V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Myslel jsem, že hlavní výhoda této distribuce je, že si určím, s podporou čeho chci program zkompilovat.Ano, to je jedna z velkých výhod.
Netvrďte mi, že nastavit kompilační parametry (takové to --enable-XY atd.), tak aby vše pak dokonale fungovalo, není časově náročné.Není, protože se nic takového nedělá. Tohle je řešené pomocí globálních USE flagů, co se nastaví jednou při instalaci a maximálně čas od času se něco někde přidá nebo ubere.
A kompilací tráví čas procesor a nikoliv uživatel.ano to je moje oblibena odpoved na pohrdave usmesky tech co si mysli ze kdyz mam gentoo tak porad jenom kompiluju
Jak dlouho si je používal? Kdo ti dává právo je takto hodnotit?
Fedoru používám rok a půl a nějak jsem si nevšiml, že by to byl zbastlený šrot, máš na to nějaký důkaz?
Pravda, že nepoužívám jak na koleji firefox + windowmaker, ale konqueror i s celým KDE. Je to zajímavé, ale KDE mi ze všeho co jsem na tom zkoušel přišlo nejsvižnější a navíc s tím dokáže doma pracovat i sestra.Přesně tohle tvrdím pořád a jsem rád, že to potvrzují i jiní.
-O2 -march=486
'. Porovnávání dvou různých (a velmi odlišných) distribucí nevypovídá (z pohledu přínosu rekompilace s optimalizací) vůbec o ničem.
Tiskni
Sdílej: