Zranitelnost v aktualizačním mechanismu WordPress umožňuje útočníkovi zasáhnout do dočasného instalačního adresáře během aktualizace jádra systému. Před aktualizací veřejně dostupného WordPressu dočasně zablokovat HTTP přístup k wp-content/upgrade/, následně aktualizovat a zkontrolovat logy. Postižené verze: WordPress 4.7 až 7.1.3.
Alpine Linux zveřejnil podrobnosti o útoku na svůj GitLab a 30. října oznámil obnovení provozu. Útočník se 20.–21. října pokusil zneužít chybu v regulárních výrazech. Exploit způsobil opakované pády workerů a několikrát se dostal do pokročilé fáze. Úspěšné spuštění kódu však nebylo potvrzeno. Fix: Opravený GitLab a současně Ruby 3.3.13, 3.4.12 nebo 4.0.9+, pokud jde o vlastní sestavení či kontejner.
Konference OpenAlt 2026 proběhne tento víkend 7. a 8. listopadu na FIT VUT v Brně. Jedná se již o 21. ročník této konference, která propojuje otevřené technologie, svobodný software, hardware a lidi, kteří chtějí věci nejen používat, ale také jim rozumět a měnit je k lepšímu. Více o konferenci v příspěvku OpenAlt 2026: technologie, které dávají svobodu na blogu spolku OpenAlt.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 16 GB varianty Raspberry Pi o 80 dolarů a 16 GB varianty Raspberry Pi Compute Module 5 o 40 dolarů. Cena Raspberry Pi 500+ se nemění.
Francouzské Národní shromáždění přijalo 30. října 2026 poměrem 11 hlasů pro, 10 proti a 14 abstencí pozměňovací návrh I-1358 ke státnímu rozpočtu na rok 2027, který zavádí daň z objemu dat doručovaných uživatelům internetu. Návrh socialistického poslance Laurenta Lhardita stanovuje sazbu 0,055 eura za gigabajt, tedy 55 eur za terabajt. Zatím nejde o platný zákon, ale o dílčí hlasování během prvního čtení rozpočtu. Daň by měli platit
… více »Nizozemská vláda ve snaze šetřit a zvyšovat efektivitu s využitím umělé inteligence (AI) hodlá zrušit asi 25.000 pracovních míst ve státní správě. Cílem je postupně dosáhnout ročních úspor až 3,5 miliardy eur (85,2 miliardy Kč). Na konci loňského roku ve státní správě pracovalo rekordních 160.000 lidí. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud,“ uvedl státní tajemník pro efektivní fungování vlády Eric van den Burg. „Proto
… více »Příspěvek na blogu PRUSA 3D představuje fotoaparát CAIM1 (Counter Artificial Intelligence Machine 1). Uměle vytvořený obsah je každým dnem těžší rozeznat od skutečných záběrů či fotografií, což podrývá důvěryhodnost žurnalistiky, archivních materiálů i každodenní tvorby obsahu. Fotoaparát CAIM1 byl vyvinut právě k tomu, aby ověřoval původ fotografií a videí přímo během jejich pořizování. Uvnitř fotoaparátu se nachází hardwarová Web3 peněženka se zabezpečovacím čipem Tropic Square TROPIC01.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 4.1 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Hned na úvod bych se mohl věnovat argumentům, zda používat e-mailový klient nebo webové rozhraní. Nebudu. Účelem tohoto článku je zejména představení základních funkcí Thunderbirdu, které uživatelům nabízí.
Prvním krokem v používání bude nastavení e-mailového účtu, které je zbytečné konkrétně rozvádět – každý má své odlišnosti. Ve stručnosti proto jen říci, že se vyplňuje jméno, e-mailová adresa, uživatelské jméno a samozřejmě server příchozí a odchozí pošty. V případě příchozí pošty budete zřejmě využívat IMAP s příslušným nastavením čísla portu a jako odchozí SMTP.
Nutností často bývá použití Ručního nastavení, jelikož řada serverů má různým způsobem nastavenou bezpečnost a je třeba nastavit například ten správný typ zabezpečení, případně dodatečně změnit nějaké to číslo portu. Naopak méně zběhlý uživatelé nebo uživatelé využívající rozšířené e-mailové servery mohou zkusit zjednodušené nastavení, které je schopno si veškeré nebo většinu nutných parametrů dohledat.
Po ověření správnosti vložených údajů se do nastavení se zřejmě ještě vrátíte k nastavení podpisu, který se edituje přímo na kartě Nastavení účtu. Při zaškrtnutí Použít html můžete vkládat i jednoduché tagy tučnosti, kurzívy apod. Už není nutné ručně ukládat podpis do souboru.
Druhým důvodem, proč se vrátit do nastavení je nastavení složek s poštou – pokud je používáte a zároveň poštovní server povoluje jejich použití. K tomu klikněte v levém panelu na položku s názvem účtu a dolů jděte na Spravovat odebírání složek pošty. V nabídce pak už jen stačí zaškrtat, které složky chcete zobrazovat.
K nastavení ještě jedno upozornění týkající se synchronizace přes IMAP. Pokud již máte ve schránce větší množství e-mailů, pak je nutné synchronizaci omezit například na posledních několik týdnů nebo jí provést postupně. V opačném případě můžete zahltit IMAP server a přijít tak na několik hodin o přístup do své e-mailové schránky, což není nic příjemného.
Thunderbird umožňuje změnu výchozího zobrazení. Můžete si nastavit sloupce vedle sebe (zleva: účty a složky, seznam e-mailů), stejně jako na výšku svisle (vlevo: účty a složky, nahoře vpravo: seznam e-mailů, dole vpravo: text zprávy). Široký pohled pak je stejný jako klasický, jen levý sloupec není na celou výšku aplikace.
Poklikáním na konkrétní zprávu se pak otevře – nikoliv však v novém okně, ale v panelu. Thunderbird totiž zobrazuje otevřené zprávy (na velikost celé obrazovky), jednotlivá vyhledávání nebo kalendář do karet podobně jako webový prohlížeč otevřené stránky. Výhodou tohoto řešení je, že se vám nebudou v žádné liště nebo systémovém panelu plést různá okna přes sebe.
K psaní nového e-mailu buď klikněte na tlačítko Napsat, nebo použijete rychlou klávesovou zkratku Ctrl-N. Na rozdíl od jiných oken píšete vždy zprávu v samostatném okně, což je dobře. Jednak jej vidíte v systémové liště (spuštěných aplikacích) a za další si jej můžete dle libosti přetahovat po obrazovce.
Napsaný text můžete snadno formátovat pomocí základního WYSIWYG editoru a problémem není ani kopírování obrázků. Pokud patříte k těm, kteří s oblibou používají Print Screen, můžete celý snímek rovnou vložit rychlou klávesovou zkratkou Ctrl+V do těla zprávy. To je něco, co ještě všechna webová prostředí dostupných e-mailů nedokáží.
Pod položkou Možnosti v menu se skrývá mnohdy opomíjená možnost volby priority, respektive důležitosti zprávy. Vyberete-li Vysoká nebo Nejvyšší, příjemce by měl pak ve svém e-mailovém klientovi vidět u zprávy například vykřičník. Pokud tedy posíláte opravdu hodně e-mailů a potřebujete některý skutečně odlišit, pak je toto jedna z možností.
Thunderbirdu nechybí ani kontrola překlepů, i když nutno říci, že jiného označení si funkce nezaslouží. Na něco jako stavbu věty, gramatiku můžete zapomenout. Jedná se opravdu o základní porovnávání v databázi, takže s kontrolou překlepů odchytáte opravdu jen překlepy a ještě musíte počítat s tím, že aplikace spoustu slov nezná.
Jako je zvykem u všech běžných e-mailových klientů, stejné možnosti máte také v případě, že na e-mail odpovídáte nebo jej přeposíláte.
Pokud bych měl u Thunderbirdu něco vypíchnout vedle jednoduchosti prostředí, tak to bude vyhledávání. Po napsání textu do vyhledávacího pole (e-mail, jméno osoby, předmět, slovo ze zprávy) se otevře v novém panelu vyhledávání, se kterým se stává tento e-mailový klient, jak nedávno poznamenal jeden můj kolega „zbraní hromadného ničení“.
V levém panelu si vybíráte základní filtr, zda se jedná o přijatý e-mail nebo odeslaný a navíc také můžete zaškrtnout podmínku Přílohy. Podle toho se vám níže upraví výpis lidí včetně počtu nalezených zpráv, které si dále můžete vyfiltrovat. Ještě níže můžete filtrovat dle Složek a také štítků. Jednotlivé úryvky zpráv se zobrazují v největší části okna po pravé straně a lze je třídit buď podle analyzované relevance, nebo – a to je ideální – dle data.
Kliknutím na jakousi ikonku grafu se zobrazí v grafické podobě graf s vyznačeným počtem vyhledaných e-mailů dle zadané syntaxe a použitých filtrů. Na jednotlivé sloupce nebo časové úseky si přitom můžete kliknout a dále si vyfiltrovat e-maily třeba podle měsíce.
Vyhledávání a filtrování je posouvá v mých očích Thunderbird o poznání výše, než by se na první pohled mohlo zdát. E-mailový klient používají často lidé, kteří buď mají velký počet e-mailů, nebo jsou prostě zvyklí, že si otevřou aplikaci a tam jim do inboxu naskáčou nastahované zprávy.
A to jsem ještě opomněl, krom možnosti označení vybraných mailů jako důležitých (ikonka hvězdičky), štítky. Ty se podobají účelu papírových štítků, jen zde přiřazujete štítky k danému e-mailu. Pomocí štítků si můžete vytvořit hned několik kategorií a těmi jednotlivé e-maily odlišit dle svého úmyslu a filtrovat mezi nimi.
Mimochodem, když jsme u toho vyfiltrování, nemohu opomenout také základní filtr nad výpisem e-mailů v doporučené poště nebo kterékoliv složce.
V Thunderbirdu si lze editovat kontakty a to buď osobní – vlastnoručně vytvořené – nebo Sebrané, tedy ty „odchytané“ z e-mailů. Na samotném přidávání nebo editaci kontaktů nic světoborného není a proto se ve stručnosti zmíníme pouze o importu kontaktů, který se může hodit přecházejícím uživatelům.
Pokud chcete importovat data, jděte do Nástroje | Importovat…. Hned a prvním kroku si můžete vybrat, zda chcete importovat vše nebo jen Kontakty. Pak už stačí jen vybrat soubor s kompatibilním formátem dat a potvrdit.
Thunderbird toho samozřejmě umí mnohem více. Výše jsme se snažili vybrat ty nejzákladnější funkce a popsat je takovým způsobem, který je užitečný pro samotné uživatele. Některé funkce ovšem neobsahuje základní klient, ale musíte si je stáhnout a nainstalovat jako rozšíření. Mezi takové patří například Lightning, které rozšiřuje tento e-mailový klient o funkci kalendáře a úkolníčku.
A jaké jsou vaše zkušenosti s používáním Thunderbirdu?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nedávno po mně můj zaměstnavatel chtěl nějaké role-based schránky, což vedlo na více IMAPových schránek otevřených v mailovém klientu (nebo povolit přístup do "cizích" schránek na straně serveru v Cyrusu, což se mi nechtělo). Takže jsem to řešil na klientu. Plus k tomu SSL na příjem i odesílání. Jasně, řekli byste základní funkce. No ale ve většině verzí Outlooku jsem narazil na dementní chování - šlo jednak o konfigurační "wizardy", druhak zřejmě o datový model konfigurace v Outlooku... Plus mám historicky několik dalších zážitků s bugy v Outlooku. Suma sumárum, na několika kompech jsem uživatele donutil přejít z Outlooku (různých verzí) na Thunderbird. Reagovali podobně, jako před lety já: "jéé, ono to funguje! A bydlí se mi v tom líp než v Outlooku!". Obvykle stačí uživatelům ukázat, jak se v TB přihazují attachmenty pomocí "drag-n-drop" (na hlavičku) a zbytek nepotřebují vysvětlovat.
S těmi role-based mailboxy byla v TB užitečná ještě jedna věc: server-side ukládání tagů (štítků), pokud to server podporuje (třeba Cyrus už dávno). Štítky se na serveru ukládají do indexu PERMANENTFLAGS v metadatech mailboxu, takže zprávy mohou mít v Cyrusu read-only práva, a přitom se štítky lze pracovat. Štítky se ukládají "by name", tj. neukládá se barva (ta je lokálně definovaná v dané instalaci IMAP klienta). Štítky, které podle jména nemá lokální klient nadefinované, se v klientu nezobrazují - takže různí skuteční uživatelé, kteří koukají do sdíleného role-based IMAP mailboxu, můžou nějaký štítek sdílet (vidět ho všichni) a zároveň mít i každý svoje soukromé (a cizí ignorovat). Dalo by se na těch štítkách ještě cosi zlepšit - třeba umožnit explicitně přeskupovat pořadí priority, tzn. který štítek obarví celý řádek, a možná vymyslet nějaké lepší zobrazení více současných štítků v přehledu zpráv. Nebo třeba importovat seznam štítků z IMAP serveru. Třídit přehled zpráv podle štítků je taky možné (pokud si do zobrazení přidáte sloupec "štítky"). Pokud nechcete nasadit nějaký plnotučný workflow systém, štítky jsou užitečnou pomůckou, která ho částečně aproximuje.
Příklad IMAPové relace "holýma rukama", ze které lze zjistit podporu PERMANENTFLAGS a seznam štítků, které server na daném mailboxu vede:
http://oxpedia.org/wiki/index.php?title=Basic_Mail_Setup_Debian4
Jinak mě osobně nevyhovovaly dostupné způsoby, jak v TB vkládat signaturu (ani dostupné pluginy). Potřebuju 2-3 různé signatury a vkládat si je, kam mne napadne. Nakonec jsem si napsal klávesové makro v AutoHotKey, které signaturu vloží ze souboru skrz clipboard do otevřené zprávy. (pardon, Windows-only)
#c:: Clipboard= SysHomeDrive= SysHomePath= EnvGet SysHomeDrive,HOMEDRIVE EnvGet SysHomePath,HOMEPATH FileRead Clipboard,%SysHomeDrive%%SysHomePath%\Dokumenty\sig-cz.txt Send ^v return
. A to platí i pro outlook 2003.unset use_from unset bounce_delivered ignore * unignore Subject Date From: To: Cc: my_hdr From: Marian Andre <moja@adresa.sk> set spoolfile=imaps://login@server.com/INBOX set folder=imaps://login@server.com/ set mbox_type=Maildir set sort=date-received auto_view text/html