Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Díky.
/dev/pts/0 i když jsem na tty5, takže to není přesně to, co potřebuju. Chtěl bych vytvořit takovej skript, že když jsem na tty5, tak mě hodí na tty6 a naopak.
tty ti vypíše jméno aktuální konzole. V xkách to je vždycky /dev/pts a v textový konzoli vždycky /dev/tty. Zkus si to otestovat příkazem write
$ tty /dev/pts/17a na tty2
# tty /dev/tty2Nepouštíš
tty ve screenu ?
tty běží moje Xka s KDE a ne pts... podobně jako to zjistím takto:
root 5319 2.5 3.3 77712 34140 tty5 SLs+ 13:47 11:10 /usr/bin/X -br -nolisten tcp :0 vt5 -auth /var/run/xauth/A:0-lxNcEI root 12173 0.1 2.9 63364 30272 tty6 SLs+ 18:27 0:13 /usr/bin/X -br -nolisten tcp :1 vt6 -auth /var/run/xauth/A:1-J0XuMsPotřebuju v tom skriptu zjistit, jestli jsem zrovna v Xkách na
tty5, nebo tty6
lsof -p `pidof X` |awk '{ if (/tty/) print $NF}').
Nebo to nezjistovat vubec a vybrat konkretni virtualni konzoli na tvrdo v konfiguraku X serveru. Alespon Xorg implementace ma na to volbu vtNN, kde NN je cislo konzole (viz Xorg(1)).
lsof to jde jen když běží jedny Xka, ale to bych si opravil, dal by se tam for, nebo while read, jenže tím nezjistím ze kterých jsem ten skript spustil... Potřebuju totiž - jak už jsem psal - přepnout když jsem na tty5, tak na tty6 a naopak.
xprop -root XFree86_VT
wc?
fgconsole je nejlepší ...
$ fgconsole Couldnt get a file descriptor referring to the console $ sudo chmod +s $(which fgconsole) Password: $ fgconsole 7
/dev).
Tiskni
Sdílej: