Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Muzes se prihlasit bud
- textove pres ssh - pak potrebujes na linux serveru ssh server (jeste jsem nevidel distribuci, kde by nebyl v absolutnim zakladu) a na klientovi ssh klienta :) - v linuxu zase zcela std., pro win je volne putty
- graficky do X win - na klientovi potrebujes X server (ano, na klientovi X server); t.j. na linuxu proste X Window, pro win si musis nejaky sehnat (nejake jsem zkousel, ale uz si to nepamatuju, kdyby jsi nic nenasel, tak holt pohledam). Na serveru pak musis nakonfigurovat zabezpeceni, aby ti to dovolilo vzdalene X pripojeni. Pokud znas Citrix, tak to je takova win parodie na X Window.
A cemu rikas "připojit do nějaký domény windows"? To jako overit login/passwd na activedirectory? Nebo "namapovat disky"? To prvni netusim, jestli lze, to druhe mount -t smbfs //win/adresar .......
kdyz to das do login scriptu (.profile, .bashrc apod.) a samozrejme povolis ve fstab, tak neni problem.
varinta B) stanice budou jen Xterminaly a vse pobezi na cenralnim serveru
nechapu, na co chces aplikaci, vzdyt je to jednorazova konfigurace site ...
getent passwdjinak je to opatření s /home k ničemu.
neuvazuj "windows way", musis vstrebat *nix principy, pak ti reseni vyplyne zcela samovolne.
Pokud potrebujes nekolik terminalu (pc), na kterych se bude stridat xx uzivatelu, potrebujes terminaly.
Pak uz (na *nixech) resis jenom technicke detaily, t.j. zabezpeceni (chmod a-x /home; .... ), zpusob spojeni (znakove ssh / graficky X) atd.
Zapomen na domeny, na active directory, na user profily a podobne win zverstva. Mysli *nix zpusobem!
Pak uz (na *nixech) resis jenom technicke detaily, t.j. zabezpeceni (chmod a-x /home; .... )
absolutní zabezpečení
Tiskni
Sdílej: