raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Chápem to dobre, že tvoje dôvody sú viac politické?
To, že musím jako uživatel řešit např. syndrom NIH firmy vydávající distribuci, není primárně politický důvod.
Načo by som preboha napasovával Unity na iné distro alebo prostredie?
Třeba protože můžu chtít, aniž bych měnil workflow na desktopu, používat jinou distribuci – s ohledem na jiný plán vydávání, náročnost zprovoznění určitého softwaru/hardwaru, nebo kvůli seznámení se s jiným podvozkem (nebo když už něco jiného musím někde používat, tak aby to workflow bylo konzistentní).
S Ubuntu jakožto základem distribuce mám pofidérní zkušenosti i z uživatelského hlediska (není jediné, viz blog Scotta Remnanta). V některých vydáních (tím tuplem LTS) jsem měl pomalu tucet PPA, abych obešel vadné/chybějící balíčky v oficiálních repozitářích.
PPA používam aj ja, teda ako na čo a považujem tento ekosystém za prínos. Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Čo sa týka Unity, každá distribúcia má niečo špecifické, inak by ich nemuselo byť toľko. Ubuntu má Unity. Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM. Možno nechápem tú tvoju požiadavku na konzistentnosť. Každá distribúcia vychádza predsa z jedného základu, líši sa verziou jadra, jeho opatchovaním atp., nekonzistenciu nemá predsa na tričku Unity.
Záverom ťa chcem uistiť, že nie som žiadny propagátor Ubuntu.Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Třeba loni totálně rozbitý, nestabilní guvcview + GStreamer (prakticky nefunkční při nahrávání webkamerou s hardwarovou podporou H.264); Ubuntu bylo daleko za upstreamem, kde byly problémy dávno opravené. „Podpora“ systemd v kombinaci s LUKS byla v 15.04 na kulku. Nebo od vydání 14.10 mi dosud ještě ve výchozím stavu nefungoval digitizér Wacom (musel jsem kopírovat výchozí konfiguraci z Debianu; teď doinstalovat nějaké nedokumentované knihovny). Dalších příkladů bych našel s trochou hledání ve vlastních starších komentářích nepočítaně.
každá distribúcia má niečo špecifické
Spousta distribucí se nesnaží házet ostatním klacky pod nohy při nasazování vlastních nástrojů (téměř cokoliv od Canonicalu: Unity (BTW s Mirem bude taky sranda), legrace jako Launchpad nebo Ubuntu One, branding písem Ubuntu), ani házet klacky pod nohy upstreamu (např. oznamování v systémové oblasti panelu).
Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM.
WTF? Mně vůbec nejde o vzhled, nýbrž o chování. Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.
Tie nestabilné vydania mimo LTS už vôbec nepoužívam, väčšinou je tam nejaký zádrhel. V tom najnovšom som na tomto NB nenabootoval ani do konzoly, myslím že tam boli nejaké problémy s graf. kartou. LTS ide vpohode.
Máš pomerne špecifické požiadavky na systém, väčšina BFU takto PC alebo NB nepoužíva, ale beriem to. S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa. Preto som po rokoch musel spojazdniť dualboot a ani to už neriešim.
Vďaka, takto nejako som si predstavoval odpoveď na moju otázku.
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.To si úplne mimo. Písal o zameraní okna (window focus) a to sa môže v každom WM správať inak. Potom záleží na WM, aké možnosti nastavení práce z oknami poskytuje.
Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.a ty si odpísal:
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.Práca na viacerých monitoroch so zameraním okna nemá nič spoločného, ale už chápem že si to myslel inak, nedalo mi na to neupozorniť.
Tiskni
Sdílej: