Fieldrunners 2

21. 8. 2014 | David Kolibáč | Hry a zábava | 6169×

Fieldrunners 2 jsou klasikou moderních strategických her typu tower defense. Nejsou inovativní, na první pohled tak trošku vykrádají Team Fortress 2, ale přesto jde o koncentrovanou zábavu.

Obsah

• Tower defense
• Původní Fieldrunners
• Fieldrunners 2

Tower defense

Tower defense je klasický žánr strategických her, ovšem mírně říznutý arkádami. Oproti budovatelským strategiím či klonům Duny 2 se totiž jednak nemusíte starat o těžbu zdrojů nebo obchodování, nýbrž finance získáváte přímo ze skolených nepřátelských jednotek; jednak je hra v principu asymetrická: bráníte se hordám nájezdníků, namísto soupeření s rovnocenným soupeřem. Díky takové přímočarosti si tento žánr vydobyl pevné místo na slunci až mezi nezávislými hrami: byly to především „arkádové“ mapy pro StarCraft a WarCraft 3, online hry ve Flashi a konečně v posledních letech hry pro mobilní zařízení – právě do této kategorie patří Fieldrunners.

Fieldrunners jsou klasická tower defense. Z bodu A se hrnou nepřátelé a snaží se co nejrychleji dostat do bodu B. Vy jim v tom musíte zabránit, a to tak, že jim kolem cesty stavíte věže vybavené nejrůznějším zbraňovým arzenálem. Jde tedy o to, z omezeného rozpočtu nakoupit co nejlepší kombinaci věží a co nejlépe ji rozmístit. V tomto případě se k tomu ale přidává další aspekt, a sice že trajektorie, po níž se nepřátelské jednotky pohybují, není pevně daná, nýbrž ji většinou můžete prodloužit stavbou vlastně bludiště z věží. Pokud zlikvidujete dostatek kol (vln nájezdníků, z nichž každá další je houževnatější), vyhráli jste – selháním naopak je, jestliže kritický počet nepřátelských jednotek zvládne dorazit do cíle.

Původní Fieldrunners

Původní Fieldrunners vyšli (nebo spíš vyběhli) v roce 2008 exkluzivně pro iOS, leč od té doby jsme se dočkali portace na mnoho dalších systémů včetně Androidu (Google Play), GNU/Linuxu (např. Desura) a v omezené verzi Google Chrome. Hra byla také součástí Humble Bundle for Android 3 a HB for Android and PC 10 včetně verze pro GNU/Linux bez DRM.

Když se na ni podíváme dnes, vypadá poněkud historicky. Grafika lehce zavání 90. léty – stejně jako obrazovky pro výběr úrovně apod. Jen stylizace postaviček nápadně připomíná poněkud novější Team Fortress 2, přestože Subatomic Studios nemají s Valve nic společného, pokud vím, a Fieldrunners ani nemají žádný příběh nebo zasazení do kontextu vůbec… možná snaha přiživit se na popularitě? Netuším.

Osm úrovní se liší jen tím, odkud kam jdou nepřátelé, texturami (travnatá pláň, poušť, zamrzlé jezero aj.) a mírně modifikovanou nabídkou věží. Stálicí jsou levná kulometná hnízda, jinak se objevují věže chrlící bahno, které kolemjdoucí jednotky zpomaluje, relativně levné raketomety s velkým dosahem a drahé věže s plamenometem, Teslovou cívkou, paprskometem apod. Liší se cena, dostřel a účinnost, kterou jde vylepšit „povýšením“, což vyjde levněji než stavět více věží. To je vlastně vše. Stovka „trofejí“ a několik úrovní obtížnosti nebo možnost hrát neomezeně kol, nic z toho to nevytrhne.

Fieldrunners 2

Pokračování Fieldrunners není nová hra. Je to rozšíření hry původní: lepší grafika, náznak příběhu, lepší umělá inteligence, víc zbraní, mnohem víc úrovní, a to velmi pestrých. Zatímco první díl dnes působí jako tuctová hříčka, nástupce stojí za to. Na GNU/Linux dorazil v rámci Humble Bundle for Android and PC 10.

Prostředí je propracované, hezky animované, jednotky už nevypadají tak podivně, palba z věží působí efektně… rozhodně krok vpřed, byť na úkor hardwarových nároků. Mé levné pentium „ivy bridge“ s integrovanou grafikou se docela zapotí, ba až nestíhá, když se na obrazovce sejde opravdu hodně jednotek. Přijde mi škoda, že za tím zaostávají zvuky; především hudební doprovod, vojenská pochodová hudba, není ani v rámci žánru velká sláva, spíš naopak.

Při načítání úrovní se zobrazují, často poněkud slaboduché, vtípky. Týkají se vesměs doplněného příběhu hry: bráníte se invazi mocichtivých klonů a postupně je tlačíte krajinou až do sopky, kde se klony tvoří, samozřejmě za doprovodu narážek na Pána prstenů.

Úrovní je místo osmi celých 25, a to ze čtyř různých prostředí. Už to nejsou jen pusté obrazovky, na kterých si stavíte bludiště, abyste se ubránili sto kol. Na některých mapách jsou klikaté cesty dány a vy kolem nich jen stavíte věže. Jinde sice jde o otevřené prostranství, ale na něm jsou rozházeny mosty nebo různé překážky, díky kterým můžete průvod jednotek nasměrovat do smyčky kolem nějaké silné věže. V některých úrovních dokonce můžete využít toky lávy, do nichž jde běžce nasměrovat – horko pochopitelně ty, kteří nemají žáruvzdorný oděv, raní. Několik menších map po vás chce ad-hoc směrovat jednotky např. na objevující se miny, ale tady si dovolím podotknout, že mně se žádné miny nezobrazovaly, když měly, a vývojáři na můj pokus o kontakt e-mailem už měsíc nezareagovali. Ne všechny úrovně jsou také striktně na kola. Někdy musíte v módu „náhlá smrt“ zlikvidovat dostatek jednotek hrnoucích se v nekonečném proudu. Jindy naopak nezáleží, kolik jich projde, ale musíte stíhat časový limit kolem pěti minut.

Výběr věží už není pro každou úroveň pevně daný, byť herní principy a vlastně i věže zůstaly. Místo toho za absolvování úrovní dostáváte mince a hvězdičky, za které si můžete zpřístupnit nové typy věží. V každé úrovni si pak vždy můžete vybrat, které věže chcete mít k dispozici. Také si můžete nakoupit předměty k jednorázovému použití, např. miny, infekci chřipky a jiné originální zbraně.

Zůstali také nepřátelé, tedy vesměs. Několik jich přibylo. Namátkou transportéry, které vezou další vojáky a když jsou zničeny, vypustí je. Nebo letadla s palivem, jež při zničení způsobí velký výbuch, který zničí všechny jednotky v okolí. K tomu přibyli „hrdinové“, tedy speciální silné jednotky, které se objeví náhodně jen jednou za čas. S tím souvisí spousta nový trofejí: za sestřelení takového vlastně „bosse“, za zničení mnoha nepřátel jednou ranou atd.

Zlepšila se i inteligence nepřátel, resp. chovají se přirozeněji a třeba u ostrůvku se rozdělí na obě strany, vyberou si cestu, která není tak nebezpečná, atd. Vlastně jediné, co zůstalo stále stejně diskutabilní, je ovládání navržené v prvé řadě pro dotykové obrazovky. Hru sice můžete kdykoliv pozastavit mezerníkem, urychlit/zpomalit klávesou F a rychleji vybírat věže ke stavbě pomocí čísel na klávesnici, ale třeba při povyšování věží se uklikáte: vybrat věž, klepnout na ikonku povýšení, znovu vybrat věž, znovu vybrat ikonku,…

S výjimkou slabší hudby, nefunkčnosti několik úrovní v mé verzi (linuxové bez DRM) a příliš klikacího ovládání jsou Fieldrunners 2 velmi dobrý (a návykový!) mix zábavy. Pokořit některé úrovně na nejvyšší obtížnost bez propuštění jediné jednotky je docela výzva, ostatně si můžete příp. vyhledat „fieldrunners 2 walkthrough“ na YouTube.

       

Komentáře

[ʚĭɞ 🍉]

Drobné doplnění: pustil jsem si ve Wine¹ verzi pro MS Windows a ty dvě problémové úrovně tam fungují (v linuxovém portu se nezobrazují miny/brány). Navíc tam jde používat kolečko myši pro přibližování/oddalování pohledu úrovních a hlavně na „mapě světa“, kde je taky normální citlivost drag'n'drop (v linuxovém portu je nesnesitelně nízká a kolečko nic nedělá). Při zapojení Power Tower ale hra padá tak jako tak.

¹ Verzi bez DRM jde normálně nainstalovat a spustit, jenom bez emulace desktopu se nezobrazuje kurzor. Nemožnost nastavit si rozlišení a rozbitý zvuk se mi vyřešit nepodařilo. Soubory s uloženou hrou jsou kompatibilní (Player.usr v ~/.wine/drive_c/Program Files (x86)/Fieldrunners2/Saves/ a ~/.local/share/com.subatomic/FieldRunners2/).