Swords & Soldiers HD

25. 9. 2014 | David Kolibáč | Hry a zábava | 3470×

Swords & Soldiers je úspěšná strategická hra původně pro konzole, ale dočkala se i linuxového portu. Jak dopadl přenos této oddechové hry na desktop?

Dříve recenzovaní Fieldrunners jsou ukázkou toho, že strategie, ba dokonce de facto strategie v reálném čase, mohou být hratelné i s dotykovým displejem. Kromě desktopů, tabletů a „chytrých“ telefonů je tu ale ještě jeden rozšířený typ zařízení – herní konzole. Hráli jste někdy nějakou RTS na konzoli? Mně se kdysi naskytla příležitost vyzkoušet port C&C: Red Alert na PlayStation, ovládání pomocí gamepadu se ovšem hrubě neosvědčilo. Pákový ovladač je ve srovnání s myší velmi neobratný pro micro spočívající ve výběru jednotek a útoku na konkrétní místa; nedostatek tlačítek ve srovnání s klávesnicí zase naprosto nedostačuje pro rychlou produkci budov a jednotek. Od té doby se však vystřídalo několik generací konzolí, některé z nich s pokrokovými ovladači, hry se začaly běžně portovat naopak z konzolí na desktopy… a proč si nakonec také neohnout samotné principy žánru RTS?

Ronimo Games se to podařilo do té míry, že za počin Swords & Soldiers posbírali hned několik ocenění. Původně mělo jít o jednoduchou webovou hru ve Flashi, pak hru dvou hráčů pro WiiWare… a nakonec z skončilo u nejen hry více hráčů, ale i několika kampaní pro jednoho hráče, a k tomu portu na PlayStation 3, trojici desktopových systémů podporovaných Steamem a mobilní platformy iOS a Android. Linuxová verze bez DRM byla součástí Humble Bundle for Android 2, můžete si ji koupit přímo na webu vývojářů nebo ji najdete na Steamu. Má to ale háček: na GNU/Linux nebyla portována hra více hráčů.

Čím je tedy hra Swords & Soldiers jiná? Oproti běžným pokračovatelům Duny 2 na první pohled používá nikoliv kameru shora, nýbrž postranní pohled jako u mnoha arkádových her, především skákaček. Druhý rozdíl spočívá v tom, že nekontrolujete své jednotky, ani jejich skupiny. Funguje to překvapivě dobře, a to díky tomu, že si autoři dali záležet na vyvážení hry.

Proti sobě stojí tři naprosto rozdílné frakce – z hlediska návrhu inspirované StarCraftem. Vikingové s drahými silnějšími jednotkami, Aztékové oživující hordy mrtvol a Číňané těžící s početné populace východní Asie. Každá strana má pouze pět typů jednotek, z toho jsou prakticky identičtí pouze dělníci těžící zlato. Jednotka na kontaktní boj, bezkontaktní boj, nějaký „kouzelník“ (aztécký nekromant, Viking s ledovým kladivem, čínský mág nechávající nepřátele levitovat a poté spadnout) a speciální jednotka (čínská opička obcházející nepřátele, u ostatních obr-hromotluk, resp. katapult). To je vše.

Budov je po jednom typu: u Vikingů opevnění, Aztékové mají sochy s paprskomety místo očí, Číňané mohou stavět buddhy. Ano, buddhy. Ti urychlují doplňování many, druhé suroviny po zlatě. K čemu je dobrá? K sesílání kouzel. Přestože jednotky přímo ovládat nemůžete, micro je v Swords & Soldiers jakožto zásadní aspekt RTS zachováno – spočívá právě ve vhodně časovaném používání magie. Zatímco jednotky se přetlačují zleva doprava nebo naopak, někdy bez východiska (protože zdroje zlata jsou nekonečné) v situaci připomínající zákopovou válku, zmrazení nebo otrávení nepřátel ve správný okamžik na správném místě může průběh bitvy zcela zvrátit. Každá frakce má také jednu superzbraň: odstřelovací Thorovo kladivo, plošný nálet čínským drakem a konečně převalení bojiště koulí, na kterou narazil Indiana Jones. Aby to ale nebylo ekonomicky (macro) tak jednoduché, musíte si obvykle jednotky, budovu i kouzla postupně odemknout zakoupením v de facto stromu technologií.

Jak vidíte, tvůrci si s historickou věrností hlavu rozhodně nelámali. Ani o seriózní podání mytologie v duchu Age of Mythology nejde. Potrhlá zábava je až na prvním místě a nejvíce je to znát na kampani. Vikingové posedlí grilováním se v ní pokusí ukořistit unikátní aztéckou chilli papričku, určenou pro každoroční soutěž v pěstování zeleniny. Za Aztéky ji pak musíte naopak bránit a nakonec v tažení za Číňany se ji opět budete snažit získat, ovšem tentokrát nikoliv jako svérázný Seveřan, nýbrž generál infantilního císaře, kterému stále někdo bere hračky. Drobné úskalí je, že použitý humor je poněkud jednoduchý… a specifický; např. feministicky naladěný čtenář zřejmě neocení selky s bujným poprsím těžící zlato Vikingům. Další háček vidím v tom, že všechna tři tažení po desítce misí jde projít bez větších obtíží za odpoledne. Vyšší úrovně obtížnosti spočívají pouze ve vyšší rychlosti hry.

Mise jsou navrženy nápaditě. Ne vždy je nutné prostě jen zničit základnu soupeře. Někdy jde o to přežít co nejdéle, jindy se budete se skupinou jednotek snažit nenápadně projít nepřátelský územím. Do toho zapadá několik miniher. Čínská superzbraň bombardování dračím dechem je jedna z nich. Další jsou přístupné jako samostatné úrovně: valení se s koulí po dráze poseté vojsky, přičemž ta cizí máte zničit a vlastní přeskákat, nebo úkol dojít co nejdále s osamělým Vikingem mezi nepřáteli.

To je zatím zábava tak na jeden víkend. Díky dobrému vyvážení není marné hrát jen tak bez příběhu, ale na GNU/Linuxu se musíme spokojit se zápolením s počítačem. Tím hra Swords & Soldiers přichází o celý jeden rozměr a na vymýšlení sofistikovaných strategií je příliš jednoduchá. Snad v pokračování, na kterém se už letos pracuje, byť nejspíše opět vyjde nejprve pouze pro Wii…

       

Komentáře

[Honz]

Oddechová hra... A nějaká zajímavá by na skladě nebyla..?

[Fluttershy, yay!]

Nazdar troll. Zkus Dwarf Fortress, třeba od tebe bude na pár let klid, než se to naučíš. ~_^

[koroptev]

to je linuxova hra, ze?

[Fluttershy, yay!]

Jo, taky.

[omg]

poslednich zhruba 12 let me zadna hra nedokazala nadchnout. a to ani tituly jako simcity 4 u kterych to na chvilku asi tak na 3 hodiny vypadalo zajimave na hard obtiznost, jenze pak se ozval hloupy pathfinding a v podstate bylo predem jasne co postavit lze a co ne, takze. proste nuda kam se clovek podival. oprasovani klasik taky moc netahlo i kdyz kolonizace a alpha centauri to bylo na zamacknuti slzy po skutecnych hrach. nuda, sed sed.

a stalo se neco neuveritelneho. pres nekolikalety vytrvaly vzdor vuci rozchozeni a nauceni Dwarf Fortress... musim prohlasit, ze je to pecka akorat casem byde asi vadit absence vyzkumu.

[Václav "Darm" Novák]

Ale chce to silnější počítač Od 100 trpaslíků mi to C2D moc nedává.

[omg]

v 0.40? nebo ta predchozi? na 0.40 bylo nekolik oprav v hledani cest a ukolu co fakticky zdvojnasobily pocet snimku.

[Václav "Darm" Novák]

Nevím, poslední verze co jsem hrál byla krátce po zavedení důlních vozíků. Ale jestli to už jde rychleji, je to dobrá zpráva Ještě mám někde uloženou neprohratelnou pevnost, asi si zas zahraju.