Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Rad bych se zeptal na vas nazor, jak maximalne snizit odber domaciho serveru (Debian), ktery jede 24/7/365?
Musim upresnit, ze se nejedna jen o ten server, ale i dalsi pocitace.
Zatim jsem neistaloval, zadny power management, ale prisel ucet za elektriku
, tak jsem se rozhodl, ze se s tim musi neco delat. Pokud to jde a pokud to ma vubec cenu.
S tim je podotazka, jaky software nainstallovat, protoze repository mi jich nabizi vice.
Diky vsem za info.
Podtaktovat snad nemusim ne? To by mel zajistit nejaky CPUfreq nebo powernowd nebo neco podobneho. Co doporucujete?
Jak poznam, ze to stroj podporuje? Je to P4 1.6.
modprobe ondemand a frekvence processoru v /proc/cpuinfo se bude měnit podle zátěže.
Pokud ne, je možné, že je aktivní jiný governor a je to třeba přepnout, ale jak to udělat, to nazpaměť nevím.
conservative - to je něco jako ondemand, ale optimalizovaný na maximální výdrž baterky u notebooků.
BTW u mě (distribuční ubuntí jádro) mají moduly governorů prefix cpufreq_:
$ ls /lib/modules/2.6.17-5-386/kernel/drivers/cpufreq/ cpufreq_conservative.ko cpufreq_ondemand.ko cpufreq_powersave.ko cpufreq_stats.ko cpufreq_userspace.ko freq_table.ko
Jaky je rozdil ve zdroji. Cim myslite poradny zdroj?
Lepší zdroje s aktivním PFC mají mnohem lepší účinnost než zdroje bez PFC (cca 60% bez, až 99% s.)
Jseš si opravdu jistej, že zdroje s PFC mají lepší účinnost (ne účinník!)? PFC IMHO pouze upravuje účinník a jelikož platíš pouze za reálný proud (nikoliv za jalový) a nějaké "pokuty" za nižžší účiník ti na rozdíl od velkoodběratelů nehrozí, nemá PFC na to kolik platíš za elektřinu žádný vliv. V případě aktivního PFC bych dokonce řekl, že jelikož se jedná o další aktivní součástky (operační zesilovače), tak zdroje s PFC budou mít vyšší odběr než bez...
Ale nedělám silnoproud, zkouška z teorie obvodů už je naštěstí nějaký ten pátek za mnou, a co si vlastně ČEZ účtuje mám jenom z druhý ruky, takže se můžu i mýlit
.
reálný výkon samozřejmě, ne proud...
Elektroměr je elektromotor, pomocí vířivých proudů se brzdí.
Starý točíčí elektroměr reagoval na vířivé proudy idukované do hliníkového otáčejícího se kolečka. Hliník nijak nereaguje na magnetické pole tudíš nemohl pracovat jako elektromotor. Na magnetické pole reagovaly až naindukovane výřivé proudy v tom hliníkovém kolečku. Velikost těchto vířivých proudů závisela na velikosti prochazející proudovou cívkou elektroměru která do toho hliníkového kolečka ty proudy indukovala. Ale je pravdou že na podobném principu funguje i asinchroní motor kde je zase převážně hliníková klec, ale v motoru nehrají hlavní roli v otáčení motoru vířivé proudy ale magnetické pole které vznikne v rotoru po průchodu naindukovaného proudu do klece.
To se píše i v datasheetech, do 5W max. okamžitá spotřeba.
5W je 120Wh za den, 3.6kWh za mesic. Pri trech discich, co mam ja, to je asi 10kWh za mesic. Neni to zadny zazrak, ale znat to je. Nevim, proc by zapinani/vypinani melo diskum nejak vyrazneji skodit - jen se zapinaji/vypinaji motory. Sice to zpusobuje teplotni zmeny (byt pomale), ale na druhou stranu to setri loziska. Take je v mistnosti vetsi ticho.
Samozrejme moderni nenazrane procesory a graficke karty zerou vic - procesory VIA snad maji malou spotrebu. Grafiku zadnou nebo bez akcelerace. CompactFlash karty se daji pouzit misto pevneho disku (sam mam redukci CF/PCMCIA), delaji se i redukce na IDE, ale kapacity nad 2-4GB jsou drahe.
Tiskni
Sdílej: