu v tv a poslouchali v radiu. Ze si nekdo nejakou slovenskou knihu, at uz z odbornych duvodu nebo protoze cesky takova kniha nebyla, jednou nebo dvakrat precetl... to prece nikomu neupiram. presto bych to neoznacoval za cetbu slovenskych "knih", protoze z toho mala se jazyk nenauci. ze jsem louskal Tarzana, si pamatuju i ja... ("konári" mi fakt daly zabrat :)))
Hmm. Tak jsem asi exot, ale cca 25% mé knihovny je ve slovenštině.
Četl jsem hodně sci-fi, a řada titulů prostě v češtině nebyla. Jako příklad bych uvedl třeba: I. Asimova - Okruhliak na oblohe, který česky vyšel až v druhé polovině devadesátých let.
Ze stejného důvodu jsem četl i v ruštině.
Můžu říct, že minimálně na vejšce jsme na tom byli všichni stejně. Dost dělala i muzika, kterou jsme poslouchali. Třeba ELÁN ( to bylo dřív, na střední)
Musím říct, že znalost moje i mého okolí byla taková, že bychom těžko odpovídali na otázku: "Četl jsi to v češtině nebo slovenštině?"
myslim, ze tak rocniky do r. 1978 nebudou mit problemy rozumet slovenstine mluveneJá jsem ročník 82 a mluvené slovenčtině rozumím. Tedy, alespoň většinou. Je fakt, že kniha mi dělá problémy, ale skousnu jí občas taky. Horší je to u mě s tím abych něco řekl já po slovensky. To jsem nahranej.
Takhle mě to učili na základce
Presne, prekladat do cestiny uplne vsechno je blbost, protoze, at se nekdo nastve nebo ne, prelozit neco tak, aby to bylo opravdu prelozene, je kumst a bohuzel ne kazdy, kdo dnes preklada, to umi. V nekterych pripadech je sice spatny preklad lepsi, nez zadny (preci jen si radsi prectu spatne prelozeny text, nez abych se snazil se slovnikem v ruce prekladat jeho finsky original), ale nedokazu si predstavit moc situaci, kdy je potreba prekladat ze slovenstiny (myslim tim opravdu potreba, ne to, ze nekomu se slovensky original nezamlouva kvuli tomu, ze je slovensky.
Tohle dbani na cestinu muze byt zhoubne, kdyz se prezene. Vezmete si kuprikladu casopis Linux+. Jen predesilam, ze to, co ted napisu, neni zadne pomlouvani, ale snaha o konstruktivni kritiku.
V Linux+ plati nekolik pravidel pro psani clanku a ackoli se uz dnes nevydava ceska verze, ale jen preklad te polske, tato pravidla jsou tu porad videt. Jednim z pravidel je, ze vse nazyvame pravymi jmeny. Konktretne se to projevi zejmena u nazvu "Linux" - pokud autor nepise o samotnem jadru, musi vzdy napsat "GNU/Linux". Jiste, je to tak spravne, ale pri cteni delsiho clanku uz kazdy vyskyt celeho oznaceni pusobi rusive a pripada mi, jako by ctenar byl povazovan za retarda, ktery z kontextu po nekolika uvodnich "GNU/Linux" nevycte, jestli se mysli cely system, nebo jen jadro.
Dalsim pravidlem je, ze se pise vyhradne cesky. Neberou se anglicke vyrazy a preklada se uplne vsechno, pricemz tam, kde vyznam neni jednoznacny, se uvede jeste zavorka a v ni je uvedeny anglicky vyraz). Problem je, ze se to vynucuje i u vyrazu, ktere nemaji bezny cesky ekvivalent nebo v cestine nejsou jednoznacna. Co treba ve chvili, kdy k USB portu pripojim flashdisk a nasledne ho rucne pripojim? Je lepsi kazdy z vyrazu "pripojit" opatrit zavorkou s anglickym terminem (angl. connect; angl. mount), ktery stejne nemusi kazdemu byt jasny, nebo v pripade mountovani rovnou rict mountovani a pak nekde v nejakem ramecku pro zacatecniky strucne objasnit, co to mountovani je?
Navic Linux+ evidentne nema nejlepsi prekladatele, resp. jazykove korektory. Polstina bohuzel neni cestine tak podobna, jak si asi nekteri lidi mysli, takze v ceske verzi Linux+ je casto videt rada ceskych slov spojenych do polske vety. V cestine to nekdy ani nedava smysl, ale kdyz nad tim clovek pouvazuje v polstine, je veta jasna. Kdyz se pak prida dlouha rada pravopisnych chyb (chyby v i/y, s/z a me/mne nejsou v Linux+ vyjimecne) a preklady, ktere se opravdu nepovedly (napriklad jsem se jednou docetl o "spolecenstvi Novell" - mel jsem za to, ze Novell je firma, obchodni spolecnost, a ne nejake temne bratrstvo)...
Strucne a jednoduse, cestina je krasna a uzitecna, musime se starat o to, aby se nam rozvijela, ale nesmi se to prehnat, aby se to taky neobratilo proti nam.
Ona ta archaická slovenština je pro čechy možná srozumitelnější než slovenština moderní, přeci jen si oba jazyky byly dříve bližší.
Já jsem se, bohužel, k pohádkám ve slovenštině nedostala, na televizi jsem se nedívala, a tak jsem se se slovenštinou setkala v podstatě až v posledních třech letech, když jsem sháněla Vesmírnou odysseu 2001 a v knihovně ji měli jen slovensky (pěkná kniha, ale natolik zmatená, že tomu člověk nerozumí, ať to čte v jakém jazyce chce).
Od té doby narážím na slovenštinu stále častěji a pomalu se ji snad začínám učit.
Ona ta archaická slovenština je pro čechy možná srozumitelnější než slovenština moderní,to je urcite pravda :) nedavno jsem musel pro dvacetiletou damu rozsifrovat ze slovenske pisnicky vyraz "seruste" ... po prvnim soku, ze jsem slovenstinu asi zapomnel, me zachranila vzpominka na to, ze se Slovaci zdravi (zdravili) "servus" ... a pak uz jsem byl doma: servuste (podle vzoru ahojte) > seruste ... :))) aneb jeste par let a evoluce dokona sve :)
Predpokladám že sa jednalo o pesničku od skupiny Horkýže Slíže - Vlak.
citujem: "Rýchlik na tretej koľaji.
Postojí ti v pekle, že vraj i v raji.
Démoni už ceria čeľuste,
ľudia skáču z vlaku - seruste!"
Je to čudnýn novotvar. Asi je to mýslené vo vyprázdňovacom zmysle slova :)
Predpokladám že sa jednalo o pesničku od skupiny Horkýže Slíže Vlakpresne :) a jeste nerozumela: "že vraj ... už ceria" Novotvar "seruste" je, ale uz jsem ho na slovenskych webech potkal od te doby docela casto, vzdycky ve funkci pozdravu, takze o tom vyprazdnovacim smyslu slova bych si dovolil pochybovat :)
Uff, vdaka tomuto diskusnemu foru som si uvedomil jeden dolezity fakt. A to, ze ako divne som musel posobit, ked som pred par rokmi v Prahe len tak rozpraval slovensky, ako keby to bola uplna samozrejmost. Kedze cestinu vnimam uplne rovnako ako slovencinu na hovorenej urovni, ani vo sne by mi na um nezislo, ze cesi neberu slovencinu rovnako. Dobre vediet, ze medzi tymito dvoma jazykmi neplati ekvivalencia.
Uff, diki tomuto diskusnimu foru jsem si uvedomil jeden dulezity fakt. A to, ze jak divne jsem musel pusobit, kdyz jsem pred par lety v Praze mluvil jen tak slovensky, jako by to byla uplni samozrejmost. Ponevac cestinu vnimam stejne jako slovenstinu, ani ve snu by mne nenapadlo, ze cesi neberou slovenstinu stejne. Je dobre vedet, ze mezi temito dvema jazyky neplati ekvivalence :)
Za pravopisne prehresky sa bratom cechom ospravelnujem.Ja myslim, ze jsi divne nepusobil. I pres tohle diskusni forum si myslim, ze Cechu, pro ktere jsou slovenstina a cestina ekvivalentni, je porad drtiva vetsina. A ja se k te vetsine hrde pocitam (o opravnenosti toho myslim svedci i fakt, ze az po patem precteni jsem pochopil, proc jsi do sveho prispevku vlozil dvakrat "stejny" text ). Podle me je to, ze Slovak v CR mluvi slovensky, kdyz zrovna chce, vic nez samozrejme (a totez si myslim o Cechovi na Slovensku).
Jaké protlačování do spisovného jazyka? Jsem pražačka jak poleno (nebo Brno:), a výrazy, které uvádíte jako příklad, mě také vadí. Možná tak někdy mluvím, ale rozhodně bych tak nepsala. Nehledě na to, že nad slovy "umějí" a "rozumějí" jsem musela delší chvíli přemýšlet, co je to vlastně za tvar (patvar!).
Z pražštiny tady v Praze, alespoň v kruzích, kde se já pohybuji, mají lidé legraci. Například na školním výletě jsme se se spolužáky vypracovali studii vývoje sprostých slov v Praze (původně: vole - teď: voe - prognóza: oe ...).
Tak proč by měla být spisovná pražština, když diváci vidí představení, posluchači slyší koncert atd.
