ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Blíží se konec roku a tím i všemožná vyhlášení slov roku 2025. Dle Collins English Dictionary je slovem roku vibe coding, dle Dictionary.com je to 6-7, …
Cloudflare Radar: podíl Linuxu na desktopu dosáhl v listopadu 6,2 %.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.50.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Komunita kolem Linux Containers po roce vývoje představila (YouTube) neměnný operační systém IncusOS speciálně navržený pro běh Incusu, tj. komunitního forku nástroje pro správu kontejnerů LXD. IncusOS poskytuje atomické aktualizace prostřednictvím mechanismu A/B aktualizací s využitím samostatných oddílů a vynucuje zabezpečení bootování pomocí UEFI Secure Bootu a modulu TPM 2.0. Postaven je na Debianu 13.
Mozilla začne od ledna poskytovat komerční podporu Firefoxu pro firmy. Jedná se o podporu nad rámec stávající podpory, která je k dispozici pro všechny zdarma.
Jestli si myslíš, že máš právo rozhodovat o cizích životechAFAIK ani to ne. Kody musis pouze poskytnout na pozadani — GPL nerika, ze musi byt na netu. Tzn. muzes vzit distribuci, zkompilovat, prodavat, nedat ke stazeni binarky, ale nedat ke stazeni ani kod. Proste temer klasickej closed-source
...zustal mi ve shcrance jeste starsi text
Reaguju samozrejme na:
Pokud vim, GPL neomezuje prodej programu pod touhle licenci, akorat k nim musis dat zdrojaky.
Proste temer klasickej closed-source
To moc ne, klasický closed source by znamenal, že se ke zdrojákům nedostane ani ten, komu poskytnu zkompilovanou podobu. Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně). V tom vidím ten nejpodstatnější rozdíl, jednotlivé open source licence už pak upravují jen podmínky, za kterých to dotyčný může nebo nemůže dále šířit.
Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně).Tak samozrejme, ze jsem si toho vedom. Jde ale o vysledny efekt. To, co jsem popsal, se celkem uspesne pouziva jako business taktika a vzhledem k tomu, ze o zdrojaky si pozada minimum lidi, vysledek je, ze na trhu se ten produkt na prvni pohled tezko rozezna od ostatnich. Jiste, ze kdo zdrojaky chce, dostat je podle GPL musi, o tym zadna.
jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?
Pokud tam nebude nic, co nemáte právo distribuovat dál, a pokud si dáte pozor, aby tam nezůstalo nic (název, loga), na co má příslušná firma (nevím přesně, jak se jmenuje) ochranné známky, tak ano. Zkuste potrápit Google, tato otázka se probírala dost důkladně v době, kdy QCM coby český distributor (tehdy) Mandrake začala trochu aktivněji vystupovat proti jeho nelegálním přepalovatelům.
Pokud se o tomto tématu chcete bavit podrobněji, doporučuji nejdřív jasně vymezit, o které kategorii komerčních distribucí se bavíme. Tedy jestli je řeč o krabicích za víceméně režijní cenu 1000-3000 Kč nebo o enterprise verzích distribucí (RHEL, SLES), kde je cena úplně někde jinde. Protože obchodní model je v každém případě úplně jiný.
.
Podotázka: jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?Možné by to nebylo, protože GPL se vztahuje na jednotlivé programy, ne na distribuci jako celek. Vy klidně můžete vzít ty samé programy, jako jsou v Mandrivě, a udělat si vlastní distribuci. Ale nemůžete vzít samotnou Mandrivu a tu přejmenovat, protože ta distribuce je autorské dílo samo o sobě – někdo vybral programy, uspořádal je, upravil je bay fungovaly společně, napsal k nim společné startovací skripty, instalátor, konfigurační programy… A velká část z toho pravděpodobně nebude zveřejněna pod GPL.
Tiskni
Sdílej: