Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Takže ta otázka zní: "Považujete současný stav učebnice (pomineme-li několik chybějících kapitol) za uspokojivý?" Podle toho, co napsal Leoš (a zejména podle jeho formulace "blíží se k finále"), a podle toho, že i další se snaží šířit odkazy na učebnici, mám pocit že ano. Osobně ale považuji současný stav za silně neuspokojivý. Některé kapitoly jsou napsány velmi dobře, např. Soubory v Linuxu, ale bohužel to mohu s klidným svědomím říci o méně než polovině existujících kapitol. Mnohé jiné jsou spíš nahodilou změtí útržků informací (navíc ne vždy přesných) než uceleným pohledem na příslušné téma. Ne, nebudu uvádět příklady, opravdu nechci nikoho pranýřovat a nerad bych vyvolal reakci typu "Pro dobrotu na žebrotu." Jde mi čistě o to, zda považujete současný stav učebnice za prezentovatelný a všechny existující kapitoly (nebo aspoň jejich podstatnou většinou) za akceptovatelné.
Ano, jistě, pokud se mi kterákoli kapitola nelíbí, mohu ji upravit. Jenže to naráží na dva zásadní problémy. Za prvé otevřeně přiznávám, že na to momentálně nemám čas, přednost mají aktivity, které mne živí. Za druhé mám zábrany přepisovat text někoho jiného (nejedná-li se o elementární opravy překlepů nebo nepřesností), to souvisí i s mými výhradami vůči wikipedizaci sekce Hardware. Navíc si bohužel u mnohých kapitol nedokážu představit jiný způsob, jak je upravit, než smazat a napsat znovu od začátku. A taková věc by mi připadala příliš neuctivá vůči původním autorům.
Takže co vy na to?
Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že je ta učebnice zatím dost nesourodá. Často je u některých kapitol zpracováno poměrně málo témat, zato však velmi přesně, pečlivě a podrobně. To ovšem zdaleka nepokrývá celou problematiku. (Asi to odpovídá konkrétním zájmům a zkušenostem autora.) Začínající uživatel bude napřed chtít porozumět věcem jen v hrubých rysech a teprve později přejít k podrobnostem, když je bude potřebovat.
Co bych navrhoval: Udělat učebnici modulárnější. Zatím sice je (víceméně) editovatelná odděleně, ale chtělo by to, aby byla osnova propracována mnohem podrobněji než současný obsah. Každá kapitola by měla mít nějaký abstract, kde by se třeba ve dvaceti větách popsal obsah celé kapitoly, aby každý mohl rychle zjistit, zda ji chce číst, a aby případní autoři přesně věděli, na co se mají zaměřit. Pak by byly připravené podnadpisy (třeba i v několika úrovních) a každý odstavec, každé téma by bylo možné editovat a doplňovat zvlášť. Body do osnovy by nemohl přidávat každý - dělal by to nějaký správce na návrh autorů.
Zmíněným postupem by se získaly dvě výhody: Zaprvé, bylo by jisté, že informace budou ve správném a logicky konzistentním pořadí, třeba tříděné od "jednodušších" ke "složitějším" na nejnižší úrovni a podle logických celků na úrovních vyšších. Zadruhé, každý odstavec by bylo možné editovat, nahradit nebo vyměnit, aniž by tím utrpěla celistvost učebnice a aniž by někdo přišel o své rozsáhlé dílo. Je totiž potřeba, aby učebnice nebyla monolit, který je provázaný odkazy typu "jak bylo řečeno dříve" apod. Musí to být referenční příručka, kde můžu od jisté úrovně nadpisů nahoru začít číst kdekoliv, aniž by to vyžadovalo přečtení něčeho dalšího.
Ideál, i když možná neproveditelný, by mohl vypadat takto: Hierarchie by byla navržena tak podrobně, aby odstavce byly velmi krátké. Kterýkoliv odstavec by autorovi nezabral víc než čtvrt hodiny, takže by třeba každý registrovaný uživatel mohl aspoň jeden navrhnout. Po nějakou dobu by byl odstavec rozpracovaný a každá verze by byla viditelná zvlášť, bez možnosti editovat jinou než vlastní verzi. Ke každé verzi (popřípadě i k vyššímu celku) by se vedla diskuse společně s anketou. Vítězný odstavec by pak byl zařazen do konečné verze. Tím by se obešly všechny nevýhody Wikipedie a každý by mohl připojit svůj nápad. (A postupně by ho mohl měnit podle poznámek v diskusi.) Každý měsíc by se mohlo soustředěně pracovat na jedné z kapitol a u jejích odstavců by byly zmíněné diskuse a ankety. Tím by se dala pozornost soustředit na jedno téma a netříštit síly. Po celou dobu existence učebnice by bylo nutné přijímat pozměňující návrhy, protože čím víc detailů chceme zahrnout, tím víc změn musíme sledovat. I uzavřené odstavce by proto měly (neoficiální) stránky, kam by bylo možné připisovat novinky, které by se třeba časem zařadily do oficiální učebnice.Nějakou dobu (asi 5 dní) jsem na abclinuxu.cz nezabrouzdal a snad jakoby nějakou náhodou nebo telepatíí jsem koukl na učebnici, a hle, co vidím.
Považujete současný stav učebnice ... za uspokojivý? Ne, nepovažuji. Mé myšlenky se už taky nějakou dobu zaobírají těmito tématy. Co se týče otázky nutosti smazání některých kapitol, a neuctivosti takového konání... Osobně bych takovýto postup neviděl jako neuctivý. Vývoj jde kupředu (a ni krok zpět).
Analogicky se tato učebnic dá přirovnat k Linuxu samotnému. Když vývojář XY napsal v roce 1995 xyz.c, a o několik let později Linus ten kousek celý přepsal, tak pak přeci nemůžeme říct, že Linus nechová úctu k lidem a jejich kódu (obecně práci).
Tedy zpět k učebnici. Imho pokud někdo umí něco napsat lépe, ať tak učiní, ne? O tom je přeci svobodný software (a dokumentace potažmo), nemyslíte? Samozřejmě, že ne všichni mají dostatek času aby seděli a psali kapitoly, to je fakt.
Závěr tedy je, imho není neuctivé smazat kapitolu a napsat ji odznova. Pokud má předchozí autor(ka) dobré srdce, pochopí.
Tiskni
Sdílej: