Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Chápem to dobre, že tvoje dôvody sú viac politické?
To, že musím jako uživatel řešit např. syndrom NIH firmy vydávající distribuci, není primárně politický důvod.
Načo by som preboha napasovával Unity na iné distro alebo prostredie?
Třeba protože můžu chtít, aniž bych měnil workflow na desktopu, používat jinou distribuci – s ohledem na jiný plán vydávání, náročnost zprovoznění určitého softwaru/hardwaru, nebo kvůli seznámení se s jiným podvozkem (nebo když už něco jiného musím někde používat, tak aby to workflow bylo konzistentní).
S Ubuntu jakožto základem distribuce mám pofidérní zkušenosti i z uživatelského hlediska (není jediné, viz blog Scotta Remnanta). V některých vydáních (tím tuplem LTS) jsem měl pomalu tucet PPA, abych obešel vadné/chybějící balíčky v oficiálních repozitářích.
PPA používam aj ja, teda ako na čo a považujem tento ekosystém za prínos. Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Čo sa týka Unity, každá distribúcia má niečo špecifické, inak by ich nemuselo byť toľko. Ubuntu má Unity. Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM. Možno nechápem tú tvoju požiadavku na konzistentnosť. Každá distribúcia vychádza predsa z jedného základu, líši sa verziou jadra, jeho opatchovaním atp., nekonzistenciu nemá predsa na tričku Unity.
Záverom ťa chcem uistiť, že nie som žiadny propagátor Ubuntu.Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Třeba loni totálně rozbitý, nestabilní guvcview + GStreamer (prakticky nefunkční při nahrávání webkamerou s hardwarovou podporou H.264); Ubuntu bylo daleko za upstreamem, kde byly problémy dávno opravené. „Podpora“ systemd v kombinaci s LUKS byla v 15.04 na kulku. Nebo od vydání 14.10 mi dosud ještě ve výchozím stavu nefungoval digitizér Wacom (musel jsem kopírovat výchozí konfiguraci z Debianu; teď doinstalovat nějaké nedokumentované knihovny). Dalších příkladů bych našel s trochou hledání ve vlastních starších komentářích nepočítaně.
každá distribúcia má niečo špecifické
Spousta distribucí se nesnaží házet ostatním klacky pod nohy při nasazování vlastních nástrojů (téměř cokoliv od Canonicalu: Unity (BTW s Mirem bude taky sranda), legrace jako Launchpad nebo Ubuntu One, branding písem Ubuntu), ani házet klacky pod nohy upstreamu (např. oznamování v systémové oblasti panelu).
Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM.
WTF? Mně vůbec nejde o vzhled, nýbrž o chování. Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.
Tie nestabilné vydania mimo LTS už vôbec nepoužívam, väčšinou je tam nejaký zádrhel. V tom najnovšom som na tomto NB nenabootoval ani do konzoly, myslím že tam boli nejaké problémy s graf. kartou. LTS ide vpohode.
Máš pomerne špecifické požiadavky na systém, väčšina BFU takto PC alebo NB nepoužíva, ale beriem to. S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa. Preto som po rokoch musel spojazdniť dualboot a ani to už neriešim.
Vďaka, takto nejako som si predstavoval odpoveď na moju otázku.
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.To si úplne mimo. Písal o zameraní okna (window focus) a to sa môže v každom WM správať inak. Potom záleží na WM, aké možnosti nastavení práce z oknami poskytuje.
Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.a ty si odpísal:
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.Práca na viacerých monitoroch so zameraním okna nemá nič spoločného, ale už chápem že si to myslel inak, nedalo mi na to neupozorniť.
Tiskni
Sdílej: