Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Chápem to dobre, že tvoje dôvody sú viac politické?
To, že musím jako uživatel řešit např. syndrom NIH firmy vydávající distribuci, není primárně politický důvod.
Načo by som preboha napasovával Unity na iné distro alebo prostredie?
Třeba protože můžu chtít, aniž bych měnil workflow na desktopu, používat jinou distribuci – s ohledem na jiný plán vydávání, náročnost zprovoznění určitého softwaru/hardwaru, nebo kvůli seznámení se s jiným podvozkem (nebo když už něco jiného musím někde používat, tak aby to workflow bylo konzistentní).
S Ubuntu jakožto základem distribuce mám pofidérní zkušenosti i z uživatelského hlediska (není jediné, viz blog Scotta Remnanta). V některých vydáních (tím tuplem LTS) jsem měl pomalu tucet PPA, abych obešel vadné/chybějící balíčky v oficiálních repozitářích.
PPA používam aj ja, teda ako na čo a považujem tento ekosystém za prínos. Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Čo sa týka Unity, každá distribúcia má niečo špecifické, inak by ich nemuselo byť toľko. Ubuntu má Unity. Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM. Možno nechápem tú tvoju požiadavku na konzistentnosť. Každá distribúcia vychádza predsa z jedného základu, líši sa verziou jadra, jeho opatchovaním atp., nekonzistenciu nemá predsa na tričku Unity.
Záverom ťa chcem uistiť, že nie som žiadny propagátor Ubuntu.Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Třeba loni totálně rozbitý, nestabilní guvcview + GStreamer (prakticky nefunkční při nahrávání webkamerou s hardwarovou podporou H.264); Ubuntu bylo daleko za upstreamem, kde byly problémy dávno opravené. „Podpora“ systemd v kombinaci s LUKS byla v 15.04 na kulku. Nebo od vydání 14.10 mi dosud ještě ve výchozím stavu nefungoval digitizér Wacom (musel jsem kopírovat výchozí konfiguraci z Debianu; teď doinstalovat nějaké nedokumentované knihovny). Dalších příkladů bych našel s trochou hledání ve vlastních starších komentářích nepočítaně.
každá distribúcia má niečo špecifické
Spousta distribucí se nesnaží házet ostatním klacky pod nohy při nasazování vlastních nástrojů (téměř cokoliv od Canonicalu: Unity (BTW s Mirem bude taky sranda), legrace jako Launchpad nebo Ubuntu One, branding písem Ubuntu), ani házet klacky pod nohy upstreamu (např. oznamování v systémové oblasti panelu).
Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM.
WTF? Mně vůbec nejde o vzhled, nýbrž o chování. Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.
Tie nestabilné vydania mimo LTS už vôbec nepoužívam, väčšinou je tam nejaký zádrhel. V tom najnovšom som na tomto NB nenabootoval ani do konzoly, myslím že tam boli nejaké problémy s graf. kartou. LTS ide vpohode.
Máš pomerne špecifické požiadavky na systém, väčšina BFU takto PC alebo NB nepoužíva, ale beriem to. S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa. Preto som po rokoch musel spojazdniť dualboot a ani to už neriešim.
Vďaka, takto nejako som si predstavoval odpoveď na moju otázku.
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.To si úplne mimo. Písal o zameraní okna (window focus) a to sa môže v každom WM správať inak. Potom záleží na WM, aké možnosti nastavení práce z oknami poskytuje.
Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.a ty si odpísal:
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.Práca na viacerých monitoroch so zameraním okna nemá nič spoločného, ale už chápem že si to myslel inak, nedalo mi na to neupozorniť.
Tiskni
Sdílej: