MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
\documentclass[12pt,a4paper]{article}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage[latin2]{inputenc}
\usepackage[czech]{babel}
\begin{document}
...
\end{document}
Výpis LaTexu:
This is pdfeTeX, Version 3.141592-1.21a-2.2 (Web2C 7.5.4) entering extended mode (./two.tex LaTeX2e <2003/12/01> Babel and hyphenation patterns for american, french, german, ngerman, b ahasa, basque, bulgarian, catalan, croatian, czech, danish, dutch, esperanto, e stonian, finnish, greek, icelandic, irish, italian, latin, magyar, norsk, polis h, portuges, romanian, russian, serbian, slovak, slovene, spanish, swedish, tur kish, ukrainian, nohyphenation, loaded. (/usr/share/texmf/tex/latex/base/article.cls Document Class: article 2004/02/16 v1.4f Standard LaTeX document class (/usr/share/texmf/tex/latex/base/size12.clo)) (/usr/share/texmf/tex/latex/base/fontenc.sty (/usr/share/texmf/tex/latex/base/t1enc.def)) (/usr/share/texmf/tex/latex/base/inputenc.sty (/usr/share/texmf/tex/latex/base/latin2.def)) (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/babel.sty (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/czech.ldf (/usr/share/texmf/tex/generic/babel/babel.def))) (./two.aux) (/usr/share/texmf/tex/latex/base/t1cmss.fd) Overfull \hbox (30.9757pt too wide) in paragraph at lines 10--12 []\T1/cmr/bx/n/24.88 Gang vy-kr\uffff-dal \uffff\uffffty kli-ent\uffff Ko-mer\uffffn [1] [2] [3] (./two.aux) ) (see the transcript file for additional information) Output written on two.dvi (3 pages, 8200 bytes). Transcript written on two.log.Až na jedno neúspěšné dělení slov to tedy vypadá ok. Výstup vzhledově taky ok. Export zpět na text ale ne. Jakub Kocourek
pslatex mi ne příliš pomohlo - v PDF text sice je, ale buď je bílý nebo prostě není vidět, ačkoliv zkopírovat jde, ale výsledný text je buď bez diakritiky, nebo jsou místo některých písmen tečky, příp. některá chybí úplně (např. a, které vůbec diakritiku nemělo).
\documentclass[12pt]{article}
\usepackage{tgschola}
\usepackage{t1enc}
\usepackage{czech}
\usepackage[dvips]{graphics}
\usepackage[dvips]{hyperref}
\usepackage{a4wide}
abych pravdu řek nevím díky čemu :)
\documentclass[4paper,11pt]{report}
\usepackage{fontspec}
\usepackage{xunicode}
\usepackage{xltxtra}
\begin{document}
bez rozkladu znaku pismen:
;+ěščřžýáíé=ůŠĎŘĚŤÉÝÍÓÁŮůúÚ
\end{document}
a projet to xelatex, výsledek v příloze
\usepackage[utf8x]{inputenc}
a je to.
ˇc'aˇZ
XeLatex: čáŽ
\documentclass[a4paper,11pt]{report}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[T2A,T1]{fontenc}
\usepackage[czech]{babel}
% \usepackage{type1cm}
\begin{document}
Příliš žluťoučký kůň úpěl ódy.
\end{document}
takto:
1. pdflatex a.tex ; pdftotext a.pdf -
=> výstupní text je OK
2. pdflatex a.tex ; xpdf a.pdf
=> výstupní text je OK
3. pdflatex a.tex ; acroread a.pdf
=> výstupní text je při kopírování zmršený. Že by programátoři od Adobe na něco zapomněli?
evince je postaven taky na xpdf a korektně kopirovat z něho nelze.
ad 3. U xelatexu je to i v acroread v pohodě.
Jinak použivat texlive2007 je pro XeLaTeX blbost (hlavni vývoj probíhá poslední dva roky). Doporučuju všechny balicky z texlive odstranit a instalovat podle návodu http://tug.org/texlive/quickinstall.html. Škoda jen že nemají klasický repozitář.
\documentclass[a4paper,11pt]{report}
\usepackage{fontspec}
\usepackage{xunicode}
\usepackage{xltxtra}
\begin{document}
bez rozkladu znaku pismen:
;+ěščřžýáíé=ůŠĎŘĚŤÉÝÍÓÁŮůúÚ
\end{document}
a pak xelatex z TexLive2009 a takhle dopadlo pdf
Tiskni
Sdílej: