Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.4 LTS, tj. čtvrté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
V pátek 20. února 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 6. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večera. Hackday je určen všem, kteří si chtějí prakticky vyzkoušet práci s linuxovým jádrem i uživatelským prostorem, od posílání patchů například pomocí nástroje b4, přes balíčkování a Flatpak až po drobné úpravy
… více »Evropská rada vydavatelů (EPC) předložila Evropské komisi stížnost na americkou internetovou společnost Google kvůli její službě AI Overviews (AI souhrny), která při vyhledávání na internetu zobrazuje shrnutí informací ze zpravodajských serverů vytvořená pomocí umělé inteligence (AI). Evropská komise již v prosinci oznámila, že v souvislosti s touto službou začala firmu Google vyšetřovat. Google obvinění ze strany vydavatelů
… více »Ubuntu 26.04 (Resolute Raccoon) už nebude v desktopové instalaci obsahovat GUI nástroj 'Software & Updates'. Důvodem jsou obavy z jeho složitosti pro běžné uživatele a z toho plynoucích bezpečnostních rizik. Nástroj lze doinstalovat ručně (sudo apt install software-properties-gtk).
Thomas Dohmke, bývalý CEO GitHubu, představil startup Entire - platformu pro spolupráci vývojářů a agentů umělé inteligence. Entire získalo rekordních 60 milionů dolarů na vývoj databáze a nástrojů, které mají zefektivnit spolupráci mezi lidmi a agenty umělé inteligence. Dohmke zdůrazňuje potřebu přepracovat tradiční vývojové postupy tak, aby odpovídaly realitě, kdy většinu kódu produkuje umělá inteligence.
Toyota Connected North America oznámila vývoj open-source herního enginu Fluorite, postaveného na frameworku Flutter. Pro renderování grafiky využívá 3D engine Filament od společnosti Google a dle svého tvrzení cílí na konzolovou kvalitu her. Fluorite je zřejmě navržen tak, aby fungoval i na méně výkonném hardware, což naznačuje možnost použití přímo v ICE systémech vozidel. Zdrojový kód zatím zveřejněný není.
Byl vytvořen nástroj a postup pro překonání věkového ověření platforem Discord, Kick, Twitch, Snapchat (a možná dalších), kód je open-source a dostupný na GitHubu. Všechny tyto sítě používají stejnou službu k-ID, která určuje věk uživatele scanem obličeje a na původní server posílá pouze šifrovaná metadata, ty ale sociální síť už nedokáže sama nijak validovat, 'útok' spočívá ve vygenerování a podstrčení legitimně vypadajících ověřovacích metadat.
Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala vážné selhání interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a nezabránilo chybné transakci v hodnotě přes 40 miliard dolarů (814 miliard Kč). Druhá největší kryptoměnová burza v Koreji minulý týden při propagační akci omylem rozeslala zákazníkům zhruba 620 000 bitcoinů místo 620 000 wonů (8700 Kč). Incident vyvolal pokles ceny bitcoinu o 17 procent. Většinu
… více »Google Chrome 145 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 145.0.7632.45 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Zpátky je podpora grafického formátu JPEG XL, viz Platform Status. Odstraněna byla před třemi lety. Nový dekodér JPEG XL jxl-rs je napsán v Rustu. Zobrazování JPEG XL lze vyzkoušet na testovací stránce. Povolit lze v nastavení chrome://flags (Enable JXL image format).
Takže ta otázka zní: "Považujete současný stav učebnice (pomineme-li několik chybějících kapitol) za uspokojivý?" Podle toho, co napsal Leoš (a zejména podle jeho formulace "blíží se k finále"), a podle toho, že i další se snaží šířit odkazy na učebnici, mám pocit že ano. Osobně ale považuji současný stav za silně neuspokojivý. Některé kapitoly jsou napsány velmi dobře, např. Soubory v Linuxu, ale bohužel to mohu s klidným svědomím říci o méně než polovině existujících kapitol. Mnohé jiné jsou spíš nahodilou změtí útržků informací (navíc ne vždy přesných) než uceleným pohledem na příslušné téma. Ne, nebudu uvádět příklady, opravdu nechci nikoho pranýřovat a nerad bych vyvolal reakci typu "Pro dobrotu na žebrotu." Jde mi čistě o to, zda považujete současný stav učebnice za prezentovatelný a všechny existující kapitoly (nebo aspoň jejich podstatnou většinou) za akceptovatelné.
Ano, jistě, pokud se mi kterákoli kapitola nelíbí, mohu ji upravit. Jenže to naráží na dva zásadní problémy. Za prvé otevřeně přiznávám, že na to momentálně nemám čas, přednost mají aktivity, které mne živí. Za druhé mám zábrany přepisovat text někoho jiného (nejedná-li se o elementární opravy překlepů nebo nepřesností), to souvisí i s mými výhradami vůči wikipedizaci sekce Hardware. Navíc si bohužel u mnohých kapitol nedokážu představit jiný způsob, jak je upravit, než smazat a napsat znovu od začátku. A taková věc by mi připadala příliš neuctivá vůči původním autorům.
Takže co vy na to?
Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že je ta učebnice zatím dost nesourodá. Často je u některých kapitol zpracováno poměrně málo témat, zato však velmi přesně, pečlivě a podrobně. To ovšem zdaleka nepokrývá celou problematiku. (Asi to odpovídá konkrétním zájmům a zkušenostem autora.) Začínající uživatel bude napřed chtít porozumět věcem jen v hrubých rysech a teprve později přejít k podrobnostem, když je bude potřebovat.
Co bych navrhoval: Udělat učebnici modulárnější. Zatím sice je (víceméně) editovatelná odděleně, ale chtělo by to, aby byla osnova propracována mnohem podrobněji než současný obsah. Každá kapitola by měla mít nějaký abstract, kde by se třeba ve dvaceti větách popsal obsah celé kapitoly, aby každý mohl rychle zjistit, zda ji chce číst, a aby případní autoři přesně věděli, na co se mají zaměřit. Pak by byly připravené podnadpisy (třeba i v několika úrovních) a každý odstavec, každé téma by bylo možné editovat a doplňovat zvlášť. Body do osnovy by nemohl přidávat každý - dělal by to nějaký správce na návrh autorů.
Zmíněným postupem by se získaly dvě výhody: Zaprvé, bylo by jisté, že informace budou ve správném a logicky konzistentním pořadí, třeba tříděné od "jednodušších" ke "složitějším" na nejnižší úrovni a podle logických celků na úrovních vyšších. Zadruhé, každý odstavec by bylo možné editovat, nahradit nebo vyměnit, aniž by tím utrpěla celistvost učebnice a aniž by někdo přišel o své rozsáhlé dílo. Je totiž potřeba, aby učebnice nebyla monolit, který je provázaný odkazy typu "jak bylo řečeno dříve" apod. Musí to být referenční příručka, kde můžu od jisté úrovně nadpisů nahoru začít číst kdekoliv, aniž by to vyžadovalo přečtení něčeho dalšího.
Ideál, i když možná neproveditelný, by mohl vypadat takto: Hierarchie by byla navržena tak podrobně, aby odstavce byly velmi krátké. Kterýkoliv odstavec by autorovi nezabral víc než čtvrt hodiny, takže by třeba každý registrovaný uživatel mohl aspoň jeden navrhnout. Po nějakou dobu by byl odstavec rozpracovaný a každá verze by byla viditelná zvlášť, bez možnosti editovat jinou než vlastní verzi. Ke každé verzi (popřípadě i k vyššímu celku) by se vedla diskuse společně s anketou. Vítězný odstavec by pak byl zařazen do konečné verze. Tím by se obešly všechny nevýhody Wikipedie a každý by mohl připojit svůj nápad. (A postupně by ho mohl měnit podle poznámek v diskusi.) Každý měsíc by se mohlo soustředěně pracovat na jedné z kapitol a u jejích odstavců by byly zmíněné diskuse a ankety. Tím by se dala pozornost soustředit na jedno téma a netříštit síly. Po celou dobu existence učebnice by bylo nutné přijímat pozměňující návrhy, protože čím víc detailů chceme zahrnout, tím víc změn musíme sledovat. I uzavřené odstavce by proto měly (neoficiální) stránky, kam by bylo možné připisovat novinky, které by se třeba časem zařadily do oficiální učebnice.Nějakou dobu (asi 5 dní) jsem na abclinuxu.cz nezabrouzdal a snad jakoby nějakou náhodou nebo telepatíí jsem koukl na učebnici, a hle, co vidím.
Považujete současný stav učebnice ... za uspokojivý? Ne, nepovažuji. Mé myšlenky se už taky nějakou dobu zaobírají těmito tématy. Co se týče otázky nutosti smazání některých kapitol, a neuctivosti takového konání... Osobně bych takovýto postup neviděl jako neuctivý. Vývoj jde kupředu (a ni krok zpět).
Analogicky se tato učebnic dá přirovnat k Linuxu samotnému. Když vývojář XY napsal v roce 1995 xyz.c, a o několik let později Linus ten kousek celý přepsal, tak pak přeci nemůžeme říct, že Linus nechová úctu k lidem a jejich kódu (obecně práci).
Tedy zpět k učebnici. Imho pokud někdo umí něco napsat lépe, ať tak učiní, ne? O tom je přeci svobodný software (a dokumentace potažmo), nemyslíte? Samozřejmě, že ne všichni mají dostatek času aby seděli a psali kapitoly, to je fakt.
Závěr tedy je, imho není neuctivé smazat kapitolu a napsat ji odznova. Pokud má předchozí autor(ka) dobré srdce, pochopí.
Pokusim se v tomto smeru do budoucna napnout vice sil, kdyz zbudou vubec nejake... Diky za pochopeni.
Kazdopadne, kdybys tu sekci chtel anebo byl ochoten ji stavet spolecne se mnou, klidne na to pristoupim a nebudu to brat jako urazku. Nejsem ten typ urazlivce, co se mu nesmi nic vytknout - prave naopak (alespon doufam).
Tiskni
Sdílej: