Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Současné x86 procesory (K8 a všechny mobilní) umějí za běhu přepínat mezi několika frekvencemi podle potřeby. Linux samozřejmě dokáže jejich schopnost náležitě využít.
Frekvenci umějí měnit téměř všechny procesory z rodiny K8 (AMD Athlon-64 a příbuzní, výjimkou jsou jen některé serverové typy). Stará se o to technologie PowerNow! ve verzi 1.4. Frekvence jádra procesoru je určena hodnotou násobiče, která se může měnit velice rychle. Obvykle bývají povoleny hodnoty násobiče 5×, 9× 10×, 11× a 12×, přičemž horní hodnota je dána typem procesoru a nelze ji překročit. Uvedeným násobičům odpovídají u nepřetaktovaného procesoru frekvence 1 GHz, 1,8 GHz, 2,0 GHz, atd. Frekvenci, na které procesor právě běží, určuje operační systém přes MSR registry.
Měnit frekvenci umějí rovněž všechny současné typy x86 mobilních procesorů. Bohužel s nimi nemám bližší zkušenosti, ale většina postřehů v tomto článku by měla platit i pro ně.
Pro Athlon-64 stačí v sekci Power Management Options povolit CPU Frequency scaling a PowerNow! technologii. Jako výchozí governor doporučuji zvolit performance a ostatní zkompilovat do jádra nebo jako moduly. Pokud chcete mít přehled, kolik času tráví procesor v různých frekvencích, vyberte statistiky (stačí jako modul).
Veškeré nastavování se děje zápisem do souborů v adresáři /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq. Dále se na tento adresář budu odkazovat jen jako cpufreq. Adresář cpufreq obsahuje krom jiných i následující zajímavé soubory (ro jen pro čtení, rw pro čtení i zápis):
Ostatní soubory již nejsou tak zajímavé a jejich názvy jsou samovysvětlující.
Chování procesoru určují governory. Zatím jich je v jádře implementováno pět:
Velice jednoduché governory, které napevno nastaví jednu frekvenci (nejvyšší či nejnižší). Performace doporučuji mít jako výchozí governor – start systému je s ním rychlý a bezproblémový.
Pokročilé governory, které přizpůsobují frekvenci procesoru zátěži. Ondemand při zátěži skokově přepne na nejvyšší frekvenci, kterou poté postupně snižuje, což je velice příjemné pro uživatele, ale už mnohem méně příjemné např. pro baterii notebooku. Proto byl kód upraven a vznikl tak conservative governor, který frekvenci zvyšuje postupně.
Oba governory lze nastavovat pomocí souborů v adresáři cpufreq/ondemand, resp. cpufreq/conservative:
Výchozí hodnota doby doby přechodu je u obou governorů brána jako tisícenásobek latence přechodu. Latence přechodu u procesorů z rodiny K8 činí asi 1,24 ms, takže výchozí doba přechodu je 1,24 s. Minimální hodnota se bere jako polovina výchozí doby, maximální jako její pětisetnásobek. Sluší se podotknout, že tyto governory si hlídají, aby latence přechodu nebyla delší než 10 ms, jinak se odmítají nechat používat. Tohle může být problém u starších mobilních procesorů.
Pokud se vám zdá dolní limit příliš omezující, stačí upravit definici MIN_SAMPLING_RATE v souborech cpufreq_ondemand.c, resp. cpufreq_conservative.c a překompilovat je. Já jsem místo poloviny zvolil dvacetinu.
Conservative governor v jádrech starších než 2.6.17 obsahuje chybu, kdy konstantu DEF_SAMPLING_RATE_LATENCY_MULTIPLIER definuje jako 100000 místo rozumnějšího 1000. Důsledkem je pak výchozí doba přechodu 124 s pro K8 procesory a přetečení horního limitu. Lze jednoduše dát do pořádku úpravou zdrojového kódu.
Umožňuje nastavení frekvence procesoru zápisem do cpufreq/scaling_cur_freq. Nejčastěji je využíván ve spojení s programy jako cpudyn, cpufreqd či powernowd, ale nic vám nebrání měnit frekvenci skutečně ručně, akorát zapisovaná frekvence musí být ze seznamu cpufreq/scaling_available_frequencies.
Na své workstation bootuji s governorem performance a při initu je pak provedeno:
CPUFREQ=/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq echo ondemand > $CPUFREQ/scaling_governor echo 124000 > $CPUFREQ/ondemand/sampling_rate echo 10 > $CPUFREQ/ondemand/sampling_down_factor echo 0 > $CPUFREQ/ondemand/ignore_nice
Jen pro zajímavost, výrobce u mého procesoru ADA3000DIK4BI (Winchster 3000+, 1,8 GHz, 90 nm SOI) uvádí TDP při 1 GHz 21 W a při 1,8 GHz 67 W.
Tiskni
Sdílej:
téměř všechny procesory z rodiny K8 (AMD Athlon-64 a příbuzní, výjimkou jsou jen některé serverové typy).Další takovou "vyjímkou" jsou Semprony(64) s jádrem Palermo s ratingem pod 3000+
processor : 0 vendor_id : AuthenticAMD cpu family : 15 model : 44 model name : AMD Sempron(tm) Processor 2800+ stepping : 2 cpu MHz : 1607.340 cache size : 256 KBdiky za odpoved
processor : 0 vendor_id : AuthenticAMD cpu family : 15 model : 28 model name : AMD Sempron(tm) Processor 2800+ stepping : 0 cpu MHz : 2503.708 cache size : 256 KB
http://forums.gentoo.org/viewtopic-t-273047-highlight-nforce2.html
cpufreq: change failed with new_state 1 and result 2 cpufreq: change failed with new_state 0 and result 2Nevi nekdo proc ten modul nejde zavest napoprve? Vyresil sem to tak ze jsem do souboru /etc/rc.d/rc napsal modprobe speedstep-smi 5krat za sebou. Asi to nebude to prave reseni, ale lepsi mne nenapadlo.