Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2025 a leden 2026 (YouTube). Zajímavé, že i v roce 2026 celou řadu problému vyřeší nastavení řetězce User-Agent.
Bylo rozhodnuto, že Linux From Scratch (LFS) končí s podporou System V init. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů už budou pouze se systemd.
Byla vydána nová verze 2026.1.0 "Like a Version" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. Změněno bylo číslování verzí. Předchozí verze byla 2.9.1.
Internetový prohlížeč Firefox bude mít nové ovládací prvky pro umělou inteligenci, které umožní uživatelům vypnout vestavěné AI funkce přímo v nastavení prohlížeče. Jednotlivě půjde vypnout nebo zapnout automatické překlady stránek, generovaní popisného textu k obrázkům v otevřených PDF dokumentech, samoorganizaci tabů do skupin, náhledy odkazů s krátkým shrnutím a boční panel s chatbotem. Tyto možnosti v nastavení prohlížeče
… více »Desktopové prostředí KDE Plasma 6.6, která je právě ve fázi beta, nahrazuje stávající SDDM novým Plasma Login Managerem, který je ale pevně navázán na systemd. Plasma Login Manager využívá systemd-logind a další součásti systemd, které nejsou dostupné v operačních systémech bez systemd, jako je například FreeBSD, případně jsou linuxové distribuce Gentoo, Void Linux anebo Alpine Linux. Pro uživatele zatím stále ještě existuje možnost používat SDDM.
Na webu komunitního setkání CSNOG 2026 jsou dostupné prezentace v PDF, jejich videozáznamy a fotografie z lednové akce ve Zlíně. CSNOG 2026 se zúčastnilo téměř 300 zájemců o vystoupení věnovaných správě sítí, legislativním a regulačním tématům nebo projektům z akademické sféry. Letos byly prezentace rozdělené do dvou treků, ve kterých se představilo 35 přednášejících. Setkání komunity CSNOG organizují společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Grafická neboli desktopová prostředí jsou onou nadstavbou, pomocí které operační systém jakožto běžní uživatelé ovládáme a na kterou se neustále díváme. Pro Linux jsou neznámější tři, a to KDE, GNOME a Xfce. Na závěr si představíme ve stručnosti také méně náročné LXDE.
Grafické prostředí KDE SC (KDE Software Compilation, dříve K Desktop Environment) oznámil tehdy ještě student Matthias Ettricht v roce 1996. Hlavním cílem bylo vyvinout pro Linux takové prostředí, které by umožňovalo snadnou práci s počítačem a bylo úměrné době. Připomeňme, že ani ne rok předtím vydal Microsoft svůj Windows 95. První KDE 1.0 vyšlo v červenci 1998 a od té doby probíhá souvislý vývoj.
KDE využívá celá řada linuxových distribucí. Některé dělají minimální nebo žádné úpravy, jiné mají původní grafické prostředí jako základ, upravují jej a staví na něm. KDE zároveň patří mezi nejpokrokovější a na rozdíl od celé řady jiných prostředí se nebojí přinášet změny i za cenu vyšší náročnosti na hardware. Dlouhodobě je proto srovnáváno s jednotlivými verzemi Windows jako důkaz toho, že i svobodný projekt může dosáhnout nejen neotřelého přístupu, ale také na první pohled viditelné kvality – a prostě a jednoduše, že jde s dobou.
V současné době existují dva hlavní směry vývoje. Plasma Desktop Workspace navazující na grafické prostředí pro desktop (respektive notebooky klasické velikosti) těžící z dlouhého vývoje. A prostředí Plasma Netbook Workspace přizpůsobené pro použití na netboocích a počítačích s malou (nikoliv však dotykovou) obrazovkou. Protože ale výroba netbooků pomalu končí, lze předpokládat i konec tohoto nakonec (slepého) vývoje. Plasma Desktop Workspace přesto pokračuje s velkou perspektivou.
Zakládá si na jednoduchosti a komplexnosti. Dole naleznete standardně lištu, ve které je základní nabídka, ikony vybraných aplikací, spuštěné aplikace a notifikace. Žádnou další lištu už nenajdete a celá plocha je určená aplikací v klasických oknech. Jejich design působí na první pohled svěžím dojem i přesto že je přítomna celá řada informací a funkcí.
Vývoj GNOME zahájili v roce 1997 Miguel de Icaza a Federico Mena s cílem vyvinout desktopové prostředí pro aplikace běžící na Linuxu. Na rozdíl od KDE nevyužili Qt, ale knihovny GTK+, aby bylo možné od začátku pokládat kód za svobodný. GNOME 1 bylo vydáno v březnu 1999, jen několik měsíců po vydání prvního KDE. Není proto divu, že obě rozhraní jsou často srovnávána a našla si své příznivce i odpůrce.
Stejně jako KDE můžeme nalézt GNOME v řadě známých linuxových distribucí jako například Fedora nebo Debian. Staví na něm také populární Ubuntu, ale s řadou úprav a vlastní nadstavbou známou jako Unity. GNOME bylo historicky pokládáno za méně náročné prostředí na hardware. V posledních vydáních však přišli vývojáři s řadou úprav a inovací pod označením GNOME Shell, které celé prostředí posouvají výše.
Na první pohled ale zůstává GNOME jednoduchým prostředím. V horní části obrazovky se nachází klasická lišta s menu v levé části, časem ve středí části a notifikačními ikonami po pravé části. Ve spodní části už ale nenaleznete lištu pro spuštění aplikace, na místo toho je připraven skrývající se panel po pravé straně, která jsou propojena s jakýmsi správcem aktivit. Po levé straně se naopak nachází panel s ikonami vybraných aplikací. Samotná okna zase zaujmou svým čistým designem.
Poslední stabilní vydání GNOME 3.6.3 vyšlo v únoru letošního roku.
Uživatelské prostředí Xfce (XForms Common Environment) vzniklo jako desktopové prostředí pro X Window System. Počátek můžeme vystopovat, jako tomu bylo u obou výše uvedených, v druhé polovině devadesátých let, kdy Olivier Fourdan vytvořil přes XForms jednoduchý panel na nenáročné prostředí FVWM. Rozvíjet se začalo prostředí výrazněji až v roce 1996 se svým třetím hlavním vydáním, které bylo vydáno pod licencí GNU GPL.
Xfce je od svého počátku vyvíjeno s ohledem na maximální jednoduchost a nenáročnost na hardware. Je proto doporučováno na slabší počítače a je taktéž velmi oblíbené u uživatelů, kteří zakládají na minimaličnosti a nelíbí se jim inovace zejména na uživatelském prostředí GNOME. I přes a možná právě pro vzrůstající grafický výkon počítačů je a ještě nějakou dobu bude Xfce pro mnoho uživatelů zajímavý.
Samotné prostředí se skládá ze dvou hlavních prvků. Horní lišta obsahuje zleva Menu s aplikacemi, spuštěné aplikace a hodiny. Dole pak naleznete panel s ikonami vybraných aplikací, který vzdáleně připomíná něco podobného u OS X. Na ploše pak můžete mí třeba základní složky, koš, případně aktuálně rozpracované soubory. S výchozím pozadím s myší symbolizující rychlost a nenáročnost vypadá Xfce opravdu jednoduchým a zároveň přívětivým dojmem.
Poslední stabilní vydání 4.10 je z dubna 2012 a další se již chystají.
Poslední grafickým prostředím, na které se podíváme v tomto článku, je LXDE (Lightweight X11 Desktop Environment). Oproti třem předchozím prostředím vzniklo teprve docela nedávno v roce 2006, kdy jej začal vyvíjet taiwanský programátor Hong Jen Yee s cílem přinést nenáročnou alternativu.
A opravdu, LXDE je oproti GNOME i Xfce podstatně méně náročný na výkon počítače, což se příznivě projevuje i na spotřebě. Proto je také doporučován na mininotebooky a nettopy (malé stolní počítače) a vystačí si dokonce s procesory Pentium II, Pentium III, VIA 400 MHz, AMD Athlon 1 400 MHz nebo dnes rozšířenějším Intel Atomem. Jeho obliba přitom roste, jelikož posunem GNOME výše se uvolnilo místo, které mohou zaplnit právě Xfce a LXDE.
Na první pohled je však LXDE podstatně jednodušší a i v rámci možností méně propracované. Dole naleznete klasickou systémovou lištu pro nabídku aplikací, vybrané ikony, spuštěné aplikace a notifikační ikony. Celá další část obrazovky je věnována jen ploše, na kterou lze standardně umísťovat adresáře, soubory a ikony.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Mňa ako začiatočníka zaujímalo hlavne to, ako by sa dalo s Linuxom robiť podobne ako s Windowsom.Hmmm, chce to hlasitěji říkat, že GNU/Linux (natož Linux) není Windows zadarmo.
Hmmm, chce to hlasitěji říkat, že GNU/Linux (natož Linux) není Windows zadarmo.To především.
Mňa ako začiatočníka zaujímalo hlavne to, ako by sa dalo s Linuxom robiť podobne ako s Windowsom. Skúšal som tam pchať svoje obľúbené programy z Windows cez Wine ...A teď si představ tu šlamastyku, kdyby sis pár let zpět pořídil například Mac OS 9
. Ono i Unity 2D jako UI bylo v Qt, ale pod tim bylo GNOME. To same co udelala Nokia v N9. Vicemene pod KDE ja taky pulka glib veci. Jediny problem je, kdyz je to opacne a GNOME ma pouzit neco "necisteho" :D Proto existuje problem s GOA a UOA.
Upřímně, jsem z tohoto článku dost na rozpacíchJednoduché vysvětlení, lidi co jsou chytrý v diskusích žádnej článek nenapíšou tak musí redakce vzít zavděk tím co je. A občas vezmou zavděk i něčím co je horší než nic
článek který sumarizuje dominantní desktopy pro Linux mi přijde docela zbytečný a už dost ohranýNaprostý souhlas. Sám bych byl vděčný například za článek (respektive seriál), který by názorně popsal nahrazení windomény nově nastupující Sambou 4. A myslím si, že je zde více lidí, kteří do budoucna plánují nahrazení Samby 3 v roli PDC právě verzí 4. Klidně bych na takový návod nějakou stovku i přispěl.
XFCE - Největší devizou tohodle prostředí není ani tak nenáročnost, jako slušná modularita. Spoustu částí tohoto prostředí se dá nahradit z jiných a nebo zpětně použít jinde.Nebo spíš musí. Když jsem Xfce používal, musel jsem si do něj natáhnout půl GNOME, aby se to dalo používat. Typicky šlo o věci, které od DE očekávám, např. správu hesel.
LXDE - slušelo by se taky zmínit, že toto prostředí využívá jako window managera Openbox (stejně jako starší verze Gnome)Která verze GNOME? Dřív tam byl Sawfish, pak Metacity.
Gnome - Když už bylo zmíněno Ubuntí derivát Unity, bylo by fajn, se zmínit i o těch dalších: Cinnamon a Mate.Cože? Unity není derivát GNOME, je to náhrada GNOME Shellu. Podobně Cinnamon je fork GNOME Shell. MATE je fork GNOME.
Nebo spíš musí. Když jsem Xfce používal, musel jsem si do něj natáhnout půl GNOME, aby se to dalo používat. Typicky šlo o věci, které od DE očekávám, např. správu hesel.To je věcí úhlu pohledu. Co jsem chtěl z XFCE za každou cenu nahradit byl Thunar a volba padla na KDE Dolphin. Jinak ještě jsem používal konsole a kget, ale ty používám všude. Jinak záměny jsem zkoušel spíše ze zvědavosti, než z nutnosti. Včetně XFCE s Plasmou
Která verze GNOME? Dřív tam byl Sawfish, pak Metacity.Ajaj - omlouvám se, tak to vypadá, když se něco píše ve spěchu
Unity není derivát GNOME, je to náhrada GNOME Shellu. Podobně Cinnamon je fork GNOME Shell.Ach... tak to jsi teď nachytal mě. Člověk aby se neustále učil....
Jestli to má být úvodní díl nějakého seriálu typu "Linux pro začátečníky" …
Ne, úvodní byl tento.