Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Od posledního vydání zpravodaje vyšlo pět nestabilních verzí z řady 1.5.x a hned 3 -rc verze 1.6. Co tu máme nového?
Wine 1.5.27 vyšlo 29. března s těmito novinkami:
Wine 1.5.28 vyšlo 12. dubna s těmito novinkami:
Wine 1.5.29 vyšlo 26. dubna s těmito novinkami:
Wine 1.5.30 vyšlo 10. května s těmito novinkami:
Wine 1.5.31 vyšlo 24. května s těmito novinkami:
Wine 1.6-rc1 vyšlo 7. června s těmito novinkami:
Do verzí 1.6-rc2 a 1.6-rc3 se už dostávají jen opravy v kódu, protože ten je zmrazený.
Na mailing list přišel dotaz uživatele, který potřebuje na Linux portovat aplikaci intenzivně využívající WinAPI, ale z povahy aplikace prý není možné používat winelib. Hledá proto alternativu:
Potřebuji na Linux portovat aplikaci silně závisející na WinAPI. Po troše googlení mi začalo být jasné, že kromě Wine/Winelib nic není, jenže to je příliš *obrovské*. Ale pro základní funkce WinAPI se zdá, že by mělo být docela jednoduché je reimplementovat pomocí Boostu/STL/libc/linuxových syscallů. Proč něco takového ještě není? Proč je to jen Wine se snad 3 miliony řádky kódu a runtime závislostmi?
Dává výše popsaný přístup smysl alespoň pro nejběžnější funkčnost (vlákna, IPC, práce se soubory) bez věcí jako UI, grafika a registry? My kupříkladu buď potřebujeme implementovat okolo 200 funkcí WinAPI (povětšinou události, mutexy, semafory, sokety a operace se soubory a adresáři) nebo to budeme muset kompletně přepsat. Přímé použití winelib nepřichází v úvahu kvůli povaze aplikace. [...]
Damjan Jovanovic se jal vysvětlovat, proč není tak jednoduché něco takového napsat.
Vincent Povirk doporučil podívat se na knihovnu libwapi, která je součástí Mono:
Mohlo by tě zaujmout libwapi, což je malá knihovna uvnitř zdrojových kódů Mono, která poskytuje implementaci některých funkcí Windows API, kterým ale schází některé vlastnosti/kompatibilita. Synchronizační objekty fungují jen v rámci procesu a např. nejsou podporována písmena jednotek. [...]
Dan Kegel ukázal, že Wine není jedináčkem:
Myslím si, že takové vrstvy pro kompatibilitu tu už byly. Například PEACE. Wine je ale jediný, kdo se pokusil spouštět opravdu vše.
Většina uživatelů Windows si pod pojmem aplikace vybaví hlavně GUI. I pro Windows ale mohou existovat konzolové aplikace a zájem o jejich běh je evidentně i pod Wine. Hugh McMaster ve svém mailu o wineconsole zjišťoval, jak to vlastně je.
Během své snahy zlepšit wineconsole a jeho výpočty maximální velikosti okna jsem dospěl ke třem scénářům.
Detekce rozlišení obrazovky je s 1) a 2) jednoduchá. Pro 1) lze použít SystemParametersInfo a pro 2) jde použít XRandR ve Wine.
Mám ale problém se scénářem 3). Wine je navrženo, aby fungovalo s X serverem, ale wineconsole může být použito i v prostředí bez X serveru. Ačkoliv to je možné, přijde mi to nepravděpodobné. Tak jako tak se tento problém na wine-devel už dříve objevil.
Má otázka tedy zní: mám se tímto scénářem zabývat?
A ukazuje se, že ano! Rosanne DiMesio reagovala se slovy, že Wine má uživatele, kteří rozhodně X server nechtějí. Hugh se proto dále ptal, v jakém prostředí se tito uživatelé vlastně pohybují:
Je tedy bezpečné předpokládat, že tito uživatelé ani nemají knihovny X? Nebo se prostě jen rozhodli X server nepoužívat?
Michael Stefaniuc si myslí, že ano. Navíc podotknul, že Wine už dávno nefunguje jen pod X a připomněl podporu OS X, kde Wine komunikuje přímo s display serverem Quartz.
17. června se oficiálně spustilo Google Summer of Code, tedy přesněji jeho část zaměřená na samotný vývoj (čemuž předchází seznamovací úvod). Wine se GSoC jako snad pokaždé opět účastnilo a tentokrát má čtyři studenty. Austin English:
Doufejme, že se jim práce povede a výsledkem bude úspěšné začlenění kódu!
Windows NT 4.0 vyšly v roce 1996, tehdy ještě s podporou pro nyní (na Windows) neobvyklé platformy jako Alpha, MIPS a PowerPC. Až donedávna byly testy v testovací sadě Wine spouštěny i na tomto OS, bohužel k nelibosti některých programátorů, jimž to komplikovalo práci. Správný test ve Wine se totiž vyznačuje nejen tím, že funguje pod Wine, ale samozřejmě i tím, že funguje na skutečných Windows.
Ale teď to vypadá, že NT4 odzvonilo už i pro Wine. Jason Edmeades:
[...] Opravdovou nepříjemností pro mě bylo vždycky zajistit, že na NT4 procházejí testy, takže jsem přijal s úlevou/překvapením, když jsem zjistil, že na testbotu už VM s NT4 není.
Je tedy pravdou, že se u testů už nevyžaduje, aby před přijetím procházely na NT4 (pokud ano, tak NT4 testbota vážně potřebuju!)?
Pokud už se to nevyžaduje, jsou nějaké námitky proti tomu, abych vyřadil ty nesčetné hacky, co byly pro NT4 potřeba?
Zjevně o tomto neproběhla žádná veřejná diskuze, protože ne všichni o změně vědí. Frédéric i Alexandre ale potvrdili, že spolu s nasazením nové testovací infrastruktury už budou NT4 minulostí.
Vydání Wine 1.6 se blíží a od verze dob minulých přibyly překlady do řady jazyků. Ne všechny jsou ale kompletní a udržované. Francois Gouget:
S příchodem PO souborů se Wine dostalo z 12 dobrých překladů z dob před verzí 1.4 na současných 20. Co je ještě více potěšující, je to, že tu máme 6 dalších překladů, které jsou z půlky hotové. Dokážeme se tedy do vydání Wine 1.6 dostat na 26? Nebo na ještě víc?
Proto žádám všechny překladatele, aby byli toho srdce a zkontrolovali, obnovili, dokončili nebo dokonce vytvořili nové překlady Wine. Instrukce jak začít najdete na wiki.
A stejně jako u Wine 1.4 můžete sledovat stav překladů zde.
Francois dále popsal, jaké možné problémy dokáže odkazovaná stránka odhalovat – jde o typické chybějící tečky, uvozovky, konce řádků a samozřejmě zcela chybějící překlady. Český překlad je na tom ale trochu bledě (51 %) a ten slovenský ještě hůř (27 %). Najde se tedy někdo, kdo to změní?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: