Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Tímto článkem pravděpodobně neřeknu zkušenějším správcům Linuxu nic nového. Ale vždy se najde dostatečný počet začínajících, kteří potřebují nějakým způsobem omezit roztahovačné uživatele a nevědí, jak na to. Ale nakonec i zkušenější se někdy dají nachytat: "Strčím do serveru 160 GB disk, to ti čuníci hned tak nezapráskají..." Jenže po pár týdnech nevycházejí z údivu, když je disk ze sedmadevadesáti procent plný životně důležitých dat - zálohy nějakého obskurního účetního serveru, který byl zrušen už v prvé polovině devadesátých let minulého století, zálohy záloh, patnáct celovečerních filmů, čtyři PST soubory, každý o velikosti neuvěřitelných dvou GB (jeden originál a tři nepostradatelné zálohy), kopie instalačního CD Windows 95 (a samozřejmě záloha)...
Disky sice dneska nejsou příliš drahé, ale každého rozumného správce musí po uklidnění a odložení studeného obkladu z čela napadnout, že kupovat další disk možná nebude ideální řešení. No a protože služební brokovnice nebývá ve firmách zcela obvyklá, je nutné sáhnout po řešení někde mezi fyzickou likvidací a koupí dalšího disku. Takovým řešením mohou být diskové kvóty.
Diskové kvóty nejsou jen jednoduchým omezením diskového prostoru. Po správné konfiguraci jsou uživatelé omezování ve svém užívání hned několika způsoby (ponechávám anglické názvy, protože ty se používají při konfiguraci):
Pevná mez, přes kterou vlak nejede. Uživateli se nikdy nepodaří na disk uložit více, než je uvedeno v tomto parametru.
"Nezávazná mez" - uživatel může uložit na disk i více, ale při překročení této meze dostane od systému varování.
Kvóty lze nastavit jak na celkový objem dat na disku, tak na počet souborů.
Uživatel může dočasně uložit na disk více, než je uvedeno v parametru "soft limit" na dobu zadanou parametrem "grace period". Po uplynutí této doby se uživateli nepodaří na disk uložit více, i když ještě nepřekročil mez zadanou parametrem "hard limit".
Limity lze pochopitelně nastavovat pro každého uživatele nebo skupinu uživatelů zvlášť. Omezit lze jak celkovou velikost souborů, tak i jejich počet.
Základním předpokladem pro fungování diskových kvót je podpora v kernelu. V howto je doporučováno implementovat diskové kvóty opatchováním kernelu. Nicméně osobně bych se tomuto postupu vyhnul. V inteligentní distribuci by měly být diskové kvóty součástí systému a mělo by postačovat pouze nainstalovat potřebné balíčky. Není-li ve vaší distribuci podpora kvót, sáhněte raději po nějaké jiné distribuci. Ta vaše bude orientovaná pravděpodobně více na desktop a na serverové použití bude méně vhodná.
Osobně používám distribuci Red Hat (už od verze 3) a můžu zodpovědně prohlásit, že kvóty byly určitě ve verzi 4.2 (nejstarší CD, které se mi válí v šuplíku) - s největší pravděpodobností už dříve. V distribuci Red Hat stačí nainstalovat balíček quota a zkonfigurovat systém.
Vlastnímu kernelu bych se vyhnul i z toho důvodu, že existují dvě různé verze kvót. Zatímco Red Hat 8 například podporuje novější verzi, standardní kernel stejné verze (údajně) používá verzi starší. Potom samozřejmě můžete čekat nečekané, když si novější utility z distribuce nebudou rozumět s kernelem.
Dostanete-li se ovšem do situace, kdy distribuce kvóty neobsahuje a změna z jakéhokoliv důvodu není možná, najdete potřebné balíky zde:
Postup při záplatování, konfiguraci a překladu jádra byl popsán například zde na Abc Linuxu v článku Kompilovanie jadra.
Každý souborový systém, na kterém chcete mít aplikované kvóty, musí
být přimontovaný s volbou usrquota. I když je v
manuálové stránce příkazu mount uvedeno, že se tato volba ignoruje,
rozhodně není ignorována různými utilitami - musí být proto uvedena.
Volbu uvedeme do souboru /etc/fstab.
LABEL=/ / ext3 defaults 1 1 LABEL=/uzivatele /uzivatele ext3 usrquota,grpquota 1 2 |
V horním řádku (systém souborů /) nejsou kvóty použité. Podobně vypadal před úpravou i druhý řádek. Na serveru poskytujícím diskový prostor by rozhodně měly být uživatelské diskové oblasti oddělené od systémových (root, var, usr a podobně).
Diskové kvóty nelze použít na všech typech souborových systémů - určitě se vám nepodaří aplikovat kvóty třeba na FAT nebo NFTS. Bez problémů je to ale u obvyklého systému ext2 a ext3.
V nejvyšším adresáři souborového systému vytvořte soubory pro práci
kvót. I když podle manuálové stránky by měl příkaz quotacheck vytvořit
soubory sám, nevěřte tomu:
touch aquota.user
|
U distribuce Red Hat tímto veškerá instalace téměř končí. Všechno ostatní
by měly obstarat startovací skripty (konkrétně /etc/rc.d/rc.sysinit).
Nejjednodušším pokračováním je restart.
Nemůžete-li systém restartovat, proveďte instalaci ručně:
quotacheck -avug
|
Program quotacheck může protestovat, že systém souborů není
přimontovaný pouze pro čtení a doporučí vám volbu -m.
U distribucí, které nemají kvóty shůry dáno, musíte zajistit startování výše uvedených dvou příkazů při startu systému.
Příkazem edquota můžeme měnit kvóty jednotlivých uživatelů. Příkaz
vyžaduje nejméně jeden parametr - uživatelské jméno. Máte-li v systému
více diskových oblastí s kvótami, bude nutné použít ještě parametr -F:
edquota -F /home marena
|
V editoru se vám otevře tabulka, ve které můžete nastavit pro uživatele kvóty:
Disk quotas for user marena (uid 1030):
|
Hodnoty upravíme, ukončíme editor - a od té chvíle by měl mít uživatel nastavené kvóty.
Grace period - doba, po kterou může mít uživatel překročený soft limit - se nastavuje pro celý disk společně, nelze ji nastavit pro každého uživatele zvlášť. Nastavuje se příkazem
edquota -t -F /home
|
Čas lze nastavit od sekund po měsíce - pro označení použijte anglické názvy (seconds, minutes, hours, days, weeks, months). Mezi číslicí a názvem se nesmí objevit mezera.
Příkaz edquota volá normálně editor vi. Nevyhovuje-li vám tento
editor, můžete ovlivnit chování příkazu edquota pomocí proměnné
prostředí EDITOR:
export EDITOR=ed
|
Místo editoru ed napište cestu na vlastní oblíbený editor. Ed jsem uvedl jen jako žert (dostanete se z něj písmenem q).
Nastavení editoru můžete využít při hromadném zavádění kvót pro větší množství uživatelů. Nastavte vzorové kvóty uživateli standa a pro celou vaši školku pak můžete nastavit kvóty podle tohoto vzoru jednoduchým skriptem:
set EDITOR=true
|
Kvóty se hlídají i při přístupu k disku z Windows protokolem smb.
Při takovém použití kvót se můžete dostat do situace, že ačkoli je na
disku nastavená kvóta 10 MB, podaří se vám uložit na disk třeba dva
osmimegové soubory (dohromady tedy 16 MB). Příkaz ls -l
říká 16, příkaz du -s říká 10, repquota říká 10.
Soubory prostě mají menší velikost, než je udávaná.
Manuál (samba verze 2) pro tuto situaci doporučuje použití parametru samby
strict allocate = yes. Nevýhodou je údajné zpomalení na
některých systémech.
Při experimentech jsem si nevšiml, že by se Windows nějakým způsobem
dozvěděly o překročení soft limitu. Aby se dal efektivně využít
mechanismus "grace period", je potřeba dát uživatelům dát vědět jiným
způsobem. K tomu se dá využít program repquota. Tím
zjistíme využití kvót jednotlivými uživateli a při překročení pošleme
uživateli poštu:
repquota /home |
|
Dávka by měla být pravidelně spouštěná z cronu. Uvedený příklad je samozřejmě velmi jednoduchý, uživatelé by jistě uvítali například seznam jimi vlastněných souborů. Zvláště ve sdílených adresářích mívají uživatelé strašný binec a často vůbec netuší, které soubory jsou jejich.
Diskové kvóty jsou mocným nástrojem na umravnění nepořádných uživatelů. Notoričtí zálohovači internetu vás za to nebudou mít rádi, takže tvrdá pravidla můžete uplatňovat jen tak dlouho, dokud se jednou ve firmě bez vašeho vědomí neobjeví služební brokovnice...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
quotaon, vypíše se:
quotaon: using /home/aquota.user on /dev/hda3 [/home]: Function not implemented
Při překročení kvót uživatelem se pak nic neděje, nicméně při kontrole příkazem quota userneme, se překročení ukáže.
Čím to může být?
idepci, kvóty jsem nainstaloval jako balíček quota a podle všeho je i podpora v jádře.
vanilla, v jádře idepci kvóty skutečně podporovány nejsou.
Jinak díky za vaši ochotu pomoci začátečníkovi.