Nechci aby pražština byla spisovná, ale domnívám se, že důvodem této "snahy" by mohl být prostý fakt, že v Praze žije cca. 10% obyvatel České republiky, což již není "zanedbatelná menšina".
Neberte to , prosím, jako útok proti vám. Já mám svoje město ráda a je mi líto, když kvůli lidem, kteří pražáky z jakéhokoliv důvodu* nemají rádi (a ty jsou téměr všude mimo Prahu), musím město ze kterého pocházím tak trochu tajit. Věřím, že i vy jste na své město hrdý, však také máte proč, Ostrava je pěkné město, ale, prosím vás, neberte mi moji Prahu a neházejte na ní špínu.
* důvod, protož jsou pražáci arogantní, není "jakýkoliv". Nekteří arogantní jsou a to hodně, ale za ty se já stydím a takoví lidé žijí v každém městě (jenže v Praze jich žije mnohen víc - na počet, ne procentuálne).
Uff, damo a pane tam vyse, tyhle tvary jsou jedine spisovne ceske tvary 3. osoby mnozneho cisla, nevim, kde berete tu prazstinu, natoz snahu nekam je protlacovat...Nehledě na to, že nad slovy "umějí" a "rozumějí" jsem musela delší chvíli přemýšlet, co je to vlastně za tvar (patvar!).
A jedinou celkem praktickou vymoženost nových pravidel, Velká Všechna Písmena, stejně většina z těch, co se ohání benevolencí v pravidlech od roku 93 dále, nedodržuje. Místo toho dále používají divné Jméno s méněcennou Spojkou uprostřed, které už není ani historické ani logické, po těch tunách reforem. Což nechápu. Ano vím, že Velká Písmena jsou amerikanismus, který sice nemám rád, ale nevím, proč by součást názvu měla být méněcenná a proč na takové blbosti jako je malé jméno v názvu (aby i malomocní poznali že je to spojka kdyby náhodou) bazýrovat. Např. Ústí Nad Labem není nic proti ničemu, sice chápu že takovýto příklad většina lidí zná, ale mohu uvést několik dědin, kde pokud člověk není místni je v háji. Pokud uvidíš napsáno např. Bělá Nad Svitavou, Bělá U Jevíčka, Hrušovany U Brna a Světlá pod Lipinou, budež naprosto přesně vědět co jsou názvy dědin a který název je jednoslovní jméno dědiny pod kopcem, který se nějak jmenuje, pro bližší určení místa. Dále malá písmena stejně prošla tunou reforem, které na logice zrovna nepřidaly. Viz. např. nám. Svobody, tř. Kapitána Jaroše apod. Asi jsou opravdu pojmenovány podle vzoru obecné (jakékoliv) náměstí nějakého konkrétního Jeníka Franty Svobody a obecná třída Jaroše, křestním jménem asiKapitán, místo konkrétních Náměstí svobody a Třídy kapitána Jaroše...
No nic, tato debata asi nebyla původním záměrem ankety...
-djz
v Praze žije cca. 10% obyvatel České republikyAno, to mate pravdu. Nicmene zbylych 90%:
Copak tady nikdo nechápe, že jazyky se vyvíjejí? Nejsem pro zavádění lecjakých patvarů do jazyka spisovného, ale prostě... je to tak. Nechtěl bych, aby čeština dopadla jako klasická japonština, ve které existovalo vlastně několik diametrálně odlišných "podjazyků", vzájemně dosti nesourodých a nesrozumitelných. (Psaná/úřední (což byla vlastně čínská slova naroubovaná na japonskou výslovnost a slovosled), psaná/básnická a pak několik rovin mluvené...)
(Mimochodem, jak v X (cz_qwerty) napíši české uvozovky?)
(Mimochodem, jak v X (cz_qwerty) napíši české uvozovky?)„ („) a “ (“)?
Opravdu nechápu, jak je možné Slovenštině nerozumět.Jenže ono je rozumět a rozumět. A to si většina pisatelů zde neuvědomuje. Pokud někdo nerozumí souvislému textu, tak to už asi ubohý je. Ale pokud člověk nerozumí sem tam nějakému slovu ve slovenštině, tak mi to přijde normální. Stejně tak, jako spousta slováků má třeba trošku problémy orientovat se v českých měsících. To by mě nikdy nenapadlo, že jeden jen tak plácnutý a nijak zle zamýšlený příspěvek rozpoutá takovéhle debaty o slovenštině.
Já běžně čtu texty ve "Strict módu", což je pro mě čeština a angličtina. Když se objeví slovenština nebo nedejbůh němčina, tak to jistí "Quirks mód". Sice je o 10% pomalejší a docela (zvlášť u němčiny) zabugovaný, význam přesto většinou pochopím.
Pokud můžu, tak třeba odborné texty čtu česky nebo anglicky, jinak se musím víc soustředit na jazyk (forma) než na obsah.
___________________ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.