Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jestli si myslíš, že máš právo rozhodovat o cizích životechAFAIK ani to ne. Kody musis pouze poskytnout na pozadani — GPL nerika, ze musi byt na netu. Tzn. muzes vzit distribuci, zkompilovat, prodavat, nedat ke stazeni binarky, ale nedat ke stazeni ani kod. Proste temer klasickej closed-source
...zustal mi ve shcrance jeste starsi text
Reaguju samozrejme na:
Pokud vim, GPL neomezuje prodej programu pod touhle licenci, akorat k nim musis dat zdrojaky.
Proste temer klasickej closed-source
To moc ne, klasický closed source by znamenal, že se ke zdrojákům nedostane ani ten, komu poskytnu zkompilovanou podobu. Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně). V tom vidím ten nejpodstatnější rozdíl, jednotlivé open source licence už pak upravují jen podmínky, za kterých to dotyčný může nebo nemůže dále šířit.
Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně).Tak samozrejme, ze jsem si toho vedom. Jde ale o vysledny efekt. To, co jsem popsal, se celkem uspesne pouziva jako business taktika a vzhledem k tomu, ze o zdrojaky si pozada minimum lidi, vysledek je, ze na trhu se ten produkt na prvni pohled tezko rozezna od ostatnich. Jiste, ze kdo zdrojaky chce, dostat je podle GPL musi, o tym zadna.
jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?
Pokud tam nebude nic, co nemáte právo distribuovat dál, a pokud si dáte pozor, aby tam nezůstalo nic (název, loga), na co má příslušná firma (nevím přesně, jak se jmenuje) ochranné známky, tak ano. Zkuste potrápit Google, tato otázka se probírala dost důkladně v době, kdy QCM coby český distributor (tehdy) Mandrake začala trochu aktivněji vystupovat proti jeho nelegálním přepalovatelům.
Pokud se o tomto tématu chcete bavit podrobněji, doporučuji nejdřív jasně vymezit, o které kategorii komerčních distribucí se bavíme. Tedy jestli je řeč o krabicích za víceméně režijní cenu 1000-3000 Kč nebo o enterprise verzích distribucí (RHEL, SLES), kde je cena úplně někde jinde. Protože obchodní model je v každém případě úplně jiný.
.
Podotázka: jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?Možné by to nebylo, protože GPL se vztahuje na jednotlivé programy, ne na distribuci jako celek. Vy klidně můžete vzít ty samé programy, jako jsou v Mandrivě, a udělat si vlastní distribuci. Ale nemůžete vzít samotnou Mandrivu a tu přejmenovat, protože ta distribuce je autorské dílo samo o sobě – někdo vybral programy, uspořádal je, upravil je bay fungovaly společně, napsal k nim společné startovací skripty, instalátor, konfigurační programy… A velká část z toho pravděpodobně nebude zveřejněna pod GPL.
Tiskni
Sdílej: