Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
První a zároveň velmi důležitým krokem je správná příprava dat pro graf. Pokud jí provedete logicky správně, ušetříte si tím spoustu času a zbavíte se celé řady pozdějších oprav a různých nastavení. V opačném případě naopak uděláte tvorbu grafu mnohem složitější, než by musela být.
Většina typických druhů grafů zobrazuje hodnoty na dvou osách – x a y. Výjimkou v tomto ohledu je typicky graf bublinový, který přináší třetí osu nejčastěji nazývanou z. Na dvou osách tedy stačí seřadit data do dvou sloupců, které v horních buňkách pojmenujete. Jakýkoliv jiný postup dělá celou záležitost složitější a už se nestačí jen proklikat průvodcem (samozřejmě vyjma umístění dat do řádků s tím, že poté pokud se toto automaticky nerozpozná v průvodci nastavíte jednoduchou změnou volby).
Připravená data si stačí následně jen označit a jít v menu na Vložit | Graf... nebo kliknout na ikonku Grafu přímo ve standardním panelu nástrojů pod hlavní nabídkou. Následně se otevře průvodce grafem na první kartě Typ grafu.
Po pravé straně pod nadpisem Zvolte typ grafu si už stačí jen vybrat daný typ, který je nejen popsán názvem, ale také jednoduchým a malým náhledem. Po pravé straně se pak po kliknutí na určitý typ grafu zobrazuje větší náhled a především možnost výběru podtypu a také volba zaškrtnutí možnosti 3D vzhled a to buď realistické (to je výchozí možnost) nebo 3D.
Aplikace Calc podporuje následující typy grafů:
Na kartě Rozsah dat nastavujete „pouze“, zda se datové řady zobrazují v řádcích nebo ve sloupcích, což samozřejmě záleží na tom, jak jste si data připravili (vizte přípravu dat výše). A na základě toho pak zaškrtáváte, nebo naopak odškrtáváte, zda má být první řádek a sloupec (v různých kombinacích) použit jako popisek.
Naopak tlačítkem po pravé straně od pole pro zadávání měníte rozsah dat. Po jeho stisknutí se přepnete jen na krátkou chvíli zpět do tabulky, kde provedete tížený výběr. Samozřejmě tuhle funkci použijete snad jen tehdy, když se snažíte opravit, na něco jste zapomněli nebo jste data dodatečně rozšířili. Při výběru se obrazí malé okno, kde se zobrazuje váš výběr. Zajisté můžete výběr buněk s daty zapsat také ručně, ale to je skutečně krajní a nejméně pohodlné řešení, při kterém můžete udělat snadno chybu.
Kartu Datové řady budete moci, pokud data dopředu připravíte správně, prostě jen přeskočit. Jinak práce s ní je podobná jako v předchozích případech. Vyberete si daný sloupec a k něm přiřadíte vpravo dole Rozsah pro Název a Kategorii.
Na poslední kartě Prvky grafu už jen píšete jednotlivé popisky a zaškrtáváte, co se má a co se naopak nemá zobrazovat. Většinou je dobré vyplnit úplně všechny popisky jednotlivých os, aby každému bylo jasné, co která představuje. Naopak sám odškrtávám z pravidla možnost Zobrazit legendu a popisky jednotlivých oblastí vkládám rovnou do oblasti grafu, například ke konkrétnímu sloupci.
Nakonec můžete zaškrtnout zobrazení jednotlivých mřížek, což jsou ve své podstatě úsečky jdoucí po celé délce grafu od nadepsaných hodnot. Nakonec už stačí jen potvrdit tlačítkem Dokončit a vytvoří se tížený graf.
Jednotlivé prvky lze přidávat (a některé přitom pouze) po dokončení průvodce grafem. Na hotový graf je potřeba přitom dvakrát poklepat levým tlačítkem myši a následně do jeho plochy kliknout jednou pravým tlačítkem myši. Hned druhá až čtvrtá možnost se přitom týká výhradně nastavení, které bylo možnost uskutečnit už v samotném průvodci. Jmenovitě se jedná o popisy, osy a legendu.
Mnohem více možností, které však do této doby byly skryty, se zobrazí, pokud kliknete pravým tlačítkem myši na samotné vykreslení dat (jako například sloupec). Zde je možno pouhým kliknutím vložit regresivní přímku, případně vložit přímku střední hodnoty, což je ve své podstatě průměr oněch vyjádřených hodnot na grafu (sám toto používám u statistiky návštěvnosti, kde je zobrazen vývoj, ale zároveň mohu říci: průměrná návštěvnost je tolik a tolik – poznámka autora).
Ve všech případech probíhá podobně. Vždy musíte na daný objekt kliknout pravým tlačítkem a vyvolat tak nabídku, ze které vyberete Formát (něčeho – osy, datových řad atd.). Pozadí celého grafu nastavíte kliknutím někam do prázdného prostoru vedle hlavního nadpisu a kliknete na Formát oblasti grafu. Pak se stačí jen překliknout na kartu Oblast a danou barvu si tam vybrat. Jinak na kartě ohraničení je možno nastavit rámeček a to jednodušším způsobem, než u tabulek například, protože tady jsou všechny strany stejně tlusté.
Jiné pozadí si však můžete nastavit pro pozadí samotného grafu a to kliknutím do jeho plochy (avšak tak, abyste se netrefili do jiného prvku grafu) a dáte v nabídce, která se objeví po stiskuní pravého tlačíka myši, Formát stěny grafu. Pak už se celý postup jen opakuje a je shodný s předešlým případem.
Úplně stejným způsobem formátujete i další prvky a celé to spočívá jen v tom kliknout přesně na ten objekt, který chcete nějakým způsobem formátovat. Nejinak tomu je Datových řad (což je právě ta čára nebo část koláče nebo sloupec). Zde si samozřejmě nevybíráte pozadí, ale barvu a tloušťku, a to na druhé kartě Čára.
Na kartě Volby zase nastavujete především to, jakým způsobem bude graf vykreslovat chybějící hodnoty, celkem jsou tu tři možnosti: Nechat mezeru (což je zároveň výchozí hodnota), Předpokládat nulu a Pokračovat v přímce (pokud nechcete mít neúplný graf, ale daná hodnota bude domyšlená – takže nepodložená – a tak se jedná o značně neobjektivní graf, který je čistě matematicky špatně). Úplně vespod se pak schovává možnost o braní hodnot ze skrytých buněk.
Pokud na datovou řadu poklikáte dvakrát levým tlačítkem myši, otevře se rozšířené okno s trojicí záložek Popisky dat pro datovou řadu 'Sloupec', kde nastavujete přímo to, co se zobrazuje u datové řady. Na první kartě Popisky dat doporučuji věnovat pozornost možnosti zaškrtnout Zobrazit hodnotu jako procenta. Vpravo od nadpisu Umístění si zase po rozkliknutí vybíráte, kam že popisek přesně umístíte a ještě text otáčíte, a to nejen vpravo číslem, ale také pohybem modrého bodu kolem schématických hodin.
Na druhé kartě Písmo jen nastavujete jeho typ, styl a velikost a naopak v Efekty pro písmo jeho barvu, reliéf, nadtržení a podobně. V tomto ohledu jsou nabídky zcela totožné s nastavením písma například v textovém editoru Writer.
A nakonec nám zbývá už snad jen Formát osy, na který se dostaneme poklikáním v oblasti dané osy, tedy x nebo y. Zde máme těch karet k nastavení mnohem více, ale zmíníme záměrně jen některé.
Na kartě Měřítko je u všeho zaškrtnuto Automaticky, což je ideální v případě, že vám vyhovuje číslování osy například po pěti (což je dokonce vyhovující pokud přesné hodnoty máte zobrazené už na datové řadě. V opačném případě stačí odškrtnout Automaticky u Hlavního intervalu a místo 5 napsat 1.
A to už je zdnešního článku úplně všechno, další možnosti a především typy grafů a práci s nimi budeme konkretizovat v budoucích článcích i na základě komentářů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
2.11.2011 09:53
