Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Richard Hughes na Mastodonu oznámil, že se společnost Framework Computer stala sponzorem služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem.
Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Jestli si myslíš, že máš právo rozhodovat o cizích životechAFAIK ani to ne. Kody musis pouze poskytnout na pozadani — GPL nerika, ze musi byt na netu. Tzn. muzes vzit distribuci, zkompilovat, prodavat, nedat ke stazeni binarky, ale nedat ke stazeni ani kod. Proste temer klasickej closed-source
...zustal mi ve shcrance jeste starsi text
Reaguju samozrejme na:
Pokud vim, GPL neomezuje prodej programu pod touhle licenci, akorat k nim musis dat zdrojaky.
Proste temer klasickej closed-source
To moc ne, klasický closed source by znamenal, že se ke zdrojákům nedostane ani ten, komu poskytnu zkompilovanou podobu. Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně). V tom vidím ten nejpodstatnější rozdíl, jednotlivé open source licence už pak upravují jen podmínky, za kterých to dotyčný může nebo nemůže dále šířit.
Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně).Tak samozrejme, ze jsem si toho vedom. Jde ale o vysledny efekt. To, co jsem popsal, se celkem uspesne pouziva jako business taktika a vzhledem k tomu, ze o zdrojaky si pozada minimum lidi, vysledek je, ze na trhu se ten produkt na prvni pohled tezko rozezna od ostatnich. Jiste, ze kdo zdrojaky chce, dostat je podle GPL musi, o tym zadna.
jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?
Pokud tam nebude nic, co nemáte právo distribuovat dál, a pokud si dáte pozor, aby tam nezůstalo nic (název, loga), na co má příslušná firma (nevím přesně, jak se jmenuje) ochranné známky, tak ano. Zkuste potrápit Google, tato otázka se probírala dost důkladně v době, kdy QCM coby český distributor (tehdy) Mandrake začala trochu aktivněji vystupovat proti jeho nelegálním přepalovatelům.
Pokud se o tomto tématu chcete bavit podrobněji, doporučuji nejdřív jasně vymezit, o které kategorii komerčních distribucí se bavíme. Tedy jestli je řeč o krabicích za víceméně režijní cenu 1000-3000 Kč nebo o enterprise verzích distribucí (RHEL, SLES), kde je cena úplně někde jinde. Protože obchodní model je v každém případě úplně jiný.
.
Podotázka: jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?Možné by to nebylo, protože GPL se vztahuje na jednotlivé programy, ne na distribuci jako celek. Vy klidně můžete vzít ty samé programy, jako jsou v Mandrivě, a udělat si vlastní distribuci. Ale nemůžete vzít samotnou Mandrivu a tu přejmenovat, protože ta distribuce je autorské dílo samo o sobě – někdo vybral programy, uspořádal je, upravil je bay fungovaly společně, napsal k nim společné startovací skripty, instalátor, konfigurační programy… A velká část z toho pravděpodobně nebude zveřejněna pod GPL.
Tiskni
Sdílej